Archiv rubriky: Přístupnost dokumentů

Podzimní Agora 2023: Zaměřeno na uživatelskou zpětnou vazbu k bariérám na webech

Uživatelé se zdravotním postižením nejlépe vědí, jak důležitá je pro ně přístupnost – a jaké komplikace i při jinak běžných činnostech jim naopak mohou způsobit nepřístupné weby, aplikace či dokumenty.

Koncoví uživatelé mají také možnost zlepšit přístupnost webových stránek a mobilních aplikací tím, že provozovatelům webů poskytují konstruktivní zpětnou vazbu a upozorní je tak na potencionální bariéry.

Webové stránky a aplikace veřejného sektoru v celé Evropě by měly a musí být přístupné všem. Směrnice o přístupnosti webu (WAD) platí v celé EU od roku 2016 a jejím cílem je zajistit lidem se zdravotním postižením lepší přístup k webovým stránkám a mobilním aplikacím veřejných služeb.

Navzdory implementaci této směrnice je mnoho webových stránek a aplikací veřejného sektoru stále nepřístupných, navíc jejich provozovatelé si těchto problémů vůbec nemusí být vědomi, protože se k nim informace o bariérách vůbec nedostanou (fráze „Na nepřístupnost našeho webu si ještě nikdy nikdo nestěžoval.“ bohužel stále není nijak neobvyklá 🙁

Abychom to změnili, rozhodli jsme se po úspěšném loňském propojení konferencí INSPO a Agory v roce 2023 v tomto modelu pokračovat a i letos nabídnout tematicky ucelený programový blok. Jak už úvodní odstavce tohoto článku naznačují, detailněji podíváme na zákon o přístupnosti a na to, jak mohou uživatelé se specifickými potřebami poskytovat relevantní zpětnou vazbu k nepřístupným webům, aplikacím, dokumentům či multimédiím.

Na co se můžete těšit?

Program otevřeme dvěma úvodními příspěvky, jejichž cílem je vám poskytnout základní vhled do tématu.

Nicole Fryčová, předsedkyně Odborné skupiny pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb při Vládním výboru pro osoby se zdravotním postižením (VVOZP) se ve svém příspěvku Praktické ukázky bariér v digitálním prostoru zaměří na praktického představení nejčastějších bariér na webech, v aplikacích a dokumentech pro uživatele se zdravotním postižením.

Susanna Laurin, zástupkyně Mezinárodní asociace specialistů na přístupnost pro Evropskou unii představí projekt UPowerWAD (Users Power the Web Accessibility Directive!)

Do navazující panelové diskuse se zástupci koncových uživatelů i odborníků, tematicky zaměřené na poskytování relevantní zpětné vazby k nepřístupnému digitálnímu rozhraní uživateli se specifickými potřebami, přijali pozvání

  • Susanna Laurin, zástupkyně společnosti Funka a Mezinárodní asociace specialistů na přístupnost pro Evropskou unii
  • Nicole Fryčová, předsedkyně Odborné skupiny pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb při VVOZP
  • Monika Miazdrová, odborná garantka prístupnosti webových sídel a mobilných aplikácií, MIRRI SK
  • Eva Cerniňáková, vedoucí knihovny Jabok, členka SKIP, odborná sekce Bezbariérové knihovny
  • Šimon Červený, technický konzultant, Galilieo Corporation

Na závěr programu pak shrneme závěry z panelové diskuse a pozveme účastníky na navazující webinář, na kterém se tomuto tématu budeme věnovat více do hloubky, a který proběhne 15. prosince od 13.00 na platformě Zoom. Webinář pořádáme jako jeden z výstupů projektu Théseus, zabývajícího se právě poskytováním profesionálních služeb v oblasti přístupnosti.

V čem pro mě bude podzimní Agora 2023 přínosná?

Koncovým uživatelům se zdravotním postižením nabídne základní přehled a sdílení dobré praxe v tom, jak provozovatelům webů poskytovat relevantní zpětnou vazbu k bariérám v digitálním prostoru, včetně představení výstupů projektu UPowerWAD.

Pro provozovatele a tvůrce webů a aplikací bude přínosná jak úvodní část, prakticky demonstrující a popisující nejčastější bariéry na webových stránkách, tak panelová diskuse, během níž se budou moci seznámit s tím, jak zpětnou vazbu od uživatelů sbírat a jak s ní dále pracovat. Do vlastní praxe pak můžete převzít sdílenou zkušenost panelistů.

A samozřejmě bude prostor i pro vaše dotazy 🙂

Organizační informace

Kdy a kde

Podzimní Agora 2023 proběhne jako součást konference INSPO 2023 v sobotu 25. listopadu od 14.00 do 16.00 v Kongresovém centru Praha. Zúčastnit se jí můžete buď prezenčně (v takovém případě si zakupte lístek na konferenci INSPO 2023), nebo můžete sledovat její přímý přenos (formulář k přihlášení ke sledování přímého přenosu).

Zpřístupnění akce

Během celé akce bude zajištěn simultánní přepis i tlumočení do českého znakového jazyka, stejně tak bude zajištěno tlumočení mezi angličtinou a češtinou.

Registrovat se na podzimní Agoru 2023

Partneři akce

Agoru by nebylo možné realizovat bez partnerů, kteří ji finančně či jinak podporují. Podzimní Agoru 2023 pořádáme ve spolupráci s AccessibleEU Centre a za podpory společnosti Deloitte a Nadačního fondu Českého rozhlasu.

AccessibleEU Centre


O Agoře

Agora je konference zaměřená na tématiku využití informačních a komunikačních technologií uživateli se zrakovým postižením. Od roku 2015 ji pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity za podpory společnosti Deloitte, Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška a dalších partnerů.

Agora si i přes svou nedlouhou historii vybudovala mezi uživateli ICT s těžkým postižením zraku výborné renomé. Posledních prezenčních běhů se pravidelně účastní přes 150 zájemců, online vysílání mají tisíce zhlédnutí a jejich počet stále roste. Agora je pro účastníky ideálním místem, kde se mohou v přístupném prostředí seznámit s tím, jak jim informační a komunikační technologie mohou pomoci překonávat bariéry při studiu, zaměstnání i v běžném životě.


O Středisku Teiresiás

Pořadatelem akce je Středisko Teiresiás, plným názvem Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, které Masarykova univerzita zřídila v Brně v roce 2000. Jeho úkolem je zajišťovat, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly v největší možné míře přístupné také studentům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým handicapem, případně jinak postiženým.

Středisko je garantem programu celoživotního vzdělávání nevidomých, jehož cílem je umožnit zrakově postižené veřejnosti, aby si bez ohledu na věk a sociální postavení doplnila vzdělání v dílčích předmětech akreditovaných studijních oborů způsobem odpovídajícím zrakovému postižení.

Podcast Bez bariér: Nevidomý host Lukáš Hosnedl, část druhá (Epizoda 6)

V šesté epizodě podcastu Bez bariér, který připravujeme společně s Ondrou Pohlem, pokračujeme v rozhovoru s Lukášem Hosnedlem – naším prvním hostem, mým kamarádem a kolegou z týmu Thésea.

Dozvíte se mimo jiné na jakých eshopech Lukáš rád a nerad nakupuje, jaké jsou jeho zkušenosti s Datovou schránkou, nebo také jak se k přístupnosti dostal.

Přejeme příjemný poslech 🙂

Nevidomý host Lukáš Hosnedl, část druhá | Epizoda 6 (YouTube)

Nevidomý host Lukáš Hosnedl, část druhá | Epizoda 6 (Spotify)


Podcast Bez bariér vzniká s podporou Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška, společnosti ACTUM Digital a jako jeden z výstupů projektu Théseus Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity.

Zákon o přístupnosti: seznamte se, prosím

Tento článek je rozšířenou verzí mého příspěvku Zákon o přístupnosti: seznamte se, prosím, který 18. září 2023 zazněl na konferenci Jak na přístupnost pro osoby se sluchovým postižením.

Stručně k zákonu o přístupnosti

  • Zákon o přístupnosti platí od roku 2019 a týká se přístupnosti digitálního prostoru (webů, dokumentů, multimédií, mobilních aplikací, atp.), ne prostoru fyzického.
  • Není to jediný zákon, nebo legislativní dokument, který se tématu přístupnosti věnuje (viz příspěvek Jany Havlové k tématu legislativy), je ale velmi podstatný, protože ošetřuje právě přístupnost digitálního prostoru.

Povinné subjekty

  • Organizační složky státu: ministerstva, úřady, soudy, kancelář Veřejného ochránce práv, atp.
  • Územní samosprávné celky: kraje, obce a městské části
  • Právnické osoby zřízené zákonem: například ČTK, ČNB, Státní fond dopravní infrastruktury
  • Právnické osoby založené nebo řízené či financované státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem, která byla založena za účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu: například dopravní podniky měst, příspěvkové organizace státu (Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerie atd.), veřejné výzkumné instituce, většina knihoven, atp.
  • Kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace: například Správa základních registrů

Další informace

Krátký výlet do historie

Ač se občas někdo snaží tvrdit opak, přístupnost digitálního prostoru není v naší legislativě nové téma, a první legislativní uchopení tohoto tématu se datuje už do roku 2004. Tématice digitální přístupnosti se tak postupně věnovaly následující dokumenty:

  • Best Practice Ministerstva informatiky ČR (2004)
  • Vyhláška o přístupnosti (2008)
  • Zákon o přístupnosti (2019)

Důvody, proč se přístupnost v té době nebrala až tak vážně,, nebyla podle mě absence legislativního uchopení (kdo chtěl, měl se o co opřít), ale jednalo se (a v některých bodech bohužel stále jedná) spíše o

  • obecně nízké povědomí o významu a přínosu přístupnosti,
  • absenci dostupných a snadno použitelných nástrojů pro tvorbu přístupných digitálních rozhraní a obsahu,
  • nízkou úroveň znalostí na straně těch, kdo mají přístupné digitální rozhraní a obsah vytvářet,
  • nízkou až žádnou vymahatelnost ve chvíli, kdy někdo legislativní požadavky nesplnil,
  • nízkou míru konkrétní zpětné vazby a požadavků na přístupné weby a aplikace jak přímo od koncových uživatelů, tak od organizací hájících jejich práva. (S tvrzeními typu „Na nepřístupnost našeho webu/ dokumentu/ aplikace si nikdo nikdy nestěžoval.“ se při naší praxi bohužel setkáváme velmi často.

Více informací viz Zákon o přístupnosti: Je přístupnost nové téma z pohledu naší legislativy? (1/24).

Co nás čeká?

Od roku 2025 začne platit Evropský zákon o přístupnosti, který přístupnost posune na vyšší úroveň. Více informací viz Léto je tady – ideální čas na přístupnost (srovnání WAD a EEA).

Mýty a omyly v souvislosti se Zákonem o přístupnosti

V této části bych rád na pravou míru uvedl nejčastější omyly, se kterými se v souvislosti se Zákonem o přístupnosti potkávám.

Přístupnost je v legislativě nové téma
Není, tématika digitální přístupnosti se na legislativní úrovní řeší od roku 2004. Více informací viz kapitola Krátký výlet do historie.
Starší právní úprava byla jen pro zrakově postižené
Požadavky na přístupnost i pro sluchově postižené byly (byť v obecné podobě) formulovány už v Best Practice MI i Vyhlášce o přístupnosti. Jejich uvedení do praxe dle mého názoru bránila spíše absence znalostí a nástrojů, jak přístupný obsah pro sluchově postižené vytváře, než nedostatečné ošetření na legislativní úrovni.
Nastudováním zákona se “naučím přístupnost”
Zákony a standardy nejsou učebnice přístupnosti. Podobně jako se přečtením zákona a silničním provozu nenaučím řídit auto, tím, že si přečtu zákon k přístupnosti, se nenaučím tvořit přístupný digitální obsah.

Potenciálnímu použití zákonů a standardů jako učebnic mimo jiné nepomáhá ani jazyk, jakým jsou napsány. I mnohými tolik adorovaný WCAG (více viz Web Content Accessibility Guidelines (WCAG): seznamte se, prosím) není jako učebnice – a jako vstupní materiál do světa přístupnosti – vhodný, protože formulace jako

“Obsah prezentovaný pouze prostřednictvím předtočeného videa je opatřen buď alternativou pro multimediální prvek závisející na čase, nebo zvukovou stopou poskytující ekvivalentní informaci pro obsah, který je pouze v předtočeném videu.”

porozumění moc nepomáhají a zájemce o přístupnost mohou svou složitostí dokonce spíše odradit.

Podcast Bez bariér: Mýty o webové přístupnosti

S dalšími mýty a omyly stran webové přístupnosti se můžete seznámit ve třetím a čtvrtém díle našeho podcastu Bez bariér.

Co by se mělo dělat

Tato sekce obsahuje výtah nejdůležitějších kritérií z pohledu uživatelů se sluchovým postižením (číslo v závorce odkazuje na kritérium úspěšnosti z doporučení WCAG a prioritu – A je nejvyšší, AAA nejnižší).

  • Textový přepis pro předtočené audio nebo video záznamy (1.2.1, A)
  • Titulky pro předtočené video záznamy (1.2.2, A)
  • Instrukce pro práci s rozhraním nesmí být závislá na smyslových vjemech (1.3.3, A)
  • Texty a texty v obrázcích musí splňovat požadavky na minimální kontrast (1.4.3, AA)

Požadavky, týkající se znakového jazyka, jsou bohužel mimo působnost zákona o přístupnosti. Stejně tak je v úrovní AAA většina požadavků na srozumitelnost textu. Nikdo ale nikomu nebrání jít nad rámec zákonných požadavků.

Jaká je realita?

Chybí know-how a odborníci
Přístupnost bohužel stále není standardní součástí osnov. Ač se situace postupně zlepšuje, obecné povědomí o této tématice je stále velmi nízké – i mezi těmi, kterých se přístupnost bezprostředně týká a měli by ji mít jako nedílnou součást svého pracovního procesu.
Chybí dostupné a intuitivní nástroje
Situace se sice pomalu lepší, ale otitulkovat video, publikovat přístupný příspěvek na sociálních sítích nebo vytvořit přístupný dokument na úřední desku webu městského úřadu stále bohužel není tak snadné, aby to lidé dělali automaticky.
Chybí motivace
Ač se situace postupně zlepšuje, přístupnost je stále vnímána jako okrajová záležitost, kterou není při tvorbě přístupného obsahu či rozhraní třeba brát v potaz.

Co mohu udělat pro změnu k lepšímu jako

Provozovatel webu
Poptávat profesionální služby – jak na to, viz například Jak dobře vybrat konzultanta na přístupnost a inkluzivní design
Správce obsahu, vývojář, designer…
Při své práci brát v potaz požadavky na přístupnost.
Koncový uživatel
Poskytovat relevantní zpětnou vazbu k bariérám v rozhraní či obsahu. Jen tak se provozovatelé webů a aplikací dozví, že přístupnost je pro jejich uživatele důležitá a je třeba na ni myslet.

Jak poskytovat zpětnou vazbu k nepřístupnému obsahu?

Mechanismus pro poskytování zpětné vazby od uživatelů nabízí mimo jiné Prohlášení o přístupnosti. To musí mimo jiné obsahovat jak informaci o míře souladu s požadavky zákona o přístupnosti, tak funkční kontakt pro případ, kdy bude třeba provozovatele webu či aplikace kontaktovat.

Více informaci k Prohlášení o přístupnosti viz

Podzimní Agora 2023, která bude stejně jako loni součástí konference INSPO 2023, nabídne podrobnější seznámení s tématikou poskytování zpětné vazby k nepřístupným informacím v digitálním světě. Těšit se můžete na dva úvodní příspěvky, které tuto tématiku otevřou, a navazující panelovou diskusi.

Podzimní Agora 2023 proběhne 25. listopadu 2023 v Kongresovém centru Praha a bude se jí možné zúčastnit jak prezenčně, tak sledovat živé vysílání.

V pátek 8. prosince od 13.00 pak pod hlavičkou projektu Théseus proběhne navazující webinář, na kterém se to, jak správně poskytovat zpětnou vazbu provozovatelům webů a aplikací, můžete naučit.

Zákon o přístupnosti – seznamte se, prosím (Google Slides)

Zákon o přístupnosti – seznamte se, prosím (YouTube)