Proč separátní verze webu selhávají v zajištění jeho přístupnosti

Často kladené otázky (FAQ), Názory, Přístupnost webu,

V oblasti webové přístupnosti se občas potkávám s nápadem a dotazy “vyřešit přístupnost” vytvořením separátní, přístupné verze webu pro uživatele se specifickými potřebami (či dokonce jen nějakou část uživatelů – typicky například pro uživatele nevidomé či slabozraké).

Ačkoliv se tento přístup může na první pohled zdát jako vhodné (a mnohdy i rychlé) řešení, ve skutečnosti přináší řadu problémů a nevede ke skutečnému zpřístupnění webu.

Proč nejsou separátní verze vhodným řešením?

Omezený přístup k obsahu či funkcím webu

Separátní verze často neobsahují veškerý obsah nebo funkce hlavního webu, což omezuje uživatele v plném využití služeb, které web nabízí.

Představte si, že přijdete do obchodu, a jen proto, že hůře vidíte nebo chodíte,

  • nemůžete do obchodu vstoupit hlavním vchodem, ale jen bočním, ke kterému je navíc obtížný přístup,
  • budete si moci vybrat zboží jen ze dvou regálů (a ne z celé nabídky obchodu),
  • a zaplatit můžete pouze převodem na účet.

Předpokládám, že takový způsob nakupování by se nikomu nelíbil a považoval by ho přinejmenším za společensky nevhodný (když už zrovna ne za diskriminační).

Náročná a nákladná údržba a aktualizace

Z hlediska vytvoření takové verze musíme vzít v potaz nejen její samotnou tvorbu, ale především její údržbu a aktualizace. Obecně platí, že udržovat více verzí webu je časově i finančně náročné. Kvůli nedostatku času či finančních zdrojů se pak často stává, že separátní verze webu není aktualizována a udržována se stejnou frekvencí jako primární web. To časem nevyhnutelně vede k jejímu obsahovému i technologickému zastarání. Z logiky věci pak taková verze neplní svůj účel, protože uživatelé na ní nenajdou či neudělají to, proč na web přišli.

Diskriminace a segregace

Separátní verze webu rozhodně nejsou to, co uživatelé se zdravotním postižením chtějí (či dokonce na webech cíleně hledají). Řada uživatelů by jakoukoliv verzi pro handicapované uživatele (ať už ji nazvete jakkoliv), mohla zcela poprávu vnímat jako formu segregace a její existence by pro ně mohla naopak představovat důvod, proč s institucí, která takovou verzi webu má, nebude chtít mít vůbec nic společného.

Uživatelé s jakýmkoli zdravotním postižením chtějí mít dnes rovné podmínky a rovný přístup ke všem informacím – což rozhodně nesplňuje cokoliv “exkluzivního”, separátního a jakkoli segregovaného od intaktní veřejnosti. Mimo jiné i proto, že Internet je – nebo by v ideálním případě měl být – jedním z mála prostorů veřejného života, kde uživatelé nemusejí svůj handicap jakýmkoli způsobem uvádět a nepřistupuje se k nim kvůli němu odlišně.

Jaký je tedy správný postup?

Mnohem efektivnější, než vytvářet separátní verze webu, je zajistit v maximální možné míře přístupnost už primární verze webu.

V technické rovině, která je základním kamenem dobré přístupnosti (více informací viz například můj starší, ale stále platný článek Přístupnost na úrovni kódu: základ, bez kterého se neobejdete) je dobré opřít se o některý pro tento účel existující standard – nejspíše doporučení WCAG (Web Content Accessibility Guidelines). Z technického hlediska je klíčové zajistit, aby webové stránky byly kompatibilní s asistivními technologiemi, jako jsou čtečky obrazovky nebo speciální klávesnice, zajistit ovladatelnost rozhraní z klávesnice či optimalizaci pro různé typy zařízení.

Podobně to platí i pro návrh (design) webu. Ten by měl být přehledný, intuitivní a snadno ovladatelný pro všechny uživatele, bez ohledu na jejich schopnosti či omezení. Je dobré nezapomenout na správné použití barev s dostatečným kontrastem, čitelné písmo či logickou strukturu obsahu.

Obsah by měl být prezentován jasně a srozumitelně, měl by být napsán srozumitelným jazykem (přístupnou češtinou) a logicky strukturován. Texty by měly být dobře čitelné, netextový obsah, jako jsou obrázky a videa, by měl mít vhodné textové alternativy, například popisky nebo titulky.

Přístupná čeština: pište srozumitelně (záznam webináře z 11. 10. 2024)

Dodržováním těchto zásad v technické, designové i obsahové rovině vytvoříte web, který bude svým uživatelům klást co nejméně překážek.

A kdy může být separátní verze webu vhodné řešení?

Jedinou výjimkou, kde dává vytvoření separátní verze smysl, je verze v českém znakovém jazyce, na kterou nahlížíme jako na další jazykovou verzi webu (podobně, jako vytváříme verzi webu v angličtině nebo němčině).

V tomto případě je vhodné vytvořit samostatnou sekci webu s informacemi ve formě videí v českém znakovém jazyce, která usnadní přístup k obsahu neslyšícím uživatelům, dávajícím přednost tomuto způsobu komunikace. Tato sekce by měla být snadno dostupná z hlavního menu a ideálně označena srozumitelným piktogramem. Důležité je také zajistit pravidelnou aktualizaci těchto videí, aby poskytované informace byly vždy aktuální a relevantní.

Zákon o přístupnosti prakticky v Akademii CZ.NIC, 12. 6. 2025

Akce a přednášky, Pozvánky, Přístupnost webu, ,

Zákon o přístupnosti postavil provozovatele webů a aplikací před celou řadu úkolů, které musí splnit, pokud chtějí mít své weby, aplikace či dokumenty přístupné a v souladu se zákonnými požadavky.

V kurzu Zákon o přístupnosti prakticky se společně podíváme na to, jaké požadavky zákon přinesl, jak se s nimi v praxi vypořádat, k čemu slouží prohlášení o přístupnosti, jak funguje výjimka pro nepřiměřenou zátěž, jak postupovat při vypořádání připomínek z kontroly vašeho webu Digitální a informační agenturou, jak pracovat se zpětnou vazbou uživatelů a co dělat pro to, aby vaše weby a aplikace byly skutečně přístupné.

Dostatek času samozřejmě bude i na dotazy a sdílení praktických zkušeností.

Cíl kurzu

Po absolvování kurzu získáte základní přehled o tom, jaké výhody přináší inkluzivní design a přístupnost uživatelům se specifickými potřebami, jaké asistivní technologie pro práci v digitálním prostředí používají, na jaké bariéry nejčastěji narážejí a jak tyto bariéry zmírnit či odstranit. To vše v kontextu aktuálně platné legislativy, tj zákona č. 99/2019 Sb. o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a zákona č. 424/2023 sb. zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb.

Osnova kurzu

Na jaká témata se můžete těšit?

  • Uživatelé se specifickými potřebami
    • trvalé, dočasné a situační handicapy
    • potřeby jednotlivých skupin
  • Asistivní technologie
    • co to je
    • jak to funguje
  • Zákon o přístupnosti v kostce
  • Klíčové požadavky na přístupnost – jak je otestovat a stanovit míru závažnosti případných bariér
  • Praktické cvičení: jak jednoduše zkontrolovat přístupnost vlastního webu, aplikace či dokumentu
  • Tipy a triky, jak nalezené bariéry co nejsnáze odstranit

Časová náročnost

Jednodenní on-line kurz.

Co o kurzu říkají účastníci?

  • Skvělá připravenost lektora a srozumitelnost výkladu.
  • Oceňuji přiměřené tempo, dostatek příkladů, erudici, dokonalou práci s časovým rozvrhem a kvalitu prezentace.
  • Je vidět, že lektor je v dané oblasti profesionál.
  • Včera jsem se zúčastnil přednášky o digitálním designu bez bariér a byla skvělá. Dozvěděl jsem se z ní další věci a doplňky do Chromu jsem si nainstaloval již o přestávce. Ještě jednou velké díky.
  • Ještě jednou moc děkujeme za Váš čas a dnešní předané informace. Školení je kolegy hodnoceno velmi pozitivně, bylo pro nás opravdu přínosné.

Potřebujete řešit přístupnost a nevíte, jak ji prakticky uchopit? Chcete se věnovat tomu, co je pro uživatele opravdu přínosné a důležité a nepálit čas a peníze na navenek sice líbivých, ale pro uživatele ne moc přínosných opatřeních?

Pak je tento kurz přesně pro vás.

Registrace na kurz Zákon o přístupnosti prakticky

Svět v šestibodech – kreativní soutěž k dvoustému výročí vzniku Brailleova písma

Akce a přednášky, Oznámení, Tiskové zprávy, ,

V roce 2025 si připomínáme 200 let od vzniku Brailleova písma v podobě, v jaké ho známe dnes. Za Redakci Zora předávám pozvánku k akci, jíž bychom si rádi toto výročí připomněli.

Redakce Zora Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých při této příležitosti vyhlašuje soutěž, jejímž tématem je právě Brailleovo písmo, případně jeho tvůrce Louis Braille. A jak bylo řečeno výše, jde o soutěž kreativní, vaší tvořivosti tedy nabízí opravdu široký prostor.

Do soutěže budou přijímány příspěvky všech žánrů ve formě psané a zvukové. Každý soutěžící může zaslat až tři díla. Mělo by jít o texty nebo nahrávky aktuální, nejlépe vzniklé v tomto roce, případně takové, které nebyly v minulosti publikovány.

Napište povídku, báseň, esej, fejeton, připravte rozhovor, složte píseň, vytvořte zvukovou reportáž nebo koláž, je to jen na vás. Může jít o skutečný nebo vymyšlený příběh, vaši zkušenost s braillem nebo třeba historickou sondu, čím rozmanitější příspěvky nám zašlete, tím lépe.

Jediným pevným kritériem pro zařazení děl do soutěže je jejich maximální rozsah. U psaných textů je to 5 normostran (9000 znaků včetně mezer) a u příspěvků zvukových je třeba vejít se do 15 minut.

Po vyhodnocení odbornou porotou budou nejlepší autoři odměněni věcnými cenami a soutěžní díla budou zveřejněna v časopise Zora či jeho přílohách a na webu SONS.

Soutěžní díla budou rozdělena do tří kategorií podle věku autora:

  • narození od 1. ledna 2010
  • narození od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2009
  • narození do 31. prosince 2003

Jak se zapojit

Svoje díla zašlete nejpozději do 30. června letošního roku jedním z následujících způsobů:

  • Prostřednictvím webového formuláře – jde o nejjednodušší způsob, který doporučujeme. Po vyplnění kontaktních údajů a označení věkové kategorie vložíte textový nebo zvukový soubor a příspěvek odešlete.
  • E-mailem na adresu thampy@sons.cz.
  • Poštou na adresu: SONS ČR, z. s., Redakce ZORA, Krakovská 1695/21, 110 00 Praha 1.

U příspěvků zasílaných e-mailem nebo poštou je nutno vždy uvést jméno a příjmení, e-mailovou adresu, telefon a věkovou kategorii autora.

Zasláním díla soutěžící souhlasí s jeho případným zveřejněním.

V případě spolupráce více osob, citací, rozhovorů apod. odpovídá za souhlas se zveřejněním osoba, která dílo do soutěže zasílá, resp. je označena jako autor.

S dotazy týkajícími se soutěže Svět v šestibodech se obracejte na šéfredaktorku Zory Danielu Thampy:

Těšíme se na vaše texty a zvukové nahrávky inspirované Brailleovým písmem nebo jeho tvůrcem Louisem Braillem.