Podzimní Agora 2024: Evropský zákon o přístupnosti v centru pozornosti (záznam konference)

Akce a přednášky, Oznámení, Pozvánky, Přístupnost aplikací, Přístupnost dokumentů, Přístupnost multimédií, Přístupnost webu, , , , ,

V červnu 2025 vejde v účinnost Evropský zákona o přístupnosti. Ten rozšíří stávající požadavky na přístupnost nejen digitálních služeb a produktů a ovlivní tak široké spektrum subjektů.

Abychom pomohli zorientovat se v této tematice těm, kterých se tato legislativní změna bezprostředně dotkne, rozhodli jsme se i letos pokračovat v úspěšném propojení konferencí INSPO a Agora a zájemcům opět nabídli tematicky ucelený programový blok. Podzimní Agora 2024 tak i v roce 2024 proběhla jako programová sekce Přístupnost webu, aplikací a dokumentů konference INSPO 2024.

Co přinesl program podzimní Agory 2024?

Detailněji jsme se podívali na tematiku Evropského zákona o přístupnosti, který vstoupí v platnost v červnu 2025. Nechybělo jak jeho představení, tak i kritický pohled na tento v mnoha ohledech přeceňovaný zákon, a zazněly také informace o tom, jak dopadl výzkum veřejného ochránce práv v oblasti přístupnosti veřejných budov a služeb. A abychom účastníkům zprostředkovali vyvážený pohled na věc, nabídli jsme jim i představení přístupných formulářových řešení a dalších příkladů dobré praxe. Celý programový blok jsme pak zakončili panelovou diskusí, během které měli účastníci konference příležitost zeptat se přednášejících na vše, co v jejich prezentacích nezaznělo.

Margareta Baranová z Kanceláře veřejného ochránce práv v příspěvku Přístupnost veřejných budov a služeb – výzkum veřejného ochránce práv seznámila účastníky se závěry výzkumného šetření, kterým se ombudsman zaměřil na přístupnost veřejných budov a služeb v jednotlivých krajských městech.

Eva Průšová a Jakub Korec z Ministerstva průmyslu a obchodu představili Zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který pro výrobce a poskytovatele služeb přinesl povinnost zajišťovat přístupnost vybraných výrobků a služeb a s tím souvisejících povinností. Zmínili se také o tom, jak tyto povinnosti budou dozorovány ze strany příslušných orgánů veřejné moci, či jaké zákon stanovuje výjimky z plnění povinnosti přístupnost zajišťovat.

Kritický pohled na v mnoha ohledech přeceňovaný Evropský zákon o přístupnosti pak ve svém příspěvku Slabá místa zákona o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb nabídla Nicole Fryčová, právnička, předsedkyně Odborné skupiny pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb při Vládním výboru pro osoby se zdravotním postižením.

Přístupné formuláře nemusí vznikat jen z důvodu zákonné povinnosti, pokud se přistupuje k realizaci projektů zodpovědně vůči společnosti. Jiří Marušák ze Software602 v příspěvku Přístupné formuláře = Přístupná veřejná správa představili, jak k tvorbě přístupných formulářů přistupuje Software602.

Stávající a ani chystaná legislativa kolem přístupnosti se zatím zcela nepotkává s požadavky na reálnou přístupnost pro uživatele a míra, do jaké se ji daří naplňovat, je přinejmenším sporná. Ve skutečném světě tak dnes můžeme narazit nejen na příklady webů, aplikací a služeb, které s reálnou přístupností mnoho společného nemají, ale i na ty, kde se snaha zajistit skutečnou přístupnost pro reálné uživatele opravdu daří – a to natolik, že mohou hrdě sloužit za vzor ostatním ve své kategorii. Michaela Dlhá a Lukáš Hosnedl z týmu Thésea Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity ve svém příspěvku Přístupnost v praxi: Tohle se opravdu povedlo ukázali několik z těch nejzajímavějších a uživatelsky nejvděčnějších.

Celý blok pak zakončila panelová diskuse, ve které měli účastníci konference příležitost položit otázky a získat podrobnější odpovědi na témata, která je zajímala.

Podzimní Agora 2024 & INSPO 2024: Zaměřeno na Evropský zákon o přístupnosti (záznam konference na YouTube)

Jaký byl přínos podzimní Agory 2024?

Koncovým uživatelům se zdravotním postižením nabídla ucelený pohled na nadcházející legislativní změny, představila jim přístupná řešení, jako jsou formuláře či příklady dobré praxe již existujících řešení, a umožnila položit otázky odborníkům.

Provozovatele a tvůrce webů a aplikací pak seznámila s Evropským zákon o přístupnosti, který pro ně od června 2025 přinese nové povinnosti v oblasti přístupnosti produktů a služeb. Měli také možnost seznámit se s přístupnými řešeními, jako jsou formuláře, a konkrétními příklady dobré praxe, které jim mohou posloužit jako inspirace při vývoji vlastních služeb. Program nabídl také kritický pohled na legislativu a praktické rady pro její naplňování.

Partneři konference

Agoru by nebylo možné realizovat bez partnerů, kteří ji finančně či jinak podporují. Podzimní Agoru 2024 jsme uspořádali ve spolupráci s Accessible EU Centre, za podpory společnosti Deloitte a Nadačního fondu Českého rozhlasu.

AccessibleEU Centre

O Agoře

Agora je konference zaměřená na tématiku využití informačních a komunikačních technologií uživateli se zrakovým postižením. Od roku 2015 ji pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity za podpory společnosti Deloitte, Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška a dalších partnerů.

Agora si i přes svou nedlouhou historii vybudovala mezi zájemci o technologie pro uživatele s těžkým postižením zraku a digitální přístupnost výborné renomé. Posledních prezenčních běhů se pravidelně účastní přes 150 zájemců, online vysílání mají tisíce zhlédnutí a jejich počet stále roste. Agora je pro účastníky ideálním místem, kde se mohou v přístupném prostředí seznámit s tím, jak jim informační a komunikační technologie mohou pomoci překonávat bariéry při studiu, zaměstnání i v běžném životě.

O Středisku Teiresiás

Pořadatelem akce je Středisko Teiresiás, plným názvem Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, které Masarykova univerzita zřídila v Brně v roce 2000. Jeho úkolem je zajišťovat, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly v největší možné míře přístupné také studentům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým handicapem, případně jinak postiženým.

Středisko je garantem programu celoživotního vzdělávání nevidomých, jehož cílem je umožnit zrakově postižené veřejnosti, aby si bez ohledu na věk a sociální postavení doplnila vzdělání v dílčích předmětech akreditovaných studijních oborů způsobem odpovídajícím zrakovému postižení.

Proč separátní verze webu selhávají v zajištění jeho přístupnosti

Často kladené otázky (FAQ), Názory, Přístupnost webu,

V oblasti webové přístupnosti se občas potkávám s nápadem a dotazy “vyřešit přístupnost” vytvořením separátní, přístupné verze webu pro uživatele se specifickými potřebami (či dokonce jen nějakou část uživatelů – typicky například pro uživatele nevidomé či slabozraké).

Ačkoliv se tento přístup může na první pohled zdát jako vhodné (a mnohdy i rychlé) řešení, ve skutečnosti přináší řadu problémů a nevede ke skutečnému zpřístupnění webu.

Proč nejsou separátní verze vhodným řešením?

Omezený přístup k obsahu či funkcím webu

Separátní verze často neobsahují veškerý obsah nebo funkce hlavního webu, což omezuje uživatele v plném využití služeb, které web nabízí.

Představte si, že přijdete do obchodu, a jen proto, že hůře vidíte nebo chodíte,

  • nemůžete do obchodu vstoupit hlavním vchodem, ale jen bočním, ke kterému je navíc obtížný přístup,
  • budete si moci vybrat zboží jen ze dvou regálů (a ne z celé nabídky obchodu),
  • a zaplatit můžete pouze převodem na účet.

Předpokládám, že takový způsob nakupování by se nikomu nelíbil a považoval by ho přinejmenším za společensky nevhodný (když už zrovna ne za diskriminační).

Náročná a nákladná údržba a aktualizace

Z hlediska vytvoření takové verze musíme vzít v potaz nejen její samotnou tvorbu, ale především její údržbu a aktualizace. Obecně platí, že udržovat více verzí webu je časově i finančně náročné. Kvůli nedostatku času či finančních zdrojů se pak často stává, že separátní verze webu není aktualizována a udržována se stejnou frekvencí jako primární web. To časem nevyhnutelně vede k jejímu obsahovému i technologickému zastarání. Z logiky věci pak taková verze neplní svůj účel, protože uživatelé na ní nenajdou či neudělají to, proč na web přišli.

Diskriminace a segregace

Separátní verze webu rozhodně nejsou to, co uživatelé se zdravotním postižením chtějí (či dokonce na webech cíleně hledají). Řada uživatelů by jakoukoliv verzi pro handicapované uživatele (ať už ji nazvete jakkoliv), mohla zcela poprávu vnímat jako formu segregace a její existence by pro ně mohla naopak představovat důvod, proč s institucí, která takovou verzi webu má, nebude chtít mít vůbec nic společného.

Uživatelé s jakýmkoli zdravotním postižením chtějí mít dnes rovné podmínky a rovný přístup ke všem informacím – což rozhodně nesplňuje cokoliv “exkluzivního”, separátního a jakkoli segregovaného od intaktní veřejnosti. Mimo jiné i proto, že Internet je – nebo by v ideálním případě měl být – jedním z mála prostorů veřejného života, kde uživatelé nemusejí svůj handicap jakýmkoli způsobem uvádět a nepřistupuje se k nim kvůli němu odlišně.

Jaký je tedy správný postup?

Mnohem efektivnější, než vytvářet separátní verze webu, je zajistit v maximální možné míře přístupnost už primární verze webu.

V technické rovině, která je základním kamenem dobré přístupnosti (více informací viz například můj starší, ale stále platný článek Přístupnost na úrovni kódu: základ, bez kterého se neobejdete) je dobré opřít se o některý pro tento účel existující standard – nejspíše doporučení WCAG (Web Content Accessibility Guidelines). Z technického hlediska je klíčové zajistit, aby webové stránky byly kompatibilní s asistivními technologiemi, jako jsou čtečky obrazovky nebo speciální klávesnice, zajistit ovladatelnost rozhraní z klávesnice či optimalizaci pro různé typy zařízení.

Podobně to platí i pro návrh (design) webu. Ten by měl být přehledný, intuitivní a snadno ovladatelný pro všechny uživatele, bez ohledu na jejich schopnosti či omezení. Je dobré nezapomenout na správné použití barev s dostatečným kontrastem, čitelné písmo či logickou strukturu obsahu.

Obsah by měl být prezentován jasně a srozumitelně, měl by být napsán srozumitelným jazykem (přístupnou češtinou) a logicky strukturován. Texty by měly být dobře čitelné, netextový obsah, jako jsou obrázky a videa, by měl mít vhodné textové alternativy, například popisky nebo titulky.

Přístupná čeština: pište srozumitelně (záznam webináře z 11. 10. 2024)

Dodržováním těchto zásad v technické, designové i obsahové rovině vytvoříte web, který bude svým uživatelům klást co nejméně překážek.

A kdy může být separátní verze webu vhodné řešení?

Jedinou výjimkou, kde dává vytvoření separátní verze smysl, je verze v českém znakovém jazyce, na kterou nahlížíme jako na další jazykovou verzi webu (podobně, jako vytváříme verzi webu v angličtině nebo němčině).

V tomto případě je vhodné vytvořit samostatnou sekci webu s informacemi ve formě videí v českém znakovém jazyce, která usnadní přístup k obsahu neslyšícím uživatelům, dávajícím přednost tomuto způsobu komunikace. Tato sekce by měla být snadno dostupná z hlavního menu a ideálně označena srozumitelným piktogramem. Důležité je také zajistit pravidelnou aktualizaci těchto videí, aby poskytované informace byly vždy aktuální a relevantní.

Zákon o přístupnosti prakticky v Akademii CZ.NIC, 12. 6. 2025

Akce a přednášky, Pozvánky, Přístupnost webu, ,

Zákon o přístupnosti postavil provozovatele webů a aplikací před celou řadu úkolů, které musí splnit, pokud chtějí mít své weby, aplikace či dokumenty přístupné a v souladu se zákonnými požadavky.

V kurzu Zákon o přístupnosti prakticky se společně podíváme na to, jaké požadavky zákon přinesl, jak se s nimi v praxi vypořádat, k čemu slouží prohlášení o přístupnosti, jak funguje výjimka pro nepřiměřenou zátěž, jak postupovat při vypořádání připomínek z kontroly vašeho webu Digitální a informační agenturou, jak pracovat se zpětnou vazbou uživatelů a co dělat pro to, aby vaše weby a aplikace byly skutečně přístupné.

Dostatek času samozřejmě bude i na dotazy a sdílení praktických zkušeností.

Cíl kurzu

Po absolvování kurzu získáte základní přehled o tom, jaké výhody přináší inkluzivní design a přístupnost uživatelům se specifickými potřebami, jaké asistivní technologie pro práci v digitálním prostředí používají, na jaké bariéry nejčastěji narážejí a jak tyto bariéry zmírnit či odstranit. To vše v kontextu aktuálně platné legislativy, tj zákona č. 99/2019 Sb. o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a zákona č. 424/2023 sb. zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb.

Osnova kurzu

Na jaká témata se můžete těšit?

  • Uživatelé se specifickými potřebami
    • trvalé, dočasné a situační handicapy
    • potřeby jednotlivých skupin
  • Asistivní technologie
    • co to je
    • jak to funguje
  • Zákon o přístupnosti v kostce
  • Klíčové požadavky na přístupnost – jak je otestovat a stanovit míru závažnosti případných bariér
  • Praktické cvičení: jak jednoduše zkontrolovat přístupnost vlastního webu, aplikace či dokumentu
  • Tipy a triky, jak nalezené bariéry co nejsnáze odstranit

Časová náročnost

Jednodenní on-line kurz.

Co o kurzu říkají účastníci?

  • Skvělá připravenost lektora a srozumitelnost výkladu.
  • Oceňuji přiměřené tempo, dostatek příkladů, erudici, dokonalou práci s časovým rozvrhem a kvalitu prezentace.
  • Je vidět, že lektor je v dané oblasti profesionál.
  • Včera jsem se zúčastnil přednášky o digitálním designu bez bariér a byla skvělá. Dozvěděl jsem se z ní další věci a doplňky do Chromu jsem si nainstaloval již o přestávce. Ještě jednou velké díky.
  • Ještě jednou moc děkujeme za Váš čas a dnešní předané informace. Školení je kolegy hodnoceno velmi pozitivně, bylo pro nás opravdu přínosné.

Potřebujete řešit přístupnost a nevíte, jak ji prakticky uchopit? Chcete se věnovat tomu, co je pro uživatele opravdu přínosné a důležité a nepálit čas a peníze na navenek sice líbivých, ale pro uživatele ne moc přínosných opatřeních?

Pak je tento kurz přesně pro vás.

Registrace na kurz Zákon o přístupnosti prakticky