Archiv štítku: asistivní technologie

Používáte prohlížeč Firefox s asistivními technologiemi? Na Firefox Quantum zatím nepřecházejte

Nadace Mozilla 14. listopadu 2017 vydá novou verzi webového prohlížeče Firefox 57 s názvem Firefox Quantum. Zásadní novinkou této verze bude přechod na multiprocesorovou architekturu a s ní související technologická změna v jádru prohlížeče, která jej výrazně zrychlí a také podstatně sníží jeho nároky na operační paměť.

O novinkách, které Firefox Quantum přináší, je možné si přečíst v článku Mozilla vydala betaverzi Firefox Quantum. Prý to bude nejrychlejší prohlížeč.

Ve Firefoxu Quantum byl úplně změněn přístup k asistivním technologiím a zrychlení prohlížeče se bohužel nepromítne do zrychlení práce uživatelů odečítačů obrazovky. Freedom Scientific v článku Important information for users of Mozilla Firefox upozorňuje, že s Firefoxem Quantum jsou kompatibilní jen nejnovější verze programů JAWS 18, JAWS 2018, MAGic 14 a ZoomText 11. Všechny starší verze zvětšovacích a odečítacích programů s Firefoxem Quantum spolupracovat nebudou.

Ani uživatelům nových kompatibilních verzí odečítacích a zvětšovacích programů bohužel zatím nelze přechod na Firefox Quantum doporučit. Odezva odečítače obrazovky v novém Firefoxu se kvůli změnám v jeho architektuře značně zpomalí a prohlížeč tedy nebude vhodný pro běžnou každodenní práci.

Problém se týká i odečítače obrazovky NVDA, jak v článku In-Process Halloween 2017: Firefox 57, Windows Fall Creators Update, Australian NDIS and more oznámil NV Access. A protože jde o obecnou změnu v prohlížeči, dá se předpokládat, že stejnému problému budou čelit i uživatelé dalších asistivních techologií.

Jak situaci vyřešit?

Freedom Scientific doporučuje nainstalovat Firefox 52 ESR (ESR znamená Extended Support Release, v češtině verze s dlouhodobou podporou). Tato verze se ani po vydání Firefoxu Quantum nebude automaticky aktualizovat a Firefox tak zůstane v současné podobě, kompatibilní s aktuálními verzemi asistivních technologií. Firefox 52 ESR bude stahovat a instalovat jen bezpečnostní aktualizace, které u něj Mozilla bude vydávat do druhého čtvrtletí 2018. Freedom Scientific doufá, že do té doby se mu podaří společně s Mozillou problém s Firefoxem Quantum vyřešit.

Jak si nainstalovat prohlížeč Firefox 52 ESR

  • Stáhněte si instalátor českého Firefoxu 52 ESR.
  • Pokud máte spuštěný prohlížeč Firefox, ukončete jej.
  • Spusťte stažený instalátor a postupujte podle pokynů v průvodci instalací. Když zvolíte Standardní instalaci, budete dotázáni jen na složku, do které chcete Firefox nainstalovat (průvodcem navrženou složku můžete potvrdit). Firefox 52 ESR se nainstaluje i přes novější verzi Firefoxu (včetně aktuální verze 56) a zachová veškerá jeho nastavení.

Až se v této záležitosti objeví něco nového a bude možné na Firefox Quantum přejit, budu o tom zde na Poslepu určitě informovat.

Pozvánka na Den otevřených dveří ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně

Zpřístupňování studia pro studenty se zdravotním postižením, digitalizace studijních materiálů, tlumočení pro studenty se sluchovým postižením, ukázky speciálních technologií či aplikací. To jsou jen některé z aktivit, se kterými se můžete blíže seznámit ve čtvrtek 15. září 2016 na Dni otevřených dveří Střediska Teiresiás, který proběhne jako součást Speciálního den otevřených dveří Masarykovy univerzity.

V prostorách Střediska Teiresiás na Komenského náměstí 2 v Brně se na vás těšíme od 10 do 14 hodin. Den otevřených dveří je primárně určen pro zájemce o studium na Masarykově univerzitě, vítán je ale každý, koho zajímá servis pro studenty s postižením na Masarykově univerzitě.

Úvodní slovo Petra Peňáze, ředitele Střediska Teiresiás

Program

10.00 až 11.00

Od 10 do 11 hodin seznámíme zájemce s následujícími aktivitami:

  • adaptace studijních plánů s ohledem na zdravotní postižení
  • digitalizace a příprava studijních materiálů pro studenty se zrakovým postižením
  • technické zázemí nabízené studentům i vyučujícím MU
  • tlumočnický a přepisovatelský servis pro studenty se sluchovým postižením
  • diagnostika a kompenzační strategie specifických poruch učení
  • sportovní aktivity pro studenty se zdravotním postižením
  • organizace národních i mezinárodních akcí pro studenty s postižením (workshopy ICT, International Camp on Communication and Computers, Summer University aj.)

ICCHP 2016

11.00, 12.00, 13.00

Od 11, 12 a 13 hodin proběhnou přibližně třicetiminutové komentované prohlídky klíčových pracovišť našeho Střediska:

  • Studijní oddělení: prezentace organizace studia pro studenty se zdravotním postižením, možností adaptací studia, přijímacího řízení atd.
  • Oddělení speciální výpočetní techniky: ukázky speciálních výpočetních technologií a aplikací: odečítače obrazovky, software pro distribuci přepisu mluvené řeči (Polygraf), slovník znakového jazyka, prohlídka nahrávacích studií pro pořizování audionahrávek a videonáhrávek ve znakovém jazyce
  • Univerzitní knihovna pro studenty se specifickými nároky: prohlídka hmatového fondu (učebnice, mapy, aj.), prohlídka tiskařského zázemí s ukázkami tisku na tiskárnách bodového písma, hmatové grafiky, příklady adaptací studijních materiálů a testů aj.

Václav Toul na workshopu Haptické Mapy.cz

11.30, 12.30, 13.30

Od 11.30, 12.30 a 13.30 budou mít zájemci možnost seznámit se s používáním speciálních aplikací, vyvíjených na Masarykově univerzitě pro potřeby studentů se zdravotním postižením:

  • Hybridní knihy: multimediální formát učebních materiálů umožňující sledovat obsah v podobě textu, zvukového záznamu, příp. videonahrávky překladu do znakového jazyka
  • Matematika pro nevidomé: ukázka speciálních programů umožňujících nevidomým práci s matematickými výrazy v elektronické podobě
  • Virtuální průvodce budovami MU: aplikace monitorující fyzickou přístupnost budov univerzity

ICCHP Summer University 2013

13.00, 13.30

V případě pěkného počasí bude možnost vyzkoušet si sportovní vybavení pro studenty s pohybovým a zrakovým postižením a projet se na tandemu či handbiku.

ICC 2016

Kdy, kde, registrace

Na závěr stručná rekapitulace nejdůležitějších informací pro ty, kteří se chystají na den otevřených dveří přijít.

Kdy: ve čtvrtek 15. září 2016 od 10.00 do 14.00
Kde: Středisko Teiresiás, Komenského náměstí 2, Brno
Registrace: vhodná, provádí se přes openday.muni.cz

Přidat Den otevřených dveří ve Středisku Teiresiás do kalendáře

Těšíme se na vaši návštěvu.

Termín asistivní technologie pohledem Radka Seiferta

Radek Seifert ze Střediska pro podporu studentů se specifickými potřebami ELSA na ČVUT v Praze mně nabídl následující článek. Rád jej zveřejňuji a těším se na diskusi 😉

Termín asistivní technologie není v českém prostředí natolik zaběhaný jako je tomu v prostředí, kde se hovoří anglicky. Čeština obvykle odkazuje přímo na jednotlivé kategorie a skupiny asistivních technologií (speciálně upravené počítače, kompenzační pomůcky, orientační a navigační systémy a podobně), přičemž v obecné rovině se termínu téměř vyhýbá. Mnohdy, zvláště v oblasti zrakového hendikepu, jej pro změnu spojuje výhradně s oblastí speciálních informačních technologií, což je pojetí zbytečně úzké a dosti nepřesné.

Podle internetové Wikipedie „assistive technology“ (asistivní technologie) jsou obecným, shrnujícím termínem pro asistivní, adaptivní a rehabilitační zařízení určená hendikepovaným lidem, který v sobě zahrnuje také proces jejich vybírání, umisťování a užívání. Z takové charakteristiky je patrné, že kromě výpočetní techniky sem můžeme směle zařadit vše, co pomáhá překonat konkrétní hendikep a co zároveň splňuje požadavky vymezené termínem „technologie“. V české verzi Wikipedie se heslo asistivní technologie doposud (červen 2014) nenachází.

Snahu o vytvoření definice pojmu asistivní technologie můžeme nalézt ve výstupech projektu ATIS4all (Assistive Technologies and Inclusive Solutions for All), kterého se v letech 2011 až 2013 účastnilo Ministerstvo vnitra České republiky. Řešitelé dospěli k závěru, že jde o „jakýkoliv nástroj, zařízení, software nebo systém, využívající zpravidla moderní technologie (zejména senzory, aktuátory, informační a komunikační technologie) s cílem posílit, udržet nebo zlepšit funkční schopnosti jedinců se speciálními potřebami, a tím jim usnadnit každodenní život a zlepšit kvalitu jejich života, samostatnost a soběstačnost“. Za jedince se speciálními potřebami jsou zde považováni senioři, zdravotně postižení a chronicky nemocní lidé. V kontextu nevidomých uživatelů je však taková definice příliš obecná, přestože jako výchozí rámec problematiky ji nepochybně přijmout lze.

Podstatným kritériem, podle kterého se řada odborníků orientuje při rozhodování o tom, zda lze danou technologii s čistým svědomím prohlásit za asistivní, je reálná možnost jejího samostatného a nezávislého použití ze strany uživatele, tedy bez přímé či nepřímé asistence jiného člověka. S tím úzce souvisí terminologické vymezování pojmů asistivní, respektive asistenční technologie. Na rozdíl od asistivních, za asistenční jsou považovány takové technologie, jejichž provoz se na jedné straně sice opírá o speciální (mnohdy i přímo asistivní) technologie), ale na straně druhé se rovněž spoléhá na asistenci živého člověka (například jako člena zdravotního dohledového dispečinku) Toto rozlišení je vcelku praktické, neboť přibývá jak služeb závislých na technologiích, tak technologií závislých na službách. Odlišení obou složek vzájemně provázaného systému je nezbytné i proto, že se může jednat o dva zcela autonomní podsystémy, jejichž vzájemná provázanost je dána organizačním uspořádáním a podstatou služby, nikoli však nutně společným provozovatelem nebo způsobem financování.

Pokud shrneme uvedené definice a naznačená kritéria, neustále se pohybujeme v natolik širokém prostoru, že bychom problematiku asistivních technologií nebyli schopni rozumně vymezit, natož prakticky uchopit. U technologií určených nevidomým uživatelům se proto obvykle opíráme o zvyklosti a historické danosti, které nám pomáhají se zorientovat. Jakkoli to nezní dostatečně vědecky, znamená to, že při stanovování okruhu asistivních technologií vždy do určité míry záleží na kritériích subjektivních, až intuitivních. Přesto by zvolená kritéria měla být rozumná a obhajitelná. Z tohoto hlediska za asistivní považujeme:

  • Technologie, u kterých je přívlastek „asistivní“ zaužívaný a panuje všeobecný souhlas odborné veřejnosti s tím, že se o asistivní technologie skutečně jedná (například počítač s hlasovým výstupem nebo hmatový displej).
  • Technologie, které nevidomý člověk může využívat samostatně za standardních podmínek (například zařízení pro práci s mikrokapslovým papírem nebo tiskárna Braillova bodového písma).
  • Technologie ve veřejném prostoru založené na interakci s uživatelem (například dálkově ovládané akustické orientační majáčky nebo ozvučené bankomaty).
  • Mobilní technologie pro osobní použití (například ozvučený mobilní telefon).

Naopak nebývá zvykem považovat za asistivní takovou technologii, která sice na jedné straně nepochybně slouží k překonání hendikepu jedince, avšak na druhé straně nevyžaduje, ba ani neumožňuje jeho účast při manipulaci s ní. Příkladem mohou být velkokapacitní tiskárny Braillova bodového písma, využívané obvykle v tiskárnách a jiných institucích, s jejichž výstupy se uživatel setkává až v podobě tištěných materiálů. Technologie zde „neasistuje“, je ze strany uživatele neovlivnitelným produktem (obdobně jako třeba nízkopodlažní autobus). Ani technologie určené pro výrobu hmatové grafiky (tyflografiky) nelze vždy jednoznačně mezi asistivní technologie zařadit, neboť nebývá pravidlem, aby je uživatel obsluhoval samostatně (například termoform). Některé ale mezi asistivní zařadit lze, například zařízení pro práci s mikrokapslovým papírem, která jsou určena pro domácí, respektive kancelářské použití a která bez problému obslouží každý poučený uživatel.

Dalo by se polemizovat například o tom, zda nejpoužívanější pomůcka téměř každého nevidomého, bílá hůl, není také náhodou asistivní technologií. Domnívám se, že není. Při konstrukci bílých holí samozřejmě musí být dodržován poměrně přísný technologický postup, avšak hůl sama o sobě je pasivním prvkem, prodlouženou rukou uživatele přenášející informace o prostoru pro chůzi. Chodec je při chůzi v interakci s okolním prostředím, přičemž hůl tuto interakci pouze zprostředkovává, obdobně jako okolní zvuky a další signály napomáhající orientaci. Hůl však může asistivní technologii obsahovat, „nosit“, jestliže je kupříkladu vybavena povelovým vysílačem, laserovým modulem nebo jiným zařízením, které aktivně poskytuje uživateli specifickou zpětnou vazbu a tím ovlivňuje jeho rozhodování.

Donedávna byly asistivní technologie skoro výhradně chápány jako technologie umožňující přístup nevidomým uživatelům k obecným, veřejností běžně užívaným zařízením. V současné době se trend poněkud obrací. Obecné technologie jsou koncipovány tak, že asistivní technologie jsou v podstatě jejich nedílnou součástí, stávají se jejich dílčími funkcemi. Takovýto koncept je označován zpravidla jako jednotný (univerzální) design. O univerzálním designu se lze dočíst i v české verzi Wikipedie, například v článku pojmenovávajícím tento koncept výstižně jako design pro všechny.

Termín „universal design“ má opět větší tradici v anglickém jazyce. Wikipedie v této souvislosti hovoří o takových řešeních, která činí stavby, výrobky a životní prostředí užitečnými a efektivními pro každého, nejenom pro lidi s hendikepem. V tom je filozofie univerzálního designu revoluční, neboť překonává dosavadní stereotyp rozlišování různých světů a tím i různých přístupů, který v sobě nutně zahrnuje určité prvky segregace.

Jednotný design se nemusí týkat jenom technologií, může jít o myšlenkový koncept nebo navržený postup, o který se lze opřít. Za příklad může sloužit univerzální vzdělávací prostředí pro všechny, kteří chtějí studovat na vysoké škole bez ohledu na své zdravotní či jiné znevýhodnění. „Universal Learning Design“ má tradici i v České republice, kde je mu věnována mezinárodní odborná konference, jejíž tři dosavadní ročníky (2011-2013) uspořádalo Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně. Tento příklad stojí za zmínku především proto, že v konceptu podpory vysokoškolského vzdělávání se dnes uplatňuje množství vynikajících asistivních technologií, které přibližně od poloviny devadesátých let 20. století zásadním způsobem zlepšily kvalitu studia osob s různými typy hendikepu.

Vývojáři podpůrných technologií se soustřeďují hlavně na ty uživatele, jejichž hendikep je obecně vnímán jako objektivní a „neoddiskutovatelný“, většinou podložený zdravotními důvody. Typicky se jedná o uživatele se smyslovým postižením (zrak, sluch) nebo s postižením pohybovým. Univerzální řešení by ovšem mělo zahrnovat i potřeby osob, jejichž hendikep není vnímán tak jednoznačně a vyplývá například z aktuální životní situace nebo z dočasné dílčí indispozice. Za vskutku univerzální a pro všechny přístupné lze proto označit pouze produkty a prostředí, pamatující kupříkladu i na těhotné ženy, maminky s kočárkem nebo uživatele se zlomenou nohou. S poměrně malou nadsázkou lze proto prohlásit, že prakticky jenom výjimečně fyzicky vybavený šťastlivec se v životě občas nepotká s hendikepem, jehož dopad by mohla zmírnit určitá asistivní technologie, nebo doslova cokoli jiného, co je vytvořeno na bázi univerzálního designu.

Mnohdy, i když ve své podstatě chybně, bývají mezi zdravotně postižené osoby jaksi automaticky zařazováni i senioři. Stáří ovšem samo o sobě nelze považovat za zdravotní postižení (není diagnózou), což zároveň nevylučuje, že i starý člověk může být zdravotně postiženou (hendikepovanou) osobou. Stáří s sebou nese některé typické, nicméně v daném věku nikoli neobvyklé projevy zdravotního charakteru, pro které je nejspíš spojování stáří se zdravotním postižením tak často tolerováno. Přímo pro seniory je na trhu určena celá řada produktů, které lze svou povahou směle zařadit mezi asistivní technologie. Zvláště přínosné je, pokud se jedná o nejběžnější technické prostředky každodenního života.

Hlavním přínosem asistivních technologií bezesporu je, že uživatelům pomáhají překonat jejich hendikep. To v praxi znamená zejména nové možnosti komunikace, společenského i pracovního uplatnění a větší nezávislost na okolí. Nezanedbatelné nejsou ani přínosy pro tvůrce asistivních technologií, kteří jsou při vývoji nuceni přizpůsobovat se stále více prosazujícímu se technologickému a environmentálnímu standardu a kteří v odborných týmech rozšiřují svůj rozhled nejen mezioborovou spoluprací, ale i potřebou uplatňování holistického přístupu k uživateli. Všechna tato kritéria jsou zároveň známkou kvalitní vývojářské praxe a napomáhají osobnostnímu růstu.