Audit přístupnosti: co vše by měla obsahovat závěrečná zpráva

Audit (analýza, či test) přístupnosti je jedním z nástrojů, který pomáhá zlepšit přístupnost vašeho webu či aplikace. Může posloužit jako zdroj zpětné vazby k aktuálnímu stavu přístupnosti a poskytnout rady a tipy, co vylepšit, aby testovaný web či aplikace neobsahoval žádné vážné překážky v přístupnosti, které by uživatelům mohly znesnadňovat (či dokonce znemožňovat) web či aplikaci používat.

Co vše by měla závěrečná zpráva z auditu přístupnosti obsahovat, aby byla pro toho, kdo ji bude číst a dále s ní pracovat, skutečně přínosná?

Obecné informace a formální náležitosti

Název webu či aplikace a rozsah auditu

Informace o tom, co bylo předmětem auditu, je samozřejmě zcela zásadní. S ohledem na rozsah většiny dnešních webů zpravidla není možné (a ani účelné) otestovat každou publikovanou stránku. Běžný postup je takový, že se vybere reprezentativní vzorek stránek, postavených na různých šablonách (těch zpravidla nebývá více než deset) a ty se zanalyzují z pohledu přístupnosti.

U mobilních aplikací je kromě rozsahu testu vhodné uvést, jaké verze aplikace a pro jaký mobilní operační systém byla testována. Často se stává, že aplikaci pro různé platformy vyvíjejí různé týmy, takže se může snadno přihodit, že zatímco aplikace pro iOS je bez větších obtíží přístupná, aplikace pro Android obsahuje vážné bariéry v přístupnosti, a naopak.

Pokud je heuristická analýza přístupnosti doplněna uživatelským testem typických scénářů (nákup zboží na e-shopu, nastavení trvalé platby v internetovém bankovnictví, atp.) – což u aplikací (ať už webových, nebo mobilních) je prakticky povinnost – i tuto skutečnost je třeba v závěrečné zprávě z auditu uvést (včetně výčtu konkrétních scénářů, které byly testovány).

Zhotovitel a realizační tým

Neméně důležité je také uvést, kdo za auditem stojí. Ideálně včetně jmen členů realizačního týmu, jejich kompetencí takový audit provést, a kontaktních údajů, na které se mohou čtenáři zprávy s výsledky auditu obrátit v případě, kdy jim ve zprávě něco nebude jasné.

Časové údaje

Audit by měl obsahovat i informaci o tom, kdy analýza přístupnosti proběhla a k jakému datu jsou výsledky auditu přístupnosti relevantní.

Jakým způsobem a s jakými nástroji byl audit proveden

Možností, jak audit provést, se nabízí celá řada. Jeho součástí tak musí být informace o tom,

podle jaké metodiky (dnes to nejspíš bude Web Content Accessibility Guidelines 2.1) a
s jakými kombinacemi prohlížečů a asistivních techologií

byl audit proveden.

Pokud bylo jeho součástí i uživatelské testování vybraných scénářů (například objednávky zboží na e-shopu, vyhledání konkrétní informace, atp.), pak je i toto vhodné uvést (včetně výčtu konkrétních scénářů, které byly testovány, a informací o uživatelích, kteří testování provedli).

Vlastní obsah zprávy s výsledky auditu

Manažerské shrnutí výsledků

Stručné shrnutí (přibližně na 1 až 2 A4) nabídne zadavateli snadno dostupnou a srozumitelnou informaci o výsledku analýzy přístupnosti, umožní mu udělat si představu o aktuálním stavu přístupnosti auditovaného webu a bariérách, které se na něm nacházejí.

Výsledky analýzy přístupnosti a doporučení k nápravě

Jedná se o stěžejní část dokumentu s výsledky auditu přístupnosti. Jejím obsahem je detailní popis

oblastí, které byly testovány,
popis aktuálního stavu,
míry závažnosti jednotlivých bariér (chybějící alternativní popisek u fotky ve fotogalerii bude s největší pravděpodobností menší překážkou než chybějící popisek u tlačítka ve formuláři),
návrhů na odstranění potencionálních bariér včetně odkazů na ukázky možných řešení.

Nelze předpokládat, že každý čtenář je odborníkem na problematiku, která je v závěrečné zprávě prezentována. Při psaní této (z hlediska věcného přínosu stěžejní) části zprávy je třeba mít na paměti to, že pro řadu těch, kdo ji budou číst, se bude pravděpodobně jednat o první detailnější seznámení s tématikou přístupnosti. Proto je nutné nabídnout popis výsledků auditu maximálně věcný, názorný a srozumitelný i pro tuto skupinu čtenářů.

Doplňující informace

Ne vždy je psaný text tou nejlepší cestou, jak konkrétní problém příjemci auditu srozumitelně popsat. Proto je občas užitečné danou situaci zprostředkovat například prostřednictvím audio či video záznamu (ten se díky dnešním technologickým možnostem dá pořídit i mobilním telefonem). K větší názornosti mohou také pomoci screenshoty stránek s popisovanými situacemi či přehledová tabulka s vyznačením výskytu jednotlivých bariér na testovaných stránkách.

Odkazy na další zdroje

Důležité je také všechny popisované oblasti řádně ozdrojovat a čtenářům nabídnout odkazy na relevantní zdroje k přístupnosti jak obecného, tak konkrétního charakteru.

Poděkování, kontaktní informace

Závěrem nezbývá než poděkovat za zájem o tématiku přístupnosti a nabídnout kontakt na někoho, s kým může zadavatel komunikovat v případě, kdy má k výsledkům auditu nějaké otázky.

Další informace k tématu najdete na stránce Evaluating Web Accessibility Overview.

About
Latest Posts

Radek Pavlíček

Radek se přístupnosti a speciální ICT pro uživatele s těžkým postižením zraku věnuje od roku 1998.Blog POSLEPU založil v roce 2007 a protože práce je mu koníčkem, stále jej baví na něj psát a udržovat ho aktivní a aktuální.

Latest posts by Radek Pavlíček (see all)