Archiv rubriky: Přístupnost webu

Zákon o přístupnosti: Stačí pro testování přístupnosti použít pouze Google Lighthouse? (2/24)

Otázka č. 2: Stačí pro testování přístupnosti použít pouze Google Lighthouse?

Nestačí.

Použití online nástrojů, které nabízí na jedno potvrzení tlačítka otestování webu na přístupnost, je samozřejmě lákavé. Bránit používání těchto nástrojů se určitě nemusíme (práci, kterou mohou udělat stroje, svěřme strojům), nicméně musíme mít na paměti, že automatické validátory jsou dobrý sluha, ale zlý pán, a jako k takovým k nim přistupovat. V čem jsou jejich úskalí?

  • Žádný takový nástroj neumí o webu říci, zda a jak je (či není) přístupný. Nenechme se tedy ukolébat výstupy, které poskytuje například v otázce zmíněný Google Lighthouse.Google Lighthouse - 99 %

    Za takovým výstupem totiž obvykle ještě následuje sekce nazvaná jako “Další oblasti k manuální kontrole”, kterou nemůžeme ignorovat, ale naopak je potřeba se jí věnovat a body v ní manuálně zkontrolovat.

  • Tyto nástroje neumí zkontrolovat vše, co je třeba zkontrolovat. Uvádí se, že z kritérií úspěšnosti doporučení Web Content Accessibility Guidelines (která jsou celosvětově uznávaným standardem v této oblasti a odkazuje na ně i česká legislativa) lze plně automaticky zkontrolovat pouze 25 % kritérií úrovně A a 17 % úrovně AA. Všechna ostatní vyžadují manuální kontrolu, nebo plně manuální otestování.
  • Automatické validátory také neumí stanovit závažnost daného nálezu v kontextu webu – nástroj nás tedy například upozorní na málo kontrastní barevnou kombinaci nezávisle na tom, jestli se jedná o text hlavního obsahu stránky, nebo drobnou a nedůležitou poznámku v patičce. Na nás pak je, abychom tyto výsledky správně interpretovali a jednotlivým nálezům přiřadili odpovídající váhu.

Automatické validátory lze tedy s úspěchem použít k usnadnění práce a odhalení těch problematických oblastí, které tímto způsobem lze odhalit.

Ale spolehnout se pouze na jejich výstupy by nebylo z výše nastíněných důvodů moudré.

Informační technologie v knihovnách 2020: webinář o přístupnosti webu

O tom, co vše testování přístupnosti zahrnuje, a jak je vhodné k němu přistoupit, se můžete dozvědět prostřednictvím videozáznamu a dalších materiálů ze semináře Informační technologie v knihovnách 2020.

Informační technologie v knihovnách 2020: webinář o přístupnosti webu


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Zákon o přístupnosti: Je přístupnost nové téma z pohledu naší legislativy? (1/24)

Tímto článkem začínám adventní kalendář 2020, věnovaný odpovědím na otázky, které při různých příležitostech dostávám v souvislosti se zákonem o přístupnosti či tématikou přístupnosti obecně.

Otázka č.1: Je přístupnost v naší legislativě nové téma?

Není. 9. dubna 2019 sice vešel v platnost Zákon č. 99/2019 Sb. (Zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), ale nejednalo se o první ošetření přístupnosti na legislativní úrovni.

Jeho předchůdkyní byla už od roku 2008 vyhláška 64/2008 Sb. (tzv. Vyhláška o přístupnosti). Ta stanovovala technická pravidla určující konkrétní požadavky, jak má přístupné zveřejňování informací vypadat a sloužila jako prováděcí předpis zákona o informačních systémech veřejné správy č. 365/2000 Sb., a jeho ustanovení v § 5 odst. 2 písm. f), které praví, že orgány veřejné správy jsou povinny uveřejňovat informace související s výkonem veřejné správy ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením.

A kdybychom chtěli jít ještě dál, už v roce 2004 vydalo Ministerstvo informatiky České republiky Best practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.

Dle Usnesení vlády ČR ze dne 18. června 2003 č. 596, ke zprávě Plnění Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením v roce 2002, bylo bodem 5.2.d Ministerstvu informatiky uloženo připravit do zákona č. 365/2000 Sb. standard ISVS, který stanoví podmínky pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby byl ve shodě s pravidly WAI (Web Accessibility Initiative – Iniciativa pro bezbariérový web) s termínem do 31. 12. 2004.

Best practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu posloužila jako doporučující materiál pro tvorbu webových stránek institucí veřejné správy a jako základ (technická specifikace) problematiky přístupnosti pro novelu zákona č. 365/2000 Sb. a plánovanou vyhlášku.


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Jak a proč jsme zpřístupňovali Rohlík.cz

Možnost samostatného a bezpečného nakupování je v dnešní době důležitější než kdy jindy. Zatímco řadě situací a potencionálních komplikací čelíme při nakupování všichni bez rozdílu (šíře výběru, potencionální nedostupnost zboží, atp.), pro zákazníky se zrakovým postižením může být i taková činnost, jakou je běžný nákup, věc v mnoha ohledech komplikovanější. Při nákupu v kamenném obchodě

  • zpravidla potřebují asistenci,
  • nemusí vědět, kde je jaké zboží umístěno;
  • obtížněji zjišťují, jaké zboží je v akci,
  • jen obtížně si mohou přečíst popisky zboží
  • a v neposlední řadě pro ně může být obtížná doprava většího nákupu.

Naštěstí si tyto komplikace a potřebu je řešit (či alespoň zmírnit) plně uvědomují i vývojáři v Rohlík.cz a už od roku 2017 se systematicky věnují zpřístupňování webového rozhraní online supermarketu Rohlík.cz tak, aby si na něm mohli bez obtíží nakoupit i zákazníci se zrakovým znevýhodněním.

Přístupné webové rozhraní totiž většinu výše popsaných bariér úspěšně eliminuje. Zákazníci online supermarketu

  • jsou při nákupu samostatní a při nákupu pak nepotřebují asistenci (a pokud už náhodou ano, pak i tu Rohlík.cz v rámci klubu Rohlík bez bariér nabízí),
  • se mohou bez obtíží se zorientovat v
  • mají informace o slevách/ zboží v akci a nejsou tak v tomto ohledu znevýhodněni oproti jiným zákazníkům,
  • nemusí řešit dopravu – nákup jim přiveze kurýr.

O tom, jak se s přístupností v průběhu uplynulých let vypořádali, co a proč jsme společně pro lepší přístupnost udělali (a stále děláme), seznámili účastníky jarní Agory 2020 ONLINE Adam Fendrych z Rohlík.cz a Roman Kabelka z Master Internet.

YouTube: Jak a proč jsme zpřístupňovali Rohlík.cz

YouTube: O přístupnosti Rohlík.cz na Frontendisti

Pokud vás téma zaujalo, doporučuji i příspěvek Veroniky Bedáňové Přístupnost prakticky na Rohlík.cz pro Frontendisti.cz.

Případová studie: Přístupnost na Rohlík.cz

V Rohlíku jsme přístupnost řešili vždy, ale na novou úroveň ji dostal audit a zjištění, že naše služba může být pro uživatele se zdravotními omezeními opravdu užitečná. Více informací v článku Případová studie: Přístupnost na Rohlík.cz.