Jak na iPhone přes VoiceOver (video a audio kurz)

Okamžik, z. ú. připravil pro začínající uživatele s těžkým postižením zraku audio a video kurz Jak na iPhone přes VoiceOver. VoiceOver je odečítač obrazovky, který je nedílnou součásti operačního systému iOS, a umožňuje s telefonem pracovat i bez zrakové kontroly.

Video kurz i jeho audio verze jsou koncipovány tak, aby se i úplný začátečník v postupných krocích naučil iPhone zcela samostatně používat. Výklad je uzpůsoben primární cílové skupině, tedy nevidomým uživatelům, kteří slyší při výkladu a předvádění jednotlivých funkcí kromě podrobného slovního popisu instruktora také přímé reakce hlasového výstupu mobilu. Video kurz umoňužje uživatelům sledovat, jak na telefonu správně provádět ovládací gesta.

Audio verze kurzu je mobilnější a využitelná například v přenosných audio přehrávačích přehrávačích. Kurz také může sloužit jako podpůrný materiál pro lektory obluhy kompenzačních pomůcek na bázi výpočetní techniky.

Obsah kurzu

  1. Popis iPhonu a jeho odemčení
  2. Prohlížení obrazovky a pohyb po plochách
  3. Telefonování
  4. Gesta pro pohyb po obrazovce a práce s rotorem
  5. Psaní textu
  6. Diktování a práce s kontakty
  7. Zprávy a akce rotoru
  8. Poznámky a editace textu
  9. Nastavení VoiceOveru a další gesta
  10. Přepínač aplikací
  11. Stavový řádek
  12. Ovládací centrum
  13. Oznamovací centrum
  14. Uzamčená obrazovka
  15. Obrazovka Dnes
  16. Vyhledávání pomocí Spotlightu
  17. Internetový prohlížeč Safari
  18. Instalace aplikací a jejich uspořádání

Jak a kde kurz získat?


Kurz byl připraven s finanční podporou Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

Interview with Sagit Siegal about UX and accessibility before WebExpo 2017

Sagit Siegal will be one of the speakers at WebExpo 2017. Her talk is titled What Language Does Your Product Really Speak? and will be about the impact on performance when the user interface is not in the user’s native language.

I used this opportunity and asked her a few questions about this topic.

Radek: Sagit, you have been practicing UX for over 18 years and now you are the Platform UX Team Leader at Thomson Reuters. You work with teams across the globe and takes them through the whole UX process – from research to mock-ups through testing to final beautiful designed products. It is also said that you manage to combine GUI and web design skill with a humane approach that ensures a sleek look & feel as well as high usability to websites, applications or media.

Is there anything else what readers of my blog should know about you?

Sagit: On top of my formal education I am also an animator. I learned it in art school when hand drawn animation was still the preferred technology. Till this day I am passionate about art and animation.

I take advantage of this in my professional life and all the illustrations in my presentations are hand drawn by me. No problems with copyrights 🙂

I also use illustration as a way of clearing my thoughts. If I really need to think something through – I sketch it or illustrate it.

Radek: Reading the abstract of your talk, you also do some research. What is the result of your research that surprised you the most?

Sagit: I would not call it research – as I am not a scientist – I am a UX professional. My team’s conclusions are based on observations we do in usability tests. We have almost 200 of these in the last two years.

The biggest conclusion we came to is that some things cannot be simply explained just by looking at a table or graph of results. There are issues that are derived from mental models and cultural backgrounds that lay beyond the simple test results. If a UX expert does not consider this – they may miss out on the right way to fix an issue. For example – users may not understand a term in a website just because it is slang or culturally related to the creator’s own country. In test results, we will see that users failed to use this feature, but we will not know WHY. For this, we need to know how to ask the right questions. This means we need to be aware of the cultural and linguistic background and keep that in mind. It is not always easy since we tend to blame the “usual suspects” like UX, design or layout and ignore other aspects.

Radek: Imagine that the user interface of my website is in English only and I have many users/customers for whom English is not the mother tongue. How can I provide them the best user experience? Isn’t it better to provide the Czech version for them?

Sagit: The simple answer is yes. If you can provide a local version (Czech for example) that is the best thing to do. And when doing so – it is best to have an expert in the field translate it for you (and not just leave it to Google Translate). But a lot of sites do not have the funding for this or have a very diverse audience coming from different countries. In that case in Thomson Reuters we use what we call User Friendly English. This is the English that is learned in schools all over the world – no slang or cultural related terms, with a minimum of abbreviations and acronyms.

And of course – always test the language on real users. You will be surprised at what you will observe.

Radek: My professional background is web accessibility and inclusive design. The topic of your talk reminds me many deaf users who face this situation every day since their native language is the sign language. Is your research somehow focused also on this target group? Or do you have any recommendation how to improve accessibility and user experience of that target group?

Sagit: I am afraid we still did not get to that topic. My best recommendation is aiming at interfaces with minimum copy. The less users need to read and the more intuitive the UX – the better. That is hard to achieve and demands a lot of testing – but is doable.

Radek: Another target group, than might be affected by incomprehensibility of the user interface, is the group of the blind users (surfing the web with the screen reader is totally different experience). Do you have any tips relevant in particular for that target group?

Sagit: Always aim to have your code clean and clear so screen readers will be able to read it.

When creating forms add inline or hint text in the mandatory fields to help screen readers detect them. Make sure the order of items in the form is organized in a way that is readable to screen readers – and that includes form validation in case of errors.

As a side note – my team maintains a small list of employees inside our R&D center who are color blind. Some have problems identifying red/orange, others have problems with blue hues. That way we also guerilla test our colors with them. They love that – it’s a nice distraction from their everyday work.

Radek: And the last question – have you ever been to Prague? Are you looking forward to anything in particular?

Sagit: I have been in Prague 14 years ago and it was a wonderful experience. I discovered the amazing modern art museum there and fell in love with this specific painting by Frantisek Kupka – The Path of Silence. I am looking forward to new discoveries 🙂

And of course – can’t wait to attend WebExpo – it looks like there are some fantastic talks there. Can’t wait to hear them.

Thank you very much for the interview and I am looking forward to your talk at WebExpo 2017!

For those who would like to join Sagit and other amazing speakers there is a code „sagit“ for 10 % off. Buy the ticket & enjoy the conference 🙂.

Ohlédnutí za INSPO 2017: rekordní účast i inovace ve zpřístupnění

V sobotu 25. března 2017 proběhl v pražském Kongresovém centru už 17. ročník konference o technologiích pro osoby se specifickými potřebami – INSPO 2017. Konference již tradičně přilákala lidi s nejrůznějším zdravotním postižením, jejich rodinné příslušníky, pracovníky organizací sdružujících či poskytujících služby zdravotně postiženým, studenty či pracovníky vysokoškolských center poskytujících služby studentům se specifickými potřebami. Konference letos hostila rekordních 400 účastníků, ve vystavovatelské části představilo své služby a produkty 27 organizací.

Přístupnost konference

S ohledem na cílovou skupinu účastníků je u konference INSPO dbáno na zpřístupnění jejího obsahu všem účastníkům bez rozdílu. Všechny prezentace tedy byly tlumočeny do českého znakového jazyka, nechyběl ani simultánní přepis mluveného slova do textu, který mohli účastníci sledovat na plátně nebo zapůjčených tabletech, či možnost zobrazit si promítané slajdy na mobilním zařízení. Zajištění posledních dvou jmenovaných věcí bylo možné díky systému Polygraf, který byl vyvinut ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity. Pro návštěvníky s těžkým postižením zraku byly také k dispozici hlasovací lístky ve zvětšeném černotisku či bodovém písmu. Sborník konference účastníci obdrželi v digitální podobě a mohli si jej tak přečíst způsobem, který jim nejlépe vyhovoval.

Pro snazší orientaci návštěvníků s těžkým postižením zraku jsme letos nabídli dvě novinky. Díky vstřícnosti kolegů ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých byl u vchodu číslo 4 směrem od metra umístěn mobilní akustický a hlasový majáček, ovladatelný vysílačem VPN.

Orientační hlasový majáček, VPN a beacony

Druhou novinkou pak bylo experimentální zpřístupnění prostor konference speciálními Bluetooth vysílači (tzv. beacony), které umožnily prostřednictvím mobilní aplikace Right-Hear získat základní prostorovou orientaci o rozmístění objektů v interiéru podle světových stran (sever, jih, východ, západ, eventuálně další směry). Aplikace využívá předem připravených popisů prostoru, k vlastnímu určení směru slouží hardwarový kompas mobilního telefonu. Experimentální zpřístupnění prostor pomocí beaconů a aplikace RightHear zajistili kolegové ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a společnosti Matapo. Děkujeme.

Bližší informace o zpřístupnění konference INSPO jsou k dispozici v článku Přístupnost konference INSPO & služby poskytované Střediskem Teiresiás.

Prezentace

Na konferenci celkem zaznělo 24 prezentací. V dopoledním bloku se měli účastníci příležitost seznámit například se standardem Handicap Friendly – cesta ke knihovnám bez bariér, aplikací Záchranka či EVA Facial Mouse. Obě aplikace se těší velkému zájmu ze strany uživatelů (Záchranku si za první rok provozu si aplikaci stáhlo 333 800 uživatelů, EVA Facial Mouse pak více než 800 000 uživatelů).

Dita Horochovská prakticky předvádí funkčnost aplikace EVA Facial Mouse

Odpolední program byl rozdělen do tří sekcí – Využití ICT při vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ICT pro osoby se sluchovým postižením a Přístupnost nejen webu. Já jsem stejně jako v předchozích letech měl na starost posledně jmenovanou sekci, jejíž program bych vám rád detailněji představil.

Co přinesla sekce Přístupnost nejen webu

První prezentaci s názvem Nový orientační systém pro zrakově postižené​ přednesl Marek Salaba ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a představil řešení s názvem Right-Hear. To se skládá z upravených Estimode beaconů a stejnojmenné mobilní aplikace dostupné pro chytré telefony. Ta umožňuje umožňuje získat základní prostorou orientaci, kterým směrem se co v daném interiéru nachází. Aplikace využívá předem připravených popisů prostoru aktualizovaných ze serveru výrobce a přiřazuje je světovým stranám (sever, jih, východ, západ a dalším mezi směrům). Tyto popisy lze operativně měnit a aktualizovat přes jednoduché webové rozhraní, do kterého dostává přístup majitel daných beaconů. K určení samotného směru využívá aplikace hardwarový kompas, který je dnes obsažen ve skoro všech chytrých telefonech. Je možné také dostat ke každému beaconu informaci s telefonním číslem, přes které si může uživatel pomocí běžného GSM hovoru přivolat jednoduše místní pomoc. Aplikace je už v češtině a kompletně přístupná pro odečítače VoiceOver i TalkBack.

Marek Salaba připravuje navigaci v interiéru pomocí aplikace RightHear

Naviterier – navigační systém pro nevidomé chodce je navigační systém pro nevidomé, který je přesný, spolehlivý a nezávislý na GPS. Pracuje totiž s přesnou geometrií chodníků, informuje o typech přechodů, tvarech rohů budov, směru hluku z rušných ulic. Díky preciznímu popisu trasy a jednoznačným instrukcím je Naviterier srozumitelný a bezpečný. Na rozdíl od všech ostatních navigací není závislý na GPS, která pro pěší navigaci ve městské zástavbě nedosahuje potřebné přesnosti. Naviterier funguje se speciálními mapovými podklady připravenými firmou CEDA, a. s. Historie projektu Naviterier na Fakultě elektrotechnické, ČVUT sahá až do roku 2007 a na konferenci INSPO jej představili Zdeněk Míkovec a Jan Balata.

Vladimír Jareš přišel ve stejnojmenné prezentaci seznámit účastníky s tím, Co se děje okolo projektu FriendlyVox. FriendlyVox je v provozu od roku 2014 a za tu dobu si našel řadu spokojených uživatelů. Vývojový tým přichází s novými službami a tak FriendlyVox již umí spolupracovat s odečítačem ChromeVox, ve spolupráci se Sdružením knihovníků a informačních pracovníků České republiky je realizován projekt „FriendlyVox pro knihovny“, velkou výzvou pro nadcházející období je pak nabídnutí jednoduše přístupného internetového bankovnictví.

Záchranka jako příklad přístupné mobilní aplikace pro nevidomé byl název prezentace Karla Giebische, který představil práci s aplikací Záchranka poslepu i cestu vedoucí k jejímu zpřístupnění pro tuto cílovou skupinu. Není bez zajímavosti, že aplikace Záchranka byla vyhlášena nejpřístupnější apliakcí roku 2016.

Karel Giebisch, IT Gieb: Záchranka jako příklad přístupné mobilní aplikace pro nevidomé

Mobilní aplikace KNFB Reader učiní z běžného chytrého mobilu hlasovou čtečku tištěných textů. Zatímco doposud si zrakově postižení lidé mohli číst tiskoviny jen u svého počítače vybaveného skenerem, OCR softwarem a odečítačem, nyní mají poprvé možnost nosit si čtečku s sebou v kapse a číst si kdekoli. Lze fotit a číst nejen dopisy, časopisy či knihy, ale i obaly potravin a léků, displeje přístrojů, nejrůznější štítky a podobně. Nová pomůcka s širokým praktickým využitím byla tématem prezentace Honzy Šnyrycha s názvem KNFB Reader a chytrý mobil jako čtečka tištěných textů pro zrakově postižené.

Jsou tomu dva roky, co byl na trh uveden první telefon s prostředím BlindShell. Od té doby se mnohé změnilo. BlindShell již není pouhou aplikací ke stažení na Google Play, ale komplexní řešení (aplikace dodávána s optimalizovaným hardware od společnosti FoxConn) s mnoha novými funkcemi. Kromě těch standardních jako jsou volání, psaní zpráv atd., umožňuje BlindShell nově využívat například sociální sítě, poslouchat internetová rádia či nadiktovat text zprávy a e-mailu. S novinkami v BlindShellu 2 Baroque seznámil účastníky konference Michal Jelínek.

Michal Jelínek, SONS ČR, z.s.: Novinky v BlindShellu 2 Baroque

Detailněji se s obsahem všech přednášek lze seznámit buď prostřednictvím videí, nebo v příspěvcích do sborníku.

Vyhlášení výsledků literární soutěže Internet a můj handicap a předání Ceny Nadace Vodafone Rafael

Na konferenci se také rozdávaly ceny. Ať už to bylo vítězům literární soutěže Internet a můj handicap, tak projektu, který získal Cenu Nadace Vodafone Rafael za ICT inovace pro důstojnější život lidí se zdravotním postižením. Tu (spolu s finanční prémií 200 000 Kč) letos obdrželo Centrum dětského sluchu Tamtam za aplikaci Znakujte s námi. Aplikace je určena primárně slyšícím rodičům neslyšících dětí a pomáhá jim v plnohodnotné komunikaci se svými sluchově postiženými dětmi. První místo v soutěži Internet a můj handicap pak obsadil Richard Bureš z Ratíškovic za příspěvek Nový život.

Předávání Ceny Nadace Vodafone Rafael – Jana Fenclová a Adriana Dergam

Stejně jako v minulém roce proběhla soutěž o nejlepší přednášky v jednotlivých sekcích a nejlepší expozici. Vítězové, kteří dostali od publika nejvíce hlasů, obdrželi po pěti tisíci korunách. „Ošizeni“ ale nebyli ani hlasující, dvacet vylosovaných si odneslo flash disk.

V dopoledním společném programu podle hlasování publika nejvíce zaujala přednáška Filipa Maleňáka o aplikaci Záchranka., který převzal ocenění i za nejlepší expozici. V sekci o přístupnosti nejen webu bodovala přednáška Marka Salaby o novém orientačním systému pro zrakově postižené. Účastníci se sluchovým postižením ve své sekci nejvíce ocenili přednášku Lucie Břinkové a Zuzany Hájkové o projektu Deaf Friendly, v sekci o vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením získal nejvíce hlasů Jiří Vaňásek, který informoval o chystaných změnách v podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Networking

Konference INSPO také slouží jako místo pro setkávání se a prostor pro výměnu zkušeností a získávání informací o aktuálních trendech v oblasti informačních a komunikačních technologií pro uživatele se specifickými potřebami. Osobně opět velmi oceňuji neformálního a přátelského ducha celé konference.

Diskuse před stánkem Teiresia

Zpětná vazba účastníků

Konference je po obsahové i organizační stránce účastníky velmi vysoce hodnocena. Níže cituji alespoň několik vzkazů z hodnotícího dotazníku.

Vzkázala bych jedině obrovské poděkování za perfektně zorganizovanou akci, na kterou se každý rok moc těším a nikdy nejsem zklamaná. Jen tak dál a už se nemůžu dočkat příštího ročníku!

Poděkování za hladký průběh a naprosto dokonalý servis od asistentů či asistentek. Moc mi pomohli.

Skvělá témata, výborná organizace, jen tak dál!!!

Díky, perfektně připravené a dotažené až k hodnotícímu formuláři 🙂

Velké díky! Konference je velmi opravdová, prakticky a přímo užitečná. Cenná je reakce lidí, pro které jsou technologie určeny.

Detailněji se s hodnocením ze strany účastníků můžete v případě zájmu seznámit v článku Jak jste byli spokojeni s konferencí INSPO 2017? Ptali jsme se účastníků.

Videozáznamy z INSPO 2017 na YouTube

K dispozici už jsou videozáznamy všech prezentací, které na konferenci zazněly. I u nich je dbáno na maximální přístupnost. Kromě pohledu na prezentaci obsahují i pohled na přednášejícího, na tlumočníka do znakového jazyka a jsou opatřeny i titulky. Každý zájemce tak může zhlédnout prezentaci způsobem, který mu bude nejlépe vyhovovat.

Fotografie z INSPO 2017 na Flickru

INSPO 2017, 25. 3. 2017

Pozvánka na další ročník

Závěrem nezbývá než poděkovat Jaroslavu Winterovi a všem, kdo se o další vydařený ročník konference INSPO zasloužili. Osobně je mi velkou ctí, že jsem opět mohl být při tom.

Další ročník konference INSPO proběhne v sobotu 7. dubna 2018 v Kongresovém centru Praha a my už nyní hledáme přednášející na konferenci INSPO 2018.