Archiv rubriky: Názory

Přístupnost e-shopů pro zrakově postižené – výzkum k bakalářské práci

V současné době je mnohem bezpečnější a často i rychlejší nakupovat online než chodit do kamenných obchodů. Internetových e-shopů je spousta a vybrat si svůj oblíbený může každý. Je však online nakupování snadno dostupné i slabozrakým uživatelům? Jaké obtíže musejí tito lidé překonávat? Dodržují e-shopy pravidla webové přístupnosti? Na to hledá odpověď ve své bakalářské práci o přístupnosti českých e-shopů student Sociální informatiky na Masarykově univerzitě Alexandr Mertl.

Pokud byste do výzkumu rádi přispěli a máte zrakovou vadu, neváhejte se ozvat Alexandru Mertlovi na e-mail 485183@mail.muni.cz nebo na telefonní číslo +420 775 963 466.

Účast na výzkumu bude sestávat z online hovoru (pomocí aplikace, kterou si sami zvolíte), kdy si na počítači vyzkoušíte praktické, nikterak složité úkoly, a příjemně si o dané problematice popovídáte.

Zákon o přístupnosti: Musíme mít přístupný i obsah, který publikujeme například na Facebooku či YouTube? (24/24)

Otázka č. 24: Musíme mít přístupný i obsah, který publikujeme například na Facebooku či YouTube?

Rovina praktická

Z praktického úhlu pohledu jednoznačně ano (uživatel nerozlišuje mezi tím, jestli například video zhlédne na YouTube kanálu úřadu, nebo na jeho webu – užvatel se potřebuje dostat k informacím, které to video obsahuje).

Pokud povinný subjekt publikuje informace na sociálních sítích, tento obsah musí být přístupný, protože jako takový je publikován povinným subjektem, a je na jeho zodpovědnosti publikovat obsah v přístupné podobě.

Pokud například video (budeme-li se držet našeho příkladu z prvního odstavce) vzniklo za peníze úřadu, o YouTube kanál úřadu, na kterém je video umístěno, se také někdo stará v pracovní době (a je placen z veřejných peněz), pak není důvod, aby na takové video bylo nahlíženo tak, že nemusí být přístupné jen proto, že není na webu úřadu, ale na YouTube kanálu úřadu.

To by pak bylo možné například povinnost mít přístupné dokumenty velmi snadno obcházet tím, že je umístím na cloudové úložiště mimo svou doménu a mohu tvrdit, že se na ně tím pádem zákon o přístupnosti nevztahuje.

Což už jsme tady svého času měli (Portál veřejné správy není web, ale portál, a proto se na něj pravidla přístupnosti nevztahují.) a k tomuto “pojetí” přístupnosti se jistě vracet nechceme.

Analogické situace by pak totiž mohli vznikat u studijních informačních systémů, úředních desek, knihovních katalogů, atp. které taktéž může provozovat externí subjekt a provozovatel je “jen” využívá jako vhodnou, respektive vyhovující platformu pro publikování.

Rovina formální

Formálně ale tento obsah zákonem pokryt není (explicitně není nikde zmiňován a nebude tudíž ani podléhat monitoringu přístupnosti), protože povinné subjekty nemohou ovlivnit přístupnost sociálních médií jako takových. A už “jen” to, co zákon explicitně pokrývá, zahrnuje obrovské množství obsahu, kterým je třeba se zabývat.

Závěr

Platí tedy jednoduché pravidlo a doporučení:

“Můj obsah, moje zodpovědnost (i za přístupnost).”


Tímto příspěvkem a obecným doporučením bych adventní kalendář o přístupnosti pro rok 2020 uzavřel. Děkuji za pozornost, věřím, že to pro vás bylo přínosné a v některém z “okének” jste našli odpověď na “svoji” otázku.

Pokud ne, pošlete mi ji, rád ji zodpovím 🙂

Přeji krásné svátky a pohodový a úspěšný nový rok.


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Zákon o přístupnosti: Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti? (23/24)

Otázka č. 23: Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti?

Ano, pokud obsahuje korektně vytvořenou textovou vrstvu.


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.