Archiv štítku: Záchranka

Ohlédnutí za INSPO 2017: rekordní účast i inovace ve zpřístupnění

V sobotu 25. března 2017 proběhl v pražském Kongresovém centru už 17. ročník konference o technologiích pro osoby se specifickými potřebami – INSPO 2017. Konference již tradičně přilákala lidi s nejrůznějším zdravotním postižením, jejich rodinné příslušníky, pracovníky organizací sdružujících či poskytujících služby zdravotně postiženým, studenty či pracovníky vysokoškolských center poskytujících služby studentům se specifickými potřebami. Konference letos hostila rekordních 400 účastníků, ve vystavovatelské části představilo své služby a produkty 27 organizací.

Přístupnost konference

S ohledem na cílovou skupinu účastníků je u konference INSPO dbáno na zpřístupnění jejího obsahu všem účastníkům bez rozdílu. Všechny prezentace tedy byly tlumočeny do českého znakového jazyka, nechyběl ani simultánní přepis mluveného slova do textu, který mohli účastníci sledovat na plátně nebo zapůjčených tabletech, či možnost zobrazit si promítané slajdy na mobilním zařízení. Zajištění posledních dvou jmenovaných věcí bylo možné díky systému Polygraf, který byl vyvinut ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity. Pro návštěvníky s těžkým postižením zraku byly také k dispozici hlasovací lístky ve zvětšeném černotisku či bodovém písmu. Sborník konference účastníci obdrželi v digitální podobě a mohli si jej tak přečíst způsobem, který jim nejlépe vyhovoval.

Pro snazší orientaci návštěvníků s těžkým postižením zraku jsme letos nabídli dvě novinky. Díky vstřícnosti kolegů ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých byl u vchodu číslo 4 směrem od metra umístěn mobilní akustický a hlasový majáček, ovladatelný vysílačem VPN.

Orientační hlasový majáček, VPN a beacony

Druhou novinkou pak bylo experimentální zpřístupnění prostor konference speciálními Bluetooth vysílači (tzv. beacony), které umožnily prostřednictvím mobilní aplikace Right-Hear získat základní prostorovou orientaci o rozmístění objektů v interiéru podle světových stran (sever, jih, východ, západ, eventuálně další směry). Aplikace využívá předem připravených popisů prostoru, k vlastnímu určení směru slouží hardwarový kompas mobilního telefonu. Experimentální zpřístupnění prostor pomocí beaconů a aplikace RightHear zajistili kolegové ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a společnosti Matapo. Děkujeme.

Bližší informace o zpřístupnění konference INSPO jsou k dispozici v článku Přístupnost konference INSPO & služby poskytované Střediskem Teiresiás.

Prezentace

Na konferenci celkem zaznělo 24 prezentací. V dopoledním bloku se měli účastníci příležitost seznámit například se standardem Handicap Friendly – cesta ke knihovnám bez bariér, aplikací Záchranka či EVA Facial Mouse. Obě aplikace se těší velkému zájmu ze strany uživatelů (Záchranku si za první rok provozu si aplikaci stáhlo 333 800 uživatelů, EVA Facial Mouse pak více než 800 000 uživatelů).

Dita Horochovská prakticky předvádí funkčnost aplikace EVA Facial Mouse

Odpolední program byl rozdělen do tří sekcí – Využití ICT při vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ICT pro osoby se sluchovým postižením a Přístupnost nejen webu. Já jsem stejně jako v předchozích letech měl na starost posledně jmenovanou sekci, jejíž program bych vám rád detailněji představil.

Co přinesla sekce Přístupnost nejen webu

První prezentaci s názvem Nový orientační systém pro zrakově postižené​ přednesl Marek Salaba ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a představil řešení s názvem Right-Hear. To se skládá z upravených Estimode beaconů a stejnojmenné mobilní aplikace dostupné pro chytré telefony. Ta umožňuje umožňuje získat základní prostorou orientaci, kterým směrem se co v daném interiéru nachází. Aplikace využívá předem připravených popisů prostoru aktualizovaných ze serveru výrobce a přiřazuje je světovým stranám (sever, jih, východ, západ a dalším mezi směrům). Tyto popisy lze operativně měnit a aktualizovat přes jednoduché webové rozhraní, do kterého dostává přístup majitel daných beaconů. K určení samotného směru využívá aplikace hardwarový kompas, který je dnes obsažen ve skoro všech chytrých telefonech. Je možné také dostat ke každému beaconu informaci s telefonním číslem, přes které si může uživatel pomocí běžného GSM hovoru přivolat jednoduše místní pomoc. Aplikace je už v češtině a kompletně přístupná pro odečítače VoiceOver i TalkBack.

Marek Salaba připravuje navigaci v interiéru pomocí aplikace RightHear

Naviterier – navigační systém pro nevidomé chodce je navigační systém pro nevidomé, který je přesný, spolehlivý a nezávislý na GPS. Pracuje totiž s přesnou geometrií chodníků, informuje o typech přechodů, tvarech rohů budov, směru hluku z rušných ulic. Díky preciznímu popisu trasy a jednoznačným instrukcím je Naviterier srozumitelný a bezpečný. Na rozdíl od všech ostatních navigací není závislý na GPS, která pro pěší navigaci ve městské zástavbě nedosahuje potřebné přesnosti. Naviterier funguje se speciálními mapovými podklady připravenými firmou CEDA, a. s. Historie projektu Naviterier na Fakultě elektrotechnické, ČVUT sahá až do roku 2007 a na konferenci INSPO jej představili Zdeněk Míkovec a Jan Balata.

Vladimír Jareš přišel ve stejnojmenné prezentaci seznámit účastníky s tím, Co se děje okolo projektu FriendlyVox. FriendlyVox je v provozu od roku 2014 a za tu dobu si našel řadu spokojených uživatelů. Vývojový tým přichází s novými službami a tak FriendlyVox již umí spolupracovat s odečítačem ChromeVox, ve spolupráci se Sdružením knihovníků a informačních pracovníků České republiky je realizován projekt „FriendlyVox pro knihovny“, velkou výzvou pro nadcházející období je pak nabídnutí jednoduše přístupného internetového bankovnictví.

Záchranka jako příklad přístupné mobilní aplikace pro nevidomé byl název prezentace Karla Giebische, který představil práci s aplikací Záchranka poslepu i cestu vedoucí k jejímu zpřístupnění pro tuto cílovou skupinu. Není bez zajímavosti, že aplikace Záchranka byla vyhlášena nejpřístupnější apliakcí roku 2016.

Karel Giebisch, IT Gieb: Záchranka jako příklad přístupné mobilní aplikace pro nevidomé

Mobilní aplikace KNFB Reader učiní z běžného chytrého mobilu hlasovou čtečku tištěných textů. Zatímco doposud si zrakově postižení lidé mohli číst tiskoviny jen u svého počítače vybaveného skenerem, OCR softwarem a odečítačem, nyní mají poprvé možnost nosit si čtečku s sebou v kapse a číst si kdekoli. Lze fotit a číst nejen dopisy, časopisy či knihy, ale i obaly potravin a léků, displeje přístrojů, nejrůznější štítky a podobně. Nová pomůcka s širokým praktickým využitím byla tématem prezentace Honzy Šnyrycha s názvem KNFB Reader a chytrý mobil jako čtečka tištěných textů pro zrakově postižené.

Jsou tomu dva roky, co byl na trh uveden první telefon s prostředím BlindShell. Od té doby se mnohé změnilo. BlindShell již není pouhou aplikací ke stažení na Google Play, ale komplexní řešení (aplikace dodávána s optimalizovaným hardware od společnosti FoxConn) s mnoha novými funkcemi. Kromě těch standardních jako jsou volání, psaní zpráv atd., umožňuje BlindShell nově využívat například sociální sítě, poslouchat internetová rádia či nadiktovat text zprávy a e-mailu. S novinkami v BlindShellu 2 Baroque seznámil účastníky konference Michal Jelínek.

Michal Jelínek, SONS ČR, z.s.: Novinky v BlindShellu 2 Baroque

Detailněji se s obsahem všech přednášek lze seznámit buď prostřednictvím videí, nebo v příspěvcích do sborníku.

Vyhlášení výsledků literární soutěže Internet a můj handicap a předání Ceny Nadace Vodafone Rafael

Na konferenci se také rozdávaly ceny. Ať už to bylo vítězům literární soutěže Internet a můj handicap, tak projektu, který získal Cenu Nadace Vodafone Rafael za ICT inovace pro důstojnější život lidí se zdravotním postižením. Tu (spolu s finanční prémií 200 000 Kč) letos obdrželo Centrum dětského sluchu Tamtam za aplikaci Znakujte s námi. Aplikace je určena primárně slyšícím rodičům neslyšících dětí a pomáhá jim v plnohodnotné komunikaci se svými sluchově postiženými dětmi. První místo v soutěži Internet a můj handicap pak obsadil Richard Bureš z Ratíškovic za příspěvek Nový život.

Předávání Ceny Nadace Vodafone Rafael – Jana Fenclová a Adriana Dergam

Stejně jako v minulém roce proběhla soutěž o nejlepší přednášky v jednotlivých sekcích a nejlepší expozici. Vítězové, kteří dostali od publika nejvíce hlasů, obdrželi po pěti tisíci korunách. „Ošizeni“ ale nebyli ani hlasující, dvacet vylosovaných si odneslo flash disk.

V dopoledním společném programu podle hlasování publika nejvíce zaujala přednáška Filipa Maleňáka o aplikaci Záchranka., který převzal ocenění i za nejlepší expozici. V sekci o přístupnosti nejen webu bodovala přednáška Marka Salaby o novém orientačním systému pro zrakově postižené. Účastníci se sluchovým postižením ve své sekci nejvíce ocenili přednášku Lucie Břinkové a Zuzany Hájkové o projektu Deaf Friendly, v sekci o vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením získal nejvíce hlasů Jiří Vaňásek, který informoval o chystaných změnách v podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Networking

Konference INSPO také slouží jako místo pro setkávání se a prostor pro výměnu zkušeností a získávání informací o aktuálních trendech v oblasti informačních a komunikačních technologií pro uživatele se specifickými potřebami. Osobně opět velmi oceňuji neformálního a přátelského ducha celé konference.

Diskuse před stánkem Teiresia

Zpětná vazba účastníků

Konference je po obsahové i organizační stránce účastníky velmi vysoce hodnocena. Níže cituji alespoň několik vzkazů z hodnotícího dotazníku.

Vzkázala bych jedině obrovské poděkování za perfektně zorganizovanou akci, na kterou se každý rok moc těším a nikdy nejsem zklamaná. Jen tak dál a už se nemůžu dočkat příštího ročníku!

Poděkování za hladký průběh a naprosto dokonalý servis od asistentů či asistentek. Moc mi pomohli.

Skvělá témata, výborná organizace, jen tak dál!!!

Díky, perfektně připravené a dotažené až k hodnotícímu formuláři 🙂

Velké díky! Konference je velmi opravdová, prakticky a přímo užitečná. Cenná je reakce lidí, pro které jsou technologie určeny.

Detailněji se s hodnocením ze strany účastníků můžete v případě zájmu seznámit v článku Jak jste byli spokojeni s konferencí INSPO 2017? Ptali jsme se účastníků.

Videozáznamy z INSPO 2017 na YouTube

K dispozici už jsou videozáznamy všech prezentací, které na konferenci zazněly. I u nich je dbáno na maximální přístupnost. Kromě pohledu na prezentaci obsahují i pohled na přednášejícího, na tlumočníka do znakového jazyka a jsou opatřeny i titulky. Každý zájemce tak může zhlédnout prezentaci způsobem, který mu bude nejlépe vyhovovat.

Fotografie z INSPO 2017 na Flickru

INSPO 2017, 25. 3. 2017

Pozvánka na další ročník

Závěrem nezbývá než poděkovat Jaroslavu Winterovi a všem, kdo se o další vydařený ročník konference INSPO zasloužili. Osobně je mi velkou ctí, že jsem opět mohl být při tom.

Další ročník konference INSPO proběhne v sobotu 7. dubna 2018 v Kongresovém centru Praha a my už nyní hledáme přednášející na konferenci INSPO 2018.

Aplikace Záchranka – nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2016

ZáchrankaAplikace Záchranka získala v soutěži Mobilní aplikace roku cenu za nejpřístupnější aplikaci. Aplikace umožňuje v případě nouze jednoduchým způsobem kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu a současně odeslat záchranářům informace o vaší přesné poloze, které mohou posloužit pro vaši záchranu.

Kromě této stěžejní funkce toho aplikace samozřejmě nabízí mnohem více – od možností vyhledat nejbližší pohotovost či lékárnu až po návody, jak postupovat v případě poskytnutí první pomoci. Detailní popis toho, co aplikace umí, je k dispozici například přímo na webu Záchranky či v recenzi Karla Giebische Záchranka – mějte život neustále pod dohledem.

Mě v kontextu získání ceny za nejpřístupnější aplikaci v soutěži Mobilní aplikace roku samozřejmě nejvíce zajímalo vše, co se týkalo zpřístupnění této aplikace i pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Filipa Maleňáka jsem proto požádal o odpovědi na několik otázek.

Co Vás vedlo k tomu, aby aplikace Záchranka byla přístupná?

Požadavek na přístupnost aplikace vzešel od komunity nevidomých, které tato aplikace velmi zaujala. Rádi jsme tak aplikaci upravili, aby byla dostupná opravdu pro všechny, zvlášť když dnešní mobilní telefony tyto možnosti nabízejí.

Narazili jste při jejím zpřístupňování na něco, co Vás zaskočilo?

Se zpřístupněním aplikace nám pomáhal Karel Giebisch, postupně jsme aplikaci upravovali dle jeho podnětů. Nenalezli jsme žádný problém. Zmínil bych však, že pohodlnější byla úprava aplikace pro iOS. Tento systém poskytuje velké množství funkcí pro nevidomé.

Kde jste čerpali znalosti ohledně přístupnosti?

Znalosti jsme čerpali z Accessibility Programming Guidelines for iOS a také z návodů na různých fórech, kde jsou postupy pro přístupnost aplikací popsány.

Dovedete prosím odhadnout časovou a finanční náročnost úprav, souvisejících s přístupností?

Finanční náročnost se pohybovala v řádech jednotek procent celkového rozpočtu na vývoj. Co se týká času, aplikaci jsme upravovali přibližně týden a následně týden testovali.

Z výše uvedených odpovědí je zřejmé, že zpřístupnění mobilní aplikace není nic finančně ani časově náročného. Stačí tedy mít jen tu správnou motivaci, chuť udělat něco pro své uživatele a potřebné znalosti a svět je hned o jednu přístupnější aplikaci bohatší 🙂

Poděkování

Závěrem nezbývá než ocenit skvěle odvedenou práci vývojářů Záchranky, poblahopřát jim k umístění v soutěži a poděkovat Karlu Giebischovi z IT Gieb a Filipu Maleňákovi z Medical Information Technologies za poskytnutí informací, potřebných k sepsání tohoto článku.

Testování přístupnosti v soutěži Mobilní aplikace roku 2016

Mobilní aplikace roku 2016Mobilní zařízení jsou dnes pro uživatele s těžkým zdravotním postižením naprosto neocenitelnými pomocníky. Umožňují jim totiž v terénu samostatně vykonávat činnosti, které ještě před pár lety mohli dělat jen s pomocí jiné osoby či na stolním počítači. Základní funkce – telefonování a psaní SMS – už dnes u řady uživatelů není důvodem, proč si mobilní telefon či tablet pořizují, a mobilní zařízení jim stále více primárně slouží jako prostředek pro získávání informací. Nevidomí či slabozrací uživatelé si mohou pomocí nich spravovat elektronickou poštu či svůj bankovní účet, vyhledávat informace na webu, může jim posloužit jako čtečka elektronických knih, mohou přes ně nakupovat, vyhledávat v jízdních řádech či získávat informace z nádražních informačních tabulí.

K tomu, aby tato skupina uživatelů mohla bezezbytku využívat možnosti, které dnešní mobily a tablety nabízí, je ale třeba, aby mobilní zařízení a aplikace v nich byly přístupné. To znamená, aby s v případě uživatelů s těžkým zrakovým postižením (na jejichž potřeby jsme se během testování zaměřili nejvíce) s nimi bylo možné pracovat bez zrakové kontroly pouze pomocí hlasového nebo hmatového výstupu.

Jak jsme testovali

Jsme proto velmi rádi, že jsme mohli navázat na loňskou úspěšnou spolupráci s organizátory soutěže Mobilní aplikace roku, i letos v této soutěži hodnotit přístupnost a následně jedné z aplikací udělit ocenění Nejpřístupnější aplikace.

Vlastní testování aplikací opět proběhlo formou expertního a uživatelského testování – tedy praktického vyzkoušení funkčnosti a ovládání aplikace na telefonu s aktivním odečítačem obrazovky. Přístupnost jsme testovali na platformách iOS (odečítač obrazovky Voice Over) a Android (odečítač obrazovky Talk Back). Hodnocená kritéria byla inspirována pravidly pro tvorbu uživatelských rozhraní, v nichž je přístupnost zmiňována, a vycházela i z principů pravidel přístupnosti WCAG 2.0 či Mobile Accessibility Guidelines od BBC.

Zvolená kritéria vypadala následovně a v obecné rovině měla následující výsledky.

1. Čitelnost obsahu

Veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače.
Z testovaných aplikací čtvrtina vykazovala problém s nedostupností obsahu, přičemž se jednalo o situace očekávané i neočekávané. Očekávané bylo, že hry budou přístupné hůře či vůbec, což se potvrdilo. Problémy se ovšem vyskytly i v aplikacích, které nabízí standardní textový a multimediální obsah, což překvapující bylo. V tomto případě na vině bylo použití nestandardních komponent uživatelského rozhraní, s nimiž odečítací funkce neumí interagovat.

2. Identifikace prvků

Každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.

Při letošním testování se opakovaly v této oblasti stejné problémy z minulého roku, tj. problémy při sekvenčním průchodu obrazovkou. Prakticky všechny aplikace kromě té vítězné měly aspoň drobný problém se sekvenčním průchodem obrazovkou. Ten je důležitý pro uživatele, kteří nezvládnou zaměřit ovládací prvky přímo na displeji, což je většina uživatelů odečítacích funkcí. Problém je způsoben mixováním různého obsahu na jedné obrazovce, i když se vizuálně tváří, že je vícevrstevnatý, dále mixováním nativních obládacích prvků a prvků prezentovaných skrze webové oblasti bez
implicitního ošetření přístupnosti a nakonec bývá tento problém způsoben interaktivními prvky, které v závislosti na fokusu mění svůj vzhled či obsah.

Problematičnost tohoto aspektu přístupnosti je navíc v tom, že uživatelská zkušenost s takto se chovající aplikací může být pozitivní i negativní v závislosti na tom, jak uživatel je plně seznámen s asistivními funkcemi svého mobilního zařízení. Některé způsoby ovládání nejsou v zásadě špatné, ale začátečníkům činí obtíže a tudíž je nutno brát na zřetel tuto nejhorší variantu.

3. Popis prvků

Každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.

Více než polovina aplikací se potýkala s problémem implicitně nepopsaných grafických ovládacích prvků, což při velkém množství takových prvků může vést až k nepřístupnosti aplikace. Taková situace ani u jedné z aplikací nenastala, ale i přesto to nesnižuje důležitost tohoto aspektu přístupnosti. Ten se pojí i se schopností správně rozpoznat typ a stav ovládacích prvků, kde jsme nezaznamenali vážnější komplikace.

4. Ovládání prvků

Každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.

Žádná z aplikací nevykazovala chování, které by zabraňovalo ovládání jejích prvků s podporou asistvních funkcí s výjimkou případů, kdy v aplikaci nebyla přístupná větší oblast obrazovky. Kéž by i ostatní pravidla bylo možné hodnotit nad testovanými aplikacemi takto pozitivně.

5. Struktura rozhraní

Aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy, přepínače panelů či výchozí tlačítka Zpět.

Strukturální prvky testované aplikace používaly spíše sporadicky, což je rozhodně škoda, neboť to zvyšuje uživatelský komfort při používání asistivních funkcí a to zejména vlivem větší předvídatelnosti uživatelského rozhraní aplikací.

Tento problém pramení zejména z použití nestandardních ovládacích prvků, které nemají korektně definováno přístupnostní rozhraní. Lze se tomu vyhnout používáním standardních ovládacích prvků, které nejsou zřejmě pro vývojáře dostatečně atraktivní, i když nabízí velké možnosti přízpůsobení a implementují přístupnostní rozhraní samy o sobě.

A jak to celé dopadlo?

Zvláštní cenu Blind Friendly za nejpřístupnější aplikaci roku 2016 jsme udělili mobilní aplikaci, která dosáhla nejlepších výsledků v expertním a uživatelském posouzení přístupnosti. Hodnotili jsme vítězné aplikace v každé kategorii, pro kterou hlasovala veřejnost a vybírali tu aplikaci, která měla z hlediska přístupnosti nejméně chyb.

ZáchrankaJako nejlepší aplikaci z hlediska přístupnosti jsme z námi testovaných aplikací vyhodnotili aplikaci Záchranka. Jak už napovídá její název, aplikace umožňuje v případě nouze jednoduchým způsobem kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu. Současně odesílá informaci o přesné poloze a další užitečné informace, které slouží pro záchranu toho, kdo aplikaci k témuto účelu použije.

Aplikace Záchranka je na tom z hlediska přístupnosti opravdu skvěle a jistě může posloužit i jako vzor, jak by přístupná aplikace měla vypadat. Blíže se s ní s její přístupností můžete seznámit v článku Aplikace Záchranka – nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2016.

Poděkování

Na závěr bych rád poděkoval Martině Paroubkové a Kateřině Bartas z organizačního týmu soutěže Mobilní aplikace roku, které opět přijaly naši nabídku na spolupráci a mají velkou zásluhu na tom, že přístupnost dostala v této soutěži i při samotném vyhlašování výsledků odpovídající a důstojný prostor. Mé poděkování patří také Romanu Kabelkovi a Michalu Jelínkovi, kteří se do testování aktivně zapojili a odvedli na něm velký kus práce. Romanovi taktéž patří poděkování za pomoc s přípravou tohoto článku.

Kam dál

Chcete tvořit přístupné mobilní aplikace a nevíte, jak na to? Následující zdroje vám mohou pomoci seznámit se s touto tématikou. Není se čeho obávat, principy přístupnosti jsou stále stejné a to hlavní z nich shrnují výše popsaná kritéria, podle nichž jsme testovali.