Podzimní Agora 2018: přijďte se seznámit s technologiemi pro zrakově postižené na výstavu a plenární sekci

O víkendu 3. a 4. listopadu 2018 proběhne ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity na Komenského náměstí 2 v Brně podzimní Agora 2018 – akce, zaměřená na představení využití informačních a komunikačních technologií uživateli s těžkým postižením zraku. Místa na workshopech už jsou obsazena, rádi vás ale přivítáme na plenární sekci a na výstavě. Prostory pro vás budou v sobotu otevřeny v 9.30.

Plenární část

Na plenární čási, která proběhne v sobotu od 9:45 do 12:30 se budete moci formou krátkých, frontálně vedených prezentací, seznámit s následujícími tématy.

  • Zahájení, úvodní slovo
  • Jan Bloem, Vispero: Vispero, your partner for the future!
    Introduction of Vispero; Vispero product news; Plans for the future
  • Michal Jungmann, GALOP, s.r.o.: WinMenu 2.0 a další novinky z GALOPu
    Ve světové premiéře uvedeme novou verzi našeho speciálního programu WinMenu GALOP a předvedeme, jak jednoduše lze s její pomocí pracovat s
    digitálními knihovnami pro zrakově postižené. Stručně též představíme další novinky v naší nabídce, které bude možné zevrubněji prohlédnout
    a vyzkoušet na našem stánku v rámci doprovodného programu – novou generaci braillských řádků Focus s vestavěnou funkcí poznámkového bloku, ozvučený tlačítkový telefon BlindShell Classic a miniaturní čtecí zařízení OrCam MyEye.
  • Milan Pešák, Spektra, v.d.n.: Knihomol – jednoduchý nástroj pro čtenáře digitálních a zvukových knih
    Knihomol je jednoduchá aplikace z dílny Spektra, v.d.n., která vám umožní dostat se ke svým oblíbeným knihám a časopisům mnohem rychleji a pohodlněji, protože vše, co potřebujete, najdete v přehledných nabídkách. Ve čtečce DocTTS dodávané spolu s Knihomolem se vám stažené texty nebo audio soubory budou číst mnohem lépe než ve standardním editoru, protože program DocTTS je pro tento účel přímo navržen.
    V poslední době došlo v aplikaci k několika inovacím. V rámci krátké prezentace Vám ukážeme nový audio přehrávač s možností nastavit rychlost přehrávání při zachované výšce hlasu, prostředí pro usnadnění čtení slabozrakým uživatelům a novinky v sekci časopisů.
  • Petr Dušek: 3D vesmír (celý svět)
    Technologie související se zachycením a zhotovením třírozměrných objektů nás dovedly k mnoha zajímavým projektům pro zrakově hendikepované (hvězdářská setkávání – Nesmír, využití ve vzdělávání, busty…), které jsou pouhým malým předvojem projektů dalších. Kam jsme až došli s 3D? A kam kráčíme s 3D?
  • Marek Salaba, Zdeněk Bajtl: Vystupuj! Cestování bez stresu, že nevystoupíte včas
    Funkce Vystupuj aplikace CG Transit usnadňuje cestování všemi prostředky hromadné dopravní prostředky – nejvíce asi pomůže v meziměstské autobusové dopravě. Upozorní uživatele na to, jak daleko cíl, která je následující zastávka a kdy je čas vystoupit.
  • Jaume Cunill, Tech4Freedom: Take control of your life, using technology to focus on your goals and dreams
    We believe that every person must be able to focus their life on meaningful things, instead of focus on breaking barriers. Considering our convictions, we explain how we have arrived to provide the solutions of our devices, centering on real people needs.
  • Jakub Kachel, Sagitta, s.r.o.: Představení Orcam MyEye 2.0
    Stručné představení nové kompenzační pomůcky ORCAM MYEYE 2.0 s prezentací funkcí. Příklady použití v praxi.
  • Karel Giebisch, GiebHelp Servis, s.r.o.: Rivo 2,0, bezpečné a efektivní ovládání iPhonu tlačítky, ne dotykem
    Seznamte se se zcela novou generací klávesnice Rivo. Malá hardwarová klávesnice, kterou snadno schováte do dlaně. Na rozdíl od první verze, toho umí mnohem víc. Odlišný design, řada užitečných funkcí. Zjistěte, čím je tak jedinečná.
  • Tomáš Jelínek: Mobilní aplikace Cash Reader
    Cash Reader je nová aplikace pro rychlou identifikaci bankovek pomocí mobilu. Stačí namířit mobilem na bankovku a aplikace okamžitě vysloví nahlas její hodnotu. Důraz je kladen na snadné používání, maximální přístupnost i praktické doplňkové funkce. Pomocí Cash Reader lze rozpoznat většinu evropských bankovek a další neustále přidáváme. V rámci plenární sekce vás seznámím s funkcemi aplikace a s plány do blízké budoucnosti.
  • Jan Hadáček, Matapo, s.r.o.: Představení telefonů BlindShell
    Česká firma Matapo, s.r.o, pracuje na vývoji telefonu pro zrakově postižené již od roku 2014. Budou krátce představeny obě aktuální modelové řady BlindShellu: staronový BlindShell 2 Baroque i zbrusu nový BlindShell Classic s tlačítky. Dozvíte se, v čem se modely liší, a jaké funkce mohou uživatelům nabídnout.

Simultánní tlumočení příspěvků, které budou předneseny v angličtině, bude zajištěno (pro jeho distribuci použijeme aplikaci Speekie), kterou si prosím nainstalujte do svého zařízení.

Pro individuální zobrazení prezentace na příručním displeji (nejen) pro uživatele se zrakovým postižením použijeme aplikaci Polygraf. Polygraf si můžete nainstalovat do vlastního zařízení (mobil, tablet), případně si jej budete moci zapůjčit na infostánku u místnosti, kde proběhne plenární sekce.

Výstavní část

Prostor pro vystavovatele je další z novinek podzimního běhu Agory. V sobotu od 13:00 do 16:00 si budete moci prohlédnout expozice následujících vystavovatelů.

GALOP, s.r.o.

Na stánku společnosti GALOP si budete moci vyzkoušet WinMenu 2.0, které na Agoře představíme ve světové premiéře. Předvedeme Vám, jak jednoduše lze s jeho pomocí pracovat s digitálními knihovnami pro zrakově postižené. K vyzkoušení budou i další novinky v naší nabídce: nová generace braillských řádků Focus s vestavěnou funkcí poznámkového bloku, ozvučený tlačítkový telefon BlindShell Classic a miniaturní čtecí zařízení OrCam MyEye.

Gieb Help Servis, s.r.o.

Společnost GiebHelp servis s.r.o., známá dříve jako IT Gieb, zastupovaná Karlem Giebischem, cílí na nejmodernější technologie vůbec. U stánku si budete moci prohlédnout a vyzkoušet práci s Apple produkty, jako je MacBook, iPad či iPhone, ale i různé doprovodné příslušenství. Dále na vás bude čekat jediný přístupný platební terminál, díky kterému mohou i nevidomí podnikatelé přijímat platby kartou. Braillský displej Esys a nesmí chybět ani žhavá novinka, kterou necháme až do poslední chvíle zahalenu tajemstvím.

Petr Dušek

Na expozici budou primárně vystaveny výtisky vesmírných těles a jevů, zejména ty, které jsme využili na hvězdářských setkáních Nesmír, například: model Měsíce, měsíční krátery, reliéf hvězdokupy, model nosné rakety Falcon Heavy od společnosti SpaceX, hra Vesmírné krabičky (Zapamatuj si vesmír). Vedle těchto objektů si zájemci mohou prohlédnout neméně zajímavé, avšak tematicky odlišné objekty: model multifunkční auly Gong v Ostravě, stojánky na mobil, školní pomůcky.

Exponovány budou též 3D tiskárny (jedna tisknoucí a jedna vypnuta pro bližší prozkoumání). Jedná se o populární 3D tiskárny, které fungují na bázi technologie FDM (fused deposition modeling), kdy je model vytvářen, zjednodušeně řečeno, tavnou pistolí, která nanáší vrstvu za vrstvou nataveného materiálu, až vytvoří celý model.

V rámci expozice zájemci budou mít možnost prodiskutovat své 3D projekty, třeba i ty, které se na něčem tzv. zadrhly.

Spektra, v.d.n.

VDN Spektra na svém stánku předvede novou přenosnou mluvící kamerovou lupu Compact HD 6, ukázky softwarových řešení ze své produkce včetně programu enVid pro zpracování obrazu z připojených USB kamerových lup či oblíbeného čtenářského programu Knihomol a též braillskou tiskárnu Index Everest a programy pro editaci braillských textů. Na stánku bude k vyzkoušení také zcela nový typ klávesově-dotykového telefonu BlindShell Classic. Pro příznivce mobilních zařízení dále Spektra ukáže zástupce hlavních tříd techniky v této oblasti, Tedy telefony iPhone spolupracující s novou klávesnicí Rivo2 a novým brailským řádkem BraillePen 14 i tablety iPad.

Tomáš Jelínek

Na stánku si budete moci prakticky vyzkoušet Cash Reader na připravených iPhone a Android telefonech. Zájemcům aplikaci nainstalujeme do jejich telefonu a naučíme ji efektivně používat.

K ukázce bude i aplikace NowYouSee, která funguje jako kompenzační pomůcka pro osoby s poruchou barvocitu. Hosté si můžou vyzkoušet online test barvosleposti i samotnou aplikaci, která pomocí různých filtrů poruchy kompenzuje nebo simuluje.

Pořizování obrazových a zvukových záznamů

Během Agory, pořádané Střediskem Teiresiás Masarykovy univerzity, budou pořizovány obrazové a zvukové záznamy za účelem prezentace organizátora akce. Středisko Teiresiás nenese odpovědnost za záznamy pořízené a zveřejněné jinými subjekty.

Organizační informace

  • Na místě bude po celou dobu konání akce k dispozici i několik dobrovolníků, na které se můžete obracet v případě, kdy budete potřebovat doprovodit do konkrétní učebny, zavést ke stolu s občerstvením, atp.
  • Občerstvení pro účastníky bude zajištěno.
  • Účast na Agoře je zdarma.

Kontakty na organizátory

Radek Pavlíček: pavlicek@teiresias.muni.cz, 604 462 448
Pepa Konečný: konecny@tyflocentrumbrno.cz, 774 715 110

Těšíme se na vás 🙂


O Středisku Teiresiás

Pořadatelem akce je Středisko Teiresiás, plným názvem Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, zřídila Masarykova univerzita v Brně v roce 2000. Jeho úkolem je zajišťovat, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly v největší možné míře přístupné také studentům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým handicapem, případně jinak postiženým.

Středisko je garantem programu celoživotního vzdělávání nevidomých, jehož cílem je umožnit zrakově postižené veřejnosti, aby si bez ohledu na věk a sociální postavení doplnila vzdělání v dílčích předmětech akreditovaných studijních oborů způsobem odpovídajícím zrakovému postižení.

Více informací viz www.teiresias.muni.cz.

Partneři Agory

Agoru by nebylo možné realizovat bez partnerů, kteří ji finančně či jinak podporují. Velmi nás těší, že společnost Deloitte je hlavním partnerem Agory i pro letošní rok. Novým významným partnerem je pak Nadační fond Českého rozhlasu, který Agoru podpořil grantem ze sbírky Světluška.

Finanční podpora obou klíčových partnerů nám také umožnila Agoru v letošním roce vylepšit a zvýšit její úroveň po organizační i obsahové stránce.

Poděkování za podporu

Podzimní Agoru 2018 podpořily společnosti

Všem partnerům děkujeme, velmi si vážíme jejich podpory.

Kancelář pro uvádění (tiskových) zpráv o přístupnosti a asistivních technologiích na pravou míru

Stále častěji se ke mně dostávají tiskové zprávy či články, podávající tématiku přístupnosti a asistivních technologií způsobem, který je přinejmenším zavádějící. Články obsahují neúplné informace, často jsou zdůrazňovány okrajové vlastnosti či funkce nebo jsou zmiňována témata, která s hlavním sdělením článku nesouvisí vůbec, či je velmi vzdáleně.

U čtenářů, kteří se v tématice neorientují, může takový článek vyvolat zmatek či nenaplněná očekávání, v komunitě profesionálů pak dokonce snížit kredibilitu představovaného řešení či služby, respektive společnosti, která za ním stojí. U čtenářů z intaktní populace pak takové články mohou vyvolat dojem, že to, co čtou je skutečnost, a zrakově postiženým už ani není třeba pomáhat – vždyť přece mají netopýří oblek, který jim pomáhá s navigací, brýle, které jim vše přečtou, na vibračním okně si prohlédnou okolní krajinu…

O řešeních, na nichž v současnosti stojí digitální gramotnost lidí s těžkým postižením zraku, se dnes bohužel moc nepíše, protože taková témata nejsou považována za dostatečně atraktivní. Prakticky nikde se tedy nedočteme o tom, že stěžejním nástrojem pro práci s mobilním telefonem či počítačem je stále odečítací či zvětšovací program. Že bez nich by uživatelé se zrakovým postižením výpočetní techniku nemohli používat. Že bez braillské gramotnosti budou nevidomí psát pýsňyčka či majkrosoft (protože tak jim to přece čte jejich hlasový výstup). Že technologie neřeší vše a je třeba součinnost i ze strany těch, kteří vytváření obsah, který se má zpřístupnit.

Přednost dostávají témata, která jsou mediálně atraktivní, nesou s sebou i jistou dávku senzace, či jsou dokonce do jisté míry kontroverzní. Často je tak dáván velký prostor řešením, která vypadají dobře na papíře (nebo je tvůrce umí marketingově dobře prodat), ale o jejich skutečném přínosu pro zlepšení kvality života lidí se zrakovým postižením mnohdy lze s úspěchem pochybovat.

Dva příklady za všechny

Vibrující okno Fordu

Prvním příkladem budiž nedávný počin společnosti Ford, která se věnovala vývoji přístroje, nabízejícího nevidomým improvizovaný „výhled” na krajinu z okna automobilu (více informací viz Ford pracoval na vývoji přístroje, který nevidomým přiblíží okolní krajinu). Toto řešení sice zaujalo řadu médií, odborníky na danou tématiku už ale výrazně méně.

Když se mi dostane do rukou nějaký reliéfní obrázek, dá to bez popisku docela hodně námahy, než přijdu na to, co na obrázku vlastně je.

A to sedím pohodlně u stolu. Představte si, prohlížet si obrázek sice v sedě, ale na okně, čili ve svislé poloze a ještě z úhlu.

A protože jsem připoután pásy, je můj přístup k displeji docela komplikovaný.

Jestliže se někdo těší na reliéfní obrazovku do pěti tisíc a myslí si, že se vyvine z nápadu pana Forda, hluboce se mýlí.

Jeho zobrazovací okno se vůbec nijak reliéfně netvaruje. Jenom se klepe – vibruje. Rychleji nebo pomaleji, a to celé současně. Není rozděleno na množství kousíčků, které se klepou podle toho, jaký odstín šedi mají právě zobrazovat, ale vibruje celá tabule podle toho, jaký odstín má místo, kterého se dotýkáme jedním prstem.

Pro zjištění faktu, že si nevidomý tímto způsobem nic neprohlédne, by panu Fordovi stačilo upevnit jediný bzučák na počítačovou myš, kterou by nevidomý šmejdil po nějakém množství obrázků v počítači, přičemž by se bzučák klepal podle toho, na jaké šedi by myš zrovna byla.

A nebo ještě jednodušeji, nevidomý bude jezdit myší po obrázku v počítači a podle stupně šedi se bude ozývat různě vysoký tón. Vždyť tón není nic jiného než vibrace. Jen obvykle vnímaná ne hmatem ale sluchem.

Hlasové ovládání pro nevidomé

Lékárna.cz spouští hlasové ovládání webu nejen pro nevidomé. Zpráva je sice napsána umírněněji než řada jiných, ale i tak s ní nelze bez výhrad souhlasit. Konkrétně pro nevidomé uživatele hlasové ovládání až tak přínosné není a rozhodně neplatí, že pohodlně nakoupí, aniž by potřebovali myš a klávesnici. Hlasové ovládání je pro ně jen alternativní možnost zadávání vstupních dat, pro plnohodnotnou práci s webem je třeba, aby nevidomý uživatel měl k dispozici screenreader, klávesnici a odpovídající znalosti. Protože sice může systému říci „Vyhledej Alavis“, ale s výsledky vyhledávání, které tímto způsobem získá, už si musí poradit obvyklou cestou (myšleno z klávesnice a za pomoci screen readeru).

A jak to mám tedy napsat?

Abychom si rozuměli – rozhodně nejsem proti inovacím. Naopak jim velmi fandím, jelikož posouvají věci kupředu. Ale když už se řekne A, přijde mi správné říci i B. Za naprosto stěžejní proto mám

  • Zasadit představovanou novinku do kontextu toho, co již existuje.
  • Zmínit, jak je navázána na stávající řešení.
  • Popsat, v čem je doplňuje či jaké změny uživatelům (případně jakým skupinám uživatelů) přináší a v čem je pro ně lepší.
  • O vyjádření požádat autoritu v oboru (A ano, zrakové postižení ještě z člověka autoritu nedělá. Když si zlomím nohu, tak se ze mne přece také automaticky nestává chirurg 🙂
  • A ideálně uvést i známá omezení (aby uživatelé od produktu či služby neočekávali něco, co nenabízí).

Rozumím tomu, že s takto pojatým článkem je daleko více práce. Nicméně mám za to, že jeho věcný přínos je pro čtenáře výrazně vyšší, než povrchně a bez znalosti tématiky napsané články, jejichž cílem není čtenáře věcně informovat, ale mnohdy až bulvárním způsobem upozornit na nějaké „převratné řešení“.

Pište jako IHNED.cz

Prakticky jediný subjekt, který se dle mého názoru s touto tématikou dlouhodobě vypořádává se ctí, jsou Hospodářské noviny. Článkům Orientaci ve městě handicapovaným ulehčují aplikace, chytrá hůl či brýle a Předčítací technologii pro nevidomé OrCam v Česku používá jen šest lidí. Stát úhradu moderního zařízení posuzuje pomalu po obsahové stránce prakticky nemám co vytknout. Informace jsou zasazeny do kontextu, jsou v nich citováni ti, kteří mají k tématice co říci, kromě přínosů jsou zmíněna i možná omezení a věci, které třeba zatím chybí.

Kéž by takových bylo více.

Musí být text neaktivního prvku rozhraní dostatečně kontrastní?

Možná si říkáte, co je to za divnou otázku v nadpisu dnešního příspěvku. Požadavky na dostatečný kontrast jsou přece jasně definovány a není moc o čem diskutovat. Nebo ano?

Na text nebo text v obrázku, který je součástí neaktivního prvku uživatelského rozhraní, se nevztahují žádné požadavky, týkající se kontrastu, píše se v Kritériu úspěšnosti 1.4.3 Minimální kontrast metodiky WCAG 2.1.

Odpověď na tuto otázku ale není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Požadavek autorů doporučení WCAG 2.1 je věc jedna, realita věc druhá.

Asi nejlépe jsou možné úhly pohledu shrnuty v článku Do disabled buttons still need to be contrast compliant for accessibility?, ze širšího úhlu pohledu se pak tématice neaktvních prvků v rozhraní věnuje Hampus Sethfors v článku Disabled buttons suck.

Neaktivní prvky sice formálně požadavku na minimální kontrast vyhovět nemusí, na druhou stranu by uživatel určitě měl mít alespoň ponětí o tom, že se v rozhraní takové prvky nachází. A pokud má problémy se zrakem, nízký kontrast může získání takové informace poměrně snadno zkomplikovat.

Jak to tedy udělat?

Není asi žádným překvapením, že – podobně jako i v jiných případech – navrhuji k řešení přistoupit pragmaticky a vyjít z dobré praxe. Změřil jsem kontrast neaktivních prvků v rozhraní některých typických aplikaci v MS Windows, a dostal jsem se na hodnotu 3:1.

Toto doporučení jsem si ověřil i jednoduchým průzkumem mezi několika slabozrakými uživateli a závěr byl jednoznačný: text neaktivního prvku by měl být čitelný (což myslím hodnota 3:1 splňuje, současně by ale mělo být zřejmé, že se jedná o neaktivní prvek (což se dá pěkně udělat právě tím, že je méně kontrastní v porovnání s texty aktivních prvků).

Další čtení k tématu