Archiv rubriky: Přístupnost aplikací

Podzimní Agora 2024: Zaměřeno na Evropský zákon o přístupnosti

V červnu 2025 začne účinnost Evropského zákona o přístupnosti. Ten rozšíří stávající požadavky na přístupnost digitálních služeb a produktů a ovlivní tak široké spektrum subjektů.

Abychom pomohli zorientovat se v této tematice těm, kterých se tato legislativní změna bezprostředně dotkne, rozhodli jsme se i letos pokračovat v úspěšném propojení konferencí INSPO a Agora a zájemcům opět nabízíme tematicky ucelený programový blok. Podzimní Agora 2024 tak i letos proběhne jako programová sekce Přístupnost webu, aplikací a dokumentů konference INSPO 2024.

Na co se můžete těšit?

Letos se detailněji podíváme na tematiku Evropského zákona o přístupnosti, který vstoupí v platnost v červnu příštího roku. Nebude chybět jak jeho představení, tak i kritický pohled na tento v mnoha ohledech přeceňovaný zákon, a dozvíte se také o tom, jak dopadl výzkum veřejného ochránce práv v oblasti přístupnosti veřejných budov a služeb. A abychom to měli vyvážené, nabídneme i představení přístupných formulářových řešení a dalších příkladů dobré praxe. Celý programový blok zakončíme panelovou diskusí, během které budete mít příležitost zeptat se přednášejících na vše, co v jejich prezentacích nezaznělo.

Margareta Baranová z Kanceláře veřejného ochránce práv nás v příspěvku Přístupnost veřejných budov a služeb – výzkum veřejného ochránce práv seznámí se závěry výzkumného šetření, kterým se ombudsman zaměřil na přístupnost veřejných budov a služeb v jednotlivých krajských městech.

Eva Průšová a Jakub Korec z Ministerstva průmyslu a obchodu představí Zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který pro výrobce a poskytovatele služeb přinese povinnost zajišťovat přístupnost vybraných výrobků a služeb a s tím souvisejících povinností. Zmíní se také o tom, jak tyto povinnosti budou dozorovány ze strany příslušných orgánů veřejné moci, či jaké zákon stanovuje výjimky z plnění povinnosti přístupnost zajišťovat.

Kritický pohled na v mnoha ohledech přeceňovaný Evropský zákon o přístupnosti pak ve svém příspěvku Slabá místa zákona o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb nabídne Nicole Fryčová, právnička, předsedkyně Odborné skupiny pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb při Vládním výboru pro osoby se zdravotním postižením.

Přístupné formuláře nemusí vznikat jen z důvodu zákonné povinnosti, pokud se přistupuje k realizaci projektů zodpovědně vůči společnosti. Jiří Marušák ze Software602 nás v příspěvku Přístupné formuláře = Přístupná veřejná správa seznámí s tím, jak k tvorbě přístupných formulářů přistupuje Software602.

Stávající a ani chystaná legislativa kolem přístupnosti se zatím zcela nepotkává s požadavky na reálnou přístupnost pro uživatele a míra, do jaké se ji daří naplňovat, je přinejmenším sporná. Ve skutečném světě tak dnes můžeme narazit nejen na příklady webů, aplikací a služeb, které s reálnou přístupností mnoho společného nemají, ale i na ty, kde se snaha zajistit skutečnou přístupnost pro reálné uživatele opravdu daří – a to natolik, že mohou hrdě sloužit za vzor ostatním ve své kategorii. Michaela Dlhá a Lukáš Hosnedl z týmu Thésea Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity ve svém příspěvku Přístupnost v praxi: Tohle se opravdu povedlo krátce představí několik z těch nejzajímavějších a uživatelsky nejvděčnějších.

Celý blok pak zakončí panelová diskuse, ve které budete mít možnost položit otázky a získat podrobnější odpovědi na témata, která vás zajímají.

V čem pro mě bude podzimní Agora 2024 přínosná?

Koncovým uživatelům se zdravotním postižením nabídne ucelený pohled na nadcházející legislativní změny, představí přístupná řešení, jako jsou formuláře či příklady dobré praxe již existujících řešení, a umožní položit otázky odborníkům.

Provozovatelem a tvůrcům webů a aplikací pak detailně představí nový Evropský zákon o přístupnosti, který pro ně od června 2025 přinese nové povinnosti v oblasti přístupnosti produktů a služeb. Budou mít možnost seznámit se s přístupnými řešeními, jako jsou formuláře, a konkrétními příklady dobré praxe, které jim mohou posloužit jako inspirace při vývoji vlastních služeb. Program nabídne také kritický pohled na legislativu a praktické rady pro její naplňování.

Organizační informace

Kdy a kde

Podzimní Agora 2024 proběhne jako součást konference INSPO 2024 v sobotu 23. listopadu od 14.00 do 16.00 v Kongresovém centru Praha. Zúčastnit se jí můžete buď prezenčně (v takovém případě si zakupte lístek na konferenci INSPO 2024), nebo můžete sledovat její přímý přenos.

Zpřístupnění konference

Během celé akce bude zajištěn simultánní přepis i tlumočení do českého znakového jazyka.

Registrovat se na podzimní Agoru 2024

Partneři konference

Agoru by nebylo možné realizovat bez partnerů, kteří ji finančně či jinak podporují. Podzimní Agoru 2024 pořádáme ve spolupráci s Accessible EU Centre, za podpory společnosti Deloitte a Nadačního fondu Českého rozhlasu.

AccessibleEU Centre


O Agoře

Agora je konference zaměřená na tématiku využití informačních a komunikačních technologií uživateli se zrakovým postižením. Od roku 2015 ji pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity za podpory společnosti Deloitte, Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška a dalších partnerů.

Agora si i přes svou nedlouhou historii vybudovala mezi zájemci o technologie pro uživatele s těžkým postižením zraku a digitální přístupnost výborné renomé. Posledních prezenčních běhů se pravidelně účastní přes 150 zájemců, online vysílání mají tisíce zhlédnutí a jejich počet stále roste. Agora je pro účastníky ideálním místem, kde se mohou v přístupném prostředí seznámit s tím, jak jim informační a komunikační technologie mohou pomoci překonávat bariéry při studiu, zaměstnání i v běžném životě.


O Středisku Teiresiás

Pořadatelem akce je Středisko Teiresiás, plným názvem Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, které Masarykova univerzita zřídila v Brně v roce 2000. Jeho úkolem je zajišťovat, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly v největší možné míře přístupné také studentům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým handicapem, případně jinak postiženým.

Středisko je garantem programu celoživotního vzdělávání nevidomých, jehož cílem je umožnit zrakově postižené veřejnosti, aby si bez ohledu na věk a sociální postavení doplnila vzdělání v dílčích předmětech akreditovaných studijních oborů způsobem odpovídajícím zrakovému postižení.

Podcast Bez bariér: Vzdělávání v přístupnosti a inkluzi s Terezou Kosnarovou (S02E04)

Do čtvrtého dílu druhé série našeho podcastu Bez bariér, který připravujeme společně s Ondrou Pohlem, přijala naše pozvání Tereza Kosnarová, designérka s duší výzkumnice.

S Terez jsme diskutovali o tom, jak vzdělávat profesionály, aby přístupnost přirozeně integrovali do své práce. Probrali jsme výzvy při výuce a podělili se o praktické tipy, jak vytvářet inkluzivní a efektivní vzdělávací programy (povídali jsme si třeba o výstupech projektu ATHENA), které zohledňují různorodé potřeby studentů i uživatelů.

Přejeme příjemný poslech 🙂

Vzdělávání v přístupnosti a inkluzi s Terezou Kosnarovou | S2:E4 (YouTube)

Vzdělávání v přístupnosti a inkluzi s Terezou Kosnarovou | S2:E4 (Spotify)


Podcast Bez bariér vzniká s podporou Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška, společnosti ACTUM Digital a jako jeden z výstupů projektu Théseus Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity.

WebExpo 2024: 5+1 Questions for Dominika Potužáková and Ondřej Raul, Designers and Researchers

The WebExpo 2024 conference is focused on accessibility and offers several opportunities for those interested in this topic to get to know it better. One is the talk by Dominika Potužáková and Ondřej Raul, named Legible Prague: Inclusive revolution of city wayfinding.

In this talk, Dominika and Ondřej will explore the vital role that diverse perspectives play in crafting an inclusive wayfinding system for Prague. This talk underscores the significance of placing a variety of people, each with unique needs, at the core of the design process. By understanding and addressing a range of requirements, from physical abilities to socio-cultural differences, you will learn how to create a wayfinding system that ensures accessibility and navigational ease for every resident and visitor.

Firstly, let me briefly introduce Dominika and Ondřej. Dominika is a multidisciplinary designer specialising in research in public spaces and physical products at her design studio, Bohemia design & research. Ondřej is a UX designer, researcher, and co-founder of the strategic design company, Stride XL.


Radek: Can you explain the importance of diverse perspectives in designing an inclusive wayfinding system for a city like Prague?

Domi & Ondřej: Diverse perspectives are crucial in designing an inclusive wayfinding system for a city like Prague because they address a basic human need for navigation and accessibility, as emphasized by Veronika Egger, an inclusive information designer and one of the jury in the international competition for the new navigation system in Prague. Public services must be truly for everyone, ensuring they do not discriminate against any individuals, including those who rely on public transportation or inability to walk long distances. For many, public transport is not a choice but a necessity. Therefore, an inclusive wayfinding system ensures that everyone, regardless of their circumstances, can navigate the city efficiently and with dignity.

Radek: What are some common pitfalls to avoid when creating an inclusive wayfinding system, and how did you address them in your project?

Domi & Ondřej: Common pitfalls to avoid when creating an inclusive wayfinding system include not inviting everyone to the table or involving them too late in the process. It’s essential to include diverse voices from the beginning to ensure all perspectives are considered. Another mistake is focusing solely on numbers rather than the needs of the people. Even if a diagnosis affects only a few, situational disabilities can impact many, and their needs must be addressed. Also relying only on quantitative research can overlook important qualitative insights. Additionally, insufficient communication about the project can lead to misunderstandings and lack of user engagement. In our project, we tackled these issues by engaging stakeholders early, incorporating both quantitative and qualitative research, and maintaining transparent and ongoing communication throughout the process.

Radek: How did you approach recruiting people with special needs?

Domi & Ondřej: When you start digging a bit, you’ll find that there are many organizations in the Czech Republic that bring together people with similar needs. Likewise, you’ll come across various groups on social media. The only thing left is to not be afraid and reach out to them. In our experience, they are usually very willing to participate in research and provide feedback. Additionally, we are very fortunate to always be able to reach out to colleagues who work “full-time” on accessibility and inclusion (thanks, Radek) for help.

At the same time, it’s important to realize that people’s needs often overlap. It’s not always necessary to find someone with such specific needs that it complicates recruitment significantly. There is likely an adequate alternative. But that’s a bit of a spoiler of what we’ll be talking about in our presentation :).

Radek: How do you balance the requirements of inclusivity with practical constraints such as budget, space, and existing infrastructure?

Domi & Ondřej: The biggest challenge from our point of view is space and existing infrastructure. Even though new sign holders are being developed, it will take some time and the new holders won’t magically appear everywhere. Someone will have to install them. Installation often means electricity wires. Electricity wires means new technical documentation. And we could go on as you can imagine. However, it will help if you plan all these activities at the beginning of this project, which is our case.

Throughout the development process we use an iterative design approach. This allows us to make gradual adjustments and refinements of the design, ensuring the system meets diverse needs before full implementation. By fine-tuning the design in stages, we can manage costs effectively while progressively integrating the wayfinding system into the city.

Radek: What advice would you give to other cities or organizations looking to create their own inclusive wayfinding systems, based on your experiences in Prague?

Domi & Ondřej: Based on our experiences in Prague, our advice to other cities or organizations looking to create their own inclusive wayfinding systems would be to adopt a start-from-scratch approach instead of merely tweaking existing systems. Thinking holistically and starting early helps a lot and be prepared for a lengthy process—it’s definitely more than a couple of months‘ project. Embrace iteration and validation, ensuring you test the system in real environments with a wide range of users. Engage stakeholders early on, communicate transparently and continuously about the project, and don’t hesitate to reach out to us for guidance and support.

Radek: Why should WebExpo attendees join your talk?

Domi & Ondřej: We see two main motivations for attending our talk. First, participants will gain an understanding of the importance and impact of inclusive design. We will discuss the specific needs of different groups of people and explain why inclusive design matters to everyone. Second, attendees will have a unique opportunity to ask questions about the Legible Prague project. We know there are mixed emotions surrounding it, so we hope to address any concerns and explain the reasoning behind certain design decisions.

Thank you very much for the interview, and I look forward to your talk at WebExpo 2024!


For those who would like to join Dominika, Ondřej and other excellent speakers at WebExpo 2024, there is a coupon code “poslepu“ for 20 % off the ticket price.

Buy the Ticket & Enjoy WebExpo 2024

Design experiences: Dominika Potužáková – Tajemství nacítění uživatelů