Otázka č. 10: Jak je to s přístupností JavasSriptu?
Javascript byl (je?) v době kralování doporučení Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 1.0 považován za nepřístupnou technologii. S příchodem WCAG 2.0 jsme si ale svět černobílý (černá = nepřístupná stránka používající JavaScript, bílá = přístupná stránka nepoužívající JavaScript) rozšířili o široký gradient šedé, v němž se nachází obrovské množství stránek, které JavaScript používají. O kterých ale nevíme, zda jsou nebo nejsou přístupné.
Metodika WCAG 2.0 totiž nestanovuje jasnou mez, co je přístupné a co nikoliv, důležitý je pro ni aktuální stav prohlížečů a (hlavně) asistivních technologií. Pokud umí aktuální verze prohlížečů a asistivních technologií s JavaScriptem pracovat (což v současné době umí), nic nám tedy nebrání JavaScript používat.
Na druhou stranu platí, že ne každé řešení, postavené na JavaScriptu, je přístupné. Důležité tedy je otestovat (či si nechat otestovat) výsledek naší práce, abychom měli jistotu, že uživatelům neklade do cesty žádné překážky.
Tak nám zpřístupnili JavaScript
Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu
Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu
Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.
Více k tématu na POSLEPU
Zákon o přístupnosti: Musíme mít přístupný i obsah, který publikujeme například na Facebooku či YouTube? (24/24)- Zákon o přístupnosti: Je PDF strojově čitelný formát z pohledu zákona o přístupnosti? (23/24)
- Zákon o přístupnosti: Jaký je rozdíl mezi aria-label, aria-labelledby a aria-describedby? (22/24)
- Zákon o přístupnosti: Je vhodné používat odkazy „více“ a „zde“? (21/24)
- Zákon o přístupnosti: Proč je důležitá přístupnost mobilního menu z klávesnice? (20/24)