Archiv rubriky: Názory

Kancelář pro uvádění (tiskových) zpráv o přístupnosti a asistivních technologiích na pravou míru

Stále častěji se ke mně dostávají tiskové zprávy či články, podávající tématiku přístupnosti a asistivních technologií způsobem, který je přinejmenším zavádějící. Články obsahují neúplné informace, často jsou zdůrazňovány okrajové vlastnosti či funkce nebo jsou zmiňována témata, která s hlavním sdělením článku nesouvisí vůbec, či je velmi vzdáleně.

U čtenářů, kteří se v tématice neorientují, může takový článek vyvolat zmatek či nenaplněná očekávání, v komunitě profesionálů pak dokonce snížit kredibilitu představovaného řešení či služby, respektive společnosti, která za ním stojí. U čtenářů z intaktní populace pak takové články mohou vyvolat dojem, že to, co čtou je skutečnost, a zrakově postiženým už ani není třeba pomáhat – vždyť přece mají netopýří oblek, který jim pomáhá s navigací, brýle, které jim vše přečtou, na vibračním okně si prohlédnou okolní krajinu…

O řešeních, na nichž v současnosti stojí digitální gramotnost lidí s těžkým postižením zraku, se dnes bohužel moc nepíše, protože taková témata nejsou považována za dostatečně atraktivní. Prakticky nikde se tedy nedočteme o tom, že stěžejním nástrojem pro práci s mobilním telefonem či počítačem je stále odečítací či zvětšovací program. Že bez nich by uživatelé se zrakovým postižením výpočetní techniku nemohli používat. Že bez braillské gramotnosti budou nevidomí psát pýsňyčka či majkrosoft (protože tak jim to přece čte jejich hlasový výstup). Že technologie neřeší vše a je třeba součinnost i ze strany těch, kteří vytváření obsah, který se má zpřístupnit.

Přednost dostávají témata, která jsou mediálně atraktivní, nesou s sebou i jistou dávku senzace, či jsou dokonce do jisté míry kontroverzní. Často je tak dáván velký prostor řešením, která vypadají dobře na papíře (nebo je tvůrce umí marketingově dobře prodat), ale o jejich skutečném přínosu pro zlepšení kvality života lidí se zrakovým postižením mnohdy lze s úspěchem pochybovat.

Dva příklady za všechny

Vibrující okno Fordu

Prvním příkladem budiž nedávný počin společnosti Ford, která se věnovala vývoji přístroje, nabízejícího nevidomým improvizovaný „výhled” na krajinu z okna automobilu (více informací viz Ford pracoval na vývoji přístroje, který nevidomým přiblíží okolní krajinu). Toto řešení sice zaujalo řadu médií, odborníky na danou tématiku už ale výrazně méně.

Když se mi dostane do rukou nějaký reliéfní obrázek, dá to bez popisku docela hodně námahy, než přijdu na to, co na obrázku vlastně je.

A to sedím pohodlně u stolu. Představte si, prohlížet si obrázek sice v sedě, ale na okně, čili ve svislé poloze a ještě z úhlu.

A protože jsem připoután pásy, je můj přístup k displeji docela komplikovaný.

Jestliže se někdo těší na reliéfní obrazovku do pěti tisíc a myslí si, že se vyvine z nápadu pana Forda, hluboce se mýlí.

Jeho zobrazovací okno se vůbec nijak reliéfně netvaruje. Jenom se klepe – vibruje. Rychleji nebo pomaleji, a to celé současně. Není rozděleno na množství kousíčků, které se klepou podle toho, jaký odstín šedi mají právě zobrazovat, ale vibruje celá tabule podle toho, jaký odstín má místo, kterého se dotýkáme jedním prstem.

Pro zjištění faktu, že si nevidomý tímto způsobem nic neprohlédne, by panu Fordovi stačilo upevnit jediný bzučák na počítačovou myš, kterou by nevidomý šmejdil po nějakém množství obrázků v počítači, přičemž by se bzučák klepal podle toho, na jaké šedi by myš zrovna byla.

A nebo ještě jednodušeji, nevidomý bude jezdit myší po obrázku v počítači a podle stupně šedi se bude ozývat různě vysoký tón. Vždyť tón není nic jiného než vibrace. Jen obvykle vnímaná ne hmatem ale sluchem.

Hlasové ovládání pro nevidomé

Lékárna.cz spouští hlasové ovládání webu nejen pro nevidomé. Zpráva je sice napsána umírněněji než řada jiných, ale i tak s ní nelze bez výhrad souhlasit. Konkrétně pro nevidomé uživatele hlasové ovládání až tak přínosné není a rozhodně neplatí, že pohodlně nakoupí, aniž by potřebovali myš a klávesnici. Hlasové ovládání je pro ně jen alternativní možnost zadávání vstupních dat, pro plnohodnotnou práci s webem je třeba, aby nevidomý uživatel měl k dispozici screenreader, klávesnici a odpovídající znalosti. Protože sice může systému říci “Vyhledej Alavis”, ale s výsledky vyhledávání, které tímto způsobem získá, už si musí poradit obvyklou cestou (myšleno z klávesnice a za pomoci screen readeru).

A jak to mám tedy napsat?

Abychom si rozuměli – rozhodně nejsem proti inovacím. Naopak jim velmi fandím, jelikož posouvají věci kupředu. Ale když už se řekne A, přijde mi správné říci i B. Za naprosto stěžejní proto mám

  • Zasadit představovanou novinku do kontextu toho, co již existuje.
  • Zmínit, jak je navázána na stávající řešení.
  • Popsat, v čem je doplňuje či jaké změny uživatelům (případně jakým skupinám uživatelů) přináší a v čem je pro ně lepší.
  • O vyjádření požádat autoritu v oboru (A ano, zrakové postižení ještě z člověka autoritu nedělá. Když si zlomím nohu, tak se ze mne přece také automaticky nestává chirurg 🙂
  • A ideálně uvést i známá omezení (aby uživatelé od produktu či služby neočekávali něco, co nenabízí).

Rozumím tomu, že s takto pojatým článkem je daleko více práce. Nicméně mám za to, že jeho věcný přínos je pro čtenáře výrazně vyšší, než povrchně a bez znalosti tématiky napsané články, jejichž cílem není čtenáře věcně informovat, ale mnohdy až bulvárním způsobem upozornit na nějaké “převratné řešení”.

Pište jako IHNED.cz

Prakticky jediný subjekt, který se dle mého názoru s touto tématikou dlouhodobě vypořádává se ctí, jsou Hospodářské noviny. Článkům Orientaci ve městě handicapovaným ulehčují aplikace, chytrá hůl či brýle a Předčítací technologii pro nevidomé OrCam v Česku používá jen šest lidí. Stát úhradu moderního zařízení posuzuje pomalu po obsahové stránce prakticky nemám co vytknout. Informace jsou zasazeny do kontextu, jsou v nich citováni ti, kteří mají k tématice co říci, kromě přínosů jsou zmíněna i možná omezení a věci, které třeba zatím chybí.

Kéž by takových bylo více.

Počítačové tablety v životě osob se zdravotním postižením – dotazník k diplomové práci

Klára Zikmundová dokončuje magisterské studium oboru speciální pedagogika na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci a dovoluji si Vás touto cestou poprosit o vyplnění přiloženého dotazníku, který je zcela anonymní. Údaje získané jeho prostřednictvím budou sloužit pro její diplomovou práci zaměřenou na užívání počítačových tabletů osobami s postižením.

Dotazník je určen přímo pro osoby s postižením, které používají tablet. Se samotným vyplňováním Vám ale mohou v případě potřeby po stránce fyzické pomoci další osoby (asistent apod.).

Vyplnění dotazníku Vám zabere přibližně 15 minut.

Dotazník můžete vyplnit buď online, nebo vyplněním souboru dotaznik-tablety-klara-zikmundova.doc (124 kB). Zvolíte-li druhou z uvedených možností, pošlete prosím vyplněný dotazník na e-mail klara.zikmundova@gmail.com. Na této adrese Klára také ráda zodpoví jakékoli Vaše otázky k dotazníku nebo ke s ním spojené diplomové práci.

Děkuji Vám za ochotu.

Ohlédnutí za INSPO 2018: konferenci dominovala řešení pro uživatele se zrakovým postižením

V sobotu 7. dubna 2018 proběhl v pražském Kongresovém centru už 18. ročník konference o technologiích pro osoby se specifickými potřebami – INSPO 2018. Konference již tradičně přilákala účastníky z řad osob s nejrůznějším zdravotním postižením, jejich rodinné příslušníky, pracovníky organizací sdružujících či poskytujících služby zdravotně postiženým, studenty či pracovníky vysokoškolských center poskytujících služby studentům se specifickými potřebami.

INSPO 2018 se v rámci Kongresového centra, kde se pravidelně koná, přesunulo do větších prostor. Kvůli naplněné kapacitě jsme letos nemuseli odmítat zájemce o účast a konference tak hostila rekordních 502 účastníků. Ve vystavovatelské části pak představilo své služby a produkty 33 organizací.

INSPO 2018

Přístupnost konference

S ohledem na cílovou skupinu účastníků u konference INSPO dbáme na zpřístupnění jejího obsahu všem účastníkům bez rozdílu. Všechny prezentace tedy byly tlumočeny do českého znakového jazyka, nechyběl ani simultánní přepis mluveného slova do textu, který mohli účastníci sledovat na plátně nebo zapůjčených tabletech, či možnost zobrazit si promítané slajdy na mobilním zařízení. Zajištění posledních dvou jmenovaných věcí bylo možné díky systému Polygraf, který byl vyvinut ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity. Pro návštěvníky s těžkým postižením zraku byly také k dispozici hlasovací lístky ve zvětšeném černotisku či bodovém písmu. Sborník konference publikujeme v digitální podobě a účastníci si tak mohou příspěvky přečíst způsobem, který jim nejlépe vyhovuje.

Pro označení vchodu do Kongresového centra jsme opět použili hlasový a akustický majáček. Interiér jsme zpřístupnili pomocí technologie systému Right-Hear, který umožňuje získat základní prostorovou orientaci o rozmístění objektů uvnitř budovy podle světových stran (sever, jih, východ, západ, eventuálně další směry). Děkujeme kolegům ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých za spolupráci.

INSPO 2018

Bližší informace o zpřístupnění konference INSPO jsou k dispozici v článku Přístupnost konference INSPO & služby poskytované Střediskem Teiresiás.

Prezentace

Na konferenci celkem zaznělo 23 prezentací. V dopoledním bloku byl v české premiéře účastníkům představen například OrCam MyEye – světově nejpokročilejší nositelné zařízení, které zprostředkovává umělé vidění pro nevidomé a slabozraké osoby a pro lidi s poruchami čtení. Umožňuje okamžité a diskrétní přečtení tištěných či digitálních textů z jakéhokoli povrchu, rozpoznávání totožnosti osob a identifikování produktů, barev a bankovek.

Další českou premiérou bylo představení produktů španělské společnosti Tech4Freedom. Box One4All je krabička vybavená senzory, díky nimž může připojený chytrý mobil sloužit k rozpoznávání barev, jako teploměr pokojové či tělesné teploty a též jako vlhkoměr. Box lze dále využít jako kompas a detektor světla a za použití NFC štítků si pomocí něj můžeme popisovat různé předměty v domácnosti. Druhým představeným produktem bylo tzv. UFO (Universal Finder One) – kulaté zvukové majáčky, které je možné přes Bluetooth propojit s chytrým mobilem a v závislosti na nastavení mohou plnit různé orientační funkce.

V dalších příspěvcích dopoledního programu se účastníci mohli blíže seznámit s českou nabídkou mezinárodního projektu TechSoup, novinkách projektu Záchranka či s obsahem pojmu Governance Accessibility.

INSPO 2018

Co zaznělo v sekci Přístupnost nejen webu

První příspěvek přednesl Roman Kropáček a věnoval se v něm digitálnímu rozhlasovému vysílání DAB+. To přináší pro posluchače řadu výhod – kvalitnější zvuk, větší programovou nabídku nebo možnost přizpůsobení rozhlasového přijímače pro nevidomé a slabozraké. Představil také digitální přijímač značky NOXON, umožňující jednoduché ovládání včetně hlasového výstupu s kompletním nastavením a seznamem vysílaných stanic v češtině.

Člověk se zrakovým postižením je ošizen o mnoho astronomických krás, které lidé bez zrakového postižení považují za samozřejmé – na poli astronomie zrakově postiženému vzniká značný informační deficit. Haptizace pomocí fyzického modelu patří k velmi užitečným prostředkům při řešení informačního deficitu nejen na poli vzdělávací astronomie. Tvorbu takových fyzických modelů velmi usnadňuje tzv. 3D tisk, který přináší množství zajímavých možností ve využití jak vizuálního, tak hmatového zobrazení objektu či jevu. S tématikou 3D tisku pro potřeby zrakově postižených teoreticky i prakticky seznámil v druhém příspěvku sekce Přístupnost nejen webu Petr Dušek.

Účastník sekce Přístupnost nejen webu při prohlížení 3D modelu

Má Braillovo písmo v dnešní době pokročilých asistivních technologií ještě praktický význam? Nebylo by možné nahradit je diktováním, které umožňuje rozpoznávání lidské řeči, a kvalitními řečovými výstupy, jichž je k dispozici bezpočet? Moderní technika to přece umožňuje… Odpovědi na tyto otázky nabídl Tomáš Hrdinka z výrobního družstva nevidomých Spektra, který svůj příspěvek zaměřil na stále trvající význam Braillova písma pro nevidomé při vzdělávání i pracovním uplatnění. Své povídání doplnil i praktickými ukázkami, kdy nabídl účastníkům k prohlédnutí haptické tisky, vytvořené na braillské tiskárně Index Everest.

Roman Martinovič a Peter Lecký ze slovenské Stopky přednesli příspěvek s názvem Corvus – ničiteľ mýtov. Corvus dnes patří mezi nejpopulárnější řešení, které se používají ke zpřístupnění dotykových mobilních telefonů uživatelé v Čechách i na Slovensku. Díky jednoduchému a intuitivnímu Corvus Prostředí se s chytrým telefonem velmi rychle dokáže naučit pracovat i začátečník. Uživatelům, kterým by Corvus Prostředí bylo příliš “těsné”, nabízejí i vlastní, velmi rychlý odečítač obrazovky, nazývaný Corvus Čítač. Tým Corvusu se tím snaží zbořit další z mýtů o zrakově postižených uživatelích mobilních telefonů – tedy že specializované prostředí je pouze pro začátečníky a (plnohodnotné) odečítače jsou doménou pokročilých uživatelů. Pánové ze Stopky také představili aktuální novinky: Corvus dnes najdeme nejen v mobilních telefonech, ale i v hodinkách s Androidem, umí zpřístupnit rotoped nebo běžecký pás.

Roman Martinovič, Peter Lecký, Stopka n.o.: Corvus - ničiteľ mýtov

V pátém, předposledním příspěvku s názvem Jak na nový e-shop Českých drah s odečítačem obrazovky seznámil Jan Balák účastníky s tím, co vše bylo třeba udělat pro to, aby byl lépe přístupný pro zrakově postižené uživatele. Honza se na testování dlouhodobě aktivně podílel, mohl tedy nabídnout jak pohled uživatele, který rozhraní e-shopu využívá při svých cestách, tak pohled do zákulisí celého testování a zpřístupnění. Detailnější informace lze v případě zájmu najít v článcích Jak na nový e-shop Českých drah s odečítači obrazovky NVDA a JAWS, který Honza napsal pro vzdělávací portál Pélion.

Poslední příspěvek byl zajímavý hlavně pro ty, kdo podnikají, nebo se chystají podnikat. Měl název Fakturujte a řešte platby kartou. Bez zábran, bez zraku a přednesl jej Karel Giebisch z TI Gieb. Karel představil přístupný cloudový fakturační systém Fakturoid a SumUp Air: přístupný platební terminál nejen pro nevidomé podnikatele. Obě řešení mohou díky své přístupnosti velmi usnadnit život právě této skupině podnikatelů.

Zaplněná Terasa 2B, v níž probíhala sekce Přístupnost nejen webu

Detailněji se s obsahem všech přednášek lze seznámit buď prostřednictvím videí, nebo v příspěvcích do sborníku.

Vyhlášení výsledků literární soutěže Internet a můj handicap a předání Ceny Nadace Vodafone Rafael

Na konferenci se také rozdávaly ceny. Ať už to bylo vítězům literární soutěže Internet a můj handicap, tak projektu, který získal Cenu Nadace Vodafone Rafael za ICT inovace pro důstojnější život lidí se zdravotním postižením. Tu (spolu s finanční prémií 200 000 Kč) letos získal sociální podnik Transkript online za projekt eScribe: online simultánní přepis mluvené řeči. Porota na něm mimo jiné ocenila zapojení nevidomých osob na pozicích profesionálních přepisovatelů, kterým se tak otevřely nové příležitosti pracovního uplatnění. První místo v soutěži Internet a můj handicap pak po druhé v historii soutěže obsadil neslyšící Alexandr Zvonek.

INSPO 2018

Stejně jako v minulém roce proběhla soutěž o nejlepší přednášky v jednotlivých sekcích a nejlepší expozici. Vítězové, kteří dostali od publika nejvíce hlasů, obdrželi po pěti tisíci korunách. „Ošizeni“ ale nebyli ani hlasující, dvacet vylosovaných si odneslo flash disk.

V dopoledním společném programu podle hlasování publika nejvíce zaujala přednáška Filipa Maleňáka o aplikaci Záchranka. V sekci Přístupnost nejen webu bodovala přednáška Petra Duška o využití 3D tisku nejen v astronomickém vzdělávání osob se zrakovým postižením. Účastníci se sluchovým postižením ve své sekci nejvíce ocenili přednášku Andrei Hudákové z Ústavu jazyků a komunikace neslyšících o formách podpory pro neslyšící studenty Filozofické fakulty UK v Praze, v sekci o vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením získala nejvíce hlasů Radka Majerová z Evropského centra jazykové rehabilitace, která představila rehabilitačně komunikační software pro nemluvící lidi VoCoN. V hlasování publika o nejlepší expozici zvítězila izraelská firma OrCam.

Networking

Konference INSPO je také ideálním místem pro setkávání se a prostor pro výměnu zkušeností a získávání informací o aktuálních trendech v oblasti informačních a komunikačních technologií pro uživatele se specifickými potřebami. Ostatně kde jinde potkáte na jednom místě 500 lidí, zajímajících se o tématiku využití ICT pro potřeby osob se zdravotním postižením. Osobně opět velmi oceňuji neformálního a přátelského ducha celé konference (to, že se na INSPO opravdu dobře cítili, mi potvrdili i oba naši zahraniční přednášející).

INSPO 2018

Hodnocení konference účastníky a přednášejícími

Konference byla i letos účastníky velmi vysoce hodnocena. Ze všech hodnocení cituji alespoň ty, které nám poslali naši zahraniční přednášející – Omer Elad a Jaume Cunill.

Omer Elad, Orcam Technologies, Ltd.

INSPO 2018 was a great starting point to go into the Czech market for OrCam. The event was very well organized and It was big and impressive! At the event, we had the chance to meet many future partners like stakeholders, potential distributors, and organizations. Out of INSPO 2018, we got also some very nice reports in the Czech media.

INSPO 2018

Jaume Cunill, Tech4Freedom

INSPO 2018 has been one of the most relevant Conference we have attended. In a familiar & select environment, for the very high professional and human quality of the attendees, we have got the opportunity to create synergies to boost welfare of people with special needs, with some of the European most relevant actors in health and accessibility in a very well organized event. INSPO captured the heart of Tech4Freedom. See you at INSPO 2019!

INSPO 2018

O spokojenosti s konferencí INSPO svědčí i odpovědi v dotazníku spokojenosti, jehož prostřednictvím nám poskytlo zpětnou vazbu 122 respondentů. 64 uvedlo, že již využili nebo využijí konkrétní poznatky získané na konferenci, a jednoznačné vysvědčení organizátorům daly také odpovědi na otázku, zda by doporučili konferenci známým, pro které je její téma relevantním: 87,7 % určitě ano, 11,5 % spíše ano.

Videozáznamy z INSPO 2018 na YouTube

K dispozici už jsou videozáznamy všech prezentací, které na konferenci zazněly. I u nich je dbáno na maximální přístupnost. Kromě záběru na prezentaci obsahují i záběr na přednášejícího, na tlumočníka do znakového jazyka a jsou opatřeny i titulky. Každý zájemce tak může zhlédnout prezentaci způsobem, který mu bude nejlépe vyhovovat.

Fotogalerie z INSPO 2018 na Flickru

INSPO 2018, 7. 4. 2018

Pozvánka na INSPO 2019

Závěrem nezbývá než poděkovat Jaroslavu Winterovi a všem, kdo se o další vydařený ročník konference INSPO zasloužili. Osobně je mi velkou ctí, že jsem opět mohl být při tom.

Další ročník konference INSPO proběhne v sobotu 30. března 2019 v Kongresovém centru Praha.

Těšíme se na vás 🙂

Videa Hanky Kosové

Další články o INSPO 2018


Generálním partnerem 18. ročníku konference INSPO byla Nadace Vodafone, partnery AutoCont CZ, ČSOB a technologickým partnerem Teiresiás, záštitu poskytl Magistrát hlavního města Prahy, mediálními partnery byly ČTK Protext a portál Helpnet. Organizátorem konference INSPO je BMI sdružení s přispěním Křižovatky.cz. Konferenci podpořilo také Kongresové centrum Praha.