Archiv rubriky: Návody

Aktualizovaný slovník pro český hlas Eliška

Český hlas Eliška z rodiny syntezátorů infovox4 firmy Acapela Group stále představuje jednu z nejkvalitnějších českých hlasových syntéz. U nás jej lze zakoupit například u firmy GALOP a i zde na POSLEPU už jste si o něm mohli před časem přečíst.

Ale protože nežijeme v dokonalém světě, i Eliška trpí menšími či většími vadami výslovnosti. Jedním z „logopedů“, kteří se starají o to, aby Eliščina výslovnost byla co nejlepší, je Jirka Stejskal. Ten připravil další verzi slovníku pro Elišku, který opravuje výslovnost

  • slov složených ze souhlásek (smrt, vlk a jiné),
  • slov, kde Eliška na konci vyslovuje špatně slabiku ou (například asijskou naftou),
  • slov, ve kterých komolí některé hlásky (bedna, gauč),
  • mnoha zkratek.

Jirka k tomu dodává: „Nelze tvrdit, že i přes rozšíření slovníků jsou opraveny všechny Eliščiny „libůstky“, třeba její velká nectnost, když někdy vyslovuje tvrdě di, ti, ni i když by to měla číst měkce, to asi vůbec nejde, ale určitě je čtení textu mnohem méně chybové, než bez použití slovníků.“

Pro ty, kdo s JAWSem používají výhradně hlas Eliška, Jirka nabízí i slovníky odečítače obrazovky JAWS Defalt.jdf, Notepad.jdf a Word.jdf. Tyto slovníky opravují výslovnost v případech, kdy Eliška čte chybně všechny tvary slova se stejným základem a bylo by velmi pracné a nepraktické dávat všechny tyto výrazy do samotného slovníku Elišky a je tudíž výhodné použití zástupného znaku * (hvězdička). Jedná se například o chybné čtení hlásky h jako ch na začátku slov jako hřeben, hřebec, hřídel, hříbě apod. Dále slovníky obsahují tvrdou výslovnost slabik di, ti, ni v cizích slovech, upravují výslovnost cizích slov, jako např. design* – dyzajn, laser* – lejzr, a protože od verze JAWSu 13 už nejsou slovníky omezeny tisícovkou výrazů, Jirka je rozšířil o spoustu dalších nepřesně vyslovovaných slov. Z toho ale na druhou stranu plyne, že tyto slovníky JAWSu fungují korektně pouze od verze 13, ve starších verzích JAWSu by fungovalo jen prvních tisíc výrazů.

Pokud si chcete upravený slovník pro Elišku vyzkoušet a používáte Infovox 2.2, stáhněte si soubor Eliska22k.zip, rozbalte jej, nakopírujte jeho obsah (soubor Eliska22k.dic) do do složky C:\Users\Jméno Uživatele\Aplication data\Acapela Group\HW2L\Users Lexicons\, restartujte odečítač a Eliška bude od této chvíle vyslovovat slova podle tohoto slovníku. Pro Infovox 4 použijte soubor Eliska22k_HQ.zip.

Jirkovi za tuto práci patří velké poděkování.

Související odkazy

Proč nemá atribut title z hlediska přístupnosti prakticky žádný přínos

Pokud jste si mysleli, že pečlivým přidáváním atributu title k odkazům a jiným prvkům na webové stránce zlepšujete její přístupnost, tak vás dnes bohužel zklamu. Atribut title a jeho použití je – až na několik výjimek popsaných níže – často spíše ku škodě věci, než že by přístupnost nějak zlepšoval. Obzvlášť v případě, kdy jsou do atributu title umisťovány důležité informace, k nimž se uživatel nemá možnost dostat jiným způsobem.

Hlavní nevýhody použití atributu title osobně vidím v následujících věcech:

  • jeho obsah je přístupný pouze uživatelům, kteří k práci s webem používají myš,
  • jeho obsah není přístupný uživatelům mobilních zařízení při ovládání dotykem,
  • jeho obsah není přístupný uživatelům, kteří k práci s webem používají výhradně klávesnici.

Spoléhat se tedy na to, že se s informací umístěnou v atributu title budou moci uživatelé bez problémů seznámit, je mylné, protože uživatelé, kteří pracují s webem pouze pomocí klávesnice nebo používají dotykové ovládání, se k obsahu atributu title vůbec nedostanou. Což nemusí vadit v případě, kdy atribut title obsahuje pouze doplňkovou informaci k hlavnímu sdělení. Problematické to ovšem může být v případě, kdy je atribut title jediným nositelem dané informace a uživatel nemá jinou možnost, jak se k ní dostat.

V jistých situacích může dávat smysl atribut title pro sdělení doplňkové informace použít, i když i zde se zpravidla dají najít lepší cesty, jak uživateli požadovanou informaci poskytnout.

  • Prvním příkladem mohou být nápovědné popisky pro formulářové prvky. V takovém případě jsou k dispozici uživatelům odečítačů obrazovky (ty jim je přečtou společně s popisky formulářových prvků) a současně jsou i zobrazeny ve chvíli, kdy si na prvek uživatel najede myší. Stále nám ale zůstávají uživatelé, pro které tyto informace zůstávají skryté. Nápověda se může hodit i uživatelům, kteří vyplňují formulář přes dotykový mobilní telefon a nebo jej ovládají výhradně z klávesnice. Proto je lepší tyto nápovědné texty umístit na stránku v podobě, v níž se s nimi budou moci bezproblémově seznámit i tyto skupiny uživatelů.
  • Druhým příkladem mohou být popisky ikon a dalších grafických prvků. Zde může obsah atributu title uživateli pomoci zjistit (obzvlášť, pokud význam ikony nemusí být na první pohled zřejmý), k čemu ikona slouží a co se po kliknutí na ni stane. Současně ale platí, že takový grafický prvek by měl mít definovánu textovou alternativu pomocí atributu alt a ideální samozřejmě je, když už samotná ikona je dostatečně návodná a žádná nápověda tedy není vůbec potřeba.

Rada závěrem tedy zní – až budete někdy chtít umístit nějakou informaci do atributu title, zamyslete se, zda náhodou neexistuje lepší způsob, jak ji uživatelům prezentovat. Mám za to, že v celé řadě případů jej najdete 🙂

Související odkazy

Jak co nejlépe zpřístupnit web z klávesnice

Přístupnost webu z klávesnice je jeden ze základních kamenů moderního (i historického 😉 pojetí přístupnosti. David Sloan a Sarah Horton napsali pěkný článek o tom, jak uživatelům, kteří při práci s webem používají jen klávesnici, neházet zbytečně klacky pod nohy, ale naopak jim připravit co nejlepší zážitek. Článek sice po obsahové stránce nepřináší nic nového, ale přehledně shrnuje vše, na co je dobré při zpřístupňování webu z klávesnice nezapomenout.

  • Všechny prvky na stránce, které mohou získat focus, jsou přístupné a ovladatelné z klávesnice.
  • Prvky na stránce lze z klávesnice procházet v logickém pořadí.
  • Právě aktivní prvek (tedy prvek, který má focus) je vizuálně zvýrazněn.

Detailní informace k jednotlivým bodům najdete v případě zájmu v již zmiňovaném článku Designing Better Keyboard Experiences.