Archiv rubriky: Názory

Podcast Bez bariér: O přístupnosti s Ondrou Pohlem a Radkem Pavlíčkem

Digitální prostor je stále plný bariér, které některým uživatelům znemožňují vykonávat pro ostatní zcela běžné činnosti – koupit si nějaké zboží v e-shopu, používat internetové bankovnictví či získávat informace z oblíbeného zpravodajského serveru. Důvodem proč jsou weby, aplikace a dokumenty často nepřístupné není, že by jejich tvůrci záměrně chtěli komplikovat uživatelům život. Primárním důvodem je neznalost a chybějící (systematické) vzdělávání v tomto oboru.

S Ondrou Pohlem jsme se proto loni na podzim rozhodli rozjet Podcast Bez bariér, abychom webovou přístupnost popularizovali a zájemcům nabídli seriózní a důvěryhodný zdroj informací. Oba dva jsme držiteli aktuálně nejvyšší možné certifikace v tomto oboru – IAAP Certified Professional in Web Accessibility (CPWA).

Podcast se samozřejmě snažíme dělat co nejvíce přístupně. Ke každé epizodě tak nabízíme textový přepis, audiovizuální podoba na YouTube je opatřena i titulky.
Pokud bude o podcast zájem, do budoucna zvažujeme zajistit i tlumočení/ překlad do znakového jazyka a také překlad do angličtiny.

Pro rok 2023 plánujme přibližně 10 dílů, ve kterých si budeme povídat nejen my dva, ale budeme si zvát i zajímavé hosty. Pokud máte k tématice přístupnosti co říci a chtěli byste být jedním z nich, ozvěte se nám 🙂

V historicky první epizodě podcastu Bez bariér se dozvíte kdo jsme, proč jsme se tento podcast rozhodli dělat, a jaký bude jeho obsah. Něco málo si povíme o tom, co je to webová přístupnost, pro koho je přínosná a jaké jsou nejčastější bariéry, na které uživatelé v digitálním světě narážejí. Probereme také legislativu, stav přístupnosti ve světě i v Čechách a proč ten je stav takový, jaký je. A nabídneme také několik tipů, kde se můžete v oboru přístupnosti vzdělávat.

Přejeme příjemný poslech 🙂

Úvod do webové přístupnosti | Epizoda 1 (YouTube)

Úvod do webové přístupnosti | Epizoda 1 (Spotify)


Podcast Bez bariér vzniká s podporou Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška, společnosti ACTUM Digital a jako jeden z výstupů projektu Théseus Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity.

Přístupnost na úrovni kódu: základ, bez kterého se neobejdete

V poslední době se bohužel stále častěji potkávám s pojetím přístupnosti v duchu hesla řešme věci od konce 🙁 Akcentovány jsou požadavky, které jsou často až na pomezí přístupnosti a použitelnosti, mají přínos jen pro velmi úzkou skupinu uživatelů, či se o jejich přínosu dokonce dá pochybovat. A to, co je opravdu důležité, se zpravidla neřeší vůbec, či nedostává patřičnou prioritu.

Stejně jako v jiných oborech, i v oblasti přístupnosti je ideální řešit věci v pořadí, které

  • odráží logiku a obvyklé postupy, jak se dané rozhraní vyvíjí,
  • zohledňuje míru zlepšení přístupnosti pro co nejširší skupinu uživatelů.

Je to podobné, jako když stavíme nebo rekonstruujeme dům. I když náš dům ještě nebude stát, jistě už si můžeme vybrat obklady a sanitární příslušenství do koupelny, které se nám líbí. Ale než začneme v koupelně odkládat zdi a umisťovat umyvadlo či vanu, musíme nejprve připravit rozvody vody a odpadů. Bez nich nám koupelna nikdy nebude sloužit tak, jak by měla.

A stejně tak je tomu i v případě, kdy se rozhodneme zpřístupnit svůj web, dokument či aplikaci.

Přístupnost na úrovni kódu je základ, který sice na první pohled není vidět (podobně jako ty rozvody ve zdech domu), ale bez ní to nejde – bezproblémová přístupnost a ovladatelnost rozhraní z klávesnice, robustní nadpisová osnova a oblasti stránek či smysluplné popisky grafických prvků, které slouží k navigaci či nesou informační hodnotu jsou jen některé z klíčových aspektů přístupnosti, které je potřeba mít v pořádku, pokud chceme v souvislosti s naším webem používat přídavné jméno přístupný.

Oproti nim pak mohou stát věci jako snaha o vysoce sofistikované popisy obrázků, překombinované textové označení odkazů (odkaz na stránku s kontakty na knihovnu apod.), přeložení několika málo informací do českého znakového jazyka, či implementace tzv. overlaye – řešení, které po vložení jednoho řádku kódu slibuje odstranění bariér na webu jako mávnutím kouzelného proutku (o tom, že nic takového není možné a prodejci těchto řešení klamou své zákazníky, si povíme někdy jindy).

“Nevýhodou” této roviny přístupnosti jsou podle mého názoru dvě věci

  • dobrá přístupnost na úrovni kódu není na první pohled vidět: podobně jako nevidíme ty trubky ve zdi – ale pro fungování toho, co je k nim pak připojeno, jsou naprosto zásadní,
  • vyžaduje odborné znalosti: s motivačními citáty si zde opravdu nelze vystačit. A ač se začíná blýskat na lepší časy (zdravím Ondru a Jiřího z Actum Digital :-), odborníků na tuto oblast je u nás bohužel pořád jako šafránu.

Tyto dvě skutečnosti jsou pak také nejspíš důvodem, proč jí často není věnována patřičná pozornost, a proč je přístupnost na úrovni kódu často opomíjena (když tomu nerozumím, tak to neřeším).

No dobře, to je sice všechno hezké, ale jak mám tedy postupovat?

Až budete řešit přístupnost, začněte její technickou rovinou. Studijním materiálem v češtině může být pro začátek příručka Přístupné webové stránky od Evy Cerniňákové.

Pomoc při implementaci konkrétních požadavků v technické rovině pak můžete hledat například v How to Meet WCAG (Quick Reference) či Inclusive Components.

A pokud si i tak nebudete vědět rady, hledejte pomoc u někoho, kdo má patřičnou odbornost (a ideálně i certifikaci) vám s těmito věcmi pomoci (ostatně ani tu vodu a odpady si nejspíš nebudete při rekonstrukci domu dělat sami, ale najmete si na to firmu).

Léto je tady – ideální čas na přístupnost (srovnání WAD a EEA)

Přístupnost je nyní trendem jako nikdy dříve. Kombinace rychlé a rozsáhlé digitalizace, nových právních požadavků Evropské komise a většího počtu uživatelů, kteří reagují na únavu z technologií v důsledku pandemie, zapříčinila větší zájem veřejnosti o toto „naše“ téma. Stále však panují nejasnosti ohledně klíčových aspektů právních předpisů EU týkajících se přístupnosti.

Pravděpodobně nikdy nebylo zajímavější pracovat v oblasti přístupnosti než právě nyní. Technologie se vyvíjí a trh roste rychlostí světla. Hlavní hráči v odvětvích e-komerce, dopravy a technologií se připravují na novou směrnici a odvrací se od starých zavedených postupů. Zároveň bylo právě dokončeno přezkoumání monitorování stávající směrnice. Velmi brzy bude zveřejněn nový mandát Evropské komise, který pověřuje standardizační organizace vypracováním a aktualizací nejméně 6 norem!

V mnoha ohledech je EU v oblasti přístupnosti na špici – s výjimkou vlastních institucí, na které se legislativa zatím nevztahuje… Evropská norma EN 301 549 je zaváděna ve stále více zemích mimo EU a v současné době jsme v oblasti technických specifikací napřed před USA. Členské státy EU navíc právě provedly největší audit přístupnosti na světě – v rámci národního monitoringu bylo zkontrolováno více než 10 000 webových stránek. Způsob monitorování, požadavek na zveřejnění prohlášení o přístupnosti a mechanismus zpětné vazby zahrnující koncové uživatele jsou poněkud unikátní aktivity, které vzbuzují velký mezinárodní zájem.

V každodenním životě nás to všechno samozřejmě těší, ale všímáme si, že mnoho našich klientů, a to nejen z řad ICT firem, má problém rozlišit jablka od hrušek. Proto zde přinášíme malý pokus o utřídění pojmů.

Často se zaměňují následující dvě směrnice:

  • Směrnice o přístupnosti webu (WAD)
  • Evropský zákon o přístupnosti (EAA)

Oba tyto zákony jsou technicky vzato směrnice, takže jejich zaměňování není překvapivé.

Další mylnou představou, se kterou se často setkáváme, je, že se Evropský zákon o přístupnosti vztahuje na „soukromý sektor“. Pravdou je však to, že se vztahuje na určité výrobky a služby – bez ohledu na typ organizace, která za nimi stojí.

Celkové srovnání obou směrnic naleznete níže
(upozorňujeme, že v tabulce nejsou uvedeny všechny podrobnosti)
Směrnice o přístupnosti webu Evropský zákon o přístupnosti
Oblast působnosti Subjekty veřejného sektoru
Veřejnoprávní subjekty
(plus některé další sektory v různých členských státech, které jdou nad rámec minimálních požadavků)
Výrobci
Zplnomocnění zástupci
Dovozci
Distributoři specifických výrobků a služeb (viz další buňka)
Nezahrnuje Veřejnoprávní vysílací organizace
Nevládní organizace
Mikropodniky poskytující služby, tj. společnosti s méně než 10 zaměstnanci a obratem nižším než 2 miliony euro
Co by mělo být přístupné Webové stránky
Intranety
Extranety
Dokumenty
Mobilní aplikace
Počítače a operační systémy
Samoobslužné terminály
Digitální televize a streamovací služby
E-knihy a čtečky
Komunikace v oblasti integrovaného záchranného systému
Doprava (digitální služby)
E-komerce
Spotřebitelské bankovní služby
Minimální požadavky EN301549 v 3.2.1 Příloha A

Aktualizované požadavky následujících norem:
EN 301 549
EN 171 61
EN 172 10

Plus tři nové normy definující požadavky na:
Nedigitální informace
Zákaznickou podporu, servisní centrum
Číslo tísňového volání (112)

Od kdy Nyní 28. června 2025
Některé části případně později.
Monitorování Ano Ano
Vyžadováno prohlášení o přístupnosti Ano Ano
Vyžadován mechanismus zpětné vazby Ano Ano
Zaveden mechanismus podávání stížností Ano Ano
Poskytování alternativních formátů Ano Ano
Institut nepřiměřené zátěže Ano Ano
Případné sankce Teoreticky ano. Ano. A produkty mohou být odstraněny z trhu.

Pokud se chcete dozvědět více, neváhejte nás kontaktovat.


Autorkou článku Summertime is here – accessibility is in the air je Susanna Laurin. Přeložila Pavlína Soušková.