Archiv rubriky: Názory

Praktické postřehy z testování přístupnosti webů v soutěži Biblioweb

Už řadu let hodnotím přístupnost webů v soutěži o nejlepší webovou prezentaci knihovny Biblioweb, do jejíhož jubilejního dvacátého ročníku přihlásilo své weby 41 veřejných knihoven. Jaká byla přístupnost soutěžních webů a jaké trendy lze na základě letošního hodnocení v této oblasti vypozorovat?

Jak a co jsem testoval

Podobně jako v jiných soutěžích, i testování v Bibliowebu je třeba přizpůsobit aktuálním podmínkám. Což znamená otestovat během relativně krátkého času (cca 10 dnů) relativně velké množství (zpravidla několik desítek) webů. Proto se při testování soustředím na zhodnocení míry naplnění stěžejních požadavků na technickou přístupnost na klíčových místech webu na vybraném vzorku stránek.

Které oblasti to jsou?

  • Strukturování webové stránky – nadpisy, oblasti stránky.
  • Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice.
  • Dostatečný barevný kontrast a čitelnost textu.
  • Definování smysluplné textové alternativy u grafických prvků, nesoucích významovou informaci.
  • Přístupnost dokumentů.

Testování v zásadě probíhá způsobem popsaným v článku Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu, díky němuž lze poměrně snadno odhalit největší bariéry v přístupnosti.

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Jak si s jednotlivými oblastmi knihovny poradily?

Strukturování webové stránky pomocí nadpisů a oblastí stránky

Obzvlášť u stránek informačně bohatých (a takových najdeme na webech knihoven většinu) je strukturování obsahu webové stránky naprosto zásadní. Nedostatečné či nevyhovující strukturování komplikuje přístup k informacím, naopak robustní nadpisová osnova a vyznačení alespoň stěžejních oblastí stránky orientaci významně usnadňuje.

Nadpisová osnova

Pouze u 8 webů z 41 jsem k nadpisové osnově neměl zásadní připomínky a ohodnotil ji plným počtem bodů, dalších 10 webů mělo v oblasti nadpisových osnov jen drobné chyby. Na druhém konci žebříčku se umístilo hned 16 webů, jejichž nadpisové osnovy neodpovídaly obsahu jednotlivých stránek a například uživatel čtečky obrazovky ji tak nemohl použít pro zorientování se v obsahu stránky a snadnému přístupu k požadované informaci.

Oblasti stránky

Oblasti stránky jsou vedle nadpisové osnovy dalším, již nějaký čas standardizovaným řešením, které může uživatelům usnadnit orientaci v obsahu webové stránky. I přes jeho velmi snadnou implementaci do kódu stránky bylo toto řešení v drtivé většině případů použito nedostatečně, či nebylo použito vůbec.

Na 12 webech bohužel nebyly oblasti stránky vůbec definovány a většina webů je měla definovány nevhodně (tzn. buď nepokrývaly celý obsah; chyběla definice hlavního obsahu; přiřazené role/oblasti neodpovídaly obsahu, kterému byly přiřazeny). Vhodnou implementaci oblastí stránek bylo možné najít jen na 5 soutěžních webech.

Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice

Dostupnost a ovladatelnost prvků na webové stránce při ovládání pomocí klávesnice je i v době dotykových zařízení stále velmi potřebné. Řada uživatelů (zejména těch se zrakovým postižením) totiž preferuje klávesnici jako primární vstupní zařízení při práci s výpočetní technikou.

U pěti webů byla přístupnost z klávesnice bohužel velmi problematická. kvůli nepřístupnosti položek 2. úrovně menu z klávesnice. U drtivé většiny webů také chyběly přeskakovací odkazy na důležité části webu (hlavní obsah, navigace) a vizuální zvýraznění prvku, který získá focus při ovládání webu z klávesnice. Zcela bezproblémovou měly ovladatelnost z klávesnice pouze 4 soutěžní weby.

Dostatečný barevný kontrast a čitelnost textu

Mnohem lepší byla situace v oblasti čitelnosti a kontrastu. Za opravdu problematické z tohoto úhlu pohledu se dalo považovat pouze 6 webů, u ostatních, což byla opět většina, byla čitelnost a kontrast na bezproblémové až vyhovující úrovni.

Dílčí problémy se pak objevily u odlišování odkazů od okolního textu: na několika webech byly odlišeny pouze barvou, v jednom případě pak dokonce nebyly odlišeny vůbec.

Definování smysluplné textové alternativy u grafických prvků, nesoucích významovou informaci

Přiřazovat grafickým prvkům textové popisky je dovednost, kterou už se tvůrci webů poměrně spolehlivě naučili. Se splněním tohoto bodu tedy nebyly žádné zásadní problémy a drtivá většina webů měla stěžejní grafické prvky korektně popsány. Pouze u několika málo webů byly pozvánky na akce zveřejňovány pouze v grafické podobě, což znemožňovalo jejich snadné přečtení či další zpracování (například zkopírování části textu).

Přístupnost dokumentů

Stále více informací je na webu publikováno prostřednictvím dokumentů. Proto je důležité, aby i tyto dokumenty splňovaly alespoň minimální požadavky na přístupnost, tj. alespoň obsahovaly textovou vrstvu.

U 13 webů jsem během testování narazil na dokumenty, které byly bez textové vrstvy, a k jejich přečtení tak bylo třeba vynaložit zvláštní úsilí (například si nechat obsah dokumentu rozpoznat pomocí OCR). Na zbývajících 28 webech byly dokumenty publikovány s textovou vrstvou.

Shrnutí

Jak je z řádků výše patrné, z obecného úhlu pohledu se stav přístupnosti knihovních webů pomalu lepší, nicméně stále je tady prostor ke zlepšení. Za pozornost stojí zejména zlepšení strukturování stránky pomocí nadpisů a oblastí a ovladatelnost rozhraní z klávesnice.

Cena za nejpřístupnější web

Součástí hodnocení je i nominování jednoho ze soutěžních webů na cenu za nejlepší bezbariérový web, který může posloužit jako zdroj inspirace pro ty, kdo chtějí svůj web lépe zpřístupnit. S požadavky na přístupnost se v letošním ročníku nejlépe vypořádali tvůrci webu Knihovny Jabok, kterým tímto ještě jednou srdečně blahopřeji 🙂


Pokud je pro Vás přístupnost nové téma a chtěli byste se s ní seznámit detailněji, doporučuji kurz Digitální design bez bariér pro začátečníky v Akademii CZ.NIC.

Digitální design bez bariér pro začátečníky v Akademii CZ.NIC

O technologiích pro zrakově postižené v pořadu Den na Moravě v Českém rozhlase Brno

Po roce jsme se opět potkali s Jiřím Kokmotosem v Českém rozhlase Brno a v pořadu Den na Moravě si povídali o tom, jak informační a komunikační technologie pomáhají lidem s těžkým postižením zraku kompenzovat jejich postižení.

Tentokrát jsme se zaměřili na představení některých řešení, s nimiž se mohli seznámit i účastníci konference INSPO 2019.

  • Cash Reader je mobilní aplikace na rozpoznávání bankovek pro nevidomé a slabozraké. V současné době rozpoznává bankovky 40 měn, informace o hodnotě bankovky poskytuje zvětšeným písmem, hlasovým výstupem i vibracemi. Aplikace byla jedním z hitů letošního ročníku konference INSPO, stánek Cash Readeru i přednáška Tomáše Jelínka v sekci Přístupnost nejen webu skončily v hlasování účastníků na prvním místě.
  • Miniaturní kameru Orcam MyEye, která umí v reálném čase nahlas číst text z libovolného povrchu nebo jednoduše rozpoznávat bankovky či obličeje osob, jsme na INSPO v české premiéře představili už loni. Tenkrát ještě bez české lokalizace a bez možnosti získat na její pořízení příspěvek od Úřadu práce ČR. Doba pokročila, Orcam My Eye už je v češtině a po splnění podmínek je také možné získat příspěvek na jeho pořízení.
  • Braillské řádky Focus Blue páté generace patří mezi osvědčená řešení, umožňující nevidomým lidem přístup k informacím, vzdělávání či zaměstnávání. V době, kdy se stále častěji objevují nejrůznější – často mediálně velmi propagované – pomůcky, jejichž skutečný přínos je ale přinejmenším diskutabilní, je myslím zcela na místě připomínat, že tím řešením, na kterém stojí nezávislost zrakově postižených, nejsou futuristické hračky, ale produkty, za kterými jsou desítky let vývoje, a nabízejí dostatečně spolehlivé a robustní funkce, umožňující efektivní přístup k informacím a ke komunikaci.

Řeč ale přišla i na dostupnost pomůcek pro lidi se zrakovým postižením; to, zda se nebojím, že časem přijdu o práci, protože mě nahradí umělá inteligence :-), či známý citát Helen Keller Slepota odděluje člověka od věcí – hluchota od lidí.

Záznam rozhovoru si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu Brno: Den na Moravě – 8. 4. 2019, případně je možné stáhnout si z Audioarchívu nahrávku ve formátu MP3 (15 MB).

Fungujících technologií pro zrakově postižené je dnes k dispozici celá řada. Ale informovanost uživatelů o tom, co vše se jim dnes v této oblasti nabízí, bohužel stále není dostatečná. Řada uživatelů tak třeba vůbec neví, že telefon či notebook, který běžně používají, již má asistivní technologie (hlasový výstup či zvětšování obrazu) integrovány v sobě a přístup k nim je tak mnohem snazší, než před deseti čí patnácti lety.

Jakoukoliv osvětu v této oblasti považuji za velmi důležitou.

Děkuji za pozvání i za příjemný rozhovor.

Videoupoutávka

Po natočení rozhovoru jsme připravili i (tentokrát trochu delší 🙂 videoupoutávku. Můžete se v ní prostřednictvím obrazu i mluveného slova seznámit s některými technologickými řešeními, které v současné době pomáhají zrakově postiženým lidem kompenzovat jejich zrakový handicap.

Pozvánka na jarní Agoru 2019

Zájemce o informační a komunikační technologie bych rád pozval na jarní Agoru 2019 – vzdělávací akci o výpočetní technice pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Ta proběhne 18. a 19. května 2019 v prostorách Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity na Komenského náměstí 2. Zveřejněn už je program plenární sekce i seznam vystavovatelů, nabídku workshopů zveřejníme a registraci spustíme v nejbližších dnech.

Fotogalerie z podzimní Agory 2018 na Flickru

Podzimní Agora 2018, 3.–4. 11. 2018

Týden s Téčkem – přečtěte si zajímavé novinky o technologiích pro zrakově postižené

Téčko je příloha časopisu Zora o technice pro zrakově postižené. Předplatitelům v ní přinášíme recenze nových pomůcek, informace o přístupných aplikacích a elektronických službách, zpravodajství ze zajímavých akcí, které se přístupné technice věnují, a mnoho dalšího z tohoto oboru.

Pokud vás technologie pro uživatele se zrakovým postižením zajímají, můžete se nyní v rámci akce Týden s Téčkem zúčastnit pestré ochutnávky z letošní tvorby časopisu. Když se do Týdne s Téčkem zapojíte, zdarma obdržíte v týdnu od 26. listopadu postupně sedm vybraných článků Téčka z letošního roku. Budete se tak mimo jiné moci jejich prostřednictvím seznámit se slovenským nevidomým programátorem, jehož počítačová hra je celosvětovým hitem, navštívíte výtvarnou výstavu, kde se díla prezentovala zrakově postiženým pomocí haptické virtuální reality, a poznáte nové braillské tiskárny a nové ozvučené tlačítkové mobily, které se letos u nás začaly dodávat.

Jak se do Týdne s Téčkem zapojit?

Stačí, když do 24. listopadu zadáte svou e-mailovou adresu do online formuláře Týdne s Téčkem nebo když adresu sdělíte e-mailem na snyrych@braillnet.cz. Adresa bude využita výhradně jen k zaslání vybraných článků časopisu a k informaci, jak si Téčko v případě vašeho zájmu můžete předplatit na rok 2019. Cena předplatného závisí na zvoleném formátu a balíčku, začíná ale už na 75 Kč na rok.

Věříme, že vám akce Týden s Téčkem přinese některé zajímavé informace z oblasti technologií pro zrakově postižené a stanete-li se pravidelnými odběrateli Téčka, rádi s vámi budeme celý příští rok sdílet informace o všem novém, co se v oboru přístupné techniky odehrává. Pokud by vaši přátelé a známí akci Týden s Téčkem také využili, určitě jim tuto informaci předejte.

Za časopis Téčko redaktor Jan Šnyrych.


O časopisu Téčko

Technická příloha časopisu Zora má již více jak dvacetiletou tradici. V posledních třech letech ji čtenáři získávají pod názvem Téčko buď formou e-mailových zpráv, digitálního dokumentu nebo v audio verzi. Letos už v téčku vyšlo přes padesát článků informujících o nových pomůckách (např. braillské hodinky Dot Watch nebo chytrá kamera OrCam MyEye), o významných akcích (konference INSPO, největší evropský veletrh pomůcek SightCity), o speciálních aplikacích (Cash Reader pro rozpoznávání bankovek, Seeing Ai pro čtení textu a rozpoznávání jiných objektů) a o široké škále dalších témat.