Prázdninová verze FriendlyVoxu a reportáž v B-TV

FriendlyVox - logoVčera byla vydána další verze samoozvučovací cloudové aplikace FriendlyVox. Ta kromě opravy chyb přináší i řadu novinek a vylepšení. Pojďme si je aspoň stručně představit.

  • Správa poznámek je nová služba pro evidenci jednoduchých dokumentů v ploché adresářové struktuře s fulltextovým vyhledáváním nad všemi poznámkami. Vyhledávat je možné jak v názvu textového dokumentu, tak i v obsahu. Poznámky jsou ukládány na Google Drive.
  • Nová hra Pexeso nabízí více variant klasické paměťové hry. Místo obligátní čtvercové matice jsou pozice karet pro snadné zapamatování označeny názvem místa. Po spuštění se náhodně vybere hra s různými tématy a variantami, například pouze se čtenými objekty nebo zvuky zvířat a činností. Je možno hrát sám proti sobě na co nejmenší počet tahů nebo proti počítači. A jako bonbónek je připravená i síťová varianta. Můžete hrát pexeso s protihráčem na druhé straně planety 🙂
  • Došlo také k úpravě ovládání hlavní nabídky a bylo zrušeno její automatické čtení.
  • Další novou funkcí je pak vyhledávání v rádiích. Je možné vyhledávat jak v „národních“ rádiích přes funkci Vyhledat, tak ve všech rádiích dostupných ve FriendlyVoxu přes funkci Vyhledat ve všech rádiích. Vyhledávání je opět fulltextové, stačí zadat country“ a funkce najde ta rádia, která mají v popisku „country“.

Zájemce, kteří by si chtěli novou verzi FriendlyVoxu (či FriendlyVox jako takový) vyzkoušet, si opět dovolím odkázat na www.friendlyvox.com.

Reportáž o FriendlyVoxu v B-TV

Na konci května připravila o FriendlyVoxu krátkou reportáž B-TV. Portál zde představují Roman Kabelka, Vladimír Jareš a Robert Štěrba.

Související odkazy

Vítězem 7. ročníku soutěže o nejlepšího zaměstnavatele neslyšících se stala Masarykova univerzita

Firma roku je soutěž o nejlepšího zaměstnavatele neslyšících, kterou každoročně vyhlašuje obecně prospěšná společnost Tichý svět. Cílem soutěže je poděkovat a ocenit zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby se sluchovým postižením, a zároveň motivovat k zaměstnávání sluchově postižených osob i další zaměstnavatele.

Vítězem sedmého ročníku soutěže se stala Masarykova univerzita za svůj vstřícný přístup k neslyšícím pracovníkům, kteří ji na ocenění sami navrhli. V roce 2014 Masarykova univerzita zaměstnávala hned několik desítek uživatelů znakového jazyka zejména ve Středisku pro pomoc studentům se specifickými nároky (Teiresiás), které na Masarykově univerzitě zajišťuje inkluzivní vzdělávání.

Univerzitu do soutěže přihlásili sami neslyšící zaměstnanci prostřednictvím videa v českém znakovém jazyce, ve kterém uvádějí, proč si myslí, že si MU ocenění zaslouží. Na Masarykově univerzitě pracuji už deset let. Rád bych Masarykovu univerzitu přihlásil do soutěže Firma roku 2014 ne proto, že bych byl jediný neslyšící zaměstnanec, ale právě proto, že je tady neslyšících zaměstnanců více. Dalším pozitivem ve vztahu k zaměstnancům se sluchovým postižením je, že Masarykova univerzita nabízí možnost dalšího profesního růstu. Nabízí například jazykové vzdělávání – americký znakový jazyk, mezinárodní znakový systém nebo angličtinu. Tyto znalosti se pak uplatní na zahraničních pracovních cestách, při účasti na konferencích, zahraničních stážích i při spolupráci s dalšími zahraničními institucemi, uvedl Tomáš Sklenák, vedoucí oddělení vizuální komunikace střediska Teiresiás.

Nominační video

Univerzita chápe prostředí školy jako jednotné – ti, kdo na ní mohou studovat, na ní mohou být také zaměstnáni a naopak. Jak neslyšícím, tak i dalším zaměstnancům se specifickými nároky proto Masarykova univerzita nabízí rovnocenný přístup. Mají stejná práva, ale také povinnosti, uvedla prorektorka Masarykovy univerzity pro vzdělávací činnost Ivana Černá.

Do finále sedmého ročníku soutěže Firma roku se letos probojovaly společnosti G4S Cash Solutions, Nové Horizonty, Tamtamy, Zelený ostrov a Alza.cz.

Velice si vážíme všech nominovaných a jejich přístupu k neslyšícím zaměstnancům, zmiňuje postoj Tichého světa Marie Horáková. U Masarykovy univerzity oceňujeme pestrost komunikačních nástrojů, které svým zaměstnancům nabízí, ať již jde o tlumočení pro uživatele znakového jazyka, nebo simultánní přepis mluvené řeči pro pracovníky preferující češtinu. Neslyšící pracovníci jsou zapojováni do národních a mezinárodních výzkumů a projektů, účastní se konferencí a zahraničních cest, jsou respektováni jako rovnocenní partneři.

Fotogalerie z předávání ceny na Flickru

Slavnostní dort

Související odkazy

Be My Eyes aneb půjčte (si) oči

Tento článek navzdory titulku není o transplantacích očí ani o žádné jiné převratné medicínské novince, ale o nové aplikaci pro mobily iPhone určené zrakově postiženým. I tato aplikace je ale svou koncepcí tak trochu převratná a virtuální půjčování zraku vidícího asistenta nevidomému klientovi opravdu umožňuje.

Za vývojem aplikace Be My Eyes stojí zrakově postižený pracovník dánské asociace nevidomých Hans Jørgen Wiberg, který se svým týmem na projektu pracuje od roku 2012. Systém byl spuštěn letos v lednu a brzy se stal velkým tématem na internetu. Renomovaný server AppleVis aplikaci dokonce zařadil do své Síně slávy. A čím je tedy systém Be My Eyes výjimečný?

Be My Eyes zprostředkuje nevidomému uživateli pomocí video-hovoru asistenci vidícího dobrovolníka a to kdykoli a kdekoli. Je k tomu třeba jen ozvučený mobil iPhone a internetové připojení. Když se nevidomý dostane do jakékoli situace, se kterou si nemůže samostatně poradit, a potřebuje cokoli „zkouknout“ od vidícího člověka, ale nikoho momentálně nemá nablízku, spojí ho aplikace Be My Eyes s vidícím asistentem. Během video-hovoru může nevidomý ukázat vidícímu pomocí kamery mobilu vše, co je třeba, a vidící na základě toho poradí. Jistě vás napadne spousta situací, kdy jste potřebovali pomoci, třeba při cestování nebo při práci v domácnosti, ale nebyl na dosah nikdo, kdo by vám pomohl. S Be My Eyes je získání pomoci otázka doslova jen dvou ťuknutí do mobilu.

A kde se berou ti vidící asistenti? To je asi nejzajímavější stránka celého projektu. Do Be MyEyes se jako dobrovolník může zaregistrovat kdokoli, kdo má chytrý telefon a je ochoten ve svém volném čase přijímat video-hovory od nevidomých a bezplatně jim pomáhat. Aktuálně je v systému registrováno více než 200 000 dobrovolníků, a Be My Eyes se tak během několika měsíců své existence stal patrně největší dobrovolnickou sítí pro zrakově postižené na světě.

Jak tedy služba z pohledu nevidomého uživatele funguje? Představte si, že jste sami doma a potřebujete někomu zabalit dárek k narozeninám. Najdete několik balicích papírů, ale neradi byste v červnu balili do toho se sněhuláky, který vám zbyl od minulých vánoc. Na svém iPhonu tedy otevřete aplikaci Be My Eyes a aktivujete tlačítko „Připojit se k prvnímu dostupnému pomocníkovi“. Protože jde o mezinárodní systém, má zde každý účastník nastavený jazyk, kterým hovoří, a ve chvíli, kdy nevidomý požádá o asistenci, je spojen s dobrovolníkem, který mluví stejným jazykem. Asistence je tedy anonymní – nikdy dopředu nevíte, s kým vás systém spojí, vždy by to ale měl být někdo, kdo je v danou chvíli ochoten pomoci.

V systému jsou i česky mluvící dobrovolníci a aplikace je také v češtině. Nic nám tedy nebrání Be My Eyes využívat, ale taky tuto novou službu propagovat jak mezi potenciálními klienty, tak i mezi případnými dobrovolníky.

Svým způsobem jde o převratnou věc. Od chvíle, kdy si Be My Eyes nainstalujete do mobilu, se vám už nikdy nestane, že byste někde zůstali bez pomoci. S touto novou masovou, anonymní, amatérskou osobní asistencí však ve větší míře vyvstávají otázky, které nám dříve nemusely připadat tak důležité. Když budu mít neustále nadosah pomoc vidícího, budu se vůbec ještě snažit dělat věci samostatně? Kde je hranice toho, co bych měl zvládat sám a kdy s tím můžu zatěžovat někoho jiného? Každý z nás si asi na tyto otázky bude odpovídat trochu jinak a určitě bude zajímavé sledovat, jak se bude tato obrovská nezávislá dobrovolnická síť dál vyvíjet. Každopádně Be MyEyes je tu a se svým konceptem pomoci zrakově postiženým dokáže oslovovat statisíce dobrovolníků. A přibývají i další projekty založené na vzdálené asistenci, jako je český projekt Remote Assistant či zahraniční Perceptron. Po technické stránce jsou tedy pro nás připravené nové možnosti pomoci a teď záleží jen na nás, abychom je byli schopni využívat co nejlepším způsobem.

Autorem článku je Honza Šnyrych.