Otázka č. 6: Přístupnost je pro mě nové téma – kde s ní mám začít?

Pokud hledáte ucelený zdroj informací v češtině, mohu doporučit metodickou příručku Přístupné webové stránky, kterou napsala Eva Cerniňáková pro knihovny. (Toho, že je to pro knihovny, se vůbec nelekejte. Není myslím žádný rozdíl mezi požadavky na přístupnost webu knihovny, živnostníka menší obce – či jakéhokoliv jiného 🙂

Z anglicky psaných zdrojů mohu doporučit články a užitečné zdroje na webu WebAIM.org.

A pokud hledáte online kurz, pusťte se do samostudia bezplatného online kurzu Úvod do přístupnosti webu. Kurz je třeba dokončit do 31. prosince (od 1. ledna 2021 bude jeho obsah archivován), takže se studiem neotálejte 🙂

A co naopak jako začátečníci nedělejte? Seznamovat se s přístupností určitě nezačínejte pročtením doporučení Web Content Accessibility Guidelines (WCAG). Jakkoliv se toto doporučení může zdát nelogické. Proč? Podobně jako se auto nenaučíte řídit tím, že si přečtete zákon o provozu na pozemních komunikacích, ani přístupnost se nenaučíte tím, že si přečtete normu WCAG 2.1. WCAG není učebnice přístupnosti, ale technická norma. Tomu odpovídá i styl, jakým je napsán. A na rovinu – ten může začátečníka spíše odradit, než ho motivovat k tomu se přístupnosti věnovat.

Pokud to s přístupností budete myslet vážně, s normou WCAG se samozřejmě v pravý čas seznamte (podobně jako to uděláte se zákonem o provozu na pozemních komunikacích v případě učení se řízení auta). A stejně tak se seznamte i požadavky zákona o přístupnosti.

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 5: Je nějaké rozvržení webu, které je „univerzální“ v tom smyslu, že jsou návštěvníci s handicapem zvyklí a očekávají je?

Návštěvníci s handicapem se v tomto požadavku nijak neliší od návštěvníků, kteří žádný handicap nemají (respektive se k němu nehlásí).

Na webu stejně jako kdekoli jinde platí, že zvyk je železná košile. Byla by tedy chybou nevyužít toho, na co už jsou lidé zvyklí a s čím automaticky počítají. Obzvlášť pokud jde o orientaci na webu a snadnou nalezitelnost a dostupnost obvyklých prvků. Zde nebude žádný pokus o originalitu zpravidla vnímán pozitivně a snaha umístit standardní prvky jinam, než jsou zvyklí, může návštěvníky webu odradit od jeho dalšího používání (a v krajním případě – pokud se na vašem webu nebudou schopni zorientovat – je motivovat k nákupu u konkurence).

Dodržování zvyklostí při rozmístění prvků na webové stránce tedy udělá váš web přístupnější a zjednoduší orientaci všem uživatelům.

Většina webů dodržuje určité zvyklosti stran rozmístění prvků na webových stránkách – odkaz pro přihlášení obvykle hledáme v pravém horním rohu, logo s proklikem na úvodní stránku naopak v levém horním rohu.

Umístit tyto prvky jinam je samozřejmě možné. Současně je ale dost pravděpodobné, že tím uživatelům zkomplikujeme používání webové stránky, protože nenajdou konkrétní prvky stránky tam, kde obvykle bývají.

Ukažme si to na příkladu.

Slabozrací uživatelé, používající lupu (program, který zvětšuje informace na displeji), vidí v jednu chvíli jen velmi malou část obrazovky. Často proto hledají konkrétní obsah či funkcionality na obvyklých místech stránky (například vyhledávání je zpravidla umístěno v pravém horním rohu). Pokud je umístíte jinam, můžete se stát, že je slabozraký uživatel přehlédne a z tohoto důvodu je nebude moci použít. Vhodné je také barevně odlišit navigační části od hlavního obsahu stránky (ideálně výraznou změnou barvy pozadí těchto částí), aby slabozraký uživatel mohl podle tohoto barevného odlišení snadno určit, s kterou částí stránky právě pracuje. Stejně tak je užitečné zachovat stejné rozložení prvků na stránkách v rámci celého webu, aby měl slabozraký uživatel na jednotlivých stránkách usnadněnou orientaci.

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 4: K čemu jsou dobré tzv. přeskakovací odkazy?

Hlavní obsah webové stránky obvykle nebývá umístěn na jejím začátku. Předchází mu celá řada jiných částí stránky – záhlaví, menu, reklama, vyhledávání a řada dalších. Uživatelé, kteří pro interakci s webovou stránku používají klávesnici (uživatelé odečítačů obrazovky, uživatelé s motorickým postižením rukou, atp.), tak musí před tím, než se k hlavnímu obsahu z klácesnice dostanou, projít („protabovat“) netriviální množství odkazů a dalších prvků.

Bez funkcionality/ mechanismu, který umožňuje rychlý přesun na klíčové části stránky, jsou tak tito uživatelé při práci s webovou stránkou značně znevýhodněni a práce s ní je komplikovanější a hlavně pomalejší. A to obzvlášť v situaci, kdy nemají k dispozici žádnou asistivní technologii (například odečítač obrazovky), které tuto funkcionalitu často nabízí jako jednu ze svých funkcí a je tedy možné ji použít ve chvíli, kdy na webu není k dispozici.

Tuto bariéru mohou pomoci překonat tzv. přeskakovací (skip to) odkazy. Jejich primárním smyslem je usnadnit uživateli přesun na tu část stránky, která jej zajímá, a vyhnout se procházení těch částí, které jej nezajímají.

Bývají umístěny co nejblíže začátku stránky, zobrazí se pouze ve chvíli, kdy získají focus při ovládání z klávesnice, a je jich rozumný počet (2-3), aby ovládání zjednodušovaly, a ne komplikovaly (viz Může být webová stránka přespříliš přístupná?).

Jeden z možných vhodných způsobů implementace je k vidění a vyzkoušení například na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Jak přeskakovací odkazy vytvořit se pak můžete dočíst v článku „Skip Navigation“ Links na WebAIM.org.

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.