Archiv rubriky: Návody

Jak používají zrakově postižení uživatelé počítač nebo mobil?

To, že lidé se zrakovým postižením dnes mohou i přes svůj zrakový handicap používat výpočetní techniku, nejspíš už nikoho nepřekvapí. Jaká jsou ale specifika tohoto způsobu práce a v čem se liší od toho, když počítač nebo mobilní telefon používá někdo, kdo se zrakem žádné potíže nemá? Pojďme si je společně představit.

Asistivní technologie

Lidé s těžkým zrakovým postižením používají k práci s informačními a komunikačními technologiemi tzv. asistivní technologie. Typicky se jedná o softwarové nebo hardwarové řešení, které zrakově postiženým umožňuje počítače, notebooky, mobilní telefony či tablety používat.

Nevidomí a prakticky nevidomí uživatelé obvykle sáhnou po odečítači (čtečce) obrazovky, který jim informace z obrazovky počítače nejčastěji zprostředkovány hlasovým výstupem – informace jsou mu tedy čteny umělým (syntetickým) hlasem.

Screen Reader Basics: NVDA — A11ycasts #09

Pokud uživatelé umí aktivně používat bodové písmo, pak jim může pomoci i braillský displej (zařízení, na kterém jsou informace zobrazovány v bodovém písmu a oni si je mohou přečíst hmatem).

Obojí je možné dnes používat jak na desktopových, tak mobilních operačních systémech.

The Focus 14 Blue Refreshable Braille Display Controls & Layout

Slabozrací uživatelé zase použijí zvětšovací program (lupu). Ten informace na obrazovce nejen zvětšuje, ale umožňuje i nastavit si prostředí podle individuálních potřeb – upravit velikost a barvu kurzoru myši, barevné schéma či zviditelnit kurzor při psaní textu. Zvětšení také může být v případě potřeby doplněno i o hlasový výstup, tj. informace jsou uživateli nejen zvětšovány, ale i čteny.

Using Magnifier in Windows: At a Glance

Přístupné digitální prostředí

Asistivní technologie nejlépe fungují v přístupném digitálním prostředí. Jen tak mohou svým uživatelům přesně zprostředkovat informace o tom, co se děje na obrazovce. Pokud prostředí přístupné není, mohou uživatelé narážet na nejrůznější bariéry, které jim práci s výpočetní technikou činí méně komfortní, komplikují, či zcela znemožnují. Uživatelé si pak například nepřečtou PDF, kterému chybí textová vrstva, nezorientují se v dokumentu o desítkách stran či si nekoupí zboží v e-shopu.

Proto existuje obor, který se jmenuje přístupnost. Jeho cílem je zmenšovat či úplně odstraňovat bariéry v digitálním prostoru tak, aby uživatelé mohli informační a komunikační technologie bez obtíží používat.

V čem se liší způsob práce zrakově postiženého s informačními a komunikačními technologiemi?

Informace v textové podobě

Nevidomému uživateli jsou pomocí screen readeru (odečítače obrazovky) zpřístupněny pouze informace v textové podobě. Není tedy schopen pracovat s obrázky, grafy, atd. – Aby tyto informace pro něj byly přístupné, je třeba

  • grafickým prvkům definovat relevantní textovou alternativu, nebo
  • použít tzv. taktilní grafiku, případně adaptaci grafické informace do textu, prostřednictvím 3D modelů, atp.

Veškeré informace, které jsou reprezentovány vizuálně, tak musí být vhodným způsobem nabídnuty alternativní cestou.

Ačkoliv už dnes existují technologie na strojové rozpoznávání obrázků, jejich spolehlivost je stále příliš nízká na to, aby mohly být považovány za plnohodnotnou náhradu alternativních textových popisků, vytvořených člověkem. I přes své nedostatky může uživateli pomoci pro vytvoření si velmi hrubé představy o tom, co grafická předloha bez relevantní textové alternativy obsahuje.

Více informací viz například článek Strojové popisování obrázků – jak moc je přínosné pro uživatele?

Chybějící kontext

Celá řada uživatelů se zrakovým postižením získává informace lineárně – chybí jim tedy kontext zobrazované informace. Ať už kvůli lineárnímu průchodu obsahu prostřednictvím odečítače obrazovky (ten uživateli čte vždy pouze tu položku, která má v danou chvíli focus), či kvůli velkému zvětšení, když uživatel v jednu chvíli vidí pouze malou část toho, co je zobrazeno na displeji.

Pokud se na obrazovce děje cokoliv, co by uživatele mohlo (či dokonce mělo) zajímat, je potřeba mu tuto informace vhodným způsobem zprostředkovat.

Klávesnice = primární vstupní zařízení

Ačkoliv už je dnes na velmi solidní úrovni zpřístupněno dotykové ovládání, mnoho lidí se zrakovým postižením stále dává přednost klávesnici, kterou používají jako primární vstupní zařízení. Může se jednat o klávesnici klasickou (pak je vhodné, aby uživatel uměl psát “všemi deseti”), tak braillskou, kterou dnes nabízí prakticky všechny braillské displeje.

Velmi dobře je tento trend vidět na úspěchu mobilního telefonu BlindShell, který se díky své hardwarové klávesnici stává stále oblíbenějším mezi uživateli i na úkor funkcemi našlapaného, ale pouze dotykovým ovládáním disponujícího iPhone.

Nastavení prostředí

Nevidomí uživatelé musí mít operační systém a případně i aplikace speciálně nastaveny tak, aby byly co nejlépe zpřístupněny asitivními technologiemi a ty jim tak zprostředkovávaly ty informace, které potřebují.

Slabozrací uživatelé často potřebují jinak nastavené barevné schéma obrazovky (například používají režim Vysoký kontrast ve Windows či mají aktivován některý z barevných filtrů).

Zrakových vad existuje celá škála, potřeby jednotlivých uživatelů se tak mnohdy i diametrálně liší a neexistuje tedy jedno univerzální nastavení, které by vyhovovalo všem zrakově postiženým. Ostatně ne nadarmo se říká, že asistivní technologie pro zrakově postižené jsou programy, které nabízejí největší možnosti uzpůsobení jejich funkcí.

Analytický, ne intuitivní způsob práce

Rozhraní současných operačních systémů i aplikací stále primárně předpokládá, že uživatel s ním bude pracovat vizuálně. Uživatelé se zrakovým postižením ale tuto možnost často z důvodu své zrakové vady nemají, případně ji mají omezenu. Mnohdy proto s rozhraním nepracují intuitivně, ale musí se naučit konkrétní postupy, jak vykonat danou činnost v prostředí, které primárně předpokládá vizuální orientaci a poskytuje informace v širším kontextu.

Screen Reader Demo for Digital Accessibility

Jak by mělo vypadat přístupné digitální prostředí pro zrakově postižené?

  • Všechny důležité informace nejsou sdělovány jen vizuálně, ale existuje jejich textová (či jiná vhodná) alternativa.
  • Rozhraní je ovladatelné z klávesnice.
  • Prvky rozhraní jsou vytvořeny tak, že jsou kompatibilní s asistivními technologiemi.
  • Rozhraní je vytvořeno tak, že ani při změně nastavení na straně uživatele (například změna barevného schématu) nedojde ke ztrátě obsahu či funkčnosti.
  • Výchozí podoba rozhraní respektuje požadavky doporučení WCAG týkající se čitelnosti a dostatečného kontrastu.

Testování přístupnosti webu: jaké nástroje použít

V článku Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu jsem před dvěma lety publikoval návod, jak si jednoduše otestovat přístupnost webu a odhalit alespoň největší bariéry. Takto koncipovaný test samozřejmě nemůže nahradit profesionálně provedený audit přístupnosti, nicméně pro vytvoření si základní představy o tom, jak je na tom váš web s přístupností, je stále více než dostačující.

I v souvislosti s novým zákonem o přístupnosti ale roste potřeba a poptávka po testech přístupnosti webů na soulad s doporučením Web Content Accessibility Guidelines (WCAG 2.1).

Rád bych proto zájemce o testování postupně seznámil s tím, jak takový test udělat, co vše a jak je třeba testovat, upozornil na možná úskalí a doporučil další zdroje k jednotlivým oblastem testování, o které se mohou následně opřít.

Dnes si pro testování připravíme potřebné vybavení.

Nástroje pro testování přístupnosti webu

K testování používám primárně Windows 10 a Google Chrome, ale obdobně vybavené pracovní prostředí si lze připravit i na jiných operačních systémech.

Rozšíření pro Google Chrome

Základním testovacím nástrojem je pro mě aplikace Google Chrome, doplněná o několik rozšíření.

Color Contrast Analyzer

Color Contrast Analyzer Ideální nástroj pro otestování vzájemného kontrastu barev na webové stránce. Umí udělat analýzu celé stránky v jednom kroku a není tak třeba posuzovat každou použitou barevnou kombinaci samostatně.

headingsMap

headingsMap Rozšíření pro snadné vygenerování interaktivní nadpisové osnovy stránky.

Landmark Navigation via Keyboard or Pop-up

Landmark Navigation via Keyboard or Pop-up Rozšíření pro vygenerování interaktivního seznamu oblastí stránky (landmarků) na dané stránce.

Focus Indicator

Focus Indicator Protože ne na každém webu je vizuálně zvýrazněn prvek, který získá focus při ovládání z klávesnice, hodí se toto rozšíření zapnout ve chvíli, kdy kontrolujeme přístupnost webu z klávesnice a potřebujeme průchod webem vizuálně sledovat.

Web Developer Toolbar

Web Developer Toolbar Komplexní rozšíření, které je dle svého názvu určeno pro webovvé vývojáře, ale lze jej samozřejmě použít i k otestování přístupnosti webu.

Asistivní technologie

Přístupnost webu je také potřeba zkontrolovat i za použití některé z asistivních technhologií.

Odečítače obrazovky

V prostředí operačního systému Windows se nabízí použít odečítací programy NVDA nebo JAWS. NVDA je open-source odečítač, JAWS je placený program, který se dle licenčních podmínek nesmí používat ke komerčnímu testování.

Pokud s testováním pomocí odečítacích programů nemáte zkušenosti, průvodci by vám mohly být následující dva tutoriály:

Zvětšovací program

Pro otestování přístupnosti webu pro uživatele, kteří používají zvětšovací programy, je dnes naprosto dostačující Lupa ve Windows 10.

Klávesnice

Protože řada požadavků na přístupnost je spjata s přístupností z klávesnice, naprosto nezbytným nástrojem pro testování přístupnosti pak je běžná klávesnice.

Nástroje pro automatické testování

Ačkoliv neexistuje automatický nástroj, jehož výstupem by byla informace, že web je přístupný, je vhodné automatické nástroje do svého portfolia zařadit. Pokud jsme si vědomi limitů, které tyto nástroje mají (nelze pomocí nich otestovat vše, detaily viz například Web Accessibility Testing: What Can be Tested and How) a nespoléháme se při testování výhradně na ně, pak nám mohou při testování pomoci odhalit alespoň to, co lze automaticky otestovat.

WAVE Evaluation Tool

WAVE Evaluation Tool

Komplexní nástroj pro testování přístupnosti. Poskytuje vizuální zpětnou vazbu k testované webové stránce tím, že do ní vkládá grafické prvky, upozorňující na analyzovaném webu na chyby (Errors), varování (Alerts), funkce (Features), strukturální elementy (Structural Elements), HTML5 a ARIA prvky (HTML5 and ARIA) a chyby v kontrastu (Contrast Errors).

Ke každému zjištění WAVE také nabízí i doplňující informace a rady, jak při odstranění nalezených bariér postupovat.

Accessibility Insights for Web

Accessibility Insights for Web

Nástroj nabízí dva testovací scénáře:

  • FastPass nabízí dva testy, které umožňují za méně než 5 minut odhalit nejčastější bariéry na testované webové stránce.
    • Automated checks: nástroj nabízí automatickou kontrolu přibližně 50 požadavků na přístupnost.
    • Tab stops: podle instrukcí a vizuální nápovědy je možné otestovat web na přístupnost z klávesnice a najít případná kritická místa a bariéry, které souvisí s tímto aspektem přístupnosti.
  • Assessment: testerům s odpovídajícími znalostmi HTML a doporučení Web Content Accessibility Guidelines umožňuje ověřit, zda web je v souladu s WCAG 2.1 úrovně AA.
    • Automated checks: nástroj nabízí automatickou kontrolu přibližně 50 požadavků na přístupnost.
    • Manual tests: nástroj nabízí detailní instrukce, příklady a rady, jak odstranit nalezené bariéry.

Nástroje samy o sobě nám samozřejmě kvalitní výstupy z testování nezaručí, důležité jsou i know-how a kompetence testera. Jako výchozí materiál k prostudování doporučuji již několikrát zmíněné doporučení WCAG 2.1. Studium můžete začít například článkem Web Content Accessibility Guidelines (WCAG): seznamte se, prosím či na webu WUHCAG | Web accessibility for developers 🙂


V době psaní tohoto článku (leden 2020) ještě testuji axe Pro. Pokud se mi nástroj zalíbí a budu jej používat, určitě o tom napíšu 🙂

Týden s Téčkem – přečtěte si zajímavé novinky o technologiích pro zrakově postižené

Téčko je příloha časopisu Zora o technice pro zrakově postižené. Předplatitelům v ní přinášíme recenze nových pomůcek, informace o přístupných aplikacích a elektronických službách, zpravodajství ze zajímavých akcí, které se přístupné technice věnují, a mnoho dalšího z tohoto oboru.

Pokud vás technologie pro uživatele se zrakovým postižením zajímají, můžete se nyní v rámci akce Týden s Téčkem zúčastnit pestré ochutnávky z letošní tvorby časopisu. Když se do Týdne s Téčkem zapojíte, zdarma obdržíte v týdnu od 9. prosince postupně sedm vybraných článků Téčka z letošního roku. Budete se tak mimo jiné moci jejich prostřednictvím seznámit s jedním doposud ne tolik známým ozvučeným tlačítkovým mobilem a též s novým braillským zápisníkem Orbit Reader, který používá zcela novou technologii zobrazování, v rozhovoru blíže poznáte dlouholetého ředitele Spektry Břetislava Vernera, jehož cesta do oblasti kompenzačních pomůcek vedla překvapivě přes Chartu 77, a podělíme se s vámi o výsledky rozsáhlého průzkumu americké organizace WebAIM, z něhož vyplynulo, že došlo ke změně na pozici nejpopulárnějšího odečítače a nejpoužívanějšího internetového prohlížeče.

Jak se do Týdne s Téčkem zapojit?

Stačí, když do 6. prosince zadáte svou e-mailovou adresu do online formuláře Týdne s Téčkem nebo když adresu sdělíte e-mailem na snyrych@braillnet.cz. Adresa bude využita výhradně jen k zaslání vybraných článků časopisu a k informaci, jak si Téčko v případě vašeho zájmu můžete předplatit na rok 2020.

Věříme, že vám akce Týden s Téčkem přinese některé zajímavé informace z oblasti technologií pro zrakově postižené a stanete-li se pravidelnými odběrateli Téčka, rádi s vámi budeme celý příští rok sdílet informace o všem novém, co se v oboru přístupné techniky odehrává. Pokud by vaši přátelé a známí akci Týden s Téčkem také využili, určitě jim tuto informaci předejte.

Za časopis Téčko redaktor Jan Šnyrych.


O časopisu Téčko

Technická příloha časopisu Zora má již více jak dvacetiletou tradici. Od roku 2016 ji čtenáři získávají pod názvem Téčko buď formou e-mailových zpráv, digitálního dokumentu nebo v audio verzi. Letos už v Téčku vyšlo téměř padesát článků informujících o zajímavých pomůckách (např. kamerová lupa s dotykovým ovládáním, OCR a headsetem na hlavu Compact 6 HD Speech nebo odolný ozvučený tlačítkový mobil Corvus RG 160), o významných akcích (konference INSPO, největší evropský veletrh pomůcek SightCity), o mobilních hrách pro zrakově postižené (Feer či DiceWorld) a o široké škále dalších témat.

Související odkazy