Archiv rubriky: Asistivní software a hardware

Podzimní Agora 2019: Nejlepší konference pro koncové uživatele, na jaké jsme kdy byli, říkají kolegové z RoboBraille

Akce a přednášky, Asistivní software a hardware, , , , , , , , , , ,

O víkendu 2. a 3. listopadu 2019 proběhl ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity jubilejní desátý běh konference o informačních a komunikačních technologiích pro uživatele s těžkým postižením zraku – podzimní Agora 2019. Agora je unikátní akce s mezinárodní účastí, přitahující svým zaměřením a vysokou odbornou i organizační úrovní účastníky ze všech koutů České republiky a Slovenska.

Podzimní Agora 2019

56 zaregistrovaných zájemců na workshopy, bezmála 200 účastníků celkem, 11 vystavovatelů, 9 témat v plenární sekci, 37 workshopů, 54 odučených hodin. To jsou jen některá z čísel z podzimní Agory 2019. To, co nevystihnou, je skvělá atmosféra a nadšení všech, kteří se zúčastnili v pořadí už osmého běhu workshopů o ICT pro uživatele s těžkým postižením zraku.

Především díky štědré finanční podpoře společnosti Deloitte a Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška jsme mohli zájemcům nabídnout účast za nulový účastnický poplatek, pokrýt všechny nezbytné režijní náklady, opět uspořádat velmi žádanou dvoudenní variantu a zachovat osvědčený programový rámec (plenární sekce – výstava – worskhopy) z posledních běhů. Děkujeme.

Podzimní Agora 2019

Co vše bylo pro účastníky na Agoře připraveno?

Účastníci mohli navštívit plenární sekci, výstavu pomůcek a prakticky zaměřené workshopy.

Plenární sekce

V plenární části jsme účastníkům opět nabídli možnost seznámit se s novinkami v oboru ICT i na českém trhu prostřednictvím krátkých, frontálně vedených prezentací.

Tanja Stevns a Lars Ballieu Christensen z dánské společnosti RoboBraille Outreach představili online službu RoboBraille. RoboBraille je bezplatná webová služba, podporující češtinu, a umožňující převádět dokumenty mezi různými formáty – grafické dokumenty je možné převést do textových formátů, texty zase načíst syntetickými hlasy do MP3 souborů, ze souborů vytvořených v MS Wordu lze generovat elektronické knihy EPUB či MOBI.

Petr Dušek seznámil účastníky s online platformou pro sdílení ověřených návrhů 3D modelů a postupů pro jejich vytvoření a nově otevřenou 3D dílnu (makerspace) Lablind.Zone, která vznikla za podpory Světlušky.

Na rostoucí oblibu zařízení z produkce Apple v poslední době reagují i zkušení a časem prověření výrobci běžných kamerových lup. Milan Pešák ze společnosti Spektra ukázal ve svém příspěvku možnosti použití lupy Bierley Mouse Mac s MacBookem.

Náramek Sunu Band usnadňuje zrakově handicapovaným cestování prostřednictvím echolokace a rozšířené reality. Náramek bylo možné vyzkoušet už na jarní Agoře či na konferenci INSPO 2019, jeho oficiální představení jsme zařadili do programu podzimní Agory. Náramek Sunu and představil Karel Giebisch ze společnosti GiebHelp Servis.

Daniel Jungmann představil novinky v nabídce společnosti GALOP. Jednalo se nejen o produkty společnosti Freedom Scientific/Vispero a výsledky vlastních vývojových aktivit, ale i o na premiérové představení nového – a v řadě ohledů revolučního – braillského zápisníku Orbit Reader 20.

Braillský zápisník Orbit Reader 20

Se čtecími zařízeními OrCam MyEye a ReadEasy Evolve, které umožňuje číst i předlohy formátu A3, účastníky seznámili Jakub Kachel a Hanka Petrová ze společnosti Sagitta.

Ke změně vzhledu i funkčnosti dochází ve službách, nabízených společností Seznam.cz, docela často. Lukáš Pazderka účastníkům přiblížil, jaké věci pro přístupnost Seznam.cz dělá, kde se to daří a kde má Seznam.cz ještě rezervy.

Po pěti letech fungování projektu Haptické.mapy.cz představil Petr Červenka poslední novinky. Mapy jsou k dispozici již pro celý svět a díky aktivnímu přístupu firmy Seznam.cz je možné je získat zdarma.

Pod pokličku historie společnosti Matapo, která od roku 2014 pracuje na vývoji mobilních telefonů BlindShell, nás nechal nahlédnout Jan Šimík. Kromě historických pikantností se podělil i o plány do dalších let. Honzův příspěvek jsme využili i jako příležitost popřát společnosti Matapo k úspěšnému pětiletému působení (nejen) na českém trhu.

Podzimní Agora 2019

Výstava

V části pro vystavovatele představilo své produkty či služby rekordních 11 vystavovatelů. Zájemci si mohli prohlédnout expozice BlindShell, CashReader, Ergones, GALOP, GiebHelp Servis, Haptické Mapy.cz, Nesmírný makerspace Lablind.Zone, Sagitta, Spektra, Tyflopomůcky Olomouc a RoboBraille

Zájem o vystavovatelskou část předčil naše očekávání nejen ze strany účastníků, ale i vystavovatelů (děkujeme 🙂 a opět se potvrdilo, že pro cílovou skupinu uživatelů se zrakovým postižením možnost osobně si nabízená řešení vyzkoušet žádná webová prezentace nenahradí.

Podzimní Agora 2019

Workshopy

Zájemci si mohli vybrat z dvaceti nabízených témat a v průběhu Agory se přihlásit až na 4 workshopy. Během víkendu proběhlo 37 workshopů, na nichž se prostřídalo bezmála šest desítek zájemců o tuto tématiku.

Sobota

  • Jakub Kachel, Hana Petrová: Představení čtecích zařízení Orcam a ReadEasy Evolve
  • Karel Giebisch ml., Karel Giebisch st.: Náramek Sunu Band, vnímejte okolí citem jako netopýři I.
  • Lukáš Pazderka: Přizpůsobení hlavní strany Seznam.cz
  • Vojtěch Polášek, Bohdan Milar, Lukáš Tyrychtr: Linux v kapse – 1. část
  • Bohdan Milar, Vojtěch Polášek, Lukáš Tyrychtr: Základy příkazové řádky v Linuxu – 1. část
  • Vladimír Dvořák: Jablko plné sladké šťávy – aneb nahráváme hudební, textové a video soubory do iPhone
  • Milan Pešák, Břetislav Verner: Guide Connect
  • Zdeněk Bajtl, Marek Salaba: Novinky systému iOS verze 13
  • Michal Jelínek, Jan Šnyrych: Služby Google s JAWS jako pracovní nástroj
  • Jan Hadáček: BlindShell Classic – tlačítkový telefon pro nevidomé a slabozraké
  • Tanja Stevns, Lars Christensen: RoboBraille

Neděle

  • Jakub Kachel, Hana Petrová: Představení čtecích zařízení Orcam a ReadEasy Evolve
  • Karel Giebisch ml., Karel Giebisch st.: Náramek Sunu Band, vnímejte okolí citem jako netopýři II.
  • Matěj Plch: Commentary screen reader, nová naděje v přístupnosti Androidu
  • Vojtěch Polášek, Bohdan Milar, Lukáš Tyrychtr: Linux v kapse – 2. část
  • Bohdan Milar, Vojtěch Polášek, Lukáš Tyrychtr: Základy příkazové řádky v Linuxu – 2. část
  • Milan Pešák, Břetislav Verner: Guide Connect
  • Marek Salaba, Zdeněk Bajtl: Chytré příslušenství k iPhone – workshop verze 4.0
  • Martin Baláž, Jan Pokorný: Optimalizace OS Windows 10 pro potřeby nevidomého uživatele
  • Jan Hadáček: BlindShell Classic – tlačítkový telefon pro nevidomé a slabozraké
  • Tanja Stevns, Lars Christensen: RoboBraille
  • Michal Jelínek, Jan Šnyrych: Služby Google s JAWS jako pracovní nástroj
  • Petr Dušek: Hmatová grafika za pomocí 3D tisku

Anotace a požadavky na účastníky jsou v případě zájmu stále k dispozici v článku Podzimní Agora 2019: zájemci opět mohou vybírat z bohaté nabídky workshopů.

Bližší informace o jednotlivých programových částech Agory jsou k dispozici v následujících článcích:

Součástí podzimní Agory byla i procházka večerní oblohou pro nevidomé a slabozraké.

Pozorování večerní oblohy pro nevidomé a slabozraké, 1. 11. 2019

Materiály z Agory

Neměli jste příležitost zúčastnit se Agory, ale zajímají vás témata, která na ní zazněla? Příspěvky, které nám lektoři jednotlivých workshopů dodají, postupně zveřejňujeme na vzdělávacím portálu Pélion v sekci Agora.

Zpřístupnění Agory

S ohledem na primární cílovou skupinu naší akce, kterou jsou uživatelé s těžkým postižením zraku, dbáme také o její maximální zpřístupnění. Prostory Střediska Teiresiás jsou skvělým místem pro pořádání naší akce, jelikož jsou zpřístupněny pro tuto cílovou skupinu (brailleské popisky na štítcích dveří, hmatové mapy interiéru, atp.). Na místě také máme k dispozici tým asistentů, kteří s orientací v prostorách Teiresia v případě potřeby pomáhají. Ceníme si a plně využíváme technologické zázemí Teiresia (vybavené učebny, technika pro účastníky k zapůjčení, atp.).

I v digitálním prostoru se snažíme o to, aby uživatelé při získávání potřebných informací nemuseli překonávat žádné překážky. Registrovaní účastníci dostávají všechny informace v digitální podobě v několika formátech tak, aby si mohli vybrat ten, který jim nejlépe vyhovuje. Individuální rozvrh zasíláme prostřednictvím e-mailu, aby jej měli účastníci vždy po ruce ve svém mobilním telefonu.

Potřebám primární cílové skupiny je uzpůsoben výklad a způsob vedení workshopů. Pro tuto formu vzdělávání (skupina přibližně 5 účastníků a 2 lektoři) jsme se rozhodli právě proto, aby uživatelé měli dostatek času a prostoru si probírané věci pod vedením lektorů prakticky vyzkoušet. A jak jednoznačně vyplývá ze zpětné vazby, tento formát akce je uživateli velmi ceněn a my jej máme v plánu zachovat i do dalších let.

Pro individuální zobrazení prezentace na příručním displeji (nejen) pro uživatele se zrakovým postižením jsme použili aplikaci Polygraf. Ten si mohli účastníci nainstalovat do vlastního zařízení (mobil, tablet), případně si jej mohli zapůjčit na infostánku u místnosti, v níž proběhla plenární sekce.

Účastník plenární sekce sleduje promítanou prezentaci na tabletu

Ve spolupráci s partnery Agory se také snažíme účastníkům usnadnit dopravu do a z místa konání akce.

Zpětná vazba účastníků

Agora byla ze strany účastníků i lektorů opět velmi kladně hodnocena. Jsme rádi, že zájem o vzdělávání v oblasti ICT je nejen mezi koncovými uživateli, ale že nabízená témata jsou zajímavá i pro odbornou veřejnost a že jsme opět mohli přivítat kolegy z TyfloCenter či center podpory na vysokých školách.

Zpětné vazby se nám sešlo opravdu hodně, najdete ji tedy opět v samostatném článku Podzimní Agora 2019: jak ji viděli účastníci a lektoři. Za všechny zde ocituji aspoň jedno hodnocení.

Podzimní Agoru hodnotím na 100 %. Je vidět, že neustálým vylepšováním akce až k současnému 10. běhu se podařilo vše ideálně sladit. Vše je domyšleno do posledního detailu a to po odborné i organizační stránce.
Agoru si nikdy nenechám ujít a už se těším na následující jarní běh.
Děkuji všem organizátorům, lektorům a asistentům za vysoké osobní nasazení a rovněž sponzorům, kteří akci dlouhodobě podporují.

Poděkování za podporu

Agoru by nebylo možné realizovat bez partnerů, kteří ji finančně či jinak podporují. Všem za podporu moc děkujeme.

Poděkování patří také asistentům za poskytnutí nezbytného servisu účastníkům v průběhu celé akce i za výpomoc s jejím organizačním zajištěním, kolegům z ekonomického oddělení Střediska Teiresiás za zajištění nezbytné administrativy a kolegům z Oddělení speciální informatiky za pomoc s přípravou technického zázemí pro workshopy.

Fotografie z podzimní Agory 2019 na Flickru

Podzimní Agora 2019, 2. a 3. 11. 2019

Fotografie z pozorování večerní oblohy pro nevidomé a slabozraké na Flickru

Pozorování večerní oblohy pro nevidomé a slabozraké, 1. 11. 2019

Pozvánka na jarní Agoru 2020

Jarní Agora 2020 proběhne o víkendu 16. a 17. května 2020 opět ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity na Komenského náměstí 2.

Sběr témat na jarní Agoru 2020 spustíme na začátku března, registrace pak v polovině dubna. Vážné zájemce o účast na workshopech velmi prosíme, aby si hlídali termíny a včas se zaregistrovali – navyšování míst v jednotlivých workshopech neplánujeme, protože to z prostorových ani koncepčních důvodů není možné. Děkujeme za pochopení.

Ještě jednou děkujeme všem, kdo se jakkoliv zasloužili o to, že se podzimní Agora 2019 vydařila, a těšíme se na další společné vzdělávání a setkávání.

Radek Pavlíček & Pepa Konečný

Testování přístupnosti webu: jaké nástroje použít

Aplikace, Asistivní software a hardware, Nástroje, Návody, Názory, Příručka, Přístupnost webu, , , , , , , , , , , ,

V článku Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu jsem před dvěma lety publikoval návod, jak si jednoduše otestovat přístupnost webu a odhalit alespoň největší bariéry. Takto koncipovaný test samozřejmě nemůže nahradit profesionálně provedený audit přístupnosti, nicméně pro vytvoření si základní představy o tom, jak je na tom váš web s přístupností, je stále více než dostačující.

I v souvislosti s novým zákonem o přístupnosti ale roste potřeba a poptávka po testech přístupnosti webů na soulad s doporučením Web Content Accessibility Guidelines (WCAG 2.1).

Rád bych proto zájemce o testování postupně seznámil s tím, jak takový test udělat, co vše a jak je třeba testovat, upozornil na možná úskalí a doporučil další zdroje k jednotlivým oblastem testování, o které se mohou následně opřít.

Dnes si pro testování připravíme potřebné vybavení.

Nástroje pro testování přístupnosti webu

K testování používám primárně Windows 10 a Google Chrome, ale obdobně vybavené pracovní prostředí si lze připravit i na jiných operačních systémech.

Rozšíření pro Google Chrome

Základním testovacím nástrojem je pro mě aplikace Google Chrome, doplněná o několik rozšíření.

Color Contrast Analyzer

Color Contrast Analyzer Ideální nástroj pro otestování vzájemného kontrastu barev na webové stránce. Umí udělat analýzu celé stránky v jednom kroku a není tak třeba posuzovat každou použitou barevnou kombinaci samostatně.

headingsMap

headingsMap Rozšíření pro snadné vygenerování interaktivní nadpisové osnovy stránky.

Landmark Navigation via Keyboard or Pop-up

Landmark Navigation via Keyboard or Pop-up Rozšíření pro vygenerování interaktivního seznamu oblastí stránky (landmarků) na dané stránce.

Focus Indicator

Focus Indicator Protože ne na každém webu je vizuálně zvýrazněn prvek, který získá focus při ovládání z klávesnice, hodí se toto rozšíření zapnout ve chvíli, kdy kontrolujeme přístupnost webu z klávesnice a potřebujeme průchod webem vizuálně sledovat.

Web Developer Toolbar

Web Developer Toolbar Komplexní rozšíření, které je dle svého názvu určeno pro webovvé vývojáře, ale lze jej samozřejmě použít i k otestování přístupnosti webu.

Asistivní technologie

Přístupnost webu je také potřeba zkontrolovat i za použití některé z asistivních technhologií.

Odečítače obrazovky

V prostředí operačního systému Windows se nabízí použít odečítací programy NVDA nebo JAWS. NVDA je open-source odečítač, JAWS je placený program, který se dle licenčních podmínek nesmí používat ke komerčnímu testování.

Pokud s testováním pomocí odečítacích programů nemáte zkušenosti, průvodci by vám mohly být následující dva tutoriály:

Zvětšovací program

Pro otestování přístupnosti webu pro uživatele, kteří používají zvětšovací programy, je dnes naprosto dostačující Lupa ve Windows 10.

Klávesnice

Protože řada požadavků na přístupnost je spjata s přístupností z klávesnice, naprosto nezbytným nástrojem pro testování přístupnosti pak je běžná klávesnice.

Nástroje pro automatické testování

Ačkoliv neexistuje automatický nástroj, jehož výstupem by byla informace, že web je přístupný, je vhodné automatické nástroje do svého portfolia zařadit. Pokud jsme si vědomi limitů, které tyto nástroje mají (nelze pomocí nich otestovat vše, detaily viz například Web Accessibility Testing: What Can be Tested and How) a nespoléháme se při testování výhradně na ně, pak nám mohou při testování pomoci odhalit alespoň to, co lze automaticky otestovat.

WAVE Evaluation Tool

WAVE Evaluation Tool

Komplexní nástroj pro testování přístupnosti. Poskytuje vizuální zpětnou vazbu k testované webové stránce tím, že do ní vkládá grafické prvky, upozorňující na analyzovaném webu na chyby (Errors), varování (Alerts), funkce (Features), strukturální elementy (Structural Elements), HTML5 a ARIA prvky (HTML5 and ARIA) a chyby v kontrastu (Contrast Errors).

Ke každému zjištění WAVE také nabízí i doplňující informace a rady, jak při odstranění nalezených bariér postupovat.

Accessibility Insights for Web

Accessibility Insights for Web

Nástroj nabízí dva testovací scénáře:

  • FastPass nabízí dva testy, které umožňují za méně než 5 minut odhalit nejčastější bariéry na testované webové stránce.
    • Automated checks: nástroj nabízí automatickou kontrolu přibližně 50 požadavků na přístupnost.
    • Tab stops: podle instrukcí a vizuální nápovědy je možné otestovat web na přístupnost z klávesnice a najít případná kritická místa a bariéry, které souvisí s tímto aspektem přístupnosti.
  • Assessment: testerům s odpovídajícími znalostmi HTML a doporučení Web Content Accessibility Guidelines umožňuje ověřit, zda web je v souladu s WCAG 2.1 úrovně AA.
    • Automated checks: nástroj nabízí automatickou kontrolu přibližně 50 požadavků na přístupnost.
    • Manual tests: nástroj nabízí detailní instrukce, příklady a rady, jak odstranit nalezené bariéry.

Nástroje samy o sobě nám samozřejmě kvalitní výstupy z testování nezaručí, důležité jsou i know-how a kompetence testera. Jako výchozí materiál k prostudování doporučuji již několikrát zmíněné doporučení WCAG 2.1. Studium můžete začít například článkem Web Content Accessibility Guidelines (WCAG): seznamte se, prosím či na webu WUHCAG | Web accessibility for developers 🙂

V době psaní tohoto článku (leden 2020) ještě testuji axe Pro. Pokud se mi nástroj zalíbí a budu jej používat, určitě o tom napíšu 🙂

Soulad se standardy tvorby přístupného webu, nikoli widgety, je správná cesta k přístupnosti

Asistivní software a hardware, Často kladené otázky (FAQ), Názory, Přístupnost webu, , ,

Všichni uživatelé nejsou stejní. Každý z nich má různé potřeby, preference a schopnosti, jak může s webem pracovat. Neexistuje jediné univerzální řešení, které by vyhovovalo všem bez rozdílu. K přístupu k obsahu webu a jeho ovládání tak mohou dnes uživatelé využít několik možností:

  1. Pokud je web vytvořen v souladu s aktuálně platnými standardy a doporučeními tvorby přístupného webu, pak lze k němu bez obtíží přistupovat pomocí nejrůznějších asistivních technologií. Uživatelé se specifickými potřebami je běžně používají k práci s informačními a komunikačními technologiemi, a pokud chcete, aby s nimi mohli bez obtíží pracovat i s vaším webem, pak je jeho soulad s aktuálně platnými doporučeními naprosto nezbytný.
  2. S bodem prvním úzce souvisí i možnost přizpůsobit si obsah webu pomocí nástrojů, které nabízejí operační systémy či prohlížeče.
  3. Integrováním jednoúčelových nástrojů (widgetů), pomocí nichž si může uživatel obsah jednoho konkrétního webu zkusit více či méně uzpůsobit svým potřebám.

Jak už to tak bývá, první řešení – vytvoření webu v souladu s aktuálně platnými standardy a doporučeními – sice není na první pohled moc vidět, ale přináší skutečné výsledky a užitek co nejširší skupině uživatelů. S přístupným webem, vytvořeným dle aktuálně platných doporučení tvorby přístupného webu, si poradí asistivní technologie (například odečítací či zvětšovací programy) a jejich uživatelé tak mohou web bez obtíží používat.

Ne každý uživatel potřebuje robustní a funkcemi nabitou asistivní technologii. Řadě uživatelů stačí, když si mohou mírně zvětšit písmo či upravit barvy. V takovém případě mu mohou dobře posloužit nástroje, které mají v sobě integrovány operační systémy nebo prohlížeče. Zpravidla totiž platí, že takové nastavení bude potřebovat ne na jednom konkrétním webu, ale obecně.

Řada provozovatelů webů ale zvažuje vydat se cestou třetí, tj. soulad se standardy neřešit, ale nabízet na svých stránkách návštěvníkům jednoúčelové nástroje (widgety), sloužící například ke změně velikosti textu či pro přečtení části obsahu webové stránky. Takové nástroje jsou sice mnohem viditelnější a dají se i mediálně lépe „prodat“, její skutečný přínos pro uživatele je ale přinejmenším diskutabilní.

V čem vidím hlavní úskalí integrování nástrojů (widgetů) přímo do webových stránek?

Potřeba zvětšovat obsah na obrazovce či nechat si přečíst hlasem informace není vázána na jeden konkrétní web. Uživatel, který tímto způsobem kompenzuje svou zrakovou vadu, má tuto potřebu obecně. Proto je třeba toto řešit na straně uživatele poskytnutím vhodných asistivních technologií/ kompenzačních pomůcek a zaškolením v práci s nimi, ne nabídnutím jednoúčelového řešení na jednom webu.

Aby bylo možné asistivní technologie používat, provozovatel webu musí zajistit, aby web byl vytvořen v souladu s doporučením Web Content Accessibility Guidelines 2.1 (které je vyžadováno zákonem č. 99/2019 Sb.) a tím umožnil uživatelům bezproblémový přístup k obsahu webu a jeho ovládání prostřednictvím jimi používaných asistivních technologií.

Způsob, jakým tato rozšíření přistupují k řešení přístupnosti webu, proto považuji principiálně za (eufemicky řečeno) ne úplně šťastný, protože se snaží řešit to, co by mělo (musí) být řešeno na straně uživatele, a ne jednoho konkrétního webu, který tuto službu nasadí.

Je to podobné, jako kdybyste při zlomenině nohy chtěli vyřešit potřebu někam se dostat tím, že dotyčnému budete nabízet berle či invalidní vozík v každém potencionálním místě, na které se může vydat. Věřím, že se shodneme na tom, že takovýto přístup nedává z mnoha úhlů pohledu smysl. A že smysluplné je naopak to, co se dnes běžně děje, totiž že člověk si pořídí berle či vozík pro svou osobní potřebu a nespoléhá se na to, že mu v místě, na něž se vydá, budou při příchodu berle či vozík nabídnuty, a při odchodu je zase vrátí (už jen proto, že berle či vozík potřebuje i k tomu, aby se dostal na to místo).

Na provozovatelích míst, na která se může člověk s berlemi/ na vozíku vydat pak je, aby zajistili jejich přístupnost tím, že odstraní potencionální bariéry třeba vybudováním rampy, výtahu, absencí prahů, atp. A ne tím, že mu tam nabídnou další berle či vozík.

Možnosti prispôsobenia webového obsahu so zameraním na slabozrakých používateľov

Tématice řešením přístupnosti prostřednictvím widgetů na webových stránkách se ve své bakalářské práci Možnosti prispôsobenia webového obsahu so zameraním na slabozrakých používateľov věnovala Terézie Fričová.

Jejím cílem bylo zmapovat aktuálně nabízená řešení (widgety; asistivní technologie; prostředky, nabízené operačními systémy či webovými prohlížeči), která umožňují pracovat s webovým obsahem slabozrakým uživatelům. V praktické části pak provést průzkum mezi slabozrakými uživateli a zjistit, jaká z výše uvedených řešení pro práci s webem preferují a proč.

Widgety nejsou správná cesta

Výsledky průzkumu jednoznačně ukázaly, že zpřístupnění webu pomocí widgetů není z několika důvodů vhodná cesta:

  • řada widgetů byla sama o sobě nefunkčních,
  • widgety uživatelům nenabízely tu funkcionalitu, kterou slibovaly, či která by jim dostatečně kompenzovala jejich zrakovou vadu,
  • některé widgety bylo obtížné na webové stránce najít (například kvůli nízkému kontrastu),
  • uživatelé nejsou na používání widgetů zvyklí,
  • uživatelé neví, že taková možnost vůbec existuje.

Navíc také platí, že widgety činí uživatelské rozhraní složitější (je to další prvek navíc), což může jeho používání spíše zkomplikovat, než usnadnit.

Pokud chcete návštěvníky svého webu navést k tomu, že si mohou v případě potřeby změnit velikost textu nebo barvy, udělejte to chytře. Šikovné řešení jsem našel na webu Web Accessibility Initiative. Odkaz Change Text Size or Colors zavede uživatele na stránku s instrukcemi, jak může tyto změny provést pomocí nástrojů svého prohlížeče.

Několik doporučení na závěr

Bakalářská práce ve svém závěru uvádí tři doporučení, s nimiž se plně ztotožňuji:

  • Nástroje integrované ve webových prohlížečích a operačních systémech neukrývat hluboko v nastaveních, ale nabízet je uživatelům na jednom místě a snadno dostupné tak, aby je uživatelé v případě potřeby mohli snadno použít.
  • Aktualizovat možnosti, které nabízí webové prohlížeče, operační systémy a asistivní technologie tak, aby odpovídaly aktuálním potřebám uživatelů.
  • Při tvorbě přístupného webového obsahu se nesoustředit na přidávání widgetů na webové stránky (ty se ukázaly jako nevyhovující nástroj pro zpřístupňování webového obsahu), ale jít cestou dodržování zásad tvorby přístupných webových stránek (ideálně doporučení WCAG 2.1).

Další informace k tématu

Overlays are not the solution to your accessibility problem

V článku Overlays are not the solution to your accessibility problem shrnuje Sheri Byrne-Haber důvody, proč widgety (v angličtině se pro ně také používá termín accessibility overlay) nejsou cesta k řešení přístupnosti.

Accessibility Overlays: What You See You Already Have

Karl Groves se detailněji podíval na to, jak vypadají nástroje, nabízení dvěma prodejci, slibující snadné vyřešení přístupnosti a garantující 100 % shodu s WCAG 2.1, ADA, Section 508 či EN 301 549. A porovnal to s funkcionalitami, které dnes nabízejí prohlížeče a operační systémy. Na to, jak to dopadlo se můžete podívat v následujícím videu.