Archiv štítku: odečítací program

E-shopy se mohou přizpůsobit nevidomým. Ty české mají ale stále co dohánět

V Česku je přes 36 tisíc e-shopů, na kterých je možné koupit cokoli od základních potravin přes nejrůznější služby až po luxusní šperky. Když na nich chce ale nakoupit nevidomý, ve většině případů se mu to nejspíš nepodaří. Zpřístupnit stránky pro čtecí zařízení přitom není složitou věcí, tvůrci webů ale mají o tomto problému jen minimální povědomí. „To, že s některým webem nemohou pracovat nevidomí, je způsobeno většinou jen drobnostmi,“ říkají samotní uživatelé.

Nevidomí dnes mohou díky dostupné technice psát e-maily, pohybovat se na internetu a na sociálních sítích, komunikovat s úřady nebo nakupovat online. Vše ale záleží na tom, jak a jestli vůbec jsou konkrétní portály přizpůsobené pro čtecí zařízení. Portálů, které tuto funkčnost dotáhly do konce, je zatím minimum. S přístupností mají přitom problémy i největší tuzemské e-shopy a stejný stav je možné zaznamenat i u portálů státní správy nebo internetových bankovnictví, které tak nevidomým komplikují třeba podnikání nebo vyřizování pro jiné naprosto banálních záležitostí.

Důkazem malého povědomí o důležitosti přístupnosti je i nyní nově udělená výjimka z EET pro zrakově handicapované podnikatele. Kdyby vývojáři více dbali na přístupnost nástrojů pro vydávání účtenek i s ohledem na čtečky, nebyla by tato výjimka nutná. V digitalizaci a přístupnosti je budoucnost. A zvláště pro handicapované, připomíná Karel Giebisch, specialista na přístupnost webů a aplikací, který je od narození nevidomý.

Možnost použití nejrůznějších aplikací přitom může – bez přehánění – znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Plně přístupná nevidomým je například aplikace Záchranka, která dokáže v případě potřeby kontaktovat Zdravotnickou záchrannou službu, oznámit přesnou polohu a další důležité informace.

Stejně tak se dnes čtecí zařízení pro nevidomé bez problémů vypořádají s mobilní aplikací taxislužby Liftago, vyznají se na e-shopech Košík.cz, CZC.cz nebo na cashback portálu Tipli.

Zrakově postižených je v Česku téměř 100 tisíc, přesto většina webových portálů jejich potřeby nereflektuje. Aby byl web přístupný, musí tomu být veškeré prvky přizpůsobené. Vše musí být popsáno textově, aby to byla čtečka schopná rozpoznat. Tudíž ikona lupičky bez popisku ‚hledat‘ je problém, stejně tak nápisy umístěné přímo v grafice, říká Michal Hardyn, zakladatel portálu Tipli, který je jedním z webů, jež potřebám nevidomých vyhověly.

Zpřístupnění webových stránek pro nevidomé nemusí být otázkou velkých investic. Specialisté na přístupnost webů v Česku přitom potvrzují, že často stačí jediná schůzka s vývojáři, během které je představena problematika přístupnosti a příklady již fungujících řešení, a během několika týdnů je znát výrazný posun. Většina společností u nás ale dosud neměla ambici se problémem přístupnosti zabývat.

Udělat web je jedna věc, ale zpřístupnit ho pro čtečky obrazovek je věc druhá, která bohužel v řadě případů zůstává naprosto opominuta, vysvětluje Karel Giebisch.

Největší problém spočívá v tom, že vývojáři a obecně tvůrci webů či mobilních aplikací nemají o problému přístupnosti žádné informace. To, že s některým webem nemohou pracovat lidé se čtečkami obrazovek, tedy nevidomí, je způsobeno většinou jen drobnostmi. Třeba nepodařenou strukturou stránek nebo chybějícími textovými popisky. Čtečka pak nedokáže identifikovat, jestli jste zrovna na košíku, zdali jsou produkty vloženy do košíku, nebo názvy polí, které je třeba vyplnit v objednávkovém formuláři, dodává Karel Giebisch.

Tipli je v současnosti nejrychleji rostoucím cashbackovým portálem u nás. Svým uživatelům vrací za nákupy v partnerských e-shopech až 33 %, což je nejvíce v České republice. Portál Tipli.cz byl spuštěn v říjnu 2016. V tuto chvíli má 150 000 uživatelů a řadí se mezi tři největší cashback portály v Česku, na Slovensku má prvenství. V červnu 2017 Tipli vstoupil na polský trh, do budoucna plánuje rozšířit své působení i v rámci dalších evropských států.

Článek napsala Klára Pirochová.

WebAIM: probíhá 7. průzkum mezi uživateli odečítačů obrazovky

Americký WebAIM minulý týden spustil další ze svých průzkumů mezi uživateli screen readerů (odečítačů obrazovky): Screen Reader User Survey #7. Tento je již v pořadí sedmý, obsahuje 30 jednoduchých otázek a jeho vyplnění by nemělo zabrat více než 15 minut. Průzkum opět probíhá formou webového dotazníku a je otevřen všem zájemcům, kteří z jakéhokoliv důvodu používají při práci s webem odečítač obrazovky.

Cílem průzkumu je zjistit informace o aktuálních požadavcích a problémech uživatelů screenreaderů a sledovat změny oproti výsledkům předchozích průzkumů. Oproti předchozím průzkumům přibylo otázek týkajících se používání mobilních zařízení s odečítačem obrazovky – nově jsou respondenti dotazováni, zda každodenní činnosti raději provádějí v mobilních aplikacích či na webu nebo zda na mobilu pro psaní textu používají externí klávesnici.

Průzkum bude k dispozici do 1. listopadu 2017, výsledky by měly být zveřejněny ke konci roku 2017.

Pro zájemce, kteří by se rádi průzkumu zúčastnili, ale mohla by pro ně být překážkou angličtina, jsem opět připravil překlad všech otázek a odpovědí do češtiny (txt; 4 kB).

Pokud používáte odečítač obrazovky – ať už proto, že musíte, či jen k testování přístupnosti webů – najděte si chvilku a dotazník vyplňte. Pomůžete tím lépe poznat potřeby uživatelů odečítačů obrazovek při práci na webu.

Proč je nejen pro nevidomé uživatele dobré mít výstižné texty odkazů

Jedno ze základních pravidel přístupnosti říká, že z textu (označení) každého odkazu by měl uživatel poznat, kam odkaz vede a co může uživatel na cílové stránce očekávat. Proč je toto pravidlo nejen z hlediska přístupnosti důležité a z jakých potřeb toto pravidlo vychází?

Odpověď je celkem nasnadě: protože uživatel snadno pozná, kam jej odkaz zavede. A to je věc, kterou hádám ocení každý návštěvník webové stránky. Nevýstižné texty odkazů dokáží frustrovat uživatele stejně jako chodba plná dveří, na kterých jsou sice cedulky, ale jejich obsah nám nic neříká o tom, co nebo kdo se za dveřmi nachází.

Jednou ze skupin uživatelů, pro kterou jsou smysluplné a výstižné texty odkazů naprosto zásadní a mohou jim významně usnadnit práci s webem, jsou uživatelé screen readerů (odečítačů obrazovky) – tedy uživatelé nevidomí či prakticky nevidomí.

Screen reader (odečítač obrazovky) je speciální program, který umí získat z webové stránky textové informace a prostřednictvím hlasového nebo hmatového výstupu je předat uživateli. Zprostředkovat tímto způsobem je možné nejen vlastní obsah, ale i sémantické informace (samozřejmě za předpokladu, že jsou na webové stránce k dispozici). Ty mohou uživateli pomoci zorientovat se, jakou má daný element stránky roli (zda se jedná o nadpis, položku seznamu, tlačítko, odkaz, atp.).

Proč jsou odkazy s nevýstižným označením komplikací pro nevidomé uživatele

Primární příčina, proč jsou odkazy „více“, „zde“ či „tady“ problematické, není v rovině technické (tedy ne že by odečítače obrazovky neuměly přečíst kontext odkazu), ale v tom, že jejich použití brzdí uživatele při práci a pro splnění cíle, kvůli kterému na stránku přišel, tak musí vynaložit zvýšené úsilí. Práce se stránkou prostřednictvím hlasového výstupu je pomalejší už sama o sobě, a není ji proto třeba uživateli ještě komplikovat nevhodným označením odkazů.

To, jak rychle a efektivně bude moci uživatel odečítače obrazovky s webovou stránkou pracovat a udělat na ní to, co potřebuje, je tedy pro něj poměrně zásadní.

Ukažme si to na příkladu. Představte si, že máte před sebou webovou stránku, na níž chcete najít odkaz na pozvánku na akci, jíž se chcete zúčastnit. Má to ale jeden háček – na stránku se nesmíte podívat, informace z ní si pouze můžete nechat přečíst screen readerem.

Jaké možnosti se nabízí?

Funkce Najít

První metoda, poměrně hojně používaná kvůli své jednoduchosti, ale ne vždy vedoucí ke kýženému cíli, je metoda „náhodných výbuchů“, spočívající ve vyhledávání konkrétní informace pomocí funkce Najít (Ctrl+F). Uživatel zkouší hledat slova (či části slov), pomocí nichž by mohl požadovaný odkaz dohledat – což se někdy zadaří, někdy ne. Obecně platí, že při použití této metody hodně záleží jak na dovednosti konkrétního uživatele zformulovat dotaz pro hledání, tak na tom, zda se daný řetězec na stránce vyskytuje.

Pokud bych chtěl odkaz na pozvánku tímto způsobem najít, ale text odkazu na pozvánku bude v podobě Klikněte zde pro vice informací a ani okolní text nebude tuto informaci obsahovat, nejspíš nebudu úspěšný.

Pohyb po odkazech

Další možností je projít si cíleně jen ty prvky stránky, které mohou získat focus (mezi ně patří i odkazy). Lze k tomu použít buď tabulátor, nebo využít funkci screen readeru a nechat si zobrazit seznam formulářových prvků či odkazů. Tím si mohu okruh prohledávaných informací významně snížit, ale opět platí to, že pokud texty odkazů nejsou dostatečně výstižné, nemusí být snadné zjistit, kam který odkaz vede. Technicky je samozřejmě možné si u každého odkazu přečíst jeho kontext, ale zde je opět riziko, že okolní text relevantní informaci nebude obsahovat.

JAWS – dialogové okno Vybrat odkaz

Přečtení celé stránky od začátku do konce

Třetí – nejpracnější a časově nejnáročnější – metoda spočívá v pročtení celé stránky od začátku až do konce. Tento způsob práce se stránkou zaručí, že žádnou (přístupně prezentovanou) informaci na stránce neminu, ale v praxi takto kvůli enormní časové náročnosti s webem nikdo nepracuje.

Co z toho plyne?

Z výše uvedených příkladů je zřejmé, že výstižné označování odkazů může uživatelům práci se stránkou významně zjednodušit. Nejen těm nevidomým, ale prakticky všem, kdo nechtějí metodou pokus-omyl zkoušet, který že odkaz je ten pravý. Jako třeba v případě, ilustrovaném screenshotem níže, na kterém je pod sebou sedm identických odkazů Tisková zpráva.

Screenshot – sedm identických odkazů Tisková zpráva

Je také velmi důležité, aby nosičem informace byl text odkazu, ne třeba obsah atributu title. Použití atributu title je z hlediska přístupnosti také problematické a lze jej doporučit jen ve výjimečných případech.

Jak na to?

Řešení je poměrně snadné – volit texty odkazů tak, aby i samy o sobě dávaly smysl a popisovaly cíl, na který odkaz vede.

Nevhodné řešení

Více informací najdete zde.

Vhodné řešení

Více informací najdete v pozvánce na Dětský den.

Aktualizace 14. dubna 2017

Tématu se věnuje i Dan Dočekal v článku TIP#371: Proč neodkazovat slovem „zde“? a naprosto jednoznačně podporuje používání výstižných textů odkazů.