Přečetl jsem: Mari Jungstedtová – Vražedné léto

Přečetl jsem,

Vražedné létoKdyž vypsali v Knize Zlín konkurz na recenzní e-knihy, neodolal jsem a po jedné z nich sáhl. A dobře jsem udělal. Ve čtečce mi díky tomu za pár dnů přistála už pátá kniha od Marie Jungstedtové. Jmenuje se Vražedné léto a setkáme se v ní opět se všemi starými známými z předchozích knih – policisty Andersem Knutasem a Karin Jacobssonovou či novinářem Johannem Bergem.

Kniha nás zavede na ostrůvek Farö, ležící severovýchodně od největšího švédského ostrova Gotland. V místním kempu dojde jednoho letního rána k chladnokrevné vraždě muže, který si šel – tak jako každý den – zaběhat podél pláže. Byla to dlouho a pečlivě připravovaná vražda, nebo se jen podnikatel Peter Bovide (právě on je totiž tím zavražděným mužem) ocitl v nesprávný čas na nesprávném místě? Anders Knutas je na dovolené, takže pátrání se ujímá Karin Jacobssonová, která byla nedávno služebně povýšena, a je to pro ni první velký případ.

Podobně jako v Července Joa Nesbøho i zde se nám do děje promítá další časová linie, ve které se o 20 let dříve rodina s ruskými kořeny vydává na dovolenou do švédského národního parku Gotska Sandön. A stejně jako v některých Nesbøvkách, i ve Vražedném létě se objeví trošku atypická vražedná zbraň. Netroufám si odhadnout, nakolik jsou to náhody a nakolik větší či menší inspirace, ale pravdou je, že tyto paralely mě nijak nerušily.

Kniha se čte velmi dobře, děj má spád a nejsou v něm nudná nebo hluchá místa. Navíc, pokud jste četli některou z předchozích knih Mari Jungstedtové se stejným „hereckým“ obsazením, určitě vás bude stejně jako mě zajímat, jak se budou životy hlavních hrdinů dále vyvíjet (a samozřejmě jak celé vyšetřování dopadne).

Pokud tedy máte rádi dobré severské detektivky, koupí Vražedného léta určitě chybu neuděláte.

Ukázka

Vražedné léto od Mari Jungstedtové (ISBN 978-80-7473-157-0) vydala v roce 2014 v překladu Karolíny Kloučkové Kniha Zlín, které tímto děkuju za recenzní kopii.

Tři články o WAI-ARIA včetně praktických příkladů

Návody, Přístupnost webu

Doporučení WAI ARIA se stále více dostává do popředí zájmu tvůrců webu. Což je dobře, protože možnosti, které pro zpřístupnění webového obsahu nabízí, jsou více než skvělé a řadu z nich lze nasadit do praxe s poměrně malým úsilím.

Pokud je pro vás WAI ARIA nové téma, určitě doporučuji k přečtení článek Marca Zehe What is WAI-ARIA, what does it do for me, and what not? Marco velmi čtivou a srozumitelnou formou představuje toto doporučení, výhody, které přináší a upozorňuje i na situace, kdy je lepší techniky z tohoto doporučení nepoužít. Článek je sice trochu delší, ale rozhodně stojí za přečtení.

Pokud vás zajímají spíše praktické příklady, pak je přesně pro vás určen druhý článek. Heydon Pickering připravil sadu praktických příkladů, ukazujících možnosti, které WAI ARIA přináší. Pokud chcete vytvořit přístupné tooltipy pro formulářové prvky, přístupný výstražný dialog či třeba záložky (karty) s informacemi, na stránce ARIA Examples najdete vše potřebné včetně ukázek kódu.

O tom, že WAI ARIA je už dnes běžně nasazena i na velkých a často navštěvovaných webech, píše Marco ve svém druhém článku, nazvaném WAI-ARIA for screen reader users: An overview of things you can find in some mainstream web apps today. Na příkladech Twitteru, Facebooku či online služeb od Microsoftu ukazuje, jak konkrétně může WAI ARIA pomoci k jejich lepší přístupnosti. U Twitteru je to například ošetření editačního pole pro psaní tweetů, kdy je díky WAI ARIA uživatel při psaní automaticky upozorněn na to, že se s počtem možných znaků blíží k nule, při zadávání Twitter jména (@něco) nebo hashtagu (#něco) je mu automaticky zpřístupněn rozbalovací seznam s výběrem možností či zpřístupnění nabídky More u jednotlivých tweetů.

Související odkazy

BlindShell – jednoduchá cesta k dotykovým telefonům s Androidem pro nevidomé

Asistivní software a hardware, Recenze,

Dnešní příspěvek bych rád věnoval aplikaci BlindShell, která pomocí velmi jednoduchých dotykových gest a hlasové, vibrační a zvukové odezvy zpřístupňuje nevidomým uživatelům dotykové telefony se systémem Android.

BlindShell umožňuje volání, psaní textových zpráv, nabízí správu kontaktů, diktafon či čtečku knížek. Unikátní je také snadno použitelná a přístupná vestavěná klávesnice pro psaní čísel nebo textů na dotykovém displeji, u níž je způsob zápisu velmi podobný psaní na klasických tlačítkových telefonech. Nemám v plánu zabývat se výčtem a popisem jednotlivých funkcí – o těch si můžete více přečíst přímo na webu BlindShellu na stránce O aplikaci BlindShell, případně v recenzi Pavla Ondry Blind Shell – jednoduše dotykově pro nevidomé. Chtěl bych se věnovat hlavně tématu, o kterém se běžně v recenzích nedočtete – totiž koncepci aplikace a tomu, jestli má vůbec smysl něco takového vyvíjet.

Obě dvě majoritní mobilní platformy – Android i iOS – obsahují v současné době jako svou nedílnou součást screen reader (TalkBack nebo Voice Over), který je možné pro zpřístupnění práce se systémem i aplikacemi v něm použít. Skutečnost je ale taková, že ne každý uživatel chce mobilní telefon, který dnes už je spíše kapesním počítačem, využívat naplno, mít jej připojený k Internetu, stahovat si do něj aplikace a dělat s ním všechno možné. Celá řada uživatelů neočekává od telefonu nic jiného, než že si z něj zavolá a pošle SMS. Nic víc. Někdo to může považovat za zpátečnické (či dokonce za chybu), ale to je tak asi všechno, co s tím může dělat.

BlindShell cílí právě na uživatele, kteří od telefonu chtějí

  • jednoduché ovládání, které se naučí během chvilky,
  • zpřístupněné základní funkce,
  • přístupnou klávesnici.

Pro nevidomého geeka či uživatele, který chce svůj chytrý mobilní telefon využívat naplno, Blind Shell opravdu není. Tomu mnohem lépe poslouží TalkBack (pokud se rozhodne pro Android), nebo Voice Over (když sáhne po iOS).

Koncept specializované aplikace není nikterak nový. V oblasti mobilních telefonů řadu let nevidomí uživatelé používali aplikaci RST/PST z dílny nevidomého programátora Patrika Pospíšila, která byla svým konceptem Blind Shellu velmi podobná. Jednalo se o vlastní ozvučené prostředí nabízející uživatelům předem definovanou sadu funkcí a intuitivní ovládání (bližší informace viz článek Ozvučené mobilní telefony – PST, který pro POSLEPU před časem napsal Roman Kabelka).

V případě stolních PC pak je situace obdobná, pro Windows najdeme aplikace jako WinMenu, Asistent či Guide, které jsou opět postaveny na podobném principu. Nevidomý uživatel pracuje v pro něj zjednodušeném a na míru šitém prostředí, které mu ale v případě potřeby nijak nezabraňuje kdykoliv přejít do operačního systému a běžných aplikací.

A právě možnost přechodu do vlastního prostředí Androidu je i další výhodou BlindShellu. Pokud uživateli začne být prostředí BlindShellu „těsné“, nic mu nebrání začít pracovat v prostředí Androidu pomocí Talk Backu (nezapomínejme, že uživatel drží v ruce telefon s Androidem 4 a vyšším, u kterého už je přístupnost vyřešena na solidní úrovni). Takže si nemusí kupovat další mobilní telefon, ale může použít ten, co už vlastní, jen změní způsob práce.

Další nespornou výhodou BlindShellu je pořizovací cena. Ta je velmi nízká v porovnání s cenami, za které se zde snaží zrakově postiženým uživatelům prodávat někteří dodavatelé například produkty firmy Apple. Uživatel tedy nemusí v tomto případě dokonce ani využívat příspěvek od Úřadu práce, ale může si takový mobilní telefon pořídit na vlastní náklady.

BlindShell rozhodně není řešení pro každého nevidomého. Ale jak je z výše uvedeného zřejmé, mám za to, že pro aplikaci jako je BlindShell zde místo na trhu rozhodně je a že si své uživatele najde – snadné ovládání, nabídka nejdůležitějších funkcí, přístupná klávesnice a velmi příznivá pořizovací cena z něj dělají řešení pro každého nevidomého, který shání jednoduše ovladatelný a cenově dostupný telefon, jenž chce používat opravdu jen k základním věcem.

Demoverze

Patnáctidenní plně funkční demoverzi Blind Shellu je možné si stáhnout z Google Play.

Videozáznam prezentace Blind Shellu na konferenci INSPO 2014