Archiv rubriky: Aplikace

Ohlédnutí za INSPO 2017: rekordní účast i inovace ve zpřístupnění

3. 9. 2017Akce a přednášky, Aplikace, Asistivní software a hardwareBlindShell, Cena Nadace Vodafone Rafael, FriendlyVox, INSPO, INSPO 2017, KNFB Reader, Naviterier, Rafael, Right-Hear, ZáchrankaRadek Pavlíček

V sobotu 25. března 2017 proběhl v pražském Kongresovém centru už 17. ročník konference o technologiích pro osoby se specifickými potřebami – INSPO 2017. Konference již tradičně přilákala lidi s nejrůznějším zdravotním postižením, jejich rodinné příslušníky, pracovníky organizací sdružujících či poskytujících služby zdravotně postiženým, studenty či pracovníky vysokoškolských center poskytujících služby studentům se specifickými potřebami. Konference letos hostila rekordních 400 účastníků, ve vystavovatelské části představilo své služby a produkty 27 organizací.

Přístupnost konference

S ohledem na cílovou skupinu účastníků je u konference INSPO dbáno na zpřístupnění jejího obsahu všem účastníkům bez rozdílu. Všechny prezentace tedy byly tlumočeny do českého znakového jazyka, nechyběl ani simultánní přepis mluveného slova do textu, který mohli účastníci sledovat na plátně nebo zapůjčených tabletech, či možnost zobrazit si promítané slajdy na mobilním zařízení. Zajištění posledních dvou jmenovaných věcí bylo možné díky systému Polygraf, který byl vyvinut ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity. Pro návštěvníky s těžkým postižením zraku byly také k dispozici hlasovací lístky ve zvětšeném černotisku či bodovém písmu. Sborník konference účastníci obdrželi v digitální podobě a mohli si jej tak přečíst způsobem, který jim nejlépe vyhovoval.

Pro snazší orientaci návštěvníků s těžkým postižením zraku jsme letos nabídli dvě novinky. Díky vstřícnosti kolegů ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých byl u vchodu číslo 4 směrem od metra umístěn mobilní akustický a hlasový majáček, ovladatelný vysílačem VPN.

Druhou novinkou pak bylo experimentální zpřístupnění prostor konference speciálními Bluetooth vysílači (tzv. beacony), které umožnily prostřednictvím mobilní aplikace Right-Hear získat základní prostorovou orientaci o rozmístění objektů v interiéru podle světových stran (sever, jih, východ, západ, eventuálně další směry). Aplikace využívá předem připravených popisů prostoru, k vlastnímu určení směru slouží hardwarový kompas mobilního telefonu. Experimentální zpřístupnění prostor pomocí beaconů a aplikace RightHear zajistili kolegové ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a společnosti Matapo. Děkujeme.

Bližší informace o zpřístupnění konference INSPO jsou k dispozici v článku Přístupnost konference INSPO & služby poskytované Střediskem Teiresiás.

Prezentace

Na konferenci celkem zaznělo 24 prezentací. V dopoledním bloku se měli účastníci příležitost seznámit například se standardem Handicap Friendly – cesta ke knihovnám bez bariér, aplikací Záchranka či EVA Facial Mouse. Obě aplikace se těší velkému zájmu ze strany uživatelů (Záchranku si za první rok provozu si aplikaci stáhlo 333 800 uživatelů, EVA Facial Mouse pak více než 800 000 uživatelů).

Odpolední program byl rozdělen do tří sekcí – Využití ICT při vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ICT pro osoby se sluchovým postižením a Přístupnost nejen webu. Já jsem stejně jako v předchozích letech měl na starost posledně jmenovanou sekci, jejíž program bych vám rád detailněji představil.

Co přinesla sekce Přístupnost nejen webu

První prezentaci s názvem Nový orientační systém pro zrakově postižené přednesl Marek Salaba ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a představil řešení s názvem Right-Hear. To se skládá z upravených Estimode beaconů a stejnojmenné mobilní aplikace dostupné pro chytré telefony. Ta umožňuje umožňuje získat základní prostorou orientaci, kterým směrem se co v daném interiéru nachází. Aplikace využívá předem připravených popisů prostoru aktualizovaných ze serveru výrobce a přiřazuje je světovým stranám (sever, jih, východ, západ a dalším mezi směrům). Tyto popisy lze operativně měnit a aktualizovat přes jednoduché webové rozhraní, do kterého dostává přístup majitel daných beaconů. K určení samotného směru využívá aplikace hardwarový kompas, který je dnes obsažen ve skoro všech chytrých telefonech. Je možné také dostat ke každému beaconu informaci s telefonním číslem, přes které si může uživatel pomocí běžného GSM hovoru přivolat jednoduše místní pomoc. Aplikace je už v češtině a kompletně přístupná pro odečítače VoiceOver i TalkBack.

Naviterier – navigační systém pro nevidomé chodce je navigační systém pro nevidomé, který je přesný, spolehlivý a nezávislý na GPS. Pracuje totiž s přesnou geometrií chodníků, informuje o typech přechodů, tvarech rohů budov, směru hluku z rušných ulic. Díky preciznímu popisu trasy a jednoznačným instrukcím je Naviterier srozumitelný a bezpečný. Na rozdíl od všech ostatních navigací není závislý na GPS, která pro pěší navigaci ve městské zástavbě nedosahuje potřebné přesnosti. Naviterier funguje se speciálními mapovými podklady připravenými firmou CEDA, a. s. Historie projektu Naviterier na Fakultě elektrotechnické, ČVUT sahá až do roku 2007 a na konferenci INSPO jej představili Zdeněk Míkovec a Jan Balata.

Vladimír Jareš přišel ve stejnojmenné prezentaci seznámit účastníky s tím, Co se děje okolo projektu FriendlyVox. FriendlyVox je v provozu od roku 2014 a za tu dobu si našel řadu spokojených uživatelů. Vývojový tým přichází s novými službami a tak FriendlyVox již umí spolupracovat s odečítačem ChromeVox, ve spolupráci se Sdružením knihovníků a informačních pracovníků České republiky je realizován projekt „FriendlyVox pro knihovny“, velkou výzvou pro nadcházející období je pak nabídnutí jednoduše přístupného internetového bankovnictví.

Záchranka jako příklad přístupné mobilní aplikace pro nevidomé byl název prezentace Karla Giebische, který představil práci s aplikací Záchranka poslepu i cestu vedoucí k jejímu zpřístupnění pro tuto cílovou skupinu. Není bez zajímavosti, že aplikace Záchranka byla vyhlášena nejpřístupnější apliakcí roku 2016.

Mobilní aplikace KNFB Reader učiní z běžného chytrého mobilu hlasovou čtečku tištěných textů. Zatímco doposud si zrakově postižení lidé mohli číst tiskoviny jen u svého počítače vybaveného skenerem, OCR softwarem a odečítačem, nyní mají poprvé možnost nosit si čtečku s sebou v kapse a číst si kdekoli. Lze fotit a číst nejen dopisy, časopisy či knihy, ale i obaly potravin a léků, displeje přístrojů, nejrůznější štítky a podobně. Nová pomůcka s širokým praktickým využitím byla tématem prezentace Honzy Šnyrycha s názvem KNFB Reader a chytrý mobil jako čtečka tištěných textů pro zrakově postižené.

Jsou tomu dva roky, co byl na trh uveden první telefon s prostředím BlindShell. Od té doby se mnohé změnilo. BlindShell již není pouhou aplikací ke stažení na Google Play, ale komplexní řešení (aplikace dodávána s optimalizovaným hardware od společnosti FoxConn) s mnoha novými funkcemi. Kromě těch standardních jako jsou volání, psaní zpráv atd., umožňuje BlindShell nově využívat například sociální sítě, poslouchat internetová rádia či nadiktovat text zprávy a e-mailu. S novinkami v BlindShellu 2 Baroque seznámil účastníky konference Michal Jelínek.

Detailněji se s obsahem všech přednášek lze seznámit buď prostřednictvím videí, nebo v příspěvcích do sborníku.

Vyhlášení výsledků literární soutěže Internet a můj handicap a předání Ceny Nadace Vodafone Rafael

Na konferenci se také rozdávaly ceny. Ať už to bylo vítězům literární soutěže Internet a můj handicap, tak projektu, který získal Cenu Nadace Vodafone Rafael za ICT inovace pro důstojnější život lidí se zdravotním postižením. Tu (spolu s finanční prémií 200 000 Kč) letos obdrželo Centrum dětského sluchu Tamtam za aplikaci Znakujte s námi. Aplikace je určena primárně slyšícím rodičům neslyšících dětí a pomáhá jim v plnohodnotné komunikaci se svými sluchově postiženými dětmi. První místo v soutěži Internet a můj handicap pak obsadil Richard Bureš z Ratíškovic za příspěvek Nový život.

Stejně jako v minulém roce proběhla soutěž o nejlepší přednášky v jednotlivých sekcích a nejlepší expozici. Vítězové, kteří dostali od publika nejvíce hlasů, obdrželi po pěti tisíci korunách. „Ošizeni“ ale nebyli ani hlasující, dvacet vylosovaných si odneslo flash disk.

V dopoledním společném programu podle hlasování publika nejvíce zaujala přednáška Filipa Maleňáka o aplikaci Záchranka., který převzal ocenění i za nejlepší expozici. V sekci o přístupnosti nejen webu bodovala přednáška Marka Salaby o novém orientačním systému pro zrakově postižené. Účastníci se sluchovým postižením ve své sekci nejvíce ocenili přednášku Lucie Břinkové a Zuzany Hájkové o projektu Deaf Friendly, v sekci o vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením získal nejvíce hlasů Jiří Vaňásek, který informoval o chystaných změnách v podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Networking

Konference INSPO také slouží jako místo pro setkávání se a prostor pro výměnu zkušeností a získávání informací o aktuálních trendech v oblasti informačních a komunikačních technologií pro uživatele se specifickými potřebami. Osobně opět velmi oceňuji neformálního a přátelského ducha celé konference.

Zpětná vazba účastníků

Konference je po obsahové i organizační stránce účastníky velmi vysoce hodnocena. Níže cituji alespoň několik vzkazů z hodnotícího dotazníku.

Vzkázala bych jedině obrovské poděkování za perfektně zorganizovanou akci, na kterou se každý rok moc těším a nikdy nejsem zklamaná. Jen tak dál a už se nemůžu dočkat příštího ročníku!

Poděkování za hladký průběh a naprosto dokonalý servis od asistentů či asistentek. Moc mi pomohli.

Skvělá témata, výborná organizace, jen tak dál!!!

Díky, perfektně připravené a dotažené až k hodnotícímu formuláři 🙂

Velké díky! Konference je velmi opravdová, prakticky a přímo užitečná. Cenná je reakce lidí, pro které jsou technologie určeny.

Detailněji se s hodnocením ze strany účastníků můžete v případě zájmu seznámit v článku Jak jste byli spokojeni s konferencí INSPO 2017? Ptali jsme se účastníků.

Videozáznamy z INSPO 2017 na YouTube

K dispozici už jsou videozáznamy všech prezentací, které na konferenci zazněly. I u nich je dbáno na maximální přístupnost. Kromě pohledu na prezentaci obsahují i pohled na přednášejícího, na tlumočníka do znakového jazyka a jsou opatřeny i titulky. Každý zájemce tak může zhlédnout prezentaci způsobem, který mu bude nejlépe vyhovovat.

Fotografie z INSPO 2017 na Flickru

Pozvánka na další ročník

Závěrem nezbývá než poděkovat Jaroslavu Winterovi a všem, kdo se o další vydařený ročník konference INSPO zasloužili. Osobně je mi velkou ctí, že jsem opět mohl být při tom.

Další ročník konference INSPO proběhne v sobotu 7. dubna 2018 v Kongresovém centru Praha a my už nyní hledáme přednášející na konferenci INSPO 2018.

Testování přístupnosti v soutěži Mobilní aplikace roku 2017

15. 8. 2017Akce a přednášky, AplikaceAndroid, iOS, mobilní aplikace, Mobilní aplikace roku, mobilní telefonRadek Pavlíček

Mobilní zařízení jsou pro uživatele s těžkým zdravotním postižením naprosto neocenitelnými pomocníky. Výrazně usnaďnují jejich mobilitu, zvyšují nezávislost a řada uživatelů s těžkým postižením zraku si už dnes bez nich nedokáže představit svůj život. Umožňují jim totiž samostatně vykonávat činnosti, které ještě před pár lety mohli dělat jen s pomocí jiné osoby či na stolním počítači. Obyčejné telefonování a psaní SMS už dnes pro spoustu uživatelů není důvodem, proč si mobilní telefon či tablet pořizují. Mobilní zařízení jim stále více primárně slouží jako přenosný počítač se vším všudy. Tablet či mobilní telefon jim umožňuje správu elektronické pošty či bankovní účet, vyhledávání informací na webu, může jim posloužit jako čtečka elektronických knih, nástroj pro nakupování, navigaci či vyhledávat v jízdních řádech.

K tomu, aby tato skupina uživatelů mohla beze zbytku využívat možnosti, které jim dnešní mobily a tablety nabízí, je ale třeba, aby mobilní zařízení a aplikace v nich byly přístupné. To znamená, aby uživatelů s těžkým zrakovým postižením (na jejichž potřeby jsme se během testování zaměřili nejvíce) mohli tato zařízení a aplikace používat bez zrakové kontroly pouze pomocí hlasového nebo hmatového výstupu.

Jsme proto velmi rádi, že jsme mohli navázat na úspěšnou spolupráci z předchozích let s organizátory soutěže Mobilní aplikace roku, i letos v této soutěži hodnotit přístupnost a následně jedné z aplikací udělit ocenění Nejpřístupnější aplikace.

Jak jsme testovali

Zvolená kritéria vypadala následovně a v obecné rovině měla následující výsledky.

1. Čitelnost obsahu

Veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače obrazovky.
U většiny testovaných aplikací jsme v tomto bodě nenaráželi na žádné problémy, prezentovaný obsah byl dostupný i pro odečítače obrazovky či při použití gesta pro zvětšení/přiblížení obsahu obrazovky.

2. Identifikace prvků

Každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.
Většina prvků rozhraní byla samostatně identifikovatelná jak při přímém dotyku, tak při sekvenčním průchodu obrazovkou. Zde se ale v některých případech stávalo, že některé prvky nebyly dosažitelné vůbec, případně jen náhodně.

3. Popis prvků

Každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.
U řady ovládacích prvků popisky zcela chyběly a jejich účel tak bylo možné odvodit pouze vyzkoušením. Rovněž tak některé prvky neposkytovaly dostatečné informace o svém typu a stavu. Obě tyto skutečnosti měly za následek

4. Ovládání prvků

Každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.
Pokud bylo prvky možné zaměřit pomocí odečítače obrazovky (a takových byla naštěstí většina), pak byly pomocí něj i ovladatelné.

5. Struktura rozhraní

Aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy, přepínače panelů či výchozí tlačítka Zpět.
Většina aplikací používala adekvátní strukturální prvky operačního systému, fokus se ve většině případů choval v rozhraní aplikace konzistentně.

Autorům testovaných aplikací nabízíme v případě zájmu zaslání detailnější zpětné vazby k přístupnosti jejich aplikace. V případě zájmu mě prosím kontaktujte.

A jak to celé dopadlo?

Zvláštní cenu za nejpřístupnější aplikaci roku 2017 jsme udělili mobilní aplikaci, která dosáhla nejlepších výsledků v expertním a uživatelském posouzení přístupnosti. Hodnotili jsme vítězné aplikace v každé kategorii, pro kterou hlasovala veřejnost a vybírali tu aplikaci, která měla z hlediska přístupnosti nejméně chyb.

Jako nejlepší aplikaci z hlediska přístupnosti jsme z námi testovaných aplikací vyhodnotili aplikaci Nevolejte.cz. Aplikace nabízí aktivní ochranu před nevyžádanými telefonními hovory a funguje na bázi komunity – to znamená, že všichni uživatelé společně vytváří jednu databázi nevyžádaných čísel. Rozhovor s autorem aplikace, Zdeňkem Valachem, si můžete přečíst v článku Aplikace Nevolejte.cz – nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2017.

Poděkování

Závěrem bych rád poděkoval Martině Odcházelové a Anetě Mielniczkové z organizačního týmu soutěže Mobilní aplikace roku, které nás oslovily s nabídkou na spolupráci a mají velkou zásluhu na tom, že přístupnost dostala v této soutěži i při samotném vyhlašování výsledků odpovídající a důstojný prostor. Mé poděkování patří také Romanu Kabelkovi, Michalu Jelínkovi, Karlu Giebischovi a Tomáši Valůškovi, kteří se do testování aktivně zapojili a odvedli na něm velký kus práce. Zejména Tomášovo zapojení dalo testování nový rozměr a umožnilo nám zaměřit se na bohužel stále relativně opomíjené potřeby uživatelů se zbytky zraku.

Těšíme se na spolupráci v dalším ročníku soutěže 🙂

Kam dál

Chcete tvořit přístupné mobilní aplikace a nevíte, jak na to? Následující zdroje vám mohou pomoci seznámit se s touto tématikou. Není se čeho obávat, principy přístupnosti jsou stále stejné a to hlavní z nich shrnují výše popsaná kritéria, podle nichž jsme testovali.

Aplikace Nevolejte.cz – nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2017

15. 8. 2017Aplikace, RozhovoryAndroid, Mobilní aplikace roku, mobilní telefonRadek Pavlíček

Aplikace Nevolejte.cz získala v soutěži Mobilní aplikace roku 2017 cenu za nejpřístupnější aplikaci. Aplikace nabízí aktivní ochranu před nevyžádanými telefonními hovory a funguje na bázi komunity – to znamená, že všichni uživatelé společně vytváří jednu databázi nevyžádaných čísel. Bližší informace najdete v případě zájmu v recenzi Konec otravným telefonátům: je tu Nevolejte.cz nebo přímo na Nevolejte.cz.

Mě v kontextu získání ceny za nejpřístupnější aplikaci v soutěži Mobilní aplikace roku 2017 samozřejmě nejvíce zajímalo vše, co se týkalo zpřístupnění této aplikace i pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Zdeňka Valacha, autora aplikace Nevolejte.cz, jsem proto požádal o odpovědi na několik otázek.

Rozhovor se Zdeňkem Valachem

Co Vás vedlo k tomu, aby aplikace Nevolejte.cz byla přístupná?

Toto je dobrá otázka. Většinou potřeba přístupného návrhu aplikace souvisí s tím, že má člověk ve svém okolí někoho handicapovaného, který mu pomáhá s návrhem a testy, připadně aplikaci dělá přímo pro něj. Bohužel toto se v mém případě nestalo – ne že bych o to neměl zájem, ale v okolí jsem nikoho neměl a dlouho jsem vyvíjel aplikaci (prvních cca 2,5 roku) absolutně sám ve svém volném čase a zdarma, takže nebylo ani moc prostoru k optimalizacem z pohledu přístupnosti. Každopádně většina požadavků na dobrý přístupný návrh aplikace souvisí s jinými omezeními případně best coding practices, které jsem při při návrhu zohledňoval.

Šlo především o tyto

cílová skupina aplikace Nevolejte.cz jsou především starší lidé případně lidé bez jakéhokoliv IT nebo technického vzdělání, takže aplikace od začátku byla navrhována tak, aby z větší části fungovala bez jakékoliv interakce uživatele, vše bylo přednastavené, tak jako je jenom možné a množství interakcí s uživatelem, kdy po něm něco vyžaduji, bylo zredukované na minumum.
Vzhledem k očekávané cílové skupině starších lidí se dalo očekávat, že tito lidé většinou hůře vidí, takže jsem záměrně volil větší grafické prvky a fonty.
Sám mám vadu zraku a jsem barvoslepý, takže i to hrálo roli při výběru barevné palety a čitelnosti obrazovek.
Aplikace píšu již od svých 13 let, tudíž skoro 30 let. Posledních 10 let se poměrně zajímám o UX design a použitelnost a získané poznatky se snažím demonstrovat ve svých aplikacích. A požadavky na dobrý UX design a použitelnost se dost s požadavky na přístupnost aplikace v mnohém kryjí.

Jednalo se o záměr, nebo jste nad tím ani nepřemýšleli a přístupnost berete jako nedílnou součást vývoje?

Jak již bylo zmíněno výše, jedná se spíš o shodu okolností než přímo záměr, ale určitě budeme v budoucnosti rádi, pokud další změny v aplikaci Nevolejte.cz budeme schopni například formou alfa verze poskytnout někomu se zrakovým handicapem, kdo by nám poskytnul zpětnou vazbu a případné připomínky k přístupnosti implementovaných změn.

Narazili jste při zpřístupňování aplikace na něco, co Vás zaskočilo?

Ono to sice nesouvisí přímo s přístupností, ale nejtěžší z pohledu vývojáře pro Android platformu je šílené množství různých zařízení s různou verzí Android OS, které musíte podporovat. Je spousta velmi malých zařízení a zařízení s obřími obrazovkami, navíc aplikace musí dobře fungovat nejen při zobrazení na výšku, ale i když ho otočíte na šířku.

Samostatnou kapitolou jsou pak různé nekompatibility mezi mutacemi Android OS různých výrobců, nestandardizovaná podpora multi SIM zařízení a různé „vychytávky“ v Android OS – především u čínských výrobců jako Huawei – napomáhající uživateli k šetření baterie (zde narážím na tzv. Protected Apps – po instalaci aplikace prostě nefunguje a není schopná běžet na pozadí až do chvíle pokud uživatel ji někde složitě v systémovém menu nepovolí. Čehož ale většina bežných uživatelů není schopna).

Kde jste čerpal znalosti o přístupnosti aplikací?

Jak již bylo zmíněno výše, zajímám se již kolem 10 let o UX design a usability. Informace o této problematice čerpám především z internetu, občas s nějakých knih. Měl jsem i štěstí na kolegy v práci. Dlouho jsem úzce spolupracoval s Petrem Staníčkem (alias Pixym), kterého považuju za guru českého UX designu. Ne že by se na Nevolejte.cz Pixi jakkoliv podílel, ale během spolupráce
s ním jsem měl šanci pochytit a absorbovat spoustu věcí, kterým bych možná při pouhém čtění odborné literatury nekladl takový důraz.

Bylo náročné aplikaci uzpůsobit potřebám handicapovaných?

Náročné to určitě příliš nebylo, spíše byl problém si ověřit, že jsme to udělali dobře. To můžou ověřit až reální zrakově handicapovaní uživatelé, na které jsme doposud neměli kontakt a který by naši aplikaci otestovali. Jsme velmi rádi za udělenou cenu, je prvním hmatatelným důkazem, že použitý návrh byl s pohledu přístupnosti aplikace ten nejlepší.

Dovedete prosím odhadnout časovou a finanční náročnost úprav, souvisejících s přístupností?

Každý vývojář by si měl číst best coding practices pro každou platfomu, pro kterou programuje (v tomto případně od Google pro Android). Pokud se naučí přemýšet v souladu s těmito best coding practices, celý návrh aplikace mu nevezme o moc více času, než když tomu tak nečiní. Pokud k tomu přidá nějaké základní povědomí o použitelnosti a UX, pak prvotní design aplikace vezme maximálně tak o 10% času než bez těchto požadavků (v případě Nevolejte.cz jsem do toho investoval maximálně 2 člověkodny navíc).

Mnohem horší je pak požadavky na přístupnost nebo použitelnost do aplikace dostávat dodatečně. Jednak dobrou použitelností od začátku má aplikace mnohem lepší šanci se uchytit na trhu a také vývojář nenutí uživatele své aplikace se přeučovat na nové UI (uživatelé obecně nemají rádi jakékoliv změny). Odpadá také dodatečná režie zapracovávat změny finalizovaného a otestovaného kódu, který je nutné jednak znovu nastudovat, pochopit, opravit a následně prohnat všemi fázemi release cyklu (alfa, beta verze), než se změny dostanou k uživateli.

Děkuji za rozhovor.

Závěrem nezbývá než ocenit skvěle odvedenou práci vývojářů Nevolejte.cz, poblahopřát jim k umístění v soutěži a poděkovat za poskytnutí informací, potřebných k sepsání tohoto článku.

POSLEPU

Přístupnost webu, aplikací a informací; asistivní technologie pro uživatele se specifickými potřebami; inkluzivní design