Archiv štítku: screenreader

Proč je nejen pro nevidomé uživatele dobré mít výstižné texty odkazů

Jedno ze základních pravidel přístupnosti říká, že z textu (označení) každého odkazu by měl uživatel poznat, kam odkaz vede a co může uživatel na cílové stránce očekávat. Proč je toto pravidlo nejen z hlediska přístupnosti důležité a z jakých potřeb toto pravidlo vychází?

Odpověď je celkem nasnadě: protože uživatel snadno pozná, kam jej odkaz zavede. A to je věc, kterou hádám ocení každý návštěvník webové stránky. Nevýstižné texty odkazů dokáží frustrovat uživatele stejně jako chodba plná dveří, na kterých jsou sice cedulky, ale jejich obsah nám nic neříká o tom, co nebo kdo se za dveřmi nachází.

Jednou ze skupin uživatelů, pro kterou jsou smysluplné a výstižné texty odkazů naprosto zásadní a mohou jim významně usnadnit práci s webem, jsou uživatelé screen readerů (odečítačů obrazovky) – tedy uživatelé nevidomí či prakticky nevidomí.

Screen reader (odečítač obrazovky) je speciální program, který umí získat z webové stránky textové informace a prostřednictvím hlasového nebo hmatového výstupu je předat uživateli. Zprostředkovat tímto způsobem je možné nejen vlastní obsah, ale i sémantické informace (samozřejmě za předpokladu, že jsou na webové stránce k dispozici). Ty mohou uživateli pomoci zorientovat se, jakou má daný element stránky roli (zda se jedná o nadpis, položku seznamu, tlačítko, odkaz, atp.).

Proč jsou odkazy s nevýstižným označením komplikací pro nevidomé uživatele

Primární příčina, proč jsou odkazy „více“, „zde“ či „tady“ problematické, není v rovině technické (tedy ne že by odečítače obrazovky neuměly přečíst kontext odkazu), ale v tom, že jejich použití brzdí uživatele při práci a pro splnění cíle, kvůli kterému na stránku přišel, tak musí vynaložit zvýšené úsilí. Práce se stránkou prostřednictvím hlasového výstupu je pomalejší už sama o sobě, a není ji proto třeba uživateli ještě komplikovat nevhodným označením odkazů.

To, jak rychle a efektivně bude moci uživatel odečítače obrazovky s webovou stránkou pracovat a udělat na ní to, co potřebuje, je tedy pro něj poměrně zásadní.

Ukažme si to na příkladu. Představte si, že máte před sebou webovou stránku, na níž chcete najít odkaz na pozvánku na akci, jíž se chcete zúčastnit. Má to ale jeden háček – na stránku se nesmíte podívat, informace z ní si pouze můžete nechat přečíst screen readerem.

Jaké možnosti se nabízí?

Funkce Najít

První metoda, poměrně hojně používaná kvůli své jednoduchosti, ale ne vždy vedoucí ke kýženému cíli, je metoda „náhodných výbuchů“, spočívající ve vyhledávání konkrétní informace pomocí funkce Najít (Ctrl+F). Uživatel zkouší hledat slova (či části slov), pomocí nichž by mohl požadovaný odkaz dohledat – což se někdy zadaří, někdy ne. Obecně platí, že při použití této metody hodně záleží jak na dovednosti konkrétního uživatele zformulovat dotaz pro hledání, tak na tom, zda se daný řetězec na stránce vyskytuje.

Pokud bych chtěl odkaz na pozvánku tímto způsobem najít, ale text odkazu na pozvánku bude v podobě Klikněte zde pro vice informací a ani okolní text nebude tuto informaci obsahovat, nejspíš nebudu úspěšný.

Pohyb po odkazech

Další možností je projít si cíleně jen ty prvky stránky, které mohou získat focus (mezi ně patří i odkazy). Lze k tomu použít buď tabulátor, nebo využít funkci screen readeru a nechat si zobrazit seznam formulářových prvků či odkazů. Tím si mohu okruh prohledávaných informací významně snížit, ale opět platí to, že pokud texty odkazů nejsou dostatečně výstižné, nemusí být snadné zjistit, kam který odkaz vede. Technicky je samozřejmě možné si u každého odkazu přečíst jeho kontext, ale zde je opět riziko, že okolní text relevantní informaci nebude obsahovat.

JAWS – dialogové okno Vybrat odkaz

Přečtení celé stránky od začátku do konce

Třetí – nejpracnější a časově nejnáročnější – metoda spočívá v pročtení celé stránky od začátku až do konce. Tento způsob práce se stránkou zaručí, že žádnou (přístupně prezentovanou) informaci na stránce neminu, ale v praxi takto kvůli enormní časové náročnosti s webem nikdo nepracuje.

Co z toho plyne?

Z výše uvedených příkladů je zřejmé, že výstižné označování odkazů může uživatelům práci se stránkou významně zjednodušit. Nejen těm nevidomým, ale prakticky všem, kdo nechtějí metodou pokus-omyl zkoušet, který že odkaz je ten pravý. Jako třeba v případě, ilustrovaném screenshotem níže, na kterém je pod sebou sedm identických odkazů Tisková zpráva.

Screenshot – sedm identických odkazů Tisková zpráva

Je také velmi důležité, aby nosičem informace byl text odkazu, ne třeba obsah atributu title. Použití atributu title je z hlediska přístupnosti také problematické a lze jej doporučit jen ve výjimečných případech.

Jak na to?

Řešení je poměrně snadné – volit texty odkazů tak, aby i samy o sobě dávaly smysl a popisovaly cíl, na který odkaz vede.

Nevhodné řešení

Více informací najdete zde.

Vhodné řešení

Více informací najdete v pozvánce na Dětský den.

Aktualizace 14. dubna 2017

Tématu se věnuje i Dan Dočekal v článku TIP#371: Proč neodkazovat slovem „zde“? a naprosto jednoznačně podporuje používání výstižných textů odkazů.

Odečítač obrazovky JAWS: aktualizace české verze 17 a vydání anglické verze 18

V uplynulých dnech byly oficiálně zveřejněny dvě aktualizace odečítacího programu JAWS. Pojďme si stručně představit, co nového uživatelům přinášejí.

JAWS for WindowsČeský JAWS 17.0.2619.8

Instalační soubory aktualizovaného vydání českého JAWSu verze 17.0.2619.8 lze najít na známých adresách

Aktualizované vydání jsme v GALOPu zveřejnili při příležitosti konání workshopů o výpočetní technice pro zrakově postižené uživatele, jež proběhly v sobotu 5. listopadu ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně.

Předchozí české vydání verze 17 není nutné odebírat, nové vydání CS08 lze instalovat přes dřívější české verze JAWSu 17.

Vydání CS08 přináší zejména celou řadu změn, obsažených obsažených v červnovém, červencovém a srpnovém anglickém vydání (detailní popis je pro zájemce k dispozici v angličtině na stránce Enhancements and Improvements in JAWS 17), znovuzprovoznění JAWS kurzoru v prohlížeči Mozilla Firefox a opravu zdrojů Počasí a Slovník cizích slov ve funkci Prozkoumat.

Anglický JAWS 18.0.1835

Na konci října vydala americká společnost Freedom Scientific po třech betaverzích finální verzi odečítacího programu JAWS 18 (více informací v angličtině viz tisková zpráva nebo What’s New in JAWS 18 Screen Reading Software). Anglickou verzi JAWSu rozhodně nelze doporučit pro práci v českém prostředí (uživatelům doporučuji vyčkat vyčkat na českou lokalizaci), ale pro zájemce může být zajímavé zmínit, jaké novinky JAWS 18 přináší.

První velkou novinkou je zajištění kompatibility a bezproblémové spolupráce s připravovanou verzí zvětšovacího programu ZoomText 11. Jak Freedom Scientific, tak AiSquared patří pod křídla společnosti VFO Group, takže je celkem přirozená snaha naučit bývalé konkurenční produkty více spolupracovat.

Mezi nové funkce JAWSu 18 patří také možnost velmi snadné migrace uživatelského nastavení JAWSu 17, která je v systému nainstalována (pro starší verze toto bohužel není možné kvůli výrazným změnám ve struktuře souborů s nastaveními). Tato migrace bude automaticky nabídnuta po instalaci JAWSu 18 a uživatel tedy nebude muset novou verzi JAWSu nastavovat ručně.

JAWS 18 také umožní snadný import a export uživatelských nastavení. Takto bude možné přenášet kompletní nastavení JAWSu nebo například jen nastavení pro určitou konkrétní aplikaci nebo určitý dokument třeba z jednoho počítače na druhý.

Další novou funkcí je hlasová odezva myši. To v praxi znamená, že JAWS bude automaticky číst, na co myš ukazuje. Tuto funkci pravděpodobně nejvíce ocení uživatelé se zbytky zraku, kteří občas kromě klávesnice používají i myš. Díky této funkcí získají větší jistotu, na co myší ukazují. Odezvu myši bude možné konfigurovat a například nastavit její časovou prodlevu, množství hlášených informací atp.

Prioritou JAWSu 18 je také zlepšení dotykového ovládání, které souvisí s rostoucí nabídkou konvertibilních notebooků, tabletů a dalších počítačů s dotykovými displeji. Cílem vývojářů je dosažení komfortu dotykového ovládání na podobné úrovni jako u mobilních zařízení Apple s odečítačem VoiceOver.

Poslední velkou novinkou je pak podpora hlasů Vocalizer Expressive 2.2 od společnosti Nuance, které jsou uživatelům JAWSu 18 nabízeny bezplatně.

Odečítač a zvětšovač obrazovky ShinePlus září v češtině

Odečítač a zvětšovač obrazovky ShinePlus pro Android je konečně k dispozici v lokalizované verzi. Česky jej naučil Matěj Plch (mimo jiné autor blogu Blind Android), kterému za to patří obrovský dík.

Co je to ShinePlus?

ShinePlus - logoShinePlus je nový odečítací a zvětšovací program pro systém Android, vyvíjený jihokorejskou společností SHINE ATLAB. Funguje jako většina programů obdobného typu, tj. běží jako služba na pozadí systému, která odesílá zobrazované informace hlasové syntéze a ta je následně uživateli předčítá.

Odečítání i zvětšování funguje nejen v prostředí operačního systému, ale také ve všech běžících aplikacích. ShinePlus je vhodný nejen pro uživatele zcela nevidomé, ale vzhledem k tomu, že obsahuje i zvětšovací funkce, jej mohou používat i uživatelé těžce slabozrací či prakticky nevidomí. Tyto funkcionality samozřejmě lze vzájemně kombinovat v závislosti na individuálních potřebách každého uživatele.

Proč si ShinePlus pořídit?

ShinePlus - screenshot

  • Nulová pořizovací cena: aplikace je zdarma skrze standardní distribuční kanál, tedy Google Play.
  • Výborná optimalizace a rychlá odezva: ShinePlus je dobře navržená a optimalizovaná aplikace, takže i na hardwarově slabších mobilních telefonech je jeho odezva opravdu rychlá s jakoukoliv hlasovou syntézou.
  • Situační gesto: jedná se o gesto (rychlé švihnutí zdola nahoru), jehož význam se mění v závislosti na otevřené aplikaci či části systému, ve které se uživatel aktuálně nachází. Při uzamknutém displeji jej toto gesto okamžitě odemkne, je možné pomocí něj rychle přijmout hovor či spustit plynulé čtení.
  • Snazší práce s notifikacemi: ShinePlus oproti TalkBacku přistupuje k jednotlivým oznámením samostatně a nečte je jako celek. Což znamená, že uživatel si může snadno dohledat jen tu informaci, která jej zajímá, a ostatní může nechat být.
  • Komfortnější manipulace s posuvníky: na požadovaný posuvník se lze došvihat standardním způsobem a pak už je možné jej posunout na libovolnou hodnotu rychlým šviháním prstu zdola nahoru nebo obráceně.

Co ShinePlus zatím neumí

  • Chybí podpora braillských řádků.
  • Práce s textem zatím není tak efektivní jako v případě TalkBacku.
  • Možnosti navigace na webu jsou chudší.

Česká lokalizace

První verzí s českou lokalizací je ta s číslem 4.4.6, vydaná 13. října 2015. Protože se jedná o první verzi s češtinou, lokalizace se nevyhnula některým dětským nemocem, které nelze odhalit jinak, než nasazením lokalizace v praxi a jejím používáním v reálu. Matěj Plch naštěstí na tuto situaci velmi pohotově zareagoval a již během tohoto víkendu odeslal vývojářům první update české aktualizace, obsahující jak postřehy uživatelů, tak své vlastní poznatky, na které narazil během používání lokalizované verze ShinePlus.

Workshopy ve Středisku Teiresiás

Workshop o ShinePlus bude na programu v sobotu 14. listopadu 2015 jako jeden z workshopů o ICT ve Středisku Teiresiás. Registrovaní zájemci se s ním budou moci detailněji seznámit pod vedením toho nejpovolanějšího – totiž Matěje Plcha, který jej testuje a zasloužil se i o jeho lokalizaci. O velkém zájmu o tuto novinku na poli zvětšovacích a odečítacích programů mezi uživateli nejlépe svědčí skutečnost, že Matějův workshop je již plně obsazen.

Související odkazy