Stavíme přístupný web na WordPressu (pozvánka na webinář, 22. 3. 2024)

WordPress je redakčním systémem číslo jedna. Nejpoužívanější, nejoblíbenější a podle uživatelských recenzí také nejlépe ovladatelný. WordPress využívá nadpoloviční většina webů, které pro svoji správu využívají redakční systémy. WordPress využívá také většina bloggerů.

Jak ale docílit toho, aby weby, které jsou na WordPressu postaveny, byly i přístupné? O tom bude druhý letošní webinář, které pořádáme pod hlavičkou projektu Théseus v pátek 22. března 2024 od 13.00.

Cílem webináře je

  • Připomenout vám, kdo stavíte weby na WordPressu, že přístupnost je stále aktuální téma a je třeba na ni myslet.
  • Zopakovat si obecně platné principy přístupnosti.
  • Ukázat dvě možné cesty, jak přístupný web na WordPressu postavit.
  • Prakticky ukázat výhody přístupného webu.
  • Zodpovědět vaše dotazy.

Program webináře

  • Michaela Dlhá, Lukáš Hosnedl: Obecné principy přístupnosti (10 minut)
    Technická přístupnost je základ, bez kterého se při tvorbě přístupného webu neobejdeme. Pojďme si společně krátce připomenout, na co při tvorbě přístupného webu určitě nezapomenout
  • Daniel Střelec: Přístupná šablona na míru (30 minut)
    V oficiálních šablonách řeší WordPress přístupnost solidně – jak je to ale s šablonami na míru? Podíváme se co je třeba řešit a na co si dát pozor, pokud tvoříte vlastní šablonu.
  • Michaela Vranková: Přístupný web na šabloně GeneratePress (30 minut)
    Co šablona obsahuje a nejčastěji doplňované prvky zlepšující přístupnost webů.
  • Michaela Dlhá, Lukáš Hosnedl: Praktické ukázky používání přístupného webu postaveného na WordPressu (15 minut)
    Ukážka prístupného a porovnanie s menej prístupným webom, (obidva na WordPresse) vzhľadom na všeobecné princípy prístupnosti
  • Prostor na dotazy účastníků

O lektorech

Michaela Vranková

Míša se přístupnosti věnuje od roku 2019. Je webař na volné noze. Schválně se neoznačuje za developera, protože neřeší jen technickou stránku věci. Naopak, soustředí se na to, aby její klienti pochopili, k čemu jim web vlastně je, a teprve podle toho se rozhodovali. Nesnáší carousely. Přístupnost webů považuje za samozřejmost bez ohledu na to, o jaký web se jedná.

Michaela Dlhá

Míša sa prístupnosti naplno profesijne venuje od roku 2022 a členkou tímu Thésea. V súčasnosti sa pripravuje na certifikáciu od IAAP, čím skĺbi žitú prax od narodenia nevidiaceho používateľa IT s odborným vzdelaním. Od roku 2021 tvorí blog Technológie bez zraku postavený na WordPresse.

Daniel Střelec

Frontend kodér a WordPress specialista, který vyrábí weby už přes 25 let. Přístupnost jej zajímala ještě před zveřejněním „Pravidel tvorby přístupného webu“ a snažil se přístupností „nakazit“ i ostatní kodéry. Tvrdí, že „přístupnost není raketová věda, stačí dělat věci pořádně a nevymýšlet hlouposti“.

Lukáš Hosnedl

Lukáš je od narození nevidomý, takže se ho bariéry v přístupnosti webů a aplikací coby uživatele screen readeru (čtečky obrazovky) dotýkají v podstatě 24/7. Zároveň je to ale nadšenec do přístupnosti a technologií obecně, překladatel a tlumočník, příležitostný psavec a vášnivý hráč a amatérský vývojář počítačových her. Jak se dají počítačové hry hrát úplně poslepu, se snaží, když čas dovolí, představovat na svém blogu 4sensegaming.cz, postaveném na WP, a přidruženém YouTube kanálu. Je členem týmu projektu Théseus.

Registrace a organizační informace

  • Kdy: pátek 22. března, 13.00 až 15.00
  • Kde: Zoom
  • Za kolik: účast na webináři je zdarma, jen je třeba se zaregistrovat

Registrovat se na webinář Stavíme přístupný web na WordPressu


Webinář Stavíme přístupný web na WordPressu pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity jako jeden z výstupů projektu Théseus za podpory Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška, Únie nevidiacich a slabozrakých Slovenska, SKIP, spolku Frontendisti.cz, sdružení dobrovolníků NášWP a blogů Poslepu.cz a Technologiebezzraku.sk.

Hledáme dobrovolníky na Noční běh pro Světlušku 2024 v Brně

Noční běhy pro Světlušku jsou projektem Nadačního fondu Českého rozhlasu, který pomáhá lidem se zrakovým postižením. V současné době hledáme dobrovolníky, kteří by se aktivně podíleli na realizaci běhů. Tím, že pomůžete při organizaci, pomůžete snížit náklady na jejich realizaci.

Náplň práce

  • navigace na trati
  • registrace a výdej startovních balíčků
  • obsluha šatny
  • případně další aktivity, u kterých bude třeba pomoci

Požadujeme

  • odpovědnost a spolehlivost
  • aktivní přístup a samostatnost
  • věk minimálně 15 let

Nabízíme

  • zkušenost v neziskovém sektoru v uznávané organizaci
  • smysluplné trávení volného času
  • doprovodný program včetně koncertu zajímavého interpreta nebo DJ

Noční běh pro Světlušku v Brně

  • Kde: Špilberk
  • Kdy: čtvrtek 4. dubna 2024 večer

Sraz dobrovolníků v místě konání běhu bude přibližně v 16:30 kvůli zaškolení (dle jednotlivých pozic – upřesníme si později).

Chci pomoci. Co mám udělat?

Chcete-li na Nočním běhu v Brně pomoci, zašlete do 15. března 2024 pár řádků o sobě na e-mailovou adresu radek.pavlicek@gmail.com. Potřebujeme zejména tyto informace: kde můžu pomoci, věk, telefon, e-mail.

Děkujeme a těšíme se na Vás!

Pozvánka na Noční běh pro Světlušku 2024

Tresty, sankce, vymáhání, přístupnost nám nezachrání

Ač dnes pozoruji občas až obsesi postihovat a trestat za nepřístupnost webu či aplikace ty, kdo je vytvořili, provozují či plní obsahem, zatím mě nikdo a nic nepřesvědčilo o tom, že tato cesta vede k tomu správnému cíli, tj. k jejich reálné přístupnosti. Naopak ji mám za medvědí službu, která může věci spíše zhoršit a mít na přístupnost negativní dopad.

Jako argument, proč sankce zavést, také občas slýchám, že v zahraničí je situace stran přístupnosti lepší, protože tam sankce mají, a díky nim to funguje. Toto tvrzení za mě nemůže být vzdálenější od reality. To, že jsou na západ od nás na tom s přístupností v něčem lépe, je za mě primárně důsledkem toho, že přístupnost jako takovou začali řešit mnohem dříve než my. Třeba takovému zaměstnávání zrakově postižených se ve Velké Británii začali systematicky věnovat po první světové válce. U nás se první pokusy toto téma řešit objevily někdy začátkem tohoto tisíciletí a koncepčnější podobu to téma začíná dostávat až teď. A co si budeme nalhávat, sto let náskoku se stahuje obtížně.

WebAIM Milion aneb nechme promluvit čísla

Když se ale přidržíme tematiky digitálního prostoru a míry jeho přístupnosti, pokud by byla pravda, že to venku funguje, museli bychom podle mě na ty zahraniční přístupné weby a aplikace narážet na každém kroku. To se ale neděje. Když se podíváme třeba na výstupy WebAIM Million, z tohoto opakovaně prováděného automatizovaného testu přístupnosti na vzorku jednoho milionu stránek naopak vyplynulo, že

  • 96,3 % testovaných domovských stránek obsahovalo nějaké porušení požadavků metodiky Web Content Accessibility Guidelines 2,
  • průměrný počet nalezených chyb na stránku byl 50,
  • během čtyř let se počet stránek s automaticky detekovatelnými chybami v přístupnosti snížil všehovšudy o 1,5 %.

Čárový graf znázorňující procento domovských stránek se zjištěnými chybami v souladu s WCAG, které se pomalu snižuje z 97,8 % v roce 2019 na 96,3 % v roce 2023.

Kdyby vymáhání přístupnosti opravdu přinášelo pozitivní změny, ta čísla budou vypadat úplně jinak.

A když si pro pořádek připomeneme, že automaticky lze detekovat pouze 25 % problémů s přístupností (zbytek vyžaduje manuální kontrolu), ten stav je dost tristní a o tom, že by v zahraničí měli díky sankcím přístupnost digitálního prostoru vyřešenu, nemůže podle mě být vůbec řeč.

Kvalita mnohdy nehraje prim

Další věcí, která dle mé zkušenosti může za onen mylný dojem, že “na Západě je to lepší”, je mnohdy nízký tlak a požadavky na kvalitu. Například u titulků či přepisu je často za uspokojivé a akceptované řešení považován výstup automatizovaných řešení (ačkoliv mnohdy obsahují nemalé množství chyb, snižujících až znemožňujících srozumitelnost prezentovaného obsahu). Podobná situace je pak třeba u svépomocných převodů odborných textů, kdy prostý převod pomocí OCR bez výstupní kontroly a navazujících korektur je považován za uspokojivý a dostačující způsob digitalizace a zpřístupnění takových materiálů.

Accessibility Overlays vše „vyřeší“

Čeho se ale sankcemi a negativní motivací naopak podařilo na Západě docílit, je – přesně v duchu hesla “každý tlak vyvolá protitlak” – probuzení Balroga v podobě tzv. Accessibility Overlays. To jsou řešení, která slibují s minimálním úsilím a náklady ošetřit přístupnost nepřístupného webu. Aby se vyhnuli hrozbě žalob a vysokých pokut, které jsou typickým nástrojem vymáhání přístupnosti, po těchto řešeních – která se ale s reálnou přístupností vůbec nepotkávají – sahá stále víc provozovatelů webů. A ačkoliv praxe ukazuje, že ani proti soudním sporům je Accessibility Overlay nezachrání, snadná a nenákladná cesta k „vyřešení“ problému je pochopitelně i tak lákavá.

Poskytovatelé takových řešení rostou jako houby po dešti, protože spousta firem si na nich a strachu z pokut a žalob postavila byznys – často schovaný pod roušku pomáhání handicapovaným. Co na tom, že to uživatelům nic nepřináší – hlavně, že si to firmy kupují a platí nám každý měsíc za to, že prostřednictvím Accessibility Overlay “zpřístupňují” svůj web.

Accessibility Overlays se už navíc zcela začínají vymykat kontrole, protože se v nich točí velká spousta peněz, takže už nejsou výjimkou ani žaloby a soudní spory s těmi, kdo veřejně poukázali na to, jak tato řešení fungují – či spíše nefungují (viz například #AudioEye Is Suing Me či FACIL’iti sends “formal notice” to French web accessibility consultancy Koena).

Shrnutí na závěr

Podtrženo, sečteno – prosazování přístupnosti přes tresty a sankce nefunguje.

Myslím, že bychom se mohli z této situace poučit a přístupnost u nás uchopit a prosazovat jinak. Pokud by chtěl někdo příklad mimo digitální přístupnost, připomeňme si, jak dopadla prohibice v USA, prezentovaná jako boj pro veřejnou morálku a zdraví.

Prosazování přístupnosti přes tresty a sankce mi také nepřijde jako “fér hra” vůči těm, kterých se tato povinnost týká. Mám za to, že pokud někomu něco nařídím a chci, aby to dělal, měl bych zajistit i to, aby tomu nařízení rozuměl, věděl, jak ho naplňovat, a hlavně se to měl kde naučit. Což se ale ani zdaleka nestalo – a neděje – a nás, kdo se snažíme o pozitivní osvětu a vzdělávání, je stále velmi poskrovnu.

Navíc nemám zkušenost, že by nepřístupné weby a aplikace někdo dělal záměrně s cílem házet uživatelům klacky pod nohy. Většina chyb pramení z neznalosti a toho, že s přístupností se třeba během vzdělávacího procesu nikdo moc nepotká a nemá se ji kde naučit.

Ale pokud v Théseovi uspořádáme jakoukoliv (větší) vzdělávací akci, hlásí se nám na ni spousta zájemců – například na únorový webinář o titulkování máme už teď zaregistrováno bezmála sto lidí. Pokud by zájem titulkovat nebyl, tak se na něj nikdo nehlásí. Ale takto vysoký počet registrací je pro mě důkazem, že spousta lidí titulkovat chce – jen neví, jak na to, protože je to nikdo nenaučil.

Věřím proto, že když se síly a energie správně nasměrují a místo do žalob a vymáhání je vložíme do vzdělávání a osvěty, bude to pro reálnou přístupnost mnohem prospěšnější.

Školení vývojářů a designérů z týmů České televize, jak správně tvořit přístupné weby a aplikace.

Jak a co konkrétně pro lepší přístupnost v pozitivním duchu dělat? O tom zase někdy příště. Každý už ale asi tuší, k přístupnosti žádná zkratka nevede a je potřeba se ji naučit a “odmakat”.