Archiv štítku: Android

Přístupnost mobilních aplikací pro nevidomé uživatele

Přibývá uživatelů mobilních zařízení, kteří mají nějakou zrakovou vadu. Zpřístupnění mobilních aplikací pro nevidomé či těžce slabozraké uživatele se tak stále více dostává do popředí zájmu designerů i vývojářů a lze předpokládat, že v souvislosti s nedávno vydanou směrnicí EU o přístupnosti bude tento trend sílit. Nejen kvůli chystané legislativě je více než vhodné zohlednit jejich potřeby a při tvorbě mobilních aplikací nevytvářet bariéry, které by museli uživatelé překonávat.

Jak nevidomí uživatelé pracují s dotykovými mobilními zařízeními

Mobilní telefon má dnes člověk neustále po ruce. Díky možnostem, které chytrý telefon nabízí, slouží dnes skupině uživatelů s těžkým postižením zraku jako významná kompenzační pomůcka. Kromě standardních funkcí, mezi které lze zařadit volání či posílání textových zpráv, jim může nahradit například poznámkový blok, diář, diktafon, čtečku knížek, nástroj pro správu elektronické pošty, noviny či jízdní řád.

Současně platí, že pro tyto uživatele je použití mobilního telefonu v mnoha situacích jediná cesta k samostatnému provedení určité činnosti. Představte si například situaci, kdy stojíte na zastávce a potřebujete zjistit čas odjezdu nejbližšího spoje. Běžný postup je přečíst si tuto informaci na vývěsce s jízdním řádem. To ale třeba nevidomý člověk jednoduše udělat nemůže. Druhou možností je vyhledat si spojení přes aplikaci v mobilním telefonu. A právě tento druhý způsob, který z pohledu člověka bez zrakové vady může být vnímám spíše jako komfortní, než nezbytný, je pro nevidomé uživatele ideální možností, jak si tuto informaci zjistit nezávisle na pomoci někoho dalšího.

Co se týká technické stránky věci, textové informace z displeje mobilního zařízení zprostředkovávají nevidomým uživatelům tzv. odečítače (čtečky) obrazovky prostřednictvím hlasového (či hmatového) výstupu.

Na obou majoritních platformách jsou odečítače obrazovky nedílnou součástí systému a uživateli tak s jejich pořízením nevznikají žádné další vícenáklady. Na iOS mají nevidomí uživatelé k dispozici odečítač obrazovky VoiceOver, na Androidu pak odečítače TalkBack a ShinePlus.

Mobilní zařízení se poslepu ovládá prostřednictvím gest, která se mírně liší od těch, jež se používají při práci bez odečítače obrazovky. Případně je možné k němu připojit externí klávesnici nebo hmatový displej, který uživateli slouží jako vstupně–výstupní zařízení. Mobilní zařízení je pak možné pomocí něj ovládat, ale současně si na něm uživatel může informace číst v bodovém písmu.

S tím, jak mobilní telefon ve spojení s brailleským řádkem funguje v praxi, se můžete seznámit v následujícím videu.

Přehled nejdůležitějších požadavků na přístupnost mobilních aplikací pro nevidomé uživatele

K tomu, aby vše výše popsané bez problémů fungovalo, je také třeba, aby bylo přístupné rozhraní mobilních aplikací i informace, které jsou prostřednictvím něj uživateli prezentovány. Mezi nejdůležitější principy přístupnosti pro nevidomé uživatele patří:

  • Čitelnost obsahu: veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače obrazovky.
  • Identifikace prvků: každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.
  • Popis prvků: každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.
  • Ovládání prvků: každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.
  • Struktura rozhraní: aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy, přepínače panelů či výchozí tlačítka Zpět.

Pokud se chcete s tématikou tvorby přístupných aplikací seznámit detailněji, pro obě majoritní platformy (iOS i Android) naštěstí existují doporučení pro vývojáře, kterými je možné se při vývoji řídit.

Jako obecněji pojatý materiál, zabývající se tématikou přístupnosti mobilních rozhraní, pak lze doporučit The BBC Standards and Guidelines for Mobile Accessibility.

Pro automatickou kontrolu přístupnosti (se všemi výhodami a nevýhodami, které tento způsob testování přináší, lze na novějších Androidech použít nástroj Kontrola přístupnosti od Googlu.

Příklady přístupných aplikací z praxe

Podobně jako v mnoha dalších oblastech, ani zde není svět černobílý, tedy v Google Play a App Store nejsou jen zcela přístupné, nebo jen úplně nepřístupné aplikace. Velká většina aplikací bohužel stále trpí většími či menšími nedostatky z hlediska přístupnosti, které mohou uživateli práci s aplikací komplikovat. I jedno nepopsané grafické tlačítko může být problém, pokud se jedná o tlačítko, které je pro práci s aplikací naprosto nezbytné a nelze bez něj například objednat zboží.

I přesto se ale začínají objevovat aplikace, kterým po stránce přístupnosti pro nevidomé uživatele prakticky není co vytknout, jelikož jejich vývojáři dbají na přístupnost. Rád bych vám na závěr nabídl několik tipů právě na takové aplikace.

Přehled dotykových gest

Chcete si práci s mobilními zařízeními poslepu vyzkoušet a nevíte, jak na to? Stáhněte si přehled gest pro ovládání mobilních zařízení s odečítači VoiceOver a TalkBack.

Aplikace Záchranka – nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2016

ZáchrankaAplikace Záchranka získala v soutěži Mobilní aplikace roku cenu za nejpřístupnější aplikaci. Aplikace umožňuje v případě nouze jednoduchým způsobem kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu a současně odeslat záchranářům informace o vaší přesné poloze, které mohou posloužit pro vaši záchranu.

Kromě této stěžejní funkce toho aplikace samozřejmě nabízí mnohem více – od možností vyhledat nejbližší pohotovost či lékárnu až po návody, jak postupovat v případě poskytnutí první pomoci. Detailní popis toho, co aplikace umí, je k dispozici například přímo na webu Záchranky či v recenzi Karla Giebische Záchranka – mějte život neustále pod dohledem.

Mě v kontextu získání ceny za nejpřístupnější aplikaci v soutěži Mobilní aplikace roku samozřejmě nejvíce zajímalo vše, co se týkalo zpřístupnění této aplikace i pro uživatele s těžkým zrakovým postižením. Filipa Maleňáka jsem proto požádal o odpovědi na několik otázek.

Co Vás vedlo k tomu, aby aplikace Záchranka byla přístupná?

Požadavek na přístupnost aplikace vzešel od komunity nevidomých, které tato aplikace velmi zaujala. Rádi jsme tak aplikaci upravili, aby byla dostupná opravdu pro všechny, zvlášť když dnešní mobilní telefony tyto možnosti nabízejí.

Narazili jste při jejím zpřístupňování na něco, co Vás zaskočilo?

Se zpřístupněním aplikace nám pomáhal Karel Giebisch, postupně jsme aplikaci upravovali dle jeho podnětů. Nenalezli jsme žádný problém. Zmínil bych však, že pohodlnější byla úprava aplikace pro iOS. Tento systém poskytuje velké množství funkcí pro nevidomé.

Kde jste čerpali znalosti ohledně přístupnosti?

Znalosti jsme čerpali z Accessibility Programming Guidelines for iOS a také z návodů na různých fórech, kde jsou postupy pro přístupnost aplikací popsány.

Dovedete prosím odhadnout časovou a finanční náročnost úprav, souvisejících s přístupností?

Finanční náročnost se pohybovala v řádech jednotek procent celkového rozpočtu na vývoj. Co se týká času, aplikaci jsme upravovali přibližně týden a následně týden testovali.

Z výše uvedených odpovědí je zřejmé, že zpřístupnění mobilní aplikace není nic finančně ani časově náročného. Stačí tedy mít jen tu správnou motivaci, chuť udělat něco pro své uživatele a potřebné znalosti a svět je hned o jednu přístupnější aplikaci bohatší 🙂

Poděkování

Závěrem nezbývá než ocenit skvěle odvedenou práci vývojářů Záchranky, poblahopřát jim k umístění v soutěži a poděkovat Karlu Giebischovi z IT Gieb a Filipu Maleňákovi z Medical Information Technologies za poskytnutí informací, potřebných k sepsání tohoto článku.

Testování přístupnosti v soutěži Mobilní aplikace roku 2016

Mobilní aplikace roku 2016Mobilní zařízení jsou dnes pro uživatele s těžkým zdravotním postižením naprosto neocenitelnými pomocníky. Umožňují jim totiž v terénu samostatně vykonávat činnosti, které ještě před pár lety mohli dělat jen s pomocí jiné osoby či na stolním počítači. Základní funkce – telefonování a psaní SMS – už dnes u řady uživatelů není důvodem, proč si mobilní telefon či tablet pořizují, a mobilní zařízení jim stále více primárně slouží jako prostředek pro získávání informací. Nevidomí či slabozrací uživatelé si mohou pomocí nich spravovat elektronickou poštu či svůj bankovní účet, vyhledávat informace na webu, může jim posloužit jako čtečka elektronických knih, mohou přes ně nakupovat, vyhledávat v jízdních řádech či získávat informace z nádražních informačních tabulí.

K tomu, aby tato skupina uživatelů mohla bezezbytku využívat možnosti, které dnešní mobily a tablety nabízí, je ale třeba, aby mobilní zařízení a aplikace v nich byly přístupné. To znamená, aby s v případě uživatelů s těžkým zrakovým postižením (na jejichž potřeby jsme se během testování zaměřili nejvíce) s nimi bylo možné pracovat bez zrakové kontroly pouze pomocí hlasového nebo hmatového výstupu.

Jak jsme testovali

Jsme proto velmi rádi, že jsme mohli navázat na loňskou úspěšnou spolupráci s organizátory soutěže Mobilní aplikace roku, i letos v této soutěži hodnotit přístupnost a následně jedné z aplikací udělit ocenění Nejpřístupnější aplikace.

Vlastní testování aplikací opět proběhlo formou expertního a uživatelského testování – tedy praktického vyzkoušení funkčnosti a ovládání aplikace na telefonu s aktivním odečítačem obrazovky. Přístupnost jsme testovali na platformách iOS (odečítač obrazovky Voice Over) a Android (odečítač obrazovky Talk Back). Hodnocená kritéria byla inspirována pravidly pro tvorbu uživatelských rozhraní, v nichž je přístupnost zmiňována, a vycházela i z principů pravidel přístupnosti WCAG 2.0 či Mobile Accessibility Guidelines od BBC.

Zvolená kritéria vypadala následovně a v obecné rovině měla následující výsledky.

1. Čitelnost obsahu

Veškerý prezentovaný obsah by měl být dostupný i s podporou odečítače.
Z testovaných aplikací čtvrtina vykazovala problém s nedostupností obsahu, přičemž se jednalo o situace očekávané i neočekávané. Očekávané bylo, že hry budou přístupné hůře či vůbec, což se potvrdilo. Problémy se ovšem vyskytly i v aplikacích, které nabízí standardní textový a multimediální obsah, což překvapující bylo. V tomto případě na vině bylo použití nestandardních komponent uživatelského rozhraní, s nimiž odečítací funkce neumí interagovat.

2. Identifikace prvků

Každý prvek, který nese nějakou ucelenou informaci, by měl být uživatel schopen s odečítačem identifikovat a to buď dotykem na prvku, či jeho nalezením při sekvenčním průchodu obrazovkou.

Při letošním testování se opakovaly v této oblasti stejné problémy z minulého roku, tj. problémy při sekvenčním průchodu obrazovkou. Prakticky všechny aplikace kromě té vítězné měly aspoň drobný problém se sekvenčním průchodem obrazovkou. Ten je důležitý pro uživatele, kteří nezvládnou zaměřit ovládací prvky přímo na displeji, což je většina uživatelů odečítacích funkcí. Problém je způsoben mixováním různého obsahu na jedné obrazovce, i když se vizuálně tváří, že je vícevrstevnatý, dále mixováním nativních obládacích prvků a prvků prezentovaných skrze webové oblasti bez
implicitního ošetření přístupnosti a nakonec bývá tento problém způsoben interaktivními prvky, které v závislosti na fokusu mění svůj vzhled či obsah.

Problematičnost tohoto aspektu přístupnosti je navíc v tom, že uživatelská zkušenost s takto se chovající aplikací může být pozitivní i negativní v závislosti na tom, jak uživatel je plně seznámen s asistivními funkcemi svého mobilního zařízení. Některé způsoby ovládání nejsou v zásadě špatné, ale začátečníkům činí obtíže a tudíž je nutno brát na zřetel tuto nejhorší variantu.

3. Popis prvků

Každý prvek, pokud sám o sobě nenese nějakou textovou informaci, by měl mít svůj implicitní textový popisek.

Více než polovina aplikací se potýkala s problémem implicitně nepopsaných grafických ovládacích prvků, což při velkém množství takových prvků může vést až k nepřístupnosti aplikace. Taková situace ani u jedné z aplikací nenastala, ale i přesto to nesnižuje důležitost tohoto aspektu přístupnosti. Ten se pojí i se schopností správně rozpoznat typ a stav ovládacích prvků, kde jsme nezaznamenali vážnější komplikace.

4. Ovládání prvků

Každý prvek by měl být s podporou odečítače ovladatelný, což znamená, že by mělo být možné měnit jeho stav či jej aktivovat.

Žádná z aplikací nevykazovala chování, které by zabraňovalo ovládání jejích prvků s podporou asistvních funkcí s výjimkou případů, kdy v aplikaci nebyla přístupná větší oblast obrazovky. Kéž by i ostatní pravidla bylo možné hodnotit nad testovanými aplikacemi takto pozitivně.

5. Struktura rozhraní

Aplikace by měly používat prvky rozhraní, které zlepšují komfort ovládání, jako jsou nadpisy, přepínače panelů či výchozí tlačítka Zpět.

Strukturální prvky testované aplikace používaly spíše sporadicky, což je rozhodně škoda, neboť to zvyšuje uživatelský komfort při používání asistivních funkcí a to zejména vlivem větší předvídatelnosti uživatelského rozhraní aplikací.

Tento problém pramení zejména z použití nestandardních ovládacích prvků, které nemají korektně definováno přístupnostní rozhraní. Lze se tomu vyhnout používáním standardních ovládacích prvků, které nejsou zřejmě pro vývojáře dostatečně atraktivní, i když nabízí velké možnosti přízpůsobení a implementují přístupnostní rozhraní samy o sobě.

A jak to celé dopadlo?

Zvláštní cenu Blind Friendly za nejpřístupnější aplikaci roku 2016 jsme udělili mobilní aplikaci, která dosáhla nejlepších výsledků v expertním a uživatelském posouzení přístupnosti. Hodnotili jsme vítězné aplikace v každé kategorii, pro kterou hlasovala veřejnost a vybírali tu aplikaci, která měla z hlediska přístupnosti nejméně chyb.

ZáchrankaJako nejlepší aplikaci z hlediska přístupnosti jsme z námi testovaných aplikací vyhodnotili aplikaci Záchranka. Jak už napovídá její název, aplikace umožňuje v případě nouze jednoduchým způsobem kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu. Současně odesílá informaci o přesné poloze a další užitečné informace, které slouží pro záchranu toho, kdo aplikaci k témuto účelu použije.

Aplikace Záchranka je na tom z hlediska přístupnosti opravdu skvěle a jistě může posloužit i jako vzor, jak by přístupná aplikace měla vypadat. Blíže se s ní s její přístupností můžete seznámit v článku Aplikace Záchranka – nejpřístupnější mobilní aplikace roku 2016.

Poděkování

Na závěr bych rád poděkoval Martině Paroubkové a Kateřině Bartas z organizačního týmu soutěže Mobilní aplikace roku, které opět přijaly naši nabídku na spolupráci a mají velkou zásluhu na tom, že přístupnost dostala v této soutěži i při samotném vyhlašování výsledků odpovídající a důstojný prostor. Mé poděkování patří také Romanu Kabelkovi a Michalu Jelínkovi, kteří se do testování aktivně zapojili a odvedli na něm velký kus práce. Romanovi taktéž patří poděkování za pomoc s přípravou tohoto článku.

Kam dál

Chcete tvořit přístupné mobilní aplikace a nevíte, jak na to? Následující zdroje vám mohou pomoci seznámit se s touto tématikou. Není se čeho obávat, principy přístupnosti jsou stále stejné a to hlavní z nich shrnují výše popsaná kritéria, podle nichž jsme testovali.