Archiv štítku: Mobilní aplikace roku

Testování přístupnosti v soutěži Mobilní aplikace roku 2017

Mobilní zařízení jsou pro uživatele s těžkým zdravotním postižením naprosto neocenitelnými pomocníky. Výrazně usnaďnují jejich mobilitu, zvyšují nezávislost a řada uživatelů s těžkým postižením zraku si už dnes bez nich nedokáže představit svůj život. Umožňují jim totiž samostatně vykonávat činnosti, které ještě před pár lety mohli dělat jen s pomocí jiné osoby či na stolním počítači. Obyčejné telefonování a psaní SMS už dnes pro spoustu uživatelů není důvodem, proč si mobilní telefon či tablet pořizují. Mobilní zařízení jim stále více primárně slouží jako přenosný počítač se vším všudy. Tablet či mobilní telefon jim umožňuje správu elektronické pošty či bankovní účet, vyhledávání informací na webu, může jim posloužit jako čtečka elektronických knih, nástroj pro nakupování, navigaci či vyhledávat v jízdních řádech.

K tomu, aby tato skupina uživatelů mohla beze zbytku využívat možnosti, které jim dnešní mobily a tablety nabízí, je ale třeba, aby mobilní zařízení a aplikace v nich byly přístupné. To znamená, aby uživatelů s těžkým zrakovým postižením (na jejichž potřeby jsme se během testování zaměřili nejvíce) mohli tato zařízení a aplikace používat bez zrakové kontroly pouze pomocí hlasového nebo hmatového výstupu.

Jsme proto velmi rádi, že jsme mohli navázat na úspěšnou spolupráci z předchozích let s organizátory soutěže Mobilní aplikace roku, i letos v této soutěži hodnotit přístupnost a následně jedné z aplikací udělit ocenění Nejpřístupnější aplikace.

Láďa Kubeček, lektor workshopu Taxi trochu jinak

Jak jsme testovali

Zvolená kritéria vypadala následovně a v obecné rovině měla následující výsledky.

1. Čitelnost obsahu

Veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače obrazovky.
U většiny testovaných aplikací jsme v tomto bodě nenaráželi na žádné problémy, prezentovaný obsah byl dostupný i pro odečítače obrazovky či při použití gesta pro zvětšení/přiblížení obsahu obrazovky.

2. Identifikace prvků

Každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.
Většina prvků rozhraní byla samostatně identifikovatelná jak při přímém dotyku, tak při sekvenčním průchodu obrazovkou. Zde se ale v některých případech stávalo, že některé prvky nebyly dosažitelné vůbec, případně jen náhodně.

3. Popis prvků

Každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.
U řady ovládacích prvků popisky zcela chyběly a jejich účel tak bylo možné odvodit pouze vyzkoušením. Rovněž tak některé prvky neposkytovaly dostatečné informace o svém typu a stavu. Obě tyto skutečnosti měly za následek

4. Ovládání prvků

Každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.
Pokud bylo prvky možné zaměřit pomocí odečítače obrazovky (a takových byla naštěstí většina), pak byly pomocí něj i ovladatelné.

5. Struktura rozhraní

Aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy, přepínače panelů či výchozí tlačítka Zpět.
Většina aplikací používala adekvátní strukturální prvky operačního systému, fokus se ve většině případů choval v rozhraní aplikace konzistentně.

Autorům testovaných aplikací nabízíme v případě zájmu zaslání detailnější zpětné vazby k přístupnosti jejich aplikace. V případě zájmu mě prosím kontaktujte.

A jak to celé dopadlo?

Zvláštní cenu za nejpřístupnější aplikaci roku 2017 jsme udělili mobilní aplikaci, která dosáhla nejlepších výsledků v expertním a uživatelském posouzení přístupnosti. Hodnotili jsme vítězné aplikace v každé kategorii, pro kterou hlasovala veřejnost a vybírali tu aplikaci, která měla z hlediska přístupnosti nejméně chyb.

Jako nejlepší aplikaci z hlediska přístupnosti jsme z námi testovaných aplikací vyhodnotili aplikaci Nevolejte.cz. Aplikace nabízí aktivní ochranu před nevyžádanými telefonními hovory a funguje na bázi komunity – to znamená, že všichni uživatelé společně vytváří jednu databázi nevyžádaných čísel. Rozhovor s autorem aplikace, Zdeňkem Valachem, si můžete přečíst v článku Aplikace Nevolejte.cz – nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2017.

Poděkování

Závěrem bych rád poděkoval Martině Odcházelové a Anetě Mielniczkové z organizačního týmu soutěže Mobilní aplikace roku, které nás oslovily s nabídkou na spolupráci a mají velkou zásluhu na tom, že přístupnost dostala v této soutěži i při samotném vyhlašování výsledků odpovídající a důstojný prostor. Mé poděkování patří také Romanu Kabelkovi, Michalu Jelínkovi, Karlu Giebischovi a Tomáši Valůškovi, kteří se do testování aktivně zapojili a odvedli na něm velký kus práce. Zejména Tomášovo zapojení dalo testování nový rozměr a umožnilo nám zaměřit se na bohužel stále relativně opomíjené potřeby uživatelů se zbytky zraku.

Těšíme se na spolupráci v dalším ročníku soutěže 🙂

Kam dál

Chcete tvořit přístupné mobilní aplikace a nevíte, jak na to? Následující zdroje vám mohou pomoci seznámit se s touto tématikou. Není se čeho obávat, principy přístupnosti jsou stále stejné a to hlavní z nich shrnují výše popsaná kritéria, podle nichž jsme testovali.

Aplikace Nevolejte.cz – nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2017

Aplikace Nevolejte.cz získala v soutěži Mobilní aplikace roku 2017 cenu za nejpřístupnější aplikaci. Aplikace nabízí aktivní ochranu před nevyžádanými telefonními hovory a funguje na bázi komunity – to znamená, že všichni uživatelé společně vytváří jednu databázi nevyžádaných čísel. Bližší informace najdete v případě zájmu v recenzi Konec otravným telefonátům: je tu Nevolejte.cz nebo přímo na Nevolejte.cz.

Mě v kontextu získání ceny za nejpřístupnější aplikaci v soutěži Mobilní aplikace roku 2017 samozřejmě nejvíce zajímalo vše, co se týkalo zpřístupnění této aplikace i pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Zdeňka Valacha, autora aplikace Nevolejte.cz, jsem proto požádal o odpovědi na několik otázek.

Rozhovor se Zdeňkem Valachem

Co Vás vedlo k tomu, aby aplikace Nevolejte.cz byla přístupná?

Toto je dobrá otázka. Většinou potřeba přístupného návrhu aplikace souvisí s tím, že má člověk ve svém okolí někoho handicapovaného, který mu pomáhá s návrhem a testy, připadně aplikaci dělá přímo pro něj. Bohužel toto se v mém případě nestalo – ne že bych o to neměl zájem, ale v okolí jsem nikoho neměl a dlouho jsem vyvíjel aplikaci (prvních cca 2,5 roku) absolutně sám ve svém volném čase a zdarma, takže nebylo ani moc prostoru k optimalizacem z pohledu přístupnosti. Každopádně většina požadavků na dobrý přístupný návrh aplikace souvisí s jinými omezeními případně best coding practices, které jsem při při návrhu zohledňoval.

Šlo především o tyto

  1. cílová skupina aplikace Nevolejte.cz jsou především starší lidé případně lidé bez jakéhokoliv IT nebo technického vzdělání, takže aplikace od začátku byla navrhována tak, aby z větší části fungovala bez jakékoliv interakce uživatele, vše bylo přednastavené, tak jako je jenom možné a množství interakcí s uživatelem, kdy po něm něco vyžaduji, bylo zredukované na minumum.
  2. Vzhledem k očekávané cílové skupině starších lidí se dalo očekávat, že tito lidé většinou hůře vidí, takže jsem záměrně volil větší grafické prvky a fonty.
  3. Sám mám vadu zraku a jsem barvoslepý, takže i to hrálo roli při výběru barevné palety a čitelnosti obrazovek.
  4. Aplikace píšu již od svých 13 let, tudíž skoro 30 let. Posledních 10 let se poměrně zajímám o UX design a použitelnost a získané poznatky se snažím demonstrovat ve svých aplikacích. A požadavky na dobrý UX design a použitelnost se dost s požadavky na přístupnost aplikace v mnohém kryjí.

Jednalo se o záměr, nebo jste nad tím ani nepřemýšleli a přístupnost berete jako nedílnou součást vývoje?

Jak již bylo zmíněno výše, jedná se spíš o shodu okolností než přímo záměr, ale určitě budeme v budoucnosti rádi, pokud další změny v aplikaci Nevolejte.cz budeme schopni například formou alfa verze poskytnout někomu se zrakovým handicapem, kdo by nám poskytnul zpětnou vazbu a případné připomínky k přístupnosti implementovaných změn.

Narazili jste při zpřístupňování aplikace na něco, co Vás zaskočilo?

Ono to sice nesouvisí přímo s přístupností, ale nejtěžší z pohledu vývojáře pro Android platformu je šílené množství různých zařízení s různou verzí Android OS, které musíte podporovat. Je spousta velmi malých zařízení a zařízení s obřími obrazovkami, navíc aplikace musí dobře fungovat nejen při zobrazení na výšku, ale i když ho otočíte na šířku.

Samostatnou kapitolou jsou pak různé nekompatibility mezi mutacemi Android OS různých výrobců, nestandardizovaná podpora multi SIM zařízení a různé „vychytávky“ v Android OS – především u čínských výrobců jako Huawei – napomáhající uživateli k šetření baterie (zde narážím na tzv. Protected Apps – po instalaci aplikace prostě nefunguje a není schopná běžet na pozadí až do chvíle pokud uživatel ji někde složitě v systémovém menu nepovolí. Čehož ale většina bežných uživatelů není schopna).

Kde jste čerpal znalosti o přístupnosti aplikací?

Jak již bylo zmíněno výše, zajímám se již kolem 10 let o UX design a usability. Informace o této problematice čerpám především z internetu, občas s nějakých knih. Měl jsem i štěstí na kolegy v práci. Dlouho jsem úzce spolupracoval s Petrem Staníčkem (alias Pixym), kterého považuju za guru českého UX designu. Ne že by se na Nevolejte.cz Pixi jakkoliv podílel, ale během spolupráce
s ním jsem měl šanci pochytit a absorbovat spoustu věcí, kterým bych možná při pouhém čtění odborné literatury nekladl takový důraz.

Bylo náročné aplikaci uzpůsobit potřebám handicapovaných?

Náročné to určitě příliš nebylo, spíše byl problém si ověřit, že jsme to udělali dobře. To můžou ověřit až reální zrakově handicapovaní uživatelé, na které jsme doposud neměli kontakt a který by naši aplikaci otestovali. Jsme velmi rádi za udělenou cenu, je prvním hmatatelným důkazem, že použitý návrh byl s pohledu přístupnosti aplikace ten nejlepší.

Dovedete prosím odhadnout časovou a finanční náročnost úprav, souvisejících s přístupností?

Každý vývojář by si měl číst best coding practices pro každou platfomu, pro kterou programuje (v tomto případně od Google pro Android). Pokud se naučí přemýšet v souladu s těmito best coding practices, celý návrh aplikace mu nevezme o moc více času, než když tomu tak nečiní. Pokud k tomu přidá nějaké základní povědomí o použitelnosti a UX, pak prvotní design aplikace vezme maximálně tak o 10% času než bez těchto požadavků (v případě Nevolejte.cz jsem do toho investoval maximálně 2 člověkodny navíc).

Mnohem horší je pak požadavky na přístupnost nebo použitelnost do aplikace dostávat dodatečně. Jednak dobrou použitelností od začátku má aplikace mnohem lepší šanci se uchytit na trhu a také vývojář nenutí uživatele své aplikace se přeučovat na nové UI (uživatelé obecně nemají rádi jakékoliv změny). Odpadá také dodatečná režie zapracovávat změny finalizovaného a otestovaného kódu, který je nutné jednak znovu nastudovat, pochopit, opravit a následně prohnat všemi fázemi release cyklu (alfa, beta verze), než se změny dostanou k uživateli.

Děkuji za rozhovor.

Závěrem nezbývá než ocenit skvěle odvedenou práci vývojářů Nevolejte.cz, poblahopřát jim k umístění v soutěži a poděkovat za poskytnutí informací, potřebných k sepsání tohoto článku.

Aplikace Záchranka – nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2016

ZáchrankaAplikace Záchranka získala v soutěži Mobilní aplikace roku cenu za nejpřístupnější aplikaci. Aplikace umožňuje v případě nouze jednoduchým způsobem kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu a současně odeslat záchranářům informace o vaší přesné poloze, které mohou posloužit pro vaši záchranu.

Kromě této stěžejní funkce toho aplikace samozřejmě nabízí mnohem více – od možností vyhledat nejbližší pohotovost či lékárnu až po návody, jak postupovat v případě poskytnutí první pomoci. Detailní popis toho, co aplikace umí, je k dispozici například přímo na webu Záchranky či v recenzi Karla Giebische Záchranka – mějte život neustále pod dohledem.

Mě v kontextu získání ceny za nejpřístupnější aplikaci v soutěži Mobilní aplikace roku samozřejmě nejvíce zajímalo vše, co se týkalo zpřístupnění této aplikace i pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Filipa Maleňáka jsem proto požádal o odpovědi na několik otázek.

Co Vás vedlo k tomu, aby aplikace Záchranka byla přístupná?

Požadavek na přístupnost aplikace vzešel od komunity nevidomých, které tato aplikace velmi zaujala. Rádi jsme tak aplikaci upravili, aby byla dostupná opravdu pro všechny, zvlášť když dnešní mobilní telefony tyto možnosti nabízejí.

Narazili jste při jejím zpřístupňování na něco, co Vás zaskočilo?

Se zpřístupněním aplikace nám pomáhal Karel Giebisch, postupně jsme aplikaci upravovali dle jeho podnětů. Nenalezli jsme žádný problém. Zmínil bych však, že pohodlnější byla úprava aplikace pro iOS. Tento systém poskytuje velké množství funkcí pro nevidomé.

Kde jste čerpali znalosti ohledně přístupnosti?

Znalosti jsme čerpali z Accessibility Programming Guidelines for iOS a také z návodů na různých fórech, kde jsou postupy pro přístupnost aplikací popsány.

Dovedete prosím odhadnout časovou a finanční náročnost úprav, souvisejících s přístupností?

Finanční náročnost se pohybovala v řádech jednotek procent celkového rozpočtu na vývoj. Co se týká času, aplikaci jsme upravovali přibližně týden a následně týden testovali.

Z výše uvedených odpovědí je zřejmé, že zpřístupnění mobilní aplikace není nic finančně ani časově náročného. Stačí tedy mít jen tu správnou motivaci, chuť udělat něco pro své uživatele a potřebné znalosti a svět je hned o jednu přístupnější aplikaci bohatší 🙂

Poděkování

Závěrem nezbývá než ocenit skvěle odvedenou práci vývojářů Záchranky, poblahopřát jim k umístění v soutěži a poděkovat Karlu Giebischovi z IT Gieb a Filipu Maleňákovi z Medical Information Technologies za poskytnutí informací, potřebných k sepsání tohoto článku.