Archiv rubriky: Přístupnost webu

Může být webová stránka přespříliš přístupná?

Otázku z nadpisu článku (mimochodem velmi zajímavou) položil Jaredu Smithovi z WebAIMu jeden z jeho studentů.

Jared stejnou otázku položil svým followerům na Twitteru a následně tomuto tématu věnoval článek Overly Accessible?, ve kterém zveřejnil argumenty jak těch, kteří odpověděli Ano, tak těch, kteří odpověděli Ne.

Já osobně patřím do tábora druhého. Nemyslím si totiž, že by něco jako přespříliš přístupná stránka mohlo existovat.

Proč?

Pokud to s přístupnostními vychytávkami přeženeme (stránku prošpikujeme nadpisy, přidáme množství oblastí, přeskakovacích odkazů, detailně popíšeme i ilustrační obrázky, přidáme přístupnostní widgety, atp.), pak se stránka pro uživatele stane hůře přístupnou. Výsledkem totiž nebude lepší, ale horší uživatelský prožitek. Uživatel se totiž bude muset při práci se stránkou „probojovat“ větším množství informací obsahových a současně bude zahlcen množstvím informací servisních (o tom, že ten a ten prvek na stránce je nadpisem, ta a ta část je oblastí, atp.)

Ukažme si to třeba na příkladu přeskakovacích (skip to) odkazů na jednotlivé části stránky (vyhledávání, menu, hlavní obsah…) Jejich primárním smyslem je usnadnit uživateli přesun na tu část stránky, která jej zajímá, a vyhnout se procházení těch částí, které jej nezajímají. Pokud je počet přeskakovacích odkazů rozumný (řekněme dva až tři), pak opravdu slouží svému účelu a uživateli pomáhají.

Pokud by jich bylo více, pak se pro uživatele stávají spíše překážkou, protože by vytvářely na stránce blok, který by bylo třeba přeskočit (tedy vlastně udělat přeskakovací odkaz, kterým přeskočíme přeskakovací odkazy 🙂 Což moc nedává smysl 🙂

Tak jako všude jinde, i tady platí okřídlené všeho s mírou. Pokud chceme zpřístupnit webovou stránku, je potřeba detailněji rozumět tomu, jaký dopad má implementace jednotlivých věcí na uživatele, a teprve poté je vhodným způsobem uvést v život.

Méně nadpisů často může být z pohledu uživatele přínosnějších, ne každý obrázek musí mít textový popisek, přeskakovací odkazy stačí dva, atp.

A co si myslíte Vy? Může podle Vás existovat něco jako přespříliš přístupná webová stránka? Podělte se o své názory v komentářích.

Biblioweb 2018: probíhá sběr přihlášek do soutěže o nejlepší webové stránky knihovny

Jako součást akce Březen – měsíc čtenářů vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky 19. ročník soutěže Biblioweb o nejlepší knihovnické webové stránky. Cílem soutěže je udržovat kvalitu webových stránek knihoven na dostatečné úrovni, případně ji dále zvyšovat a dosáhnout, aby knihovnické webové stránky sloužily jejich návštěvníkům jako spolehlivý zdroj informací o knihovnách i jejich službách a přilákaly je do nich.

Hodnoceny budou následující oblasti:

  • Obsah stránek
  • Aktuálnost stránek
  • Design stránek
  • Komunikace s uživateli, zpětná vazba
  • Použitelnost
  • Sympatie komise
  • Přístupnost pro uživatele s těžkým zrakovým postižením
  • Celková koncepce webu

Detailní informace k vlastní soutěži, jednotlivým kritériím i způsobu hodnocení jsou k dispozici na stránce s vyhlášením soutěže Biblioweb 2018, přihlášku můžete podat přes registrační formulář.

Termín pro přijetí přihlášek je stanoven na 28. února 2018, hodnocení proběhne od 12. do 25. března 2018. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne na konferenci ISSS 2018 (Internet ve státní správě a samosprávě) v Hradci Králové dne 9. dubna 2018.

Porota opět navrhne jednu knihovnu na zvláštní cenu Nejlepší bezbariérový web knihovny.

Pokud chcete mít web své knihovny přístupnější, doporučuji k přečtení několik článků, které se tématikou přístupnosti knihovních webů zabývají.

Jak na přístupnost (nejen) knihovních webů

Přístupnost webů knihoven – ukázky dobré a špatné praxe

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Pokud se do soutěže přihlásíte, přeji Vám hodně štěstí.

Jsou weby kandidátů na post prezidenta republiky bezbariérové?

Volba prezidenta republiky vrcholí. A ačkoliv si nedělám iluze o tom, že by (ne)přístupnost webu některého z kandidátů byla pro někoho natolik zásadní skutečností, že by se rozhodoval jen podle ní (nebo podle ní změnil na poslední chvíli názor), přišlo mi zajímavé podívat se, jak si stojí weby Miloše Zemana a Jiřího Drahoše z pohledu přístupnosti. Protože míru jejich (ne)přístupnosti vnímám jako jeden z ukazatelů toho, jak se staví k potřebám lidí s nějakým handicapem.

Z časových i pragmatických důvodů jsem se zaměřil na zkontrolování následujících stěžejních oblastí na webech www.zemanznovu.cz a www.jiridrahos.cz:

  1. Přístupnost a ovladatelnost z klávesnice.
  2. Dostatečné strukturování obsahu pomocí nadpisů a oblastí stránek.
  3. Dostatečný barevný kontrast a čitelnost.
  4. Smysluplné alternativní textové popisky u grafických prvků, které nesou významovou informaci.
  5. Přístupná multimédia.

Weby jsem neprocházel celé, primárně jsem se zaměřil na to, zda je přístupnost řešena koncepčně: tedy zda (a do jaké míry) byla přístupnost brána v potaz jako součást vývoje webu, a jaké přístupnostní prvky weby po technické stránce obsahují. Nestrhával jsem tedy body za drobné chyby či opomenutí (chybějící titulky u jednoho videa atp.), ale za koncepční nezvládnutí testované oblasti.

A jak to dopadlo?

Přístupnost a ovladatelnost z klávesnice

Celá řada uživatelů nemá možnost pracovat s webem pomocí myši či dotykovým ovládáním. Proto je třeba, aby byl web plně přístupný a ovladatelný z klávesnice. To znamená, že uživatel se musí být schopen z klávesnice dostat na každý prvek, který může získat focus, a musí jej být schopen z klávesnice ovládat.

V této oblasti jsou na tom oba weby +/- stejně. Ovládání z klávesnice sice není nijak optimalizováno – chybí přeskakovací odkazy či zvýraznění právě aktivního prvku – současně ale platí, že weby neobsahují žádné „pasti na klávesy“ a jsou tedy z klávesnice plnohodnotně ovladatelné.

Za tuto „disciplínu“ tedy dávám po jednom bodu oběma hodnoceným webům.

Průběžné skóre: Drahoš 1 : 0 Zeman

Dostatečné strukturování obsahu pomocí nadpisů a oblastí stránek

Správné strukturování obsahu prostřednictvím nadpisů a oblastí webové stránky pomáhá uživatelům v porozumění tomu, jak je obsah stránky rozvržen, a umožňuje jim také rychle se přesunout právě na tu část stránky, kterou potřebují.

Web Jiřího Drahoše lze považovat za uspokojivě strukturovaný jak pomocí oblastí, tak nadpisů. Oblasti stránky jsou definovány pro všechny stěžejní oblasti (včetně hlavní o). Nadpisová osnova pak vhodně doplňuje definované oblasti stránky a je i vhodně definována její hierarchie.

Oblasti stránky na webu Jiřího Drahoše

Nadpisová osnova na webu Jiřího Drahoše

Oproti tomu web Miloše Zemana v této oblasti zcela selhává – oblasti stránky jsou definovány jen dvě (hlavní navigace a další obsah), což nelze považovat ani za dostačující, ani za systémové řešení. Nadpisů je použito také poskrovnu, navíc jsou jako nadpisy vyznačeny texty, které ze své podstaty nadpisem v pravém slova smyslu nejsou.

Oblasti stránky na webu Miloše Zemana

Nadpisová osnova na webu Miloše Zemana

V této disciplíně tedy jednoznačně vítězí Jiří Drahoš a získává 2 body (jeden za oblasti stránky, jeden za nadpisy).

Průběžné skóre: Drahoš 3 : 1 Zeman

Dostatečný barevný kontrast a čitelnost

U jednotlivých prvků na stránce musí být zajištěn dostatečný barevný kontrast mezi popředím a pozadím tak, aby prezentované informace byly dobře čitelné. Důležité je také zvolit čitelný font, definovat dostatečnou výchozí velikost písma a umožnit jeho zvětšování pomocí prostředků prohlížeče.

Ani jeden z hodnocených webů neobsahuje závažnou překážku stran kontrastu či čitelnosti, za tuto disciplínu tedy dávám po jednom bodu jak webu Jiřího Drahoše, tak webu Miloše Zemana.

Průběžné skóre: Drahoš 4 : 2 Zeman

Smysluplné alternativní textové popisky u grafických prvků, které nesou významovou informaci

Grafické prvky jsou dnes důležitou součástí každého webu, a proto je potřeba, abychom se při jejich používání vyvarovali chyb, které by mohly zamezit získání takto publikované informace handicapovanými uživateli. Celá řada uživatelů není schopna vizuálně vnímat grafické prvky, které jsou umístěny na webových stránkách. Veškeré grafické prvky na stránkách, které nesou informaci, a/nebo slouží jako odkazy, musí mít proto definovánu relevantní textovou alternativu.

Na webu Jiřího Drahoše jsou textové alternativy poměrně důsledně definovány, na webu Miloše Zemana textové alternativy u grafických prvků chybí.

Chybějící textové alternativy u grafických prvků na webu Miloše Zemana

Průběžné skóre: Drahoš 5 : 2 Zeman

Přístupná multimédia

Dosud jsme se zabývali spíše technikami, které umožňují či usnadňují přístup k textovému či grafickému obsahu. V tomto bodě se podíváme na to, jak jsou na tom stran přístupnosti videa. Stěžejním požadavkem na jejich přístupnost je videozáznamy otitulkovat.

Videozáznamů na webu Miloše Zemana moc není, a ty, které tam jsou, bohužel titulky opatřeny nejsou. Oproti tomu prakticky všechny videozáznamy na webu Jiřího Drahoše otitulkovány jsou a s jejich obsahem se tak mohou seznámit všichni ti, kteří nejsou z nějakého důvodu schopni informace získat z audiostopy.

Webu Jiřího Drahoše tedy dávám 1 bod za důsledné a koncepční titulkování videozáznamů.

Průběžné skóre: Drahoš 6 : 2 Zeman

Vítěz

Vítězem se stává web Jiřího Drahoše, který zabodoval ve všech hodnocených oblastech a neobsahuje žádné závažné bariéry.

Celkové skóre: Drahoš 6 : 2 Zeman

Tip na závěr

Chcete si otestovat přístupnost vlastního webu a nevíte, jak na to? Postupujte dle návodu v článku Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu a zjistíte, že to není nic složitého.

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu