Vzpomínka na GW Micro

Následující článek vyšel 13. května na blogu Chrise Hofstadera pod názvem Remembering GW Micro. Chrise Hofstader dříve pracoval jako vedoucí vývoje odečítače JAWS a jeho článek nabízí zajímavý pohled do historie windowsovských odečítačů z technického i obchodního hlediska. Popisuje sice události na americkém trhu, ty ale do značné míry určily, s jakými odečítači pracujeme i my v České republice. Článek je sice poměrně dlouhý, ale tento pohled člověka, který "byl u toho", mi přišel natolik zajímavý, že jsem se rozhodl přeložit jej pro POSLEPU.
Jan Šnyrych

Úvod

Ti z nás, kdo tyto věci sledují, slyšeli v posledních několika týdnech dvě významná oznámení společnosti GW Micro. První ohlašovalo, že se rozhodli začít prodávat konzultační služby a druhé oznamovalo, že byli převzati vermontskou společností Ai Squared, vydavatelem na trhu dominantního zvětšovacího programu ZoomText.

Už léta jsem na tomto blogu a na webu Blind Confidential často přemýšlel o GW Micro a jejich odečítači Window-Eyes. Poté, co jsem se dozvěděl o jejich sloučení s Ai Squared, přistihl jsem se, jak nostalgicky vzpomínám na Window-Eyes obzvláště v letech, kdy jsem pracoval v Henter-Joyce a Freedom Scientific.

Ale než začnu, chci, aby všichni čtenáři chápali tento článek jako osobní esej napsaný čistě na základě mých vzpomínek na události a mých názorů na historii, které se tento článek týká. V článku nebudu citovat a pracovat s žádnými zdroji. Pokusím se povědět vám příběh co nejlépe, jak si jej pamatuji, ale čtenáři by si měli být vědomi, že lidská paměť zdaleka není bezchybná, takže si buďte jisti, že některá fakta, data apod. uvedená v tomto článku jsou asi nesprávná. Čtenář by si též měl být vědom toho, že jsem technický ředitel profesí a pisatel jen ze záliby, a proto nejsem důvěryhodný obchodní analytik. Názory na to, jak se společnosti chovají a jak klesá obchod, vycházejí z mého osobního pohledu. Profesionálně pracuji v oboru softwaru od roku 1979 a mé názory jsou založeny na této mé práci v oboru po většinu mého života a nejsou definitivní v žádném smyslu toho slova.

Takže, pokud tu uvedu nějaké skutečnosti opravdu nesprávně, rád je opravím, stejně jako vždy na tomto blogu. Menší faktické nepřesnosti však pominu, pokud se v příběhu nijak neodrážejí.

Window-Eyes: můj první skutečný odečítač

V roce 1997 jsem se ocitl v pro mě doposud nikdy nepoznané situaci – neměl jsem práci a můj zrak se kvůli pigmentóze sítnice zhoršil do té míry, že jsem neviděl natolik, abych mohl používat počítač. Protože jsem se zabýval programováním profesionálně od roku 1979 a jako hobby už od roku 1971, upadl jsem do neuvěřitelného zoufalství. "S mou kariérou je konec." Poté, stejně jako mnohokrát dříve, jsem se rozhodl svůj problém vyřešit tak, že napíšu program, který mi bude nahlas číst obsah obrazovky. Měl jsem Macintosh a s použitím vývojových nástrojů Applu a kombinace C++ a skriptů Applu jsem si napsal malý prográmek, který uměl zkopírovat vybraný text do schránky a protlačit jej starým hlasovým syntetizérem AppleTalk. Takže svůj první odečítač jsem si podomácku dělal sám pro sebe.

Na svém starém Macintoshi s tímto svým osobním odečítačem jsem byl schopen pohybovat se v menu za pomoci CloseView, což byl opravdu hrozný program pro zvětšování obrazovky, který Apple kdysi do produktů Macintosh zahrnul. Pracoval jsem s 16-násobným zvětšením a inverzními barvami. S tímto jsem se zapsal do kurzu kreativního psaní na Harvardu a neočekával jsem, že bych kdy ještě opět pracoval v oblasti softwaru. O pár měsíců později mi ale otec řekl, že mluvil s jedním svým starým přítelem, který je náhodou také nevidomý kvůli pigmentóze, a od něj se dozvěděl o programu Window-Eyes. Můj úžasný táta mi koupil notebook Gateway a kopii Window-Eyes.

Než zásilka dorazila k nám domů, už jsem Window-Eyes trochu zkoumal a opravdu jsem se těšil, až ho vyzkouším. Poté, co moje žena strávila několik hodin na telefonu s technickou podporou GW Micro, aby Window-Eyes nainstalovala, sedl jsem si a vyzkoušel jsem ho. "Do prdele," vykřikl jsem, "to je ta nejskvělejší věc, co jsem kdy viděl, teda slyšel!" Potom jsem Window-Eyes používal po zbytek roku a užíval jsem si studium kreativního psaní s opravdu výbornými vyučujícími.

Následující léto jsem ale začal myslet více pracovně a chtěl jsem se vrátit zpět do zaměstnání. Jasně, s odečítačem bych možná opět mohl dělat software. Poslal jsem svůj životopis do GW Micro a nedostal jsem žádnou odpověď. Poslal jsem životopis příteli v Microsoftu, a ten mi navrhnul, abych zkusil hledat práci ve floridské společnosti Henter-Joyce. Šel jsem na jejich web a viděl jsem, že opravdu hledají technického ředitele. Poslal jsem jim svůj životopis a potom následovalo pár telefonátů s Tedem, Glenem a několika dalšími a zbytek je už historie.

Přechod na JAWS

Během onoho roku, kdy jsem používal Window-Eyes, jsem nedělal nic, pro co bych se mohl označit za pokročilého uživatele. Pracoval jsem docela dobře ve Wordu, v Internet Exploreru 3.x a v dávno zapomenutém e-mailovém klientu Eudora. Studoval jsem kreativní psaní, takže vše, co jsem opravdu potřeboval, byl textový editor, prohlížeč a mailovací program. Když jsem se ale ucházel o práci v Henter-Joyce, Ted Henter považoval za nezbytné, abych alespoň vyzkoušel JAWS, a poslal mi zkušební licenci, než se rozhodnou, zda mne přijmou. Když jsem JAWS nainstaloval do stejného notebooku Gateway, začal jsem jej používat víceméně pro stejné úlohy. Největší rozdíl, který jsem zaznamenal, byl ten, že režim MSAA, který Window-Eyes používal pro čtení webového obsahu, fungoval v té době mnohem lépe než JAWS 3.20 s technikou "přeformátování stránky". Jinak ale, když jsem se naučil klávesové zkratky JAWSu, byl přechod snadný a protože mi Henter-Joyce nabídli práci jako vedoucímu vývoje JAWSu, přešel jsem na něj.

Kolegiální konkurenti

Před mým příchodem do Henter-Joyce byla moje kariéra v oblasti softwaru plně mainstreamová. Byl jsem proto zvyklý na typ konkurence, kterou můžeme vídat v oblasti běžného softwaru. V oboru zpřístupňujících technologií jsem poznal úplně nový způsob nahlížení na tyto věci. V září 1999 jsme vydali JAWS 3.31, první verzi, která k webu přistupovala pomocí virtuálního bufferu. Tehdy jsem se v jedné veřejné mailové konferenci o odečítačích zmínil o tom, že JAWS dokáže načíst webovou stránku www.empowermentzone.com pod 30 sekund, zatímco Window-Eyes to trvá více než 25 minut. Reakce na tuto zmínku mě ale zmátla. Jiný vedoucí v Henter-Joyce si mě vzal stranou a řekl mi: "Chlapi z GW Micro jsou kvůli tvému mailu naštvaní."

"Jasně," řekl jsem "s novým JAWSem jsme jim natrhli prdel, z toho musí být naštvaní."

"Tak to není," pokračoval můj kolega "jsou naštvaní, protože jsi je takhle veřejně kritizoval."

"Jak jinak bych je měl kritizovat, jsou to přece konkurenti?" dodal jsem.

Nemohl jsem uvěřit, že v oboru zpřístupňujících technologií se ke konkurenci přistupuje takto "v rukavičkách". Podle mého názoru, pokud říkáme něco, co je jednoznačně pravda, co si může každý, kdo má ty dva odečítače, vyzkoušet, když je dá vedle sebe, měli bychom to, v čem jsme lepší, říkat co nejhlasitěji. A také jsem to cítil tak, že když se dozvíme, že Window-Eyes v některých oblastech předčil JAWS, uděláme maximum, abychom zajistili, že naši uživatelé budou mít brzo novou verzi JAWSu, která bude stejně dobrá nebo lepší.

Domníval jsem se, že konkurence v oblasti softwaru funguje takto: Když vás konkurent v něčem poráží, je na vás, abyste jej dohnali a předčili; a když děláte něco lépe vy než konkurent, potom musíte počítat s tím, že vám to stejně tak oplatí něčím vychytaným on ve své nové verzi. Poznal jsem ale, že obor zpřístupňujících technologií se řídí velmi odlišnými pravidly.

Závod o Windows NT

V letech před mým příchodem do Henter-Joyce převzal HJ od jedné firmy z Massachusetts program pro zvětšování obrazovky MAGic. U této akvizice jsem nebyl, a proto k ní neznám podrobnosti. MAGic se ale nikdy nestal úspěšným produktem a oproti ZoomTextu od Ai Squared, který si stále drží tržní podíl připomínající monopol, MAGic ztrácel ve všech zprávách o tržním podílu zvětšovačů, které jsem kdy viděl. MAGic však do JAWSu přinesl technologii zachytávání obrazu přes vlastní video ovladač a tato technologie byla nezbytná pro vstup na trh Windows NT. Ted Henter a tým v Henter-Joyce si uvědomili, že americká federální vláda bude především z bezpečnostních důvodů upgradovat všechny svoje počítače z DOSu na Windows NT 4 a JAWS + MAGic se stane jediná kombinace odečítače a zvětšovače, kterou budou moci federální úřady koupit.

Když měli Henter-Joyce řešení pro Windows NT, uzavřeli dlouhodobý kontrakt s americkou správou sociálního zabezpečení SSA, po kterém následoval velký kontrakt s ministerstvem školství a mnoha dalšími americkými federálními vládními agenturami. Tyto velké kontrakty následované ještě implementací Section 508 (právní předpis USA zaručující handicapovaným rovnocenný přístup k informacím – pozn. překl.) ve federálních institucích přinesly do Henter-Joyce a později Freedom Scientific masivní přísun finanční hotovosti, něco, čím se Ai Squared, ani GW Micro nemohli pochlubit.

Když jsem přišel do Henter-Joyce, byla odhadovaná čísla tržního podílu JAWS i Window-Eyes okolo 40 % pro každého z nich se zbývajícími 20 % pro Dolphin a všechny ostatní. U zvětšovacích programů byl MAGic třetí za Ai Squared a produkty Dolphin.

Investice do JAWSu

Když Henter-Joyce získali první kontrakt s SSA, jak jsem popsal výše, byly tržní podíly JAWSu a Window-Eyes vyrovnané. Ted Henter si tehdy mohl celou tu spoustu dolarů vzít domů jako nečekaný finanční bonus, on se ale místo toho rozhodl většinu peněz investovat zpět do byznysu. Společně s dalšími vedoucími, Jerrym Bowmanem, Ericem Damerym a Glenem Gordonem pracoval Ted na tom, aby přivedl další profesionály jako Sharon Spenser a mě, abychom pomohli vybudovat manažerský tým, který by mohl úspěšně pozvednout obchod na vyšší úroveň. V prvních měsících mé práce v Henter-Joyce jsem pracoval v týmu s Glenem a Ericem a společně jsme přemýšleli, jak vyhrát válku odečítačů. Skončili jsme s marketingem "hlavně neříct nic zlého", odhodili jsme rukavičky a pustili jsme se do budování tržního gigantu.

Nikdo z nás ale nečekal, jak snadnou cestu za dominancí na trhu nám GW Micro udělá.

Fetiš MSAA v GW Micro

Jak jsem psal ve svém nedávném článku o důležitosti standardů, MSAA bylo první API pro přístupnost v nějakém významném operačním systému. Naneštěstí, jak také píšu v onom článku, rané verze MSAA nebyly schopny zajišťovat opravdovou přístupnost ve všech aplikacích, ale jen v těch nejjednodušších. Z tohoto důvodu jsme se v Henter-Joyce rozhodli pro používání jiných technik k získávání informací, které pak předáváme uživateli hlasovým a braillským výstupem. S JAWSem 3.31 jsme ukázali, jak řešení GW Micro založené na MSAA problémy s výkonností prohloubilo, a společně s Home Page Readerem od IBM jsme také v dalších letech demonstrovali, jak se dá s využitím jiných technik přiblížit ke 100 % plnění pravidel přístupnosti webových user agentů. GW Micro se neochvějně drželo své strategie využívat jedině MSAA, strategie, která přispěla k jejich odchodu z trhu. Rok za rokem, recenzi za recenzí, nevidomí uživatelé, státní nákupčí a kdokoli další, kdo se o to zajímal, mohl číst, jak se JAWS na internetu stále zlepšuje, zatímco Window-Eyes stojí více méně na místě.

Pro někoho jako já, se zkušeností z vývoje běžného softwaru to bylo neuvěřitelně matoucí. Freedom Scientific i IBM předváděli každý rok slušný pokrok a GW Micro, zdánlivý konkurent JAWSu, nedělal prakticky nic, aby jej dohnal.

Člověk by si mohl myslet, že velký pokrok JAWSu mohl být poháněný příjmy z velkých kontraktů Henter-Joyce /Freedom Scientific. Zatímco pro jiné oblasti JAWSu je to pravda, téměř veškerý kód pro podporu internetu v JAWSu 3.31 až přinejmenším po JAWS 5 napsal jen jeden člověk – Glen Gordon, který byl zaměstnancem Henter-Joyce, ještě než začaly velké kontrakty přicházet. Když mohl celou práci v Henter-Joyce / Freedom Scientific udělat jeden programátor, byť velmi chytrý, určitě toho mohli dosáhnout i GW Micro. Tak by se samozřejmě chovala "normální" firma v normálním oboru, jak jsem už ale psal výše, v oboru zpřístupňujících technologií se hraje podle zvláštních pravidel.

Velký přínos GW Micro

Krátce poté, co americký Kongres schválil Section 508 zákona Rehabilitation Act a Bushova administrativa vydala pravidla pro implementaci zákona, mnoho běžných softwarových firem si uvědomilo, že aby si udržely prodeje státním institucím, musí přinejmenším předstírat, že se starají o přístupnost. Ve Freedom Scientific jsme měli požadavky od miliardových softwarových společností, jako Adobe, MacroMedia, PeopleSoft, Oracle a dalších. Tyto softwarové giganty potřebovaly řešení přístupnosti. Abychom mohli pracovat s těmito firmami, zřídil Freedom Scientific na můj návrh tým softwarového poradenství, který je nyní po přibližně 15 letech veden hvězdou oboru přístupnosti Mattem Aderem. Na přístupnost běžného softwaru jsme pohlíželi jako na problém jeho vydavatelů a i když taková práce byla důležitá, nikdy jsme do práce pro takovéto obry nešli bez kompenzace. Typicky v jedné z těchto situací nás oslovila velká softwarová společnost, my jsme jim řekli, že s nimi rádi budeme pracovat za hodinovou sazbu 125 dolarů a brzy jsme od potenciálního klienta měli odpověď "ne, děkujeme" a zjistili jsme, že GW Micro je s nimi ochotno spolupracovat zadarmo.

To všechno je už dávno, takže si nevybavím pořadí těchto požadavků, ale po prvním z nich, kdy byl osloven Freedom Scientific, ale firma se potom místo toho rozhodla jít k GW Micro, slyšeli jsme později od softwarové společnosti "Federální vláda to nechce, dokud to nebude chodit s JAWSem." To jsme samozřejmě věděli a už jsme to potenciálnímu klientovi říkali v naší původní nabídce. V tuto chvíli měla už ale softwarová společnost od GW Micro zdarma zpracované řešení pomocí MSAA, a tak už potřebovali zaplatit Freedom Scientific jen za práci na straně JAWSu. Takže miliardová korporace ušetřila desítky nebo stovky tisíc dolarů. Ve Freedom Scientific jsme soukromě poděkovali GW Micro za to, že udělali tuto práci, která obvykle trvala jeden měsíc, protože JAWS mohl využít implementaci MSAA, kterou udělali pro bono.

Zatímco tato práce byla katastrofální pro byznys GW Micro a dodnes nechápu, proč opakovaně dělali tuto chybu, posloužilo to velmi dobře komunitě uživatelů zpřístupňujících technologií. Velké množství běžného softwaru se stalo přístupnější, protože GW Micro pracovalo jako dobrovolník na jejich implementaci MSAA. To nakonec pomohlo vytvořit precedens, že používání zdokumentovaného API pro přístupnost byla jednoznačně dobrá strategie, a dnes s výborným API v prakticky každém operačním systému je model, který GW Micro hlásali, průmyslovým standardem.

Všichni bychom měli být vděční GW Micro za tuto práci, protože tak položili pevný základ pro přístup k otázce přístupnosti na základě standardů, i když to velmi poškodilo jejich obchod. Větší smysl by dávalo, kdyby tento způsob vývojářské práce pomáhala prosadit nějaká nezávislá skupina hájící přístupnost např. organizace zrakově postižených NFB nebo ACB. Pro malou společnost jako GW Micro se to ale zdálo být sebevražedné.

Microsoft Office

Tým, který v Microsoftu vyvíjel Office, MSAA téměř úplně ignoroval. Uživatelé JAWSu potřebovali používat Office v práci a při vysokoškolském studiu potřebovali přistupovat i k pokročilejším funkcím. Ve Freedom Scientific jsme se rozhodli pro získávání informací z aplikací využít jiný standard. Přiklonili jsme se k používání Visual Basic for Applications (VBA), programovací nástroj pro korporátní použití a pro ty, kdo chtějí používat funkce Office ve svých proprietárních aplikacích. Jednoduchým přidáním schopnosti dotazovat se aplikací přes VBA získal skriptovací jazyk JAWSu dobře zdokumentovaný způsob jak poskytovat uživatelům informace, které jinak byly pro odečítač nedostupné. To je jedna z oblastí, kde vstoupily do hry vyšší příjmy Henter-Joyce / Freedom Scientific. Jakmile jsme do skriptovacího jazyka přidali podporu VBA, mohli jsme zaměstnat vývojáře skriptů JAWSu na plný úvazek a nechat je vyvíjet.

GW Micro se drželo pozice, že pro průměrného uživatele je příliš těžké naučit se skriptovací jazyk, argument strašáka, jen pár uživatelů JAWSu se pokusilo napsat skript, jen pár jich mělo tu potřebu. Zatímco jsme ale v každé nové verzi JAWSu přidávali desítky funkcí pro Office včetně pokročilých funkcí pro PowerPoint, MS Project a také pro grafy v Excelu, zdálo se, že Window-Eyes prostě čeká na den, kdy Microsoft vylepší MSAA natolik, aby mohl dělat všechny ty skvělé věci, které dělá JAWS. Nakonec GW Micro také přidali do Window-Eyes podporu skriptů VBA, bylo to ale mnoho let po JAWSu, kdy je už v boji o tržní podíl drtilo NVDA.

Proč GW Micro odmítali přidat funkce pro Office, které po léta byly v JAWSu, je pro mne dnes stále záhadou. Opravdu si mysleli, jak se mi to jeví, že budou konkurovat, když se budou snažit být co nejmenší?

Bezplatný Window-Eyes

Microsoft letos již dříve ohlásil, že každý uživatel legálních MS Office 2010 a novějších si může zdarma stáhnout kopii Window-Eyes. Toto oznámení způsobilo docela pozdvižení, ale já jsem se rozhodl, že o tomto psát nebudu, protože náš přítel u Seroteku o tom napsal dobrý článek a já k tomu nemám co dodat. Stejně jako mnoho dalších, kdo už dlouho Window-Eyes neviděl, jsem si stáhl kopii a vyzkoušel jsem si ho. Ihned jsem zaznamenal, že s mými oblíbenými aplikacemi nefunguje stejně dobře jako NVDA, a než abych trávil mnohem více času podrobným zkoumáním, nechal jsem jej ve svém tabletu s Windows nainstalovaný, aniž bych jej však už několik měsíců spustil.

Můj dojem poté, co jsem mluvil s několika dalšími nevidomými lidmi, kteří bezplatný Window-Eyes zkoušeli, je silný pocit "koho to vůbec zajímá". Většina mých přátel, kteří používají odečítač, Window-Eyes jednou vyzkoušela a větší část z nich se vrátila k NVDA, zatímco několik jich stále používá JAWS.

Pravidelní čtenáři tohoto blogu vědí, že jsem zastáncem standardů. Před deseti lety Window-Eyes odmítl soutěžit v souboji standardů. Nyní nemohu komentovat aktuální stav JAWSu, protože jej nikde nemám nainstalovaný, ale Window-Eyes zůstává daleko za NVDA, bezplatným odečítačem, který je z větší části vyvíjen dvěma velmi nedostatečně placenými kluky z Austrálie. Pokud je mi známo, Window-Eyes ignoruje většinu ze specifikace ARIA, takže by byl nepoužitelný v každé standardně dobře přístupné webové aplikaci. Jestliže se tedy zabýváte přístupností webu skrze standardy, best practices a objektivní měřítka, podporujte NVDA, protože oni to dělají dobře a potřebují veškerou možnou pomoc.

Závěr

Abych byl upřímný, z mých vzpomínek na GW Micro nejsem schopen odvodit nic jiného, než že to byl nejvíce matoucí konkurent, proti jakému jsem se kdy ocitl. Jejich ochota zdarma dávat konzultace a odmítání alespoň zkusit vyrovnat se funkčnosti JAWSu v MS Office a na internetu mi stále připadá jako firemní sebevražda. To, že GW Micro tak dlouho přetrvalo, je pro mne také záhadou. Kdo jsou jejich zákazníci? Zjevně podle posledních statistik WebAIM, které ukazují podíl Window-Eyes v podstatě pod všemi ostatními odečítači, je odpověď "velmi málo lidí".

Předpokládám, že až Microsoft vydá Windows 9, budou obsahovat nový Narrator, který bude konkurenceschopný s VoiceOverem v OS X od Applu. V tu chvíli bude bezplatný Window-Eyes odstraněn a přes noc se z něj stane zapomenutý produkt. Dokážu si představit, že ti, kdo budou potřebovat vyšší výkon nebo více funkcí, než bude v Narratoru, budou dále používat NVDA nebo, obzvláště ti, kdo pracují s aplikacemi, které vyžadují mnoho úprav, JAWS. Moje předpověď není založena na ničem víc než na mém vlastním předpokladu. Ale až se to splní, pamatujte si, že poprvé jste to slyšeli zde.

Radek Pavlíček

Radek Pavlíček

Radek se přístupnosti a speciální ICT pro uživatele s těžkým postižením zraku věnuje už dlouhou řadu let.Blog POSLEPU založil v roce 2007 a protože práce je mu koníčkem, stále jej baví na něj psát a udržovat ho aktivní a aktuální.
Radek Pavlíček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *