Jarní Agora 2019: tématika ICT pro zrakově postižené láká stále více zájemců

Akce a přednášky, Asistivní software a hardware, , , , , , , , , , , ,

O víkendu 18. a 19. května 2019 proběhl ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity už devátý běh workshopů o informačních a komunikačních technologiích pro uživatele s těžkým postižením zraku – jarní Agora 2019. Agora je unikátní akce s mezinárodní účastí, přitahující svým zaměřením a vysokou odbornou i organizační úrovní účastníky ze všech koutů České republiky a Slovenska.

Zaplněná posluchárna v průběhu plenární sekce

58 zaregistrovaných zájemců na workshopy, více než 170 účastníků celkem, 6 vystavovatelů, 6 témat v plenární sekci, 38 workshopů, 54 odučených hodin. To jsou jen některá z čísel z jarní Agory 2019. To, co nevystihnou, je skvělá atmosféra a nadšení všech, kteří se zúčastnili v pořadí už osmého běhu workshopů o ICT pro uživatele s těžkým postižením zraku.

Především díky štědré finanční podpoře společnosti Deloitte a Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška jsme mohli zájemcům nabídnout účast za nulový účastnický poplatek, pokrýt všechny nezbytné režijní náklady, opět uspořádat velmi žádanou dvoudenní variantu a v programu zachovat i novinky z podzimní Agory 2018. Děkujeme.

Roll upy Deloitte a Světlušky, LCD obrazovky s logy partnerů Agory a rozvrhem

Co vše bylo pro účastníky na Agoře připraveno?

Účastníci mohli navštívit plenární sekci, výstavu pomůcek a prakticky zaměřené workshopy.

Plenární sekce

V plenární části jsme účastníkům opět nabídli možnost seznámit se s novinkami v oboru ICT i na českém trhu prostřednictvím krátkých, frontálně vedených prezentací.

První příspěvek v plenární sekci přednesli Roman Martinovič a Peter Lecký. Měl název Quo vadis – úvaha s Corvusom a Roman s Petrem se v něm zamysleli nad situací na trhu s mobilními telefony pro zrakově postižené, jeho proměnami, či výhodami a nevýhodami jednotlivých způsobů ovládání Ale protože stále existují uživatelé, pro které je dotykové ovládání nepřekonatelnou bariérou, v Corvusu tlačítkové telefony nezavrhli. Současně ale vylepšili systém ovládání prostřednictvím dotykových gest tak, že s jeho používáním nemají problém senioři bez ohledu na věk nebo uživatelé s lehkými motorickými problémy. Závěr příspěvku pak byl věnován představení novinek, které Corvus přinesl – či přinese – v nejbližších týdnech.

Na kolegy ze Slovenska navázal Milan Pešák ze Spektry, který představil BraillePen 14 – nový přenosný braillský řádek s funkcí braillského zápisníku, jež lze připojit ke stolnímu počítači, notebooku, tabletu či chytrému telefonu. Díky nízké váze a malým rozměrům je BraillePen ideální i pro použití v terénu. Nabízí rychlou synchronizaci dat a vestavěné inteligentní aplikace (Poznámky, Hodiny či Stopky).

V přípěvku Novinky GALOP/Vispero (český Scratchpad; omniReader) představil Michal Jungmann z GALOPu v předpremiéře novinku na tuzemském trhu – přenosný čtecí přístroj omniReader – lehké přenosné zařízení, pro slabozraké uživatele vybavené velkým a dobře čitelným displejem, které na baterii vydrží pracovat až 12 hodin a umožňuje stiskem jednoho tlačítka rychle a jednoduše číst a zvětšovat tištěné texty. Pohodlně, intuitivně a kdekoliv. V příspěvku zazněly také aktuální informace k pomůckám představeným na podzimní Agoře – braillským řádkům Focus s integrovaným zápisníkem ScratchPad či pomocníku pro práci s texty WinMenu 2 Beletrik.

Po deseti letech nastal čas modernizovat webové stránky Knihovny digitálních dokumentů kdd.cz. S nejvýraznějšími změnami – novým systémem navigace, rychlým hledáním, novou funkcí Čtenářský deník či možností hodnocení knih seznámili účastníky Agory Zdeněk Bajtl a Marek Salaba ze SONS ČR, z.s. v příspěvku Knihovna digitálních dokumentů v novém.

Marek Susčík ze společnosti ACE Design, s.r.o. OKO pro NVDA představil doplněk Oko pro NVDA, který rozšiřuje odečítač NVDA o řadu užitečných funkcí a zjednodušuje orientaci v systému i v aplikacích.

Kartám zvoní hrana. Nastupuje Apple Pay byl název posledního příspěvku v plenární sekci, který přednesl Karel Giebisch ze GiebHelp Servis, s.r.o. Karel představil s revoluční službou Apple Pay, umožňující placení mobilem nebo chytrými hodinkami Apple Watch.

Milan Pešák Spektra, v.d.n.: Braille Pen 14

Výstava

Ve výstavní části si mohli zájemci prohlédnout expozice společností Cash Reader, Corvus, GALOP, s.r.o., GiebHelp Servis, s.r.o., SAGITTA Ltd., spol. s r.o. a Spektra, v.d.n. K vidění a vyzkoušení byly všechny horké novinky – telefon Corvus RG160, přenosný čtecí přístroj omniReaderb Braillské řádky Focus se zápisníkem ScratchPad již plně lokalizovaným do češtiny, čtecí přístroj Orcam MyEye, přenosná kamerová zvětšovací lupa s hlasovým výstupem TextReado MR či přenosná kamerová lupa s jednoduchým a výrazným ovládáním Compact 7HD nebo hlasová čtečka tištěných dokumentů ClearReader.

Zájem o vystavovatelskou část předčil naše očekávání (děkujeme 🙂 a opět se potvrdilo, že pro cílovou skupinu uživatelů se zrakovým postižením možnost osobně si nabízená řešení vyzkoušet žádná webová prezentace nenahradí.

Výstava: zaplněná chodba zájemci o expozice

Workshopy

Zájemci si mohli vybrat z dvaceti nabízených témat a v průběhu Agory se přihlásit až na 4 workshopy. Během víkendu proběhlo 38 workshopů, na nichž se prostřídalo bezmála šest desítek zájemců o tuto tématiku.

Sobota

  • Jakub Kachel, Hana Petrová: Seznámení s OrCam MyEye
  • Michal Jungmann: WinMenu 2 Beletrik – praktický pomocník nejen pro začátečníky
  • Vladimír Dvořák: Kamera iPhone, vstupenka do světa vidících
  • Petr Červenka, Radek Seifert: Haptické mapy Evropy
  • Marek Susčík: OKO pro NVDA
  • Zdeněk Míkovec: Naviterier: Navigace pro nevidomé chodce
  • Milan Pešák, Jiří Sádovský: „Eureka se vrací?“ aneb Braille Pen jako samostatný zápisník i přenosný braillský terminál
  • Daniel Belka: Retro pohled do světa mobilních telefonů
  • Peter Lecký, Roman Martinovič, Júlia Martinovičová: Corvusácky kolotoč
  • Vojtěch Polášek, Bohdan Milar, Pavel Vlček, Lukáš Tyrychtr: Linux v kapse
  • Karel Giebisch: Twisto a Trisbee, dvojí revoluce v placení

Neděle

  • Jakub Kachel, Hana Petrová: Seznámení s OrCam MyEye
  • Zdeněk Míkovec: Naviterier: Navigace pro nevidomé chodce
  • Daniel Belka: Retro pohled do světa mobilních telefonů
  • Peter Lecký, Roman Martinovič, Júlia Martinovičová: Corvusácky kolotoč
  • Milan Pešák, Jiří Sádovský Eureka se nevrací, aneb používáme Braille Pen jako samostatný zápisník i přenosný braillský terminál
  • Marek Salaba, Zdeněk Bajtl: Chytré příslušenství k iPhone – workshop verze 3.0
  • Jan Pokorný, Martin Baláž: Práce s pevnými disky a zálohování dat
  • Vojtěch Polášek, Bohdan Milar, Pavel Vlček, Lukáš Tyrychtr: Pokračování sobotního workshopu „Linux v kapse“
  • Karel Giebisch: Rivo 2, konečně pořádná klávesnice

Anotace a požadavky na účastníky jsou v případě zájmu stále k dispozici v článku Jarní Agora 2019: nabídka workshopů je opět velmi bohatá.

Bližší informace o jednotlivých programových částech Agory jsou k dispozici v následujících článcích:

Součástí Agory bylo poprvé i pozorování večerní oblohy pro nevidomé a slabozraké, jehož hodnocení si můžete přečíst v článku Přínosy pozorování večerní oblohy pro nevidomé a slabozraké.

Pozorování večerní oblohy pro zrakově postižené, Hvězdárna a planetárium Brno, 17. 5. 2019

Materiály z Agory

Neměli jste příležitost zúčastnit se Agory, ale zajímají vás témata, která na ní zazněla? Příspěvky, které nám lektoři jednotlivých workshopů dodají, postupně zveřejňujeme na vzdělávacím portálu Pélion v sekci Agora.

Zpřístupnění Agory

S ohledem na primární cílovou skupinu naší akce, kterou jsou uživatelé s těžkým postižením zraku, dbáme také o její maximální zpřístupnění. Prostory Střediska Teiresiás jsou skvělým místem pro pořádání naší akce, jelikož jsou zpřístupněny pro tuto cílovou skupinu (brailleské popisky na štítcích dveří, hmatové mapy interiéru, atp.). Na místě také máme k dispozici tým asistentů, kteří s orientací v prostorách Teiresia v případě potřeby pomáhají. Ceníme si a plně využíváme technologické zázemí Teiresia (vybavené učebny, technika pro účastníky k zapůjčení, atp.).

I v digitálním prostoru se snažíme o to, aby uživatelé při získávání potřebných informací nemuseli překonávat žádné překážky. Registrovaní účastníci dostávají všechny informace v digitální podobě v několika formátech tak, aby si mohli vybrat ten, který jim nejlépe vyhovuje. Individuální rozvrh zasíláme prostřednictvím e-mailu, aby jej měli účastníci vždy po ruce ve svém mobilním telefonu.

Potřebám primární cílové skupiny je uzpůsoben výklad a způsob vedení workshopů. Pro tuto formu vzdělávání (skupina přibližně 5 účastníků a 2 lektoři) jsme se rozhodli právě proto, aby uživatelé měli dostatek času a prostoru si probírané věci pod vedením lektorů prakticky vyzkoušet. A jak jednoznačně vyplývá ze zpětné vazby, tento formát akce je uživateli velmi ceněn a my jej máme v plánu zachovat i do dalších let.

Michal Jungmann, GALOP, s.r.o.: novinky GALOP/Vispero (český Scratchpad; omniReader)

Pro individuální zobrazení prezentace na příručním displeji (nejen) pro uživatele se zrakovým postižením jsme použili aplikaci Polygraf. Ten si mohli účastníci nainstalovat do vlastního zařízení (mobil, tablet), případně si jej mohli zapůjčit na infostánku u místnosti, v níž proběhla plenární sekce.

Účastník plenární sekce sleduje promítanou prezentaci na tabletu

Ve spolupráci s partnery Agory se také snažíme účastníkům usnadnit dopravu do a z místa konání akce.

Zpětná vazba účastníků

Agora byla ze strany účastníků i lektorů opět velmi kladně hodnocena. Jsme rádi, že zájem o vzdělávání v oblasti ICT je nejen mezi koncovými uživateli, ale že nabízená témata jsou zajímavá i pro odbornou veřejnost a že jsme opět mohli přivítat kolegy z TyfloCenter či center podpory na vysokých školách.

Zpětné vazby se nám sešlo opravdu hodně, najdete ji tedy opět v samostatném článku Jarní Agora 2019: jak ji viděli účastníci a lektoři. Za všechny zde ocituji aspoň jedno hodnocení.

Jarní Agoru 2019 hodnotím velmi kladně. Organizátorům se povedlo perfektně vybalancovat rozsah plenární sekce, výstavní části a workshopů. To umožňuje účastníkům načerpat informace o nových produktech, softwaru a získat nové dovednosti. Přednášející i lektoři workshopů byli na špičkové úrovni, na plenární sekci i workshopech, kterých jsem se účastnil. Rovněž asistence a všestraná podpora účastníků byla bezproblémová, velmi kvalitní a citlivá. Za sebe hodnotím aktuálně proběhlou Agoru nejvýše za posledních 5 běhů, kterých jsem se osobně účastnil.

Poděkování za podporu

Agoru by nebylo možné realizovat bez partnerů, kteří ji finančně či jinak podporují. Všem za podporu moc děkujeme.

Poděkování patří také asistentům za poskytnutí nezbytného servisu účastníkům v průběhu celé akce i za výpomoc s jejím organizačním zajištěním, kolegům z ekonomického oddělení Střediska Teiresiás za zajištění nezbytné administrativy a kolegům z Oddělení speciální informatiky za pomoc s přípravou technického zázemí pro workshopy.

Fotografie z jarní Agory 2019 na Flickru

Jarní Agora 2019, 18.-19. 5. 2019

Fotografie z pozorování večerní oblohy pro nevidomé a slabozraké na Flickru

Pozorování večerní oblohy pro zrakově postižené, Hvězdárna a planetárium Brno, 17. 5. 2019

Pozvánka na podzimní Agoru 2019

Podzimní Agora 2019 proběhne o víkendu 2. a 3. listopadu 2019 opět ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity na Komenského náměstí 2.

Sběr témat na podzimní Agoru 2019 spustíme na začátku září, registrace pak na začátku října. Vážné zájemce o účast na workshopech velmi prosíme, aby si hlídali termíny a včas se zaregistrovali – navyšování míst v jednotlivých workshopech neplánujeme, protože to z prostorových ani koncepčních důvodů není možné. Děkujeme za pochopení.

Ještě jednou děkujeme všem, kdo se jakkoliv zasloužili o to, že se jarní Agora 2018 vydařila, a těšíme se na další společné vzdělávání a setkávání.

Radek Pavlíček & Pepa Konečný

Cesta k přístupnému webu: odevzdáním výsledků auditu přístupnosti práce nekončí, ale začíná

Názory, Příručka, Přístupnost webu

Změna legislativy a nový Zákon o přístupnosti s sebou přinesl i zvýšenou poptávku po auditech (testech) přístupnosti webů a aplikací. Což je na jednou stranu samozřejmě dobře, na druhou je třeba říci, že audit sám o sobě z hlediska přístupnosti web či aplikaci nikam neposune, pokud se s jeho výsledky dále nepracuje (ideálně ve spolupráci s autorem auditu).

Pokud to s přístupností svého webu (či aplikace) myslíte opravdu vážně, je potřeba audit přístupnosti doplnit i dalšími navazujícími kroky.

Optimální postup

Auditů přístupnosti většího či menšího rozsahu už jsem vypracoval stovky a postupně dospěl k následujícímu postupu, který mám z hlediska výsledku a praktického přínosu pro uživatele za optimální.

1. Audit přístupnosti

Výsledky auditu slouží jako podkladový materiál k dalším krokům, které jsou pro dosažení cíle (tj. přístupnějšího webu) naprosto nezbytné. Může se samozřejmě stát, že výsledky budou uspokojivé a další kroky nebudou třeba, ale přiznejme si na rovinu, že takový stav je spíše výjimkou, než pravidlem.

2. Navazující konzultace

Ty mohou být jak osobní, tak na dálku. Dnešní technologie už naštěstí umožňují eliminovat cestování (a pošetřit čas na obou stranách), takže konzultaci je možné snadno provést přes některý z online komunikačních nástrojů, aniž by to mělo vliv na její kvalitu a názornost.

Proč jsou tyto konzultace důležité? S výsledky auditů často pracují lidé, kteří se s tématikou přístupnosti setkávají poprvé. Velmi se mi proto osvědčilo se zadavatelem auditu výsledky projít, okomentovat je, zodopovědět případné dotazy a přesvědčit se, zda je všechno pochopeno tak, jak by pochopeno být mělo.

3. Workshop(y) o přístupnosti

Přístupnost se na straně zadavatele zpravidla netýká jen jednoho člověka, ale má na ni vliv celá řada lidí různých profesí: namátkou UX designer, grafik, kodér či redaktor. Proto je vhodné se s týmem na straně zadavatele auditu (ideálně osobně) sejít, s tématikou přístupnosti jej seznámit a při té příležitosti s ním výsledky auditu projít.

Workshop také může sloužit jako platforma pro stanovení nejbližších dalších kroků a domluvě na tom, co, kdy a jak se bude upravovat. Ne vždy je možné (z mnoha důvodů – zvolená technologie, časové či finanční možnosti) implementovat okamžitě všechny požadované změny. Ideální je proto domluvit se na prioritách a opravách největších bariér co nejdříve (nepopsané obrázky ve fotogalerii jsou sice problém, ale nepřístupnost položek menu z klávesnice či absence nadpisové osnovy jsou pro uživatele překážky mnohem závažnější).

4. Zmírnění či odstranění nalezených bariér

Na základě stanovení priorit proběhne zmírnění (či odstranění) bariér, které provede zadavatel auditu. Tato činnost může trvat dny, týdny i měsíce v závislosti na jejich složitosti, volných vývojových kapacitách, rozpočtu, či dalších okolnostech – pokud je například třeba některé komponenty nově naprogramovat a otestovat jejich funkčnost, či je přístupnost součástí vývojového cyklu a opravy se tak do produkční verze dostanou až s další verzí webu či aplikace.

5. Kontrola

Po provedení úprav je vhodné zkontrolovat, zda jsou úpravy dostačující, jejich výsledkem je odstranění (či zmírnění) nalezené bariéry a v důsledku toho přístupnější web či aplikace.

Body 2 až 5 pak lze po první úspěšné iteraci samozřejmě libovolně opakovat a kombinovat 🙂

Zpřístupnění webu je proces, ne jednorázová aktivita

Už na začátku spolupráce je vhodné upozornit zájemce o zpřístupnění webu či aplikace na to, že zpřístupnění webu či aplikace je proces, který mnohdy trvá i několik měsíců. A pokud se má jednat o změnu dlouhodobou a trvalou, je potřeba proškolit i zaměstance a začlenit tak přístupnost do „DNA“ týmu, který web či aplikaci vyvíjí a průběžně aktualizuje.

A není to pak celé (mnohonásobně) dražší?

Může, ale nutně nemusí. Výslednou cenu ovlivňuje celá řada faktorů a řada věcí se dá díky možnostem dnešních technologií udělat jednodušeji (a v důsledku toho levněji). Například výsledky auditu je možné nabídnout prostřednictvím sdíleného dokumentu, který může následně posloužit jako podklad ke konzultacím (či konzultace mohou probíhat přímo v něm) a jako osnova workshopu. A finance, ušetřené za mnohdy desítky hodin věnovaných zpracování detailní formální zprávy, mohou být investovány třeba do workshopu a zvýšení kompetencí členů pracovního týmu v oblasti přístupnosti.

Příklady dobré praxe

Nejlepším důkazem toho, že výše nastíněný postup funguje, jsou jeho praktické výsledky. Za všechny zmíním alespoň dlouhodobou spolupráci na zpřístupňování webu s výsledky voleb, webu a online bankovnictví jedné velké banky či přístupnější online supermarket Rohlík.cz 🙂

Další čtení k tématu

Audit přístupnosti: co vše by měla obsahovat závěrečná zpráva

Názory, Příručka, Přístupnost webu

Audit (analýza, či test) přístupnosti je jedním z nástrojů, který pomáhá zlepšit přístupnost vašeho webu či aplikace. Může posloužit jako zdroj zpětné vazby k aktuálnímu stavu přístupnosti a poskytnout rady a tipy, co vylepšit, aby testovaný web či aplikace neobsahoval žádné vážné překážky v přístupnosti, které by uživatelům mohly znesnadňovat (či dokonce znemožňovat) web či aplikaci používat.

Co vše by měla závěrečná zpráva z auditu přístupnosti obsahovat, aby byla pro toho, kdo ji bude číst a dále s ní pracovat, skutečně přínosná?

Obecné informace a formální náležitosti

Název webu či aplikace a rozsah auditu

Informace o tom, co bylo předmětem auditu, je samozřejmě zcela zásadní. S ohledem na rozsah většiny dnešních webů zpravidla není možné (a ani účelné) otestovat každou publikovanou stránku. Běžný postup je takový, že se vybere reprezentativní vzorek stránek, postavených na různých šablonách (těch zpravidla nebývá více než deset) a ty se zanalyzují z pohledu přístupnosti.

U mobilních aplikací je kromě rozsahu testu vhodné uvést, jaké verze aplikace a pro jaký mobilní operační systém byla testována. Často se stává, že aplikaci pro různé platformy vyvíjejí různé týmy, takže se může snadno přihodit, že zatímco aplikace pro iOS je bez větších obtíží přístupná, aplikace pro Android obsahuje vážné bariéry v přístupnosti, a naopak.

Pokud je heuristická analýza přístupnosti doplněna uživatelským testem typických scénářů (nákup zboží na e-shopu, nastavení trvalé platby v internetovém bankovnictví, atp.) – což u aplikací (ať už webových, nebo mobilních) je prakticky povinnost – i tuto skutečnost je třeba v závěrečné zprávě z auditu uvést (včetně výčtu konkrétních scénářů, které byly testovány).

Zhotovitel a realizační tým

Neméně důležité je také uvést, kdo za auditem stojí. Ideálně včetně jmen členů realizačního týmu, jejich kompetencí takový audit provést, a kontaktních údajů, na které se mohou čtenáři zprávy s výsledky auditu obrátit v případě, kdy jim ve zprávě něco nebude jasné.

Časové údaje

Audit by měl obsahovat i informaci o tom, kdy analýza přístupnosti proběhla a k jakému datu jsou výsledky auditu přístupnosti relevantní.

Jakým způsobem a s jakými nástroji byl audit proveden

Možností, jak audit provést, se nabízí celá řada. Jeho součástí tak musí být informace o tom,

byl audit proveden.

Pokud bylo jeho součástí i uživatelské testování vybraných scénářů (například objednávky zboží na e-shopu, vyhledání konkrétní informace, atp.), pak je i toto vhodné uvést (včetně výčtu konkrétních scénářů, které byly testovány, a informací o uživatelích, kteří testování provedli).

Vlastní obsah zprávy s výsledky auditu

Manažerské shrnutí výsledků

Stručné shrnutí (přibližně na 1 až 2 A4) nabídne zadavateli snadno dostupnou a srozumitelnou informaci o výsledku analýzy přístupnosti, umožní mu udělat si představu o aktuálním stavu přístupnosti auditovaného webu a bariérách, které se na něm nacházejí.

Výsledky analýzy přístupnosti a doporučení k nápravě

Jedná se o stěžejní část dokumentu s výsledky auditu přístupnosti. Jejím obsahem je detailní popis

  • oblastí, které byly testovány,
  • popis aktuálního stavu,
  • míry závažnosti jednotlivých bariér (chybějící alternativní popisek u fotky ve fotogalerii bude s největší pravděpodobností menší překážkou než chybějící popisek u tlačítka ve formuláři),
  • návrhů na odstranění potencionálních bariér včetně odkazů na ukázky možných řešení.

Nelze předpokládat, že každý čtenář je odborníkem na problematiku, která je v závěrečné zprávě prezentována. Při psaní této (z hlediska věcného přínosu stěžejní) části zprávy je třeba mít na paměti to, že pro řadu těch, kdo ji budou číst, se bude pravděpodobně jednat o první detailnější seznámení s tématikou přístupnosti. Proto je nutné nabídnout popis výsledků auditu maximálně věcný, názorný a srozumitelný i pro tuto skupinu čtenářů.

Doplňující informace

Ne vždy je psaný text tou nejlepší cestou, jak konkrétní problém příjemci auditu srozumitelně popsat. Proto je občas užitečné danou situaci zprostředkovat například prostřednictvím audio či video záznamu (ten se díky dnešním technologickým možnostem dá pořídit i mobilním telefonem). K větší názornosti mohou také pomoci screenshoty stránek s popisovanými situacemi či přehledová tabulka s vyznačením výskytu jednotlivých bariér na testovaných stránkách.

Odkazy na další zdroje

Důležité je také všechny popisované oblasti řádně ozdrojovat a čtenářům nabídnout odkazy na relevantní zdroje k přístupnosti jak obecného, tak konkrétního charakteru.

Poděkování, kontaktní informace

Závěrem nezbývá než poděkovat za zájem o tématiku přístupnosti a nabídnout kontakt na někoho, s kým může zadavatel komunikovat v případě, kdy má k výsledkům auditu nějaké otázky.

Další informace k tématu najdete na stránce Evaluating Web Accessibility Overview.