Otázka č. 12: Lze z Google Analytics nějak vyčíst, že na web přišli uživatelé s asistivními technologiemi?

Nelze.

Ačkoliv se požadavek vědět, kolik lidí s handicapem navštěvuje moje webové stránky, může zdát na první pohled legitimní (a věřím tomu, že drtivá většina lidí si tuto otázku pokládá v dobré víře nabídnout co nejlepší uživatelský zážitek těm, kdo je používají), získání tohoto typu informací snadné není.

Důvody jsou v zásadě dva:

• technický: když si to trochu zjednodušíme, asistivní technologie fungují nad běžnými prohlížeči (uživatelé s handicapem nepoužívají speciální prohlížeče). Takže zjistit, že nad prohlížečem běží další program, jehož prostřednictvím uživatel k obsahu webu přistupuje, prakticky nelze.
• ochrana soukromí: údaje o zdravotním stavu jsou v obecné rovině považovány za údaje citlivé (a i informace tom, že používám asistivní technologie, ze které se dá toto odvodit, k nim patří také). A jen málokdo je ochoten je takto volně sdílet bez kontroly toho, co se s nimi dále děje.

Ostatně když před necelými dvěma lety přišel Apple s funkcionalitou Accessibility Events, velmi rychle dostal přes prsty především od uživatelů s handicapem, kteří informace o tom, že používají asistivní technologie, rozhodně sdílet nechtěli.

New "Accessibility Events" setting in VoiceOver on iOS 12.2 allows your device to report to websites if you have an assistive technology running https://t.co/n7vuyrNsI9 #a11y

— Paul J. Adam (@pauljadam) March 26, 2019

Je tedy nějaká cesta, jak tyto informace zjistit a tuto skupinu uživatelů oslovit?

Asi nejsnazší způsob je se na ně uživatelů na rovinu zeptat (samozřejmě se zdůvodněním toho, k čemu tyto informace potřebuji, jak s nimi naložím a jak je zabezpečím). A kdo bude chtít, ten se o ně podělí. Způsoby oslovení této cílové skupiny uživatelů mohou být různé – od možnosti sdělit je po registraci na našem webu, přes oslovení spolkových či servisních organizací, až po cílený kontakt na akcích, které se pro ně pořádají (u nás se v případě zrakově postižených nabízí třeba Agora).

O tom, že to může fungovat, se je možné přesvědčit například při vyplňování profilu aplikace Záchranka, kde v sekci Zdravotní údaje můžeme (ale nemusíme) tento typ údajů uvést.

Další čtení k tématu

• Thoughts on screen reader detection
• Apple Releases iOS 12.2; Bringing Apple News to Canada and Four New Animoji
• Dear Screen Reader Users, Since Web Developers Can’t Automatically Detect If You’re Using A Screen Reader, Why Don’t You Just Hand That Data Over, The Apple Edition

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 11: Dává smysl definovat na stránkách horké klávesy (accesskeys)?

Nedává.

Ačkoliv se definování horkých kláves může jevit jako dobrý nápad, opak je pravdou. Problémů, které definování horkých kláves může přinést, je celá řada:

• jejich implementace napříč prohlížeči se liší (pro jejich aktivaci je třeba stisknout různé klávesové kombinace a liší se také akce, která se po jejich stisknutí provede – v některých prohlížečích dojde přímo k aktivaci prvku, v jiných pouze k přesunutí focusu);
• Stejně tak se liší způsob implementace pro práci s nimi v odečítačích obrazovky.
• Může docházet ke konfliktům mezi horkými klávesami, definovanými pro konkrétní stránku, a horkými klávesami prohlížeče či odečítače obrazovky.
• Problém může také nastat z jakzykových důvodů – použití klávesy F pro přístup k položce File je zřejmý v angličtině, ale už ne v češtině.
• A v neposlední řadě také může nastat problém s tím, jak uživatele o jejich existenci jednoduše informovat.

Z výše nastíněných důvodů doporučuji se definování horkých kláves spíše vyhnout.

Další informace viz Keyboard Accessibility: Accesskey na WebAIM.org.

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Otázka č. 10: Jak je to s přístupností JavasSriptu?

Javascript byl (je?) v době kralování doporučení Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 1.0 považován za nepřístupnou technologii. S příchodem WCAG 2.0 jsme si ale svět černobílý (černá = nepřístupná stránka používající JavaScript, bílá = přístupná stránka nepoužívající JavaScript) rozšířili o široký gradient šedé, v němž se nachází obrovské množství stránek, které JavaScript používají. O kterých ale nevíme, zda jsou nebo nejsou přístupné.

Metodika WCAG 2.0 totiž nestanovuje jasnou mez, co je přístupné a co nikoliv, důležitý je pro ni aktuální stav prohlížečů a (hlavně) asistivních technologií. Pokud umí aktuální verze prohlížečů a asistivních technologií s JavaScriptem pracovat (což v současné době umí), nic nám tedy nebrání JavaScript používat.

Na druhou stranu platí, že ne každé řešení, postavené na JavaScriptu, je přístupné. Důležité tedy je otestovat (či si nechat otestovat) výsledek naší práce, abychom měli jistotu, že uživatelům neklade do cesty žádné překážky.

Tak nám zpřístupnili JavaScript

Tak nám zpřístupnili JavaScript

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.