Archiv štítku: iOS

Jak na iPhone přes VoiceOver (video a audio kurz)

Okamžik, z. ú. připravil pro začínající uživatele s těžkým postižením zraku audio a video kurz Jak na iPhone přes VoiceOver. VoiceOver je odečítač obrazovky, který je nedílnou součásti operačního systému iOS, a umožňuje s telefonem pracovat i bez zrakové kontroly.

Video kurz i jeho audio verze jsou koncipovány tak, aby se i úplný začátečník v postupných krocích naučil iPhone zcela samostatně používat. Výklad je uzpůsoben primární cílové skupině, tedy nevidomým uživatelům, kteří slyší při výkladu a předvádění jednotlivých funkcí kromě podrobného slovního popisu instruktora také přímé reakce hlasového výstupu mobilu. Video kurz umoňužje uživatelům sledovat, jak na telefonu správně provádět ovládací gesta.

Audio verze kurzu je mobilnější a využitelná například v přenosných audio přehrávačích přehrávačích. Kurz také může sloužit jako podpůrný materiál pro lektory obluhy kompenzačních pomůcek na bázi výpočetní techniky.

Obsah kurzu

  1. Popis iPhonu a jeho odemčení
  2. Prohlížení obrazovky a pohyb po plochách
  3. Telefonování
  4. Gesta pro pohyb po obrazovce a práce s rotorem
  5. Psaní textu
  6. Diktování a práce s kontakty
  7. Zprávy a akce rotoru
  8. Poznámky a editace textu
  9. Nastavení VoiceOveru a další gesta
  10. Přepínač aplikací
  11. Stavový řádek
  12. Ovládací centrum
  13. Oznamovací centrum
  14. Uzamčená obrazovka
  15. Obrazovka Dnes
  16. Vyhledávání pomocí Spotlightu
  17. Internetový prohlížeč Safari
  18. Instalace aplikací a jejich uspořádání

Jak a kde kurz získat?


Kurz byl připraven s finanční podporou Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

Testování přístupnosti v soutěži Mobilní aplikace roku 2017

Mobilní zařízení jsou pro uživatele s těžkým zdravotním postižením naprosto neocenitelnými pomocníky. Výrazně usnaďnují jejich mobilitu, zvyšují nezávislost a řada uživatelů s těžkým postižením zraku si už dnes bez nich nedokáže představit svůj život. Umožňují jim totiž samostatně vykonávat činnosti, které ještě před pár lety mohli dělat jen s pomocí jiné osoby či na stolním počítači. Obyčejné telefonování a psaní SMS už dnes pro spoustu uživatelů není důvodem, proč si mobilní telefon či tablet pořizují. Mobilní zařízení jim stále více primárně slouží jako přenosný počítač se vším všudy. Tablet či mobilní telefon jim umožňuje správu elektronické pošty či bankovní účet, vyhledávání informací na webu, může jim posloužit jako čtečka elektronických knih, nástroj pro nakupování, navigaci či vyhledávat v jízdních řádech.

K tomu, aby tato skupina uživatelů mohla beze zbytku využívat možnosti, které jim dnešní mobily a tablety nabízí, je ale třeba, aby mobilní zařízení a aplikace v nich byly přístupné. To znamená, aby uživatelů s těžkým zrakovým postižením (na jejichž potřeby jsme se během testování zaměřili nejvíce) mohli tato zařízení a aplikace používat bez zrakové kontroly pouze pomocí hlasového nebo hmatového výstupu.

Jsme proto velmi rádi, že jsme mohli navázat na úspěšnou spolupráci z předchozích let s organizátory soutěže Mobilní aplikace roku, i letos v této soutěži hodnotit přístupnost a následně jedné z aplikací udělit ocenění Nejpřístupnější aplikace.

Láďa Kubeček, lektor workshopu Taxi trochu jinak

Jak jsme testovali

Zvolená kritéria vypadala následovně a v obecné rovině měla následující výsledky.

1. Čitelnost obsahu

Veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače obrazovky.
U většiny testovaných aplikací jsme v tomto bodě nenaráželi na žádné problémy, prezentovaný obsah byl dostupný i pro odečítače obrazovky či při použití gesta pro zvětšení/přiblížení obsahu obrazovky.

2. Identifikace prvků

Každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.
Většina prvků rozhraní byla samostatně identifikovatelná jak při přímém dotyku, tak při sekvenčním průchodu obrazovkou. Zde se ale v některých případech stávalo, že některé prvky nebyly dosažitelné vůbec, případně jen náhodně.

3. Popis prvků

Každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.
U řady ovládacích prvků popisky zcela chyběly a jejich účel tak bylo možné odvodit pouze vyzkoušením. Rovněž tak některé prvky neposkytovaly dostatečné informace o svém typu a stavu. Obě tyto skutečnosti měly za následek

4. Ovládání prvků

Každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.
Pokud bylo prvky možné zaměřit pomocí odečítače obrazovky (a takových byla naštěstí většina), pak byly pomocí něj i ovladatelné.

5. Struktura rozhraní

Aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy, přepínače panelů či výchozí tlačítka Zpět.
Většina aplikací používala adekvátní strukturální prvky operačního systému, fokus se ve většině případů choval v rozhraní aplikace konzistentně.

Autorům testovaných aplikací nabízíme v případě zájmu zaslání detailnější zpětné vazby k přístupnosti jejich aplikace. V případě zájmu mě prosím kontaktujte.

A jak to celé dopadlo?

Zvláštní cenu za nejpřístupnější aplikaci roku 2017 jsme udělili mobilní aplikaci, která dosáhla nejlepších výsledků v expertním a uživatelském posouzení přístupnosti. Hodnotili jsme vítězné aplikace v každé kategorii, pro kterou hlasovala veřejnost a vybírali tu aplikaci, která měla z hlediska přístupnosti nejméně chyb.

Jako nejlepší aplikaci z hlediska přístupnosti jsme z námi testovaných aplikací vyhodnotili aplikaci Nevolejte.cz. Aplikace nabízí aktivní ochranu před nevyžádanými telefonními hovory a funguje na bázi komunity – to znamená, že všichni uživatelé společně vytváří jednu databázi nevyžádaných čísel. Rozhovor s autorem aplikace, Zdeňkem Valachem, si můžete přečíst v článku Aplikace Nevolejte.cz – nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2017.

Poděkování

Závěrem bych rád poděkoval Martině Odcházelové a Anetě Mielniczkové z organizačního týmu soutěže Mobilní aplikace roku, které nás oslovily s nabídkou na spolupráci a mají velkou zásluhu na tom, že přístupnost dostala v této soutěži i při samotném vyhlašování výsledků odpovídající a důstojný prostor. Mé poděkování patří také Romanu Kabelkovi, Michalu Jelínkovi, Karlu Giebischovi a Tomáši Valůškovi, kteří se do testování aktivně zapojili a odvedli na něm velký kus práce. Zejména Tomášovo zapojení dalo testování nový rozměr a umožnilo nám zaměřit se na bohužel stále relativně opomíjené potřeby uživatelů se zbytky zraku.

Těšíme se na spolupráci v dalším ročníku soutěže 🙂

Kam dál

Chcete tvořit přístupné mobilní aplikace a nevíte, jak na to? Následující zdroje vám mohou pomoci seznámit se s touto tématikou. Není se čeho obávat, principy přístupnosti jsou stále stejné a to hlavní z nich shrnují výše popsaná kritéria, podle nichž jsme testovali.

Přístupnost mobilních aplikací pro nevidomé uživatele

Přibývá uživatelů mobilních zařízení, kteří mají nějakou zrakovou vadu. Zpřístupnění mobilních aplikací pro nevidomé či těžce slabozraké uživatele se tak stále více dostává do popředí zájmu designerů i vývojářů a lze předpokládat, že v souvislosti s nedávno vydanou směrnicí EU o přístupnosti bude tento trend sílit. Nejen kvůli chystané legislativě je více než vhodné zohlednit jejich potřeby a při tvorbě mobilních aplikací nevytvářet bariéry, které by museli uživatelé překonávat.

Jak nevidomí uživatelé pracují s dotykovými mobilními zařízeními

Mobilní telefon má dnes člověk neustále po ruce. Díky možnostem, které chytrý telefon nabízí, slouží dnes skupině uživatelů s těžkým postižením zraku jako významná kompenzační pomůcka. Kromě standardních funkcí, mezi které lze zařadit volání či posílání textových zpráv, jim může nahradit například poznámkový blok, diář, diktafon, čtečku knížek, nástroj pro správu elektronické pošty, noviny či jízdní řád.

Současně platí, že pro tyto uživatele je použití mobilního telefonu v mnoha situacích jediná cesta k samostatnému provedení určité činnosti. Představte si například situaci, kdy stojíte na zastávce a potřebujete zjistit čas odjezdu nejbližšího spoje. Běžný postup je přečíst si tuto informaci na vývěsce s jízdním řádem. To ale třeba nevidomý člověk jednoduše udělat nemůže. Druhou možností je vyhledat si spojení přes aplikaci v mobilním telefonu. A právě tento druhý způsob, který z pohledu člověka bez zrakové vady může být vnímám spíše jako komfortní, než nezbytný, je pro nevidomé uživatele ideální možností, jak si tuto informaci zjistit nezávisle na pomoci někoho dalšího.

Co se týká technické stránky věci, textové informace z displeje mobilního zařízení zprostředkovávají nevidomým uživatelům tzv. odečítače (čtečky) obrazovky prostřednictvím hlasového (či hmatového) výstupu.

Na obou majoritních platformách jsou odečítače obrazovky nedílnou součástí systému a uživateli tak s jejich pořízením nevznikají žádné další vícenáklady. Na iOS mají nevidomí uživatelé k dispozici odečítač obrazovky VoiceOver, na Androidu pak odečítače TalkBack a ShinePlus.

Mobilní zařízení se poslepu ovládá prostřednictvím gest, která se mírně liší od těch, jež se používají při práci bez odečítače obrazovky. Případně je možné k němu připojit externí klávesnici nebo hmatový displej, který uživateli slouží jako vstupně–výstupní zařízení. Mobilní zařízení je pak možné pomocí něj ovládat, ale současně si na něm uživatel může informace číst v bodovém písmu.

S tím, jak mobilní telefon ve spojení s brailleským řádkem funguje v praxi, se můžete seznámit v následujícím videu.

Přehled nejdůležitějších požadavků na přístupnost mobilních aplikací pro nevidomé uživatele

K tomu, aby vše výše popsané bez problémů fungovalo, je také třeba, aby bylo přístupné rozhraní mobilních aplikací i informace, které jsou prostřednictvím něj uživateli prezentovány. Mezi nejdůležitější principy přístupnosti pro nevidomé uživatele patří:

  • Čitelnost obsahu: veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače obrazovky.
  • Identifikace prvků: každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.
  • Popis prvků: každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.
  • Ovládání prvků: každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.
  • Struktura rozhraní: aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy, přepínače panelů či výchozí tlačítka Zpět.

Pokud se chcete s tématikou tvorby přístupných aplikací seznámit detailněji, pro obě majoritní platformy (iOS i Android) naštěstí existují doporučení pro vývojáře, kterými je možné se při vývoji řídit.

Jako obecněji pojatý materiál, zabývající se tématikou přístupnosti mobilních rozhraní, pak lze doporučit The BBC Standards and Guidelines for Mobile Accessibility.

Pro automatickou kontrolu přístupnosti (se všemi výhodami a nevýhodami, které tento způsob testování přináší, lze na novějších Androidech použít nástroj Kontrola přístupnosti od Googlu.

Příklady přístupných aplikací z praxe

Podobně jako v mnoha dalších oblastech, ani zde není svět černobílý, tedy v Google Play a App Store nejsou jen zcela přístupné, nebo jen úplně nepřístupné aplikace. Velká většina aplikací bohužel stále trpí většími či menšími nedostatky z hlediska přístupnosti, které mohou uživateli práci s aplikací komplikovat. I jedno nepopsané grafické tlačítko může být problém, pokud se jedná o tlačítko, které je pro práci s aplikací naprosto nezbytné a nelze bez něj například objednat zboží.

I přesto se ale začínají objevovat aplikace, kterým po stránce přístupnosti pro nevidomé uživatele prakticky není co vytknout, jelikož jejich vývojáři dbají na přístupnost. Rád bych vám na závěr nabídl několik tipů právě na takové aplikace.

Přehled dotykových gest

Chcete si práci s mobilními zařízeními poslepu vyzkoušet a nevíte, jak na to? Stáhněte si přehled gest pro ovládání mobilních zařízení s odečítači VoiceOver a TalkBack.