Archiv rubriky: Názory

Příklady dobré praxe z testování přístupnosti webů v soutěži Zlatý erb

Názory, Přístupnost webu

Soutěž Zlatý erb o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí má více než dvacetiletou tradici. K celé řadě kritérií přibylo v roce 2002 i kritérium bezbariérové přístupnosti, jehož hodnocení se od té doby stalo nedílnou součástí soutěže.

Od organizátorů soutěže se v té době jednalo o krok vskutku vizionářský, protože první Pravidla pro tvorbu přístupného webu byla Ministerstvem informatiky ČR ve formě doporučení zveřejněna až v roce 2004. Požadavek na přístupnost webů veřejné správy je součástí české legislativy od roku 2008.

O tom, jak hodnocení přístupnosti v takové soutěži probíhá, jsem se nedávno rozepsal v článku Praktické postřehy z testování přístupnosti webů v soutěži Biblioweb.

Přístupnost je cesta k lepšímu a přívětivějšímu webu pro každého uživatele, protože na přístupném webu i uživatel bez zdravotního či jiného znevýhodnění snáze udělá to, proč na web přišel.

Protože Zlatý erb – stejně jako jiné soutěže – s sebou nese potřebu otestovat velké množství webů v relativně krátkém čase, není samozřejmě reálné detailně otestovat, zda jsou všechny stránky každého soutěžního webu v souladu se všemi pravidly doporučení WCAG 2.1.

Při testování se proto soustředím na posouzení, zda

  • je přístupnost brána v potaz při tvorbě a aktualizacích webové prezentace jako celku (lidově řečeno, zda je ze zpracování webu zřejmé, že na přístupnost někdo myslel),
  • webová prezentace neobsahuje nějaké vážné překážky, které by mohly uživatelům používání webové prezentace komplikovat či znemožňovat.

Během testování se zaměřuji na nalezení nejvážnějších bariér z hlediska přístupnosti, které brání efektivnímu používání webové prezentace. Smyslem testování není a nebylo hledat chyby za každou cenu a poukazovat na marginální nedostatky, ale odhalit takové bariéry, které v práci s webem významně brání či ji dokonce znemožňují.

Velmi důležitá je také pozitivní motivace. Vždy se proto snažím soutěžící spíše chválit, než kritizovat, a ocenit to, co mají na webu z hlediska přístupnosti v pořádku.

K tomu, aby web města či obce byl bez obtíží přístupný i pro uživatele se specifickými potřebami, musí být splněno několik předpokladů.

Přístupnost webového rozhraní

Tím prvním je přístupnost webového rozhraní. To už si dnes drtivá většina měst a obcí nechává dělat na zakázku, což – aspoň dle mého názoru – přispělo ke zlepšení kvality webů měst a obcí. Časy, kdy weby měst a obcí vznikaly „na koleně“, už jsou naštěstí za námi. Kvalita webových prezentací měst a obcí se od roku 2002, co přístupnost ve Zlatém erbu hodnotím, nesporně zlepšila.

Zatímco před deseti či patnácti lety bylo celkem běžné, že jsme řadu webů museli z hodnocení vyřadit kvůli vážným překážkám v přístupnosti (typickým příkladem takové bariéry bylo menu, které nebylo možné ovládat z klávesnice), dnes se toto neděje a na zásadní překážky tohoto typu při hodnocení narážím jen velmi výjimečně.

Mezi klíčové oblasti, které z hlediska přístupnosti ve Zlatém erbu hodnotím, patři

  • Strukturování webové stránky – nadpisy, oblasti stránky.
  • Snadná orientace na webových stránkách
  • Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice.
  • Dostatečný barevný kontrast a čitelnost textu.
  • Definování smysluplné textové alternativy u grafických prvků, nesoucích významovou informaci.

Přístupnost uživatelsky vkládaného obsahu

Stále více informací je dnes na webu publikováno v podobě dokumentů, audio či videozáznamů. Jedná se zejména o nejrůznější pozvánky na akce, oznámení či jiné dokumenty, které jsou často na web vkládány ve formátech doc či pdf. Situace, kdy se uživatel na přístupném webu bez obtíží dostane na úřední desku, ale dokumenty na ní publikované už si nepřečte, protože jsou publikovány bez textové vrstvy, jsou stále poměrně běžné. Stejná situace může nastat u videozáznamů, které nejsou opatřeny titulky, nebo audiozáznamů bez textových přepisů.

Neméně důležité je proto zajistit i bezproblémovou přístupnost obsahu, který na web vkládají redaktoři z řad zaměstnanců městských nebo obecních úřadů.

Responzivní webdesign

Aniž bych chtěl jakkoliv snižovat význam přístupnostních faktorů na úrovní kódu (například přístupnost z klávesnice), orientace ve velkém množství informací je to, co dnes celé řadě uživatelů práci s webem komplikuje více, než menší či větší nedostatky v přístupnosti v technické rovině.

Vhodným způsobem, jak tuto orientaci ve velkém množství informací pomoci, může být kvalitně vytvořený responzivní web.

Pokud je totiž třeba web uzpůsobit i displejům mobilních zařízení, pak už na něj není možné bez ladu a skladu dát vše, co si kdo poručí (a že se toho na velký displej s vysokým rozlišením vejde opravdu hodně, o tom není sporu). V případě malého displeje už je třeba zamyslet se nad tím, které informace jsou opravdu důležité a v jakém pořadí by měly být uživateli prezentovány. Což pochopitelně přispěje k jejich přehlednosti a srozumitelnosti, protože na webu je jen to, co tam má být a co uživatel opravdu potřebuje.

Dalším faktorem, který v souvislosti s responzivním designem hraje do karet přístupnosti, je více méně lineární způsob konzumování informací na malém displeji. Ten odpovídá tomu, jak s webem pracují nevidomí či slabozrací uživatelé. Pro tuto skupinu uživatelů je tedy práce s dobře navrženým responzivním webem mnohem přívětivější, protože nemusí bloudit po displeji a informace složitě hledat, ale jsou jim postupně nabízeny v logickém pořadí.

Několik pozitivních příkladů závěrem

Mezi příklady webových prezentací, u nichž se autoři i redaktoři s přístupností webu i dokumentů vypořádali na velmi solidní úrovni, určitě patří webové prezentace měst Jihlava, Bruntál či obcí Provodov, Nosislav nebo Velký Beranov.

Sbírkové dny Světlušky rozzáří česká města v první polovině září

Názory, Pozvánky

Do ulic českých a moravských měst letos vyrazí již po sedmnácté dobrovolníci během Sbírkových dnů Světlušky od 9. do 13. září 2019. Sbírkový týden odstartují na pražském Andělu 9. září známé osobnosti, mezi nimiž se objeví například Youtuber Kovy a moderátoři Lucie Výborná nebo Jan Kovařík. Výtěžkem z prodeje předmětů podpoří Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, děti i dospělé s těžkým zrakovým postižením.

Světluška pro dárce připravila nové sbírkové předměty – ponožky se svítícím lemem a hrací karty od českého výrobce Dino Toys, chybět nebude ani tradiční černý zubní kartáček Herbadent. Výtěžkem z prodeje předmětů podpoří Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, děti i dospělé s těžkým zrakovým postižením.

Pro ty, kteří nestihnou Sbírkové dny v ulicích, je na webových stránkách Světlušky připravena nejen dárcovská brána, kde je možné přispět jednoduše online platební kartou nebo převodem z účtu, ale i e-shop s možností zakoupit sbírkové předměty online. Zájemci se zde dočtou také o příbězích lidí s těžkým zrakovým postižením, kterým Světluška pomáhá.

Shromážděné prostředky z loňských Sbírkových dnů byly v rámci grantového řízení rozděleny na přímou pomoc nevidomým a slabozrakým jednotlivcům a neziskovým organizacím, které prostřednictvím svých programům těžce zrakově postiženým po celém Česku pomáhají k samostatnosti a soběstačnosti.

Proč přispět právě Světlušce?

Nadací, které vybírají finance na podporu lidí se zdravotním handicapem, je celá řada. Proč jsem si vybral, podporuji a spolupracuji právě se Světluškou?

Hlavní důvody jsou čtyři:

  • Cílová skupina: od roku 1998 jsem v profesní i osobní rovině poměrně úzce spjat s komunitou lidí s těžkým postižením zraku. Je proto myslím celkem přirozené, že je mi blízká nadace, která právě tuto skupinu lidí podporuje.
  • Transparentnost: u Světlušky nemám pocit, že bych nevěděl, kam vybrané peníze jdou. Jako velké plus vnímám také to, že Světluška podporuje projekty, které vnímám jako smysluplné.
  • Lidé, kteří za Světluškou stojí: Gábina Drastichová i její kolegyně odvádí skvělou práci jak v profesní, tak v lidské rovině. A je mi sympatické i to, jak Světluška ve svých aktivitách propojuje svět lidí vidících a zrakově postižených.
  • Koncepční a dlouhodobá podpora některých aktivit, v nichž jsem osobně zapojen:
    • I díky Světlušce můžeme dvakrát do roka pořádat Agoru – unikátní a momentálně jedinou vzdělávací akci o informačních a komunikačních technologiích v České republice, na které se desítky lidí se zrakovým postižením učí používat ICT pro kompenzaci své zrakové vady.
    • Světluška také podporuje účast studentů se zrakovým postižením na ICC – mezinárodní letní škole právě pro tuto cílovou skupinu. I díky podpoře Světlušky tak patří česká skupina již několik let k těm nejpočetnějším.
    • Bez Světlušky by neexistoval ani Pélion – vzdělávací portál o výpočetní technice pro zrakově postižené, na který od jeho spuštění zavítalo více než 30 000 uživatelů.
    • Světluška je i partnerem konference INSPO – největší, nejpřístupnější a nejvýznamnější konferenci v České republice, představující nejnovější zahraniční i tuzemské aplikace, programy a pomůcky usnadňující život lidem s různým zdravotním postižením.
    • Bez Světlušky by se i obtížněji organizoval Bučovice Blind Football Cup.
    • Světluška fandí i novým věcem – jednou z čerstvě podpořených aktivit je využití 3D tisku pro vzdělávání zrakově postižených.
    • V neposlední řadě je to podpora vývojových aktivit Střediska Teiresiás – díky Světlušce můžeme vylepšovat například systém Polygraf, vyvinuli jsme Speekie pro Android či mobilní aplikace ke Knihovní bráně Daleth.

Vše výše uvedené pro mě činí Světlušku maximálně důvěryhodnou a osobně nemám sebemenší problém jí nějakou tu (sto)korunu přispět.

Pokud hledáte nadaci, kterou byste chtěli podpořit, Světluška je ta správná volba 🙂

O Světlušce

Od roku 2003 je Světluška partnerem pro organizace, které zajišťují služby pro lidi s těžkým zrakovým a zrakovým kombinovaným postižením. Stejně tak je jedním ze záchytných bodů pro jednotlivce, rodiny, studenty, seniory s těžkým zrakovým postižením, kterým pomáhá v k životu, který chtějí žít. Světluška přispívá na vzdělávání, na volnočasové aktivity, na moderní asistivní technologie či nové metody diagnostiky a léčby. Rodinám pak na asistenci a odlehčovací služby, které umožní nadechnout se a být tak dlouhodobě oporou svým blízkým.

Strojové popisování obrázků – jak moc je přínosné pro uživatele?

Aplikace, Asistivní software a hardware, Názory, , , ,

Požadavek na definování smysluplné a výstižné textové alternativy grafickým prvkům, které nesou významovou informaci, patří mezi základní pilíře přístupnosti.

Stále více služeb a aplikací dnes nabízí svým uživatelům možnost strojového popisu obsahu obrázku. Tato tématika se opět dostala do popředí zájmu v souvislosti s nedávným výpadkem Facebooku (Výpadek Facebooku odhalil, jak síť strojově popisuje naše fotky) či postupnou integrací této funkcionality do nejpoužívanějších odečítačů obrazovky (funkce Picture Smart v JAWSu nebo Image Describer v NVDA), kdy ji uživatelé dostávají k dispozici doslova pod konečky prstů.

Zcela logicky se proto nabízí otázka, zda by strojový popis obrázků nemohl odlehčit těm, kdo vkládají na web obsah (co si budeme nalhávat, popsat několik set fotek, které je po skončení akce potřeba nahrát do fotogalerie, není úkol nijak triviální – popisky je jednak třeba vymyslet, jednak je potřeba vyhradit si nějaký čas na jejich doplnění k jednotlivým fotografiím).

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že ano, klíčovým jsou zde ona přídavná jména smysluplná a výstižná.

Porovnejme si například popisky u následujícího příspěvku na Facebooku.

https://www.facebook.com/mathilda.cz/photos/a.1399378746980931/2294285180823612/?type=3&theater

Zatímco autor příspěvku fotografii popsal slovy Černý labrador Oscar sedí na peróně a čeká na vlak, který jej odveze na výlet, strojový popis obrázku vypadá následovně: Na obrázku může být: pes, boty, obloha, venku a příroda.

Na tomto příkladu je myslím dobře vidět, že strojové rozpoznávání je s přihmouřením obou očí momentálně dostačující k vytvoření si velmi hrubé představy o tom, co se asi na fotografii může nacházet. Popisek, připravený člověkem, je po stránce jeho kvality stále o několik řádů výše a poskytuje uživateli výstižnou informaci o tom, co se na fotografii nachází.

Pokud se budete chtít podívat, jaké popisky Facebook vkládá k vašim fotografiím (a případně je upravit), u konkrétní fotografie to můžete udělat přes Možnosti -> Změnit alternativní text.

Podobná situace nastává v případech použití optického rozpoznávání (OCR) či strojového překladu textu. Příkladem z posledně jmenované oblasti může být například nedávné zařazení seriálu Teorie velkého třesku se strojově přeloženými českými titulky do nabídky streamovací služby Netflix, kdy řada strojově přeložených pasáží moc nedávala smysl – více informací viz Strojový překlad nechceme! Fanoušci se bouří kvůli Teorii velkého třesku

I přes výše zmíněné nedostatky si ale dokáži představit celou řadu případů použití v běžném životě, kdy strojové rozpoznávání (či překlad) může uživateli pomoci ve chvílích, kdy potřebuje získat aspoň nějakou informaci namísto žádné.

Stejně jako v jiných oblastech, i v této dochází k postupnému vylepšování používaných technologií. Jednou z posledních novinek je Cloudsight’s AI, který dokáže obsah obrazu rozpoznávat v reálném čase přímo v mobilním zařízení.

Závěr

Podobně jako u jiných funkcionalit, založených na strojovém rozpoznávání a umělé inteligenci, i v případě strojového popisu obrázků je třeba mít na paměti omezení této služby. Pro vytvoření si velmi rámcové představy o jeho obsahu je tato služba použitelná. Spolehnout se výhradně na strojový popis, který je mnohdy nepřesný až zavádějící, by ale byla chyba obzvláště u těch obrázků, u nichž uživatel potřebuje mít co nejpřesnější informace o tom, co obsahují.

Všude tam, kde je třeba uživateli nabídnout přesnou informaci o tom, co obrázek (či grafická předloha obecně) obsahuje, bude při přípravě popisků a alternativ hrát lidský mozek ještě nějaký čas nezastupitelnou roli.

Další informace