Audit přístupnosti: co vše by měla obsahovat závěrečná zpráva

Audit (analýza, či test) přístupnosti je jedním z nástrojů, který pomáhá zlepšit přístupnost vašeho webu či aplikace. Může posloužit jako zdroj zpětné vazby k aktuálnímu stavu přístupnosti a poskytnout rady a tipy, co vylepšit, aby testovaný web či aplikace neobsahoval žádné vážné překážky v přístupnosti, které by uživatelům mohly znesnadňovat (či dokonce znemožňovat) web či aplikaci používat.

Co vše by měla závěrečná zpráva z auditu přístupnosti obsahovat, aby byla pro toho, kdo ji bude číst a dále s ní pracovat, skutečně přínosná?

Obecné informace a formální náležitosti

Název webu či aplikace a rozsah auditu

Informace o tom, co bylo předmětem auditu, je samozřejmě zcela zásadní. S ohledem na rozsah většiny dnešních webů zpravidla není možné (a ani účelné) otestovat každou publikovanou stránku. Běžný postup je takový, že se vybere reprezentativní vzorek stránek, postavených na různých šablonách (těch zpravidla nebývá více než deset) a ty se zanalyzují z pohledu přístupnosti.

U mobilních aplikací je kromě rozsahu testu vhodné uvést, jaké verze aplikace a pro jaký mobilní operační systém byla testována. Často se stává, že aplikaci pro různé platformy vyvíjejí různé týmy, takže se může snadno přihodit, že zatímco aplikace pro iOS je bez větších obtíží přístupná, aplikace pro Android obsahuje vážné bariéry v přístupnosti, a naopak.

Pokud je heuristická analýza přístupnosti doplněna uživatelským testem typických scénářů (nákup zboží na e-shopu, nastavení trvalé platby v internetovém bankovnictví, atp.) – což u aplikací (ať už webových, nebo mobilních) je prakticky povinnost – i tuto skutečnost je třeba v závěrečné zprávě z auditu uvést (včetně výčtu konkrétních scénářů, které byly testovány).

Zhotovitel a realizační tým

Neméně důležité je také uvést, kdo za auditem stojí. Ideálně včetně jmen členů realizačního týmu, jejich kompetencí takový audit provést, a kontaktních údajů, na které se mohou čtenáři zprávy s výsledky auditu obrátit v případě, kdy jim ve zprávě něco nebude jasné.

Časové údaje

Audit by měl obsahovat i informaci o tom, kdy analýza přístupnosti proběhla a k jakému datu jsou výsledky auditu přístupnosti relevantní.

Jakým způsobem a s jakými nástroji byl audit proveden

Možností, jak audit provést, se nabízí celá řada. Jeho součástí tak musí být informace o tom,

byl audit proveden.

Pokud bylo jeho součástí i uživatelské testování vybraných scénářů (například objednávky zboží na e-shopu, vyhledání konkrétní informace, atp.), pak je i toto vhodné uvést (včetně výčtu konkrétních scénářů, které byly testovány, a informací o uživatelích, kteří testování provedli).

Vlastní obsah zprávy s výsledky auditu

Manažerské shrnutí výsledků

Stručné shrnutí (přibližně na 1 až 2 A4) nabídne zadavateli snadno dostupnou a srozumitelnou informaci o výsledku analýzy přístupnosti, umožní mu udělat si představu o aktuálním stavu přístupnosti auditovaného webu a bariérách, které se na něm nacházejí.

Výsledky analýzy přístupnosti a doporučení k nápravě

Jedná se o stěžejní část dokumentu s výsledky auditu přístupnosti. Jejím obsahem je detailní popis

  • oblastí, které byly testovány,
  • popis aktuálního stavu,
  • míry závažnosti jednotlivých bariér (chybějící alternativní popisek u fotky ve fotogalerii bude s největší pravděpodobností menší překážkou než chybějící popisek u tlačítka ve formuláři),
  • návrhů na odstranění potencionálních bariér včetně odkazů na ukázky možných řešení.

Nelze předpokládat, že každý čtenář je odborníkem na problematiku, která je v závěrečné zprávě prezentována. Při psaní této (z hlediska věcného přínosu stěžejní) části zprávy je třeba mít na paměti to, že pro řadu těch, kdo ji budou číst, se bude pravděpodobně jednat o první detailnější seznámení s tématikou přístupnosti. Proto je nutné nabídnout popis výsledků auditu maximálně věcný, názorný a srozumitelný i pro tuto skupinu čtenářů.

Doplňující informace

Ne vždy je psaný text tou nejlepší cestou, jak konkrétní problém příjemci auditu srozumitelně popsat. Proto je občas užitečné danou situaci zprostředkovat například prostřednictvím audio či video záznamu (ten se díky dnešním technologickým možnostem dá pořídit i mobilním telefonem). K větší názornosti mohou také pomoci screenshoty stránek s popisovanými situacemi či přehledová tabulka s vyznačením výskytu jednotlivých bariér na testovaných stránkách.

Odkazy na další zdroje

Důležité je také všechny popisované oblasti řádně ozdrojovat a čtenářům nabídnout odkazy na relevantní zdroje k přístupnosti jak obecného, tak konkrétního charakteru.

Poděkování, kontaktní informace

Závěrem nezbývá než poděkovat za zájem o tématiku přístupnosti a nabídnout kontakt na někoho, s kým může zadavatel komunikovat v případě, kdy má k výsledkům auditu nějaké otázky.


Další informace k tématu najdete na stránce Evaluating Web Accessibility Overview.

Pozvánka na besedu o SightCity – největší evropské výstavě kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené

SightCity je největší evropská výstava kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené, která se každoročně koná ve Frankfurtu nad Mohanem. Pokud vás zajímá, co pozoruhodného na ní bylo letos k vidění, jaké zcela nové pomůcky se objevily a co hýbe oborem asistivních technologií, přijďte na besedu s návštěvníky letošního SightCity, Janem Šnyrychem, Markem Salabou a Petrou Schejbalovou.

Veletrhu SightCity se pravidelně účastní necelé čtyři tisíce zájemců, kteří mají příležitost seznámit se s nabídkou více než 130 firem celého světa, zabývajících se vývojem a výrobou převážně elektronických pomůcek pro slabozraké a nevidomé. K vidění bývá mnoho elektronických zápisníků a braillských displejů včetně ukázek zcela nových technologií zobrazování bodového písma, tradiční kamerové lupy i zvětšovací headsety, jednoduchá ozvučená mediální centra připojitelná k televizi, různé tlačítkové mobily s hlasovým výstupem, braillské tiskárny a mnoho dalších větších či menších pomůcek.

SightCity je ideální příležitostí seznámit se s tím nejdůležitějším, co se v oboru asistivních technologií děje. Honza, Marek i Petra se s účastníky rádi podělí o všechny poznatky, zkušenosti a dojmy, jež jim letošní SightCity přineslo.

Na besedu, kterou pořádá ve čtvrtek 13. 6. 2019 Tyflokabinet SONS ČR, se hlaste na e-mailové adrese snyrych@sons.cz.

Fotogalerie ze SightCity 2018 na Flickru

SightCity 2018, 25. 4. 2018

Spouštíme veřejné beta testování lokalizované verze odečítacího programu JAWS 2019

Rádi bychom zájemcům nabídli k vyzkoušení českou verzi odečítacího programu JAWS 2019, jejíž veřejné beta testování dnešním dnem v GALOPu zahajujeme.

Instalační soubory najdete na adresách:

Z nových funkcí verze 2019 bychom rádi zmínili

  • Rychlejší spouštění JAWS s odloženou autorizací.
  • Oddělení skriptů pro nové verze Microsoft Office.
  • Zlepšený výkon v aplikacích Office 365.
  • Hlášení pravopisných chyb ve Wordu 365.
  • Zlepšená detekce automatických oprav ve Wordu a Outlooku.
  • Navigační horké klávesy v Dokumentech Google.
  • Nástroj pro přidání nebo odebrání hlasů Vocalizer Expressive.
  • Podpora snižování hlasitosti jiných aplikací při hlasovém výstupu JAWS ve Windows 10 verze 1803 a novějších.

Kompletní soupis novinek JAWSu 2019 je k dispozici na adrese www.galop.cz/doc/jaws/jaws2019novinky.html

Rádi bychom také připomněli, že pro správné fungování JAWS 2019 v Acrobat Readeru je třeba vypnout chráněný režim Acrobat Readeru – aplikační menu Úpravy, položka Předvolby, kategorie Zabezpečení (rozšířené), zrušit zaškrtnutí volby Zapnout po spuštění chráněný režim.

Český JAWS verze 2019 podporuje všechny 32bitové i 64bitové edice Windows 7, 8.1 a 10; Windows XP a Windows Vista již podporovány nejsou.

Stejně jako u předchozích verzí probíhá instalace v jednom kroku, součástí instalace je i Hlasový výstup HLAS pro JAWS, takže pro instalaci na čistý počítač připojený k Internetu teoreticky stačí stáhnout a nainstalovat jeden jediný soubor.

Máte-li v počítači nainstalováno anglické vydání verze 2019, je nutné jej z počítače před instalací českého vydání odinstalovat.

Chcete-li s verzí 2019 používat WinTalker Voice, Elišku, Zuzanu či Ivetu, je vhodné tyto syntezátory nainstalovat ještě před instalací JAWSu. Budou pak pro ně automaticky vytvořeny příslušné hlasové profily.

Pro hlášení případných chyb prosím použijte adresu jaws@galop.cz. Všemi relevantními podněty se s kolegy budeme zabývat a pokusíme se je zohlednit při vydání finální české verze JAWS 2019, jež by měla následovat během několika týdnů.

Na závěr bychom jako vždy rádi oficiálně poděkovali všem, kteří se v posledních měsících podíleli na testování nové verze, a stejně tak i vám všem, kteří svým podnětem v rámci veřejného testování ještě pomůžete JAWS 2019 vylepšit.