Archiv štítku: Statistiky

Kolik je v České republice zrakově postižených lidí?

Otázku Kolik vlastně je lidí s těžkým postižením zraku? dostávám poměrně často od studentů, na školeních i konferencích. Dlouhou dobu jsem na ni odpovídal slovy přibližně 100 000, nicméně na základě aktuálně dostupných informací se zdá, že toto číslo je nadhodnoceno a zasloužilo by si zrevidovat.

285 miliónů celosvětově, ~74 tisíc v ČR

Přesnou hodnotu se nejspíš nedozvíme nikdy, můžeme se ale opírat o průzkumy, statistická zjištění a počty uživatelů vybraných služeb. A samozřejmě také záleží na tom, koho všeho zahrneme do skupiny lidí se zrakovým postižením. Nespadá sem automaticky každý, kdo nosí dioptrické brýle, za lidi s těžkým zrakovým postižením jsou naopak považování až ti, kterým už dioptrické brýle nepomáhají.

Světová zdravotnická organizace uvádí (viz Global data on visual impairment), že na světě žije 285 miliónů lidí se zrakovým postižením (z toho 39 miliónů nevidomých).

Evropská unie nevidomých odhaduje, že v Evropě žije přibližně 30 miliónů lidí se zrakovým postižením.

Na základě údajů z Výběrového šetření zdravotně postižených osob, které provedl v roce 2013 Český statistický úřad, je v České republice přibližně 65 tisíc lidí s těžkým zrakovým postižením (6 % z přibližně 1,1 miliónu lidí se zdravotním postižením v ČR).

Pokud bychom do českých podmínek promítli poměrně přesná čísla z Německa (viz Blindness in Germany–today and in 2030 – detaily viz plný text příspěvku Erblindung in Deutschland – heute und 2030 ve Springeru), pak dostáváme:

  Česká republika Německo
Populace 10,65 milionů 82,67 milionů
z toho těžce zrakově postižených ~83 tisíc ~645 tisíc
z toho nevidomých a prakticky nevidomých ~19 tisíc ~145 tisíc
z toho nevidomých, kteří nemají ani světlocit ~600 ~5 tisíc

Způměrováním hodnot 65 tisíc a 83 tisíc se dostáváme k číslu 74 tisíc, které jsem uvedl i v nadpisu této kapitoly.

Kdo je zrakově postižený?

Mezinárodní klasifikace zrakového postižení

Střední slabozrakost
Zraková ostrost s nejlepší možno korekcí: maximum menší než 6/18 – minimum rovné nebo lepší než 6/60.
Silná slabozrakost
Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 – minimum rovné nebo lepší než 3/60.
Těžce slabý zrak
Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 – minimum rovné nebo lepší než 1/60. Koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů.
Praktická nevidomost
Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena.
Úplná nevidomost
Ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5.

Míra zrakového postižení se měří pomocí tzv. Snellenových tabulek. Uvádí se ve zlomku, kde čitatel značí vzdálenost v metrech, při které je schopen člověk se zrakovým postižením přečíst daný text, jmenovatel poté říká, z jaké vzdálenosti jej byl schopen přečíst člověk bez zrakového postižení.

Další informace najdete například na stránkách Zrakové vady, Klasifikace zrakového postižení či Zrakové vady – Nejčastější zrakové diagnózy u dětí v SPRP.

Ne každý zrakově postižený je nevidomý

Zavádějícím tvrzením, se kterým se občas setkávám, je zaměňování pojmů (těžce) zrakově postižený a nevidomý. Zrakové postižení zahrnuje lidi s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností a ne každý, kdo je zrakově postižený, je současně nevidomý.

Obvyklým trikem, jak vyvolat dojem, že cílová skupina daného produktu či služby je výrazně vyšší, než tomu ve skutečnosti je, je postavit na jednu stranu reálný počet nevidomých uživatelů, kteří aktuálně produkt či službu využívají (ten obvykle bývá v řádu desítek, až stovek, maximálně nižších jednotek tisíc), a na druhou pak skupinu všech zrakově postižených.

Což je pochopitelně velmi zavádějící a takové tvrzení může způsobit nedorozumění, člověka neznalého věci snadno zmást a vyvolat u něj dojem, že cílová skupina je extrémně široká (ačkoliv tomu tak ve skutečnosti vůbec není).

V takových situacích je vždy dobré si upřesnit, zda se bavíme o cílové skupině uživatelů nevidomých, nevidomých i prakticky nevidomých, nebo těžce zrakově postižených obecně. Jinak budeme „míchat hrušky s jabkama“ a k žádným závěrům, odrážejícím realitu, se z logiky věci nemůžeme dostat.