Archiv štítku: Testování přístupnosti

Zákon o přístupnosti: Je vhodné používat odkazy „více“ a „zde“? (21/24)

Otázka č. 21: Je vhodné používat odkazy „více“ a „zde“?

Není.

Jedno ze základních pravidel přístupnosti říká, že z textu (označení) každého odkazu by měl uživatel poznat, kam odkaz vede a co může uživatel na cílové stránce očekávat. Nevýstižné texty odkazů dokáží frustrovat uživatele stejně jako chodba plná dveří, na kterých jsou sice cedulky, ale jejich obsah nám nic neříká o tom, co nebo kdo se za dveřmi nachází.

Výstižné označování odkazů tak může uživatelům práci se stránkou významně zjednodušit. Jednou ze skupin uživatelů, která z dobře a výstižně popsaných odkazů profituje, protože jim významně zefektivňuje práci s webem, jsou uživatelé screen readerů (odečítačů obrazovky) – tedy uživatelé nevidomí či prakticky nevidomí. Práce se stránkou prostřednictvím hlasového výstupu je totiž pomalejší už sama o sobě, a není ji proto třeba uživatelům navíc komplikovat nevhodným označením odkazů.

Další čtení


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Zákon o přístupnosti: Proč je důležitá přístupnost mobilního menu z klávesnice? (20/24)

Otázka č. 20: Proč je důležitá přístupnost mobilního menu z klávesnice?

Hlavní důvody jsou tři:

  • není vyloučeno, že i na desktopovém zařízení s klávesnicí se zobrazí mobilní verze webu (při menších velikostech okna, rozlišení displeje apod.);
  • i mobilní zařízení se mohou ovládat pomocí klávesnice – u nevidomých uživatelů (obzvlášť při systematičtější práci) je to poměrně časté;
  • korektnost rozhraní v tomto směru je nepřímou podmínkou k tomu, aby mobilní menu bylo možné na mobilních zařízeních používat pomocí asistivních technologií (typicky odečítače obrazovky) i v případech, kdy uživatel zařízení ovládá dotykovými gesty.

Další čtení


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Zákon o přístupnosti: Slyšel jsem, že existuje vládní nařízení, bránící použití WordPressu, Joomly či Drupalu pro weby českých škol. Je to pravda? (19/24)

Otázka č. 19: Slyšel jsem, že existuje vládní nařízení, bránící použití WordPressu, Joomly či Drupalu pro weby českých škol. Je to pravda?

Není.

Zákon o přístupnosti (ani žádný jiný právní předpis) neurčuje, jakým nástrojem mají být webové stránky vytvořeny. Jeho volba je tedy plně na vašem rozhodnutí. Důležité je vytvořit web tak, aby vyhovoval požadavkům zákona o přístupnosti.

A jen tam mezi námi – třeba WordPress určitě není špatná volba (ostatně běží na něm i tento blog 🙂

Další čtení


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.