Archiv štítku: odečítací program

WebAIM: probíhá 7. průzkum mezi uživateli odečítačů obrazovky

Americký WebAIM minulý týden spustil další ze svých průzkumů mezi uživateli screen readerů (odečítačů obrazovky): Screen Reader User Survey #7. Tento je již v pořadí sedmý, obsahuje 30 jednoduchých otázek a jeho vyplnění by nemělo zabrat více než 15 minut. Průzkum opět probíhá formou webového dotazníku a je otevřen všem zájemcům, kteří z jakéhokoliv důvodu používají při práci s webem odečítač obrazovky.

Cílem průzkumu je zjistit informace o aktuálních požadavcích a problémech uživatelů screenreaderů a sledovat změny oproti výsledkům předchozích průzkumů. Oproti předchozím průzkumům přibylo otázek týkajících se používání mobilních zařízení s odečítačem obrazovky – nově jsou respondenti dotazováni, zda každodenní činnosti raději provádějí v mobilních aplikacích či na webu nebo zda na mobilu pro psaní textu používají externí klávesnici.

Průzkum bude k dispozici do 1. listopadu 2017, výsledky by měly být zveřejněny ke konci roku 2017.

Pro zájemce, kteří by se rádi průzkumu zúčastnili, ale mohla by pro ně být překážkou angličtina, jsem opět připravil překlad všech otázek a odpovědí do češtiny (txt; 4 kB).

Pokud používáte odečítač obrazovky – ať už proto, že musíte, či jen k testování přístupnosti webů – najděte si chvilku a dotazník vyplňte. Pomůžete tím lépe poznat potřeby uživatelů odečítačů obrazovek při práci na webu.

Proč je nejen pro nevidomé uživatele dobré mít výstižné texty odkazů

Jedno ze základních pravidel přístupnosti říká, že z textu (označení) každého odkazu by měl uživatel poznat, kam odkaz vede a co může uživatel na cílové stránce očekávat. Proč je toto pravidlo nejen z hlediska přístupnosti důležité a z jakých potřeb toto pravidlo vychází?

Odpověď je celkem nasnadě: protože uživatel snadno pozná, kam jej odkaz zavede. A to je věc, kterou hádám ocení každý návštěvník webové stránky. Nevýstižné texty odkazů dokáží frustrovat uživatele stejně jako chodba plná dveří, na kterých jsou sice cedulky, ale jejich obsah nám nic neříká o tom, co nebo kdo se za dveřmi nachází.

Jednou ze skupin uživatelů, pro kterou jsou smysluplné a výstižné texty odkazů naprosto zásadní a mohou jim významně usnadnit práci s webem, jsou uživatelé screen readerů (odečítačů obrazovky) – tedy uživatelé nevidomí či prakticky nevidomí.

Screen reader (odečítač obrazovky) je speciální program, který umí získat z webové stránky textové informace a prostřednictvím hlasového nebo hmatového výstupu je předat uživateli. Zprostředkovat tímto způsobem je možné nejen vlastní obsah, ale i sémantické informace (samozřejmě za předpokladu, že jsou na webové stránce k dispozici). Ty mohou uživateli pomoci zorientovat se, jakou má daný element stránky roli (zda se jedná o nadpis, položku seznamu, tlačítko, odkaz, atp.).

Proč jsou odkazy s nevýstižným označením komplikací pro nevidomé uživatele

Primární příčina, proč jsou odkazy „více“, „zde“ či „tady“ problematické, není v rovině technické (tedy ne že by odečítače obrazovky neuměly přečíst kontext odkazu), ale v tom, že jejich použití brzdí uživatele při práci a pro splnění cíle, kvůli kterému na stránku přišel, tak musí vynaložit zvýšené úsilí. Práce se stránkou prostřednictvím hlasového výstupu je pomalejší už sama o sobě, a není ji proto třeba uživateli ještě komplikovat nevhodným označením odkazů.

To, jak rychle a efektivně bude moci uživatel odečítače obrazovky s webovou stránkou pracovat a udělat na ní to, co potřebuje, je tedy pro něj poměrně zásadní.

Ukažme si to na příkladu. Představte si, že máte před sebou webovou stránku, na níž chcete najít odkaz na pozvánku na akci, jíž se chcete zúčastnit. Má to ale jeden háček – na stránku se nesmíte podívat, informace z ní si pouze můžete nechat přečíst screen readerem.

Jaké možnosti se nabízí?

Funkce Najít

První metoda, poměrně hojně používaná kvůli své jednoduchosti, ale ne vždy vedoucí ke kýženému cíli, je metoda „náhodných výbuchů“, spočívající ve vyhledávání konkrétní informace pomocí funkce Najít (Ctrl+F). Uživatel zkouší hledat slova (či části slov), pomocí nichž by mohl požadovaný odkaz dohledat – což se někdy zadaří, někdy ne. Obecně platí, že při použití této metody hodně záleží jak na dovednosti konkrétního uživatele zformulovat dotaz pro hledání, tak na tom, zda se daný řetězec na stránce vyskytuje.

Pokud bych chtěl odkaz na pozvánku tímto způsobem najít, ale text odkazu na pozvánku bude v podobě Klikněte zde pro vice informací a ani okolní text nebude tuto informaci obsahovat, nejspíš nebudu úspěšný.

Pohyb po odkazech

Další možností je projít si cíleně jen ty prvky stránky, které mohou získat focus (mezi ně patří i odkazy). Lze k tomu použít buď tabulátor, nebo využít funkci screen readeru a nechat si zobrazit seznam formulářových prvků či odkazů. Tím si mohu okruh prohledávaných informací významně snížit, ale opět platí to, že pokud texty odkazů nejsou dostatečně výstižné, nemusí být snadné zjistit, kam který odkaz vede. Technicky je samozřejmě možné si u každého odkazu přečíst jeho kontext, ale zde je opět riziko, že okolní text relevantní informaci nebude obsahovat.

JAWS – dialogové okno Vybrat odkaz

Přečtení celé stránky od začátku do konce

Třetí – nejpracnější a časově nejnáročnější – metoda spočívá v pročtení celé stránky od začátku až do konce. Tento způsob práce se stránkou zaručí, že žádnou (přístupně prezentovanou) informaci na stránce neminu, ale v praxi takto kvůli enormní časové náročnosti s webem nikdo nepracuje.

Co z toho plyne?

Z výše uvedených příkladů je zřejmé, že výstižné označování odkazů může uživatelům práci se stránkou významně zjednodušit. Nejen těm nevidomým, ale prakticky všem, kdo nechtějí metodou pokus-omyl zkoušet, který že odkaz je ten pravý. Jako třeba v případě, ilustrovaném screenshotem níže, na kterém je pod sebou sedm identických odkazů Tisková zpráva.

Screenshot – sedm identických odkazů Tisková zpráva

Je také velmi důležité, aby nosičem informace byl text odkazu, ne třeba obsah atributu title. Použití atributu title je z hlediska přístupnosti také problematické a lze jej doporučit jen ve výjimečných případech.

Jak na to?

Řešení je poměrně snadné – volit texty odkazů tak, aby i samy o sobě dávaly smysl a popisovaly cíl, na který odkaz vede.

Nevhodné řešení

Více informací najdete zde.

Vhodné řešení

Více informací najdete v pozvánce na Dětský den.

Aktualizace 14. dubna 2017

Tématu se věnuje i Dan Dočekal v článku TIP#371: Proč neodkazovat slovem „zde“? a naprosto jednoznačně podporuje používání výstižných textů odkazů.

Spouštíme veřejné beta testování lokalizované verze screen readeru JAWS 18

Rádi bychom zájemcům nabídli vánoční dárek v podobě možnosti vyzkoušet si lokalizovanou verzi odečítacího programu JAWS 18, jehož veřejné beta testování dnes v GALOPu zahajujeme.

Instalační soubory najdete na adresách:

Instalační program má něco přes 150 megabajtů a pokud ještě nemáte v systému nainstalovánu aktuální verzi knihoven pro vestavěné OCR, tak si napoprvé navíc ještě stáhne dalších zhruba 84 megabajtů – během první instalace je tedy vhodné mít počítač připojen k Internetu, případně je možné si soubor FSOcr14.0.851ENU.exe stáhnout zvlášť a nainstalovat před vlastní instalací JAWSu.

Z nových funkcí bychom rádi zmínili možnost migrace uživatelského nastavení JAWSu 17, import a export uživatelských nastavení, možnost ztlumení audio výstupu z jiných aplikací, když mluví JAWS (funguje pouze při použití syntezátorů Vocalizer a RealSpeak), hlasovou odezvu myši či podporu nových hlasů Vocalizer Expressive 2.2, které si v případě zájmu můžete stáhnout ze stránky www.freedomscientific.com/Downloads/Synthesizers.

Kompletní soupis novinek JAWSu 18 je k dispozici na adrese www.galop.cz/doc/jaws/jaws18novinky.html.

Bližší informace v angličtině pak lze najít na následujících stránkách:

Český JAWS verze 18 podporuje všechny 32bitové i 64bitové edice Windows 7, 8.1 a 10; Windows XP a Windows Vista již podporovány nejsou.

Stejně jako u předchozích verzí probíhá instalace v jednom kroku, součástí instalace je i Hlasový výstup HLAS pro JAWS, takže pro instalaci na čistý počítač připojený k Internetu teoreticky stačí stáhnout a nainstalovat jeden jediný soubor.

Máte-li v počítači nainstalováno anglické vydání verze 18, je nutné je z počítače před instalací českého vydání odinstalovat (včetně komponenty „Freedom Scientific Talking Installer 18“).

Chcete-li s verzí 18 používat WinTalker Voice, Elišku, Zuzanu či Ivetu, je vhodné tyto syntezátory nainstalovat ještě před instalací JAWSu, budou pak pro ně automaticky vytvořeny příslušné hlasové profily.

Pro hlášení případných chyb prosím použijte adresu jaws@galop.cz. Všemi relevantními podněty se s kolegy budeme zabývat a pokusíme se je zohlednit při vydání finální české verze JAWS 18, jež by měla následovat během několika týdnů.

Na závěr bychom jako vždy rádi oficiálně poděkovali všem, kteří se v posledních měsících podíleli na testování nové verze, a stejně tak i vám všem, kteří svým podnětem v rámci veřejného testování ještě pomůžete JAWS 18 vylepšit.