Zákon o přístupnosti: Zlepšují sémantické elementy přístupnost? (3/24)

Otázka č. 3: Zlepšují sémantické elementy přístupnost?

Ano.

Spojování prvků na stránce do logických celků elementem div je stále běžná praxe mnoha kodérů. Element div ale bohužel nenese žádný sémantický význam, a nelze jej tak strojově zpracovávat. Což má samozřejmě negativní dopad i na asistivní technologie – programy, které uživatelům se zdravotním postižením umožňují s webovými stránkámi pracovat (typickým zástupcem a asi nejznámnější asistivní technologií jsou odečítací programy, které používají nevidomí a prakticky nevidomí lidé).

Pokud ale místo elementů div použijeme sémantické elementy, jsou asistivní technologie sémantické informace schopny zprostředkovat svým uživatelům.

Z pohledu asistivní technologie a jejího uživatele je tedy velký rozdíl v tom, jestli například menu umístíme do elementu div, nebo nav. V prvním případě (div) není uživatel o tom, že vstupuje do části stránky, v níž se nachází menu, nijak informován. V případě druhém je mu schopna asistivní technologie tuto informaci zprostředkovat právě díky použití sémantického strukturálního elementu nav (který umí strojově rozpoznat a uživatele informovat o sémantickém významu oblasti stránky, v níž se právě nachází).

Webdesignérův průvodce po HTML5 – nová sémantika

Jak na to, se dozvíte například v článcích Honzy Sládka Webdesignérův průvodce po HTML5 – nová sémantika na Zdrojáku.

Webdesignérův průvodce po HTML5 – nová sémantika

Webdesignérův průvodce po HTML5 – nová sémantika II

A na závěr jedno moje starší zamyšlení se nad tím, proč bych nerad, aby strukturální HTML5 elementy skončily v propadlišti dějin. Čas naštěstí ukázal, že jsem se ve svém odhadu nespletl, a že to může fungovat přesně tak, jak jsem v roce 2012 popsal 🙂


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Zákon o přístupnosti: Stačí pro testování přístupnosti použít pouze Google Lighthouse? (2/24)

Otázka č. 2: Stačí pro testování přístupnosti použít pouze Google Lighthouse?

Nestačí.

Použití online nástrojů, které nabízí na jedno potvrzení tlačítka otestování webu na přístupnost, je samozřejmě lákavé. Bránit používání těchto nástrojů se určitě nemusíme (práci, kterou mohou udělat stroje, svěřme strojům), nicméně musíme mít na paměti, že automatické validátory jsou dobrý sluha, ale zlý pán, a jako k takovým k nim přistupovat. V čem jsou jejich úskalí?

  • Žádný takový nástroj neumí o webu říci, zda a jak je (či není) přístupný. Nenechme se tedy ukolébat výstupy, které poskytuje například v otázce zmíněný Google Lighthouse.Google Lighthouse - 99 %

    Za takovým výstupem totiž obvykle ještě následuje sekce nazvaná jako “Další oblasti k manuální kontrole”, kterou nemůžeme ignorovat, ale naopak je potřeba se jí věnovat a body v ní manuálně zkontrolovat.

  • Tyto nástroje neumí zkontrolovat vše, co je třeba zkontrolovat. Uvádí se, že z kritérií úspěšnosti doporučení Web Content Accessibility Guidelines (která jsou celosvětově uznávaným standardem v této oblasti a odkazuje na ně i česká legislativa) lze plně automaticky zkontrolovat pouze 25 % kritérií úrovně A a 17 % úrovně AA. Všechna ostatní vyžadují manuální kontrolu, nebo plně manuální otestování.
  • Automatické validátory také neumí stanovit závažnost daného nálezu v kontextu webu – nástroj nás tedy například upozorní na málo kontrastní barevnou kombinaci nezávisle na tom, jestli se jedná o text hlavního obsahu stránky, nebo drobnou a nedůležitou poznámku v patičce. Na nás pak je, abychom tyto výsledky správně interpretovali a jednotlivým nálezům přiřadili odpovídající váhu.

Automatické validátory lze tedy s úspěchem použít k usnadnění práce a odhalení těch problematických oblastí, které tímto způsobem lze odhalit.

Ale spolehnout se pouze na jejich výstupy by nebylo z výše nastíněných důvodů moudré.

Informační technologie v knihovnách 2020: webinář o přístupnosti webu

O tom, co vše testování přístupnosti zahrnuje, a jak je vhodné k němu přistoupit, se můžete dozvědět prostřednictvím videozáznamu a dalších materiálů ze semináře Informační technologie v knihovnách 2020.

Informační technologie v knihovnách 2020: webinář o přístupnosti webu


Adventní kalendář o přístupnosti připravuji ve spolupráci s webstudiem IBA LF MU a ÚZIS ČR, které se tématice přístupnosti dlouhodobě a koncepčně věnuje.

Týden s Téčkem – přečtěte si zajímavé novinky o technologiích pro zrakově postižené

Téčko je příloha časopisu Zora o technice pro zrakově postižené. Předplatitelům v ní přinášíme recenze nových pomůcek, informace o přístupných aplikacích a elektronických službách, zpravodajství ze zajímavých akcí, které se přístupné technice věnují, a mnoho dalšího z tohoto oboru.

Pokud vás technologie pro uživatele se zrakovým postižením zajímají, můžete se nyní v rámci akce Týden s Téčkem zúčastnit pestré ochutnávky z letošní tvorby časopisu. Když se do Týdne s Téčkem zapojíte, zdarma obdržíte v týdnu od 7. prosince postupně sedm vybraných článků Téčka z letošního roku.

Budete se tak mimo jiné moci jejich prostřednictvím seznámit se zajímavými novinkami z největší americké konference o asistivních technologiích CSUN, která letos v březnu proběhla v Anaheimu, a podíváme se také na vše důležité, co prošlo podzimní českou online konferencí Agora. V článku o zbrusu nové přístupné audio hře Důkaz 111 zjistíte, jak se prostřednictvím svého chytrého mobilu můžete stát policistkou zapletenou do velmi podivného případu a bude jen na vás, jak v něm obstojíte. Ve velkém rozhovoru s dlouholetým vedoucím Knihovny digitálních dokumentů Zdeňkem Bajtlem, který v Téčku vyšel u příležitosti jeho životního jubilea, se ohlédneme nejen za Zdeňkovou cestou k asistivním technologiím, ale probereme i historii a současnost KDD. Mezi vybranými články bude i praktický návod, jak si ve video přehrávačích zapnout hlasové čtení titulků u filmů a nebude chybět ani přehled krátkých zpráv a zajímavostí z internetových médií, který v Téčku jednou měsíčně publikujeme.

Jak se do Týdne s Téčkem zapojit?

Stačí, když do 6. prosince zadáte svou e-mailovou adresu do online formuláře Týdne s Téčkem nebo když adresu sdělíte e-mailem na snyrych@braillnet.cz. Adresa bude využita výhradně jen k zaslání vybraných článků časopisu a k informaci, jak si Téčko v případě vašeho zájmu můžete předplatit na rok 2020.

Věříme, že vám akce Týden s Téčkem přinese některé zajímavé informace z oblasti technologií pro zrakově postižené a stanete-li se pravidelnými odběrateli Téčka, rádi s vámi budeme celý příští rok sdílet informace o všem novém, co se v oboru přístupné techniky odehrává. Pokud by vaši přátelé a známí akci Týden s Téčkem také využili, určitě jim tuto informaci předejte.

Za časopis Téčko redaktor Jan Šnyrych.

O časopisu Téčko

Technická příloha časopisu Zora má již více jak dvacetiletou tradici. Od roku 2016 ji čtenáři získávají pod názvem Téčko buď formou e-mailových zpráv, digitálního dokumentu nebo v audio verzi. Každoročně v Téčku vyjde více než padesát článků. Mezi důležitými letošními tématy se objevily například informace o fyzických či online akcích (konference NVDACon, Agora či INSPO), o nových pomůckách na českém trhu (např. nový ozvučený dotykový mobil BlindShell Touch), o přístupných hrách (The Last of US II, Důkaz 111), o užitečných mobilních aplikacích (navigace Lazarillo, metronomy pro chytré mobily nebo čtečky čárových kódů) a mnoho dalšího.

Související odkazy