Má dnes ještě smysl aktualizovat metodiku Blind Friendly Web?

Čas od času dostanu dotaz, jakou metodiku přístupnosti doporučit zájemcům, kteří se chtějí seznámit s tématikou přístupnosti. Metodiku Blind Friendly Web 2.3 už v současné době nedoporučuji, je skoro 10 let stará a byť informace v ní stále platí, nejsou už pro dnešní pojetí přístupnosti dostačující. Proto čas od času zvažuji, že bych tuto metodiku aktualizoval. S ohledem na existenci metodiky WCAG 2.0, kterou momentálně považuji za to nejlepší, co se dá nabídnout, současně přemýšlím, zda to není zbytečné. Na druhou stranu je ale fakt, že WCAG 2.0 je hodně složitý a rozsáhlý dokument a že by dokonce mohl v jistých případech zájemce spíše odradit, než v něm zájem o přístupnost vzbudit a posílit.

Myslíte si, že by bylo užitečné metodiku Blind Friendly Web upgradovat na verzi 3.0 do formy jakéhosi jednoduchého, přehledného a snadno aplikovatelného checklistu, který by neodradil a obsahoval to nejdůležitější včetně odkazů na další zdroje? Považovali byste takovou metodiku za užitečnou a dávalo by tedy smysl do její přípravy investovat čas? Nebo by to bylo znovuvynalézání kola?

Jaký je váš názor z praxe? Pomozte mi prosím a podělte se o něj v komentářích (kdyby náhodou komentáře nedostačovaly, vyrobím hlasovací formulář 😉 Děkuju.

Radek Pavlíček

9 komentářů u „Má dnes ještě smysl aktualizovat metodiku Blind Friendly Web?

  1. Já bych byl určitě pro aktualizaci, pro začátečníky je to perfektní zdroj. Hlavně by ale mělo MV aktualizovat vyhlášku č. 64/2008 Sb. + metodický pokyn, které z metodiky vychází a zřejmě dnes už věci zbytečně komplikují.

  2. Podle mě to smysl má.

    Například je tam uvedeno, že na neurčité odkazy typu „klikněte zde“ se má přidávat dovysvětlující title, ale na WebExpu workshopu jsi uváděl, že title čtečky ignorují (kromě inputů). Tak buď jsem to špatně zaznamenal nebo je už tato metodika opravdu zastaralá a update by se hodil.

  3. Určitě aktualizovat, pokud to čas dovolí – jak jsi psal, vyjít z WCAG 2.0, hodně zjednodušit a vyjmout jen to nejdůležitější, to by byla ta nejvhodnější cesta.

  4. Směl-li bych připojit poznámku z pozice, řekněme, lehce orientovaného laika, k vlastní otázce, určitě je vždy prostor co zlepšit přeformulovat, aktualizovat. Už jen s ohledem na vývoj webu a technologií.
    Takže na otázku „Myslíte si, že by bylo užitečné metodiku Blind Friendly Web upgradovat…?“, bych odpověděl Ano, zvlášť směrem k našemu domácímu prostředí a potřebám.
    Čím dál víc ale cítím, že můžeme mít celé stodoly metodik, návodů, příruček etc. (viz celý ten komplex doprovodných, „vysvětlujících“, rozšiřujících dokumentů, které se k WCAG váží), ale pokud nebudou aplikovány, respektovány, alespoň v těch nejzákladnějších bodech, které ovlivňují přístupnost, budou jen mrtvou literou. Neméně důležité mi tedy připadá to, jak zaangažovat, motivovat, zainteresovat ty, kteří webový obsah vytvářejí, aby na to braly ohled. A tady mi i vzhledem k tomu, co sleduji v zahraničních příspěvcích, stále víc připadá, že hraje důležitou roli i to, co si přeje ten, kdo si tvorbu webu u vývojáře objednává.

    1. Martine, s tím, co píšete, nelze než souhlasit. Osvětu v oblasti přístupnosti rozhodně nepodceňuji a určitě má v celém procesu zpřístupňování informací své důležité místo. Současně mi ale přijde, že aby osvěta a motivace byla co nejúčinnější, je třeba zájemcům nabídnout materiál, který je hned na začátku neodradí, bude pro ně srozumitelný a ukáže jim cestu dál. A takovým materiálem dle mého názoru WCAG 2.0 kvůli svému rozsahu a komplikovanému jazyku není. Čímž nechci říci, že zde WCAG 2.0 nemá své místo (naopak), ale jsou situace, pro které se podle mě moc nehodí.

  5. Z pozice uživatele odečítače obrazovky a teprve začínajícího tvůrce webů se rozhodně připojuji k názorům pro aktualizaci. Souhlasím s Radkem, že je potřeba nabídnout začínajícím zájemcům o problematiku přístupného webu snadno srozumitelnou a přitom aktuální metodiku. K otázce, zda používat nebo nepoužívat title – na konferenci jsem sice nebyl, ani jsem nesledoval dřívější diskuze či články k tomuto tématu, ale osobně si myslím, že není důvod ho nepoužívat. Stále populárnější opensource odečítač NVDA title rozhodně podporuje z mé vlastní zkušenosti i např. u odkazů nebo tlačítek při pohybu klávesou tab i klávesami rychlé navigace. Jediný případ, kdy ho nečte a zdánlivětedy ignoruje, je při pohybu šipkami nahoru a dolů, což je sice nekonzistentní chování, ale dává smysl. Pokud vím, šipkami vidící uživatel prohlížeče bez použití odečítače scrolluje textem, takže se nejedná o přejetí kurzorem nad prvkem s title a tím jeho zvýraznění, aby se title mohl objevit. Voiceover na iOS se chová podobně. Osobně si myslím, že vzhledem k tomu, na kolika webech se title vyskytuje, by s ním neměl být problém.

    1. Lukáši, díky za názor.

      Atribut title má z hlediska přístupnosti jednu velkou nevýhodu – jeho obsah je přístupný pouze pro uživatele, kteří s webem pracují pomocí myši. Pro všechny ostatní uživatele (tedy ty, kteří web ovládají z klávesnice či dotykem), je jeho obsah prakticky nepřístupný. Proto si nemyslím, že je dobré jej používat.

      Pokud s ním chceš zvýšit komfort pro uživatele ovládající web z klávesnice, je to možné, pokud bys ale do něj chtěl umístit nějakou informaci, která je důležitá pro všechny uživatele, pak bych osobně jeho použití nedoporučil a považoval bych je za chybu.

  6. Zdá se, že přístupnost pro specifickou skupinu uživatelů (nevidomí), se již stala okrajovou záležitostí přístupnosti.
    Je však potřeba připomenout, že problematika přístupnosti vznikla a začala se rozvíjet právě na podkalu potřeby nevidomých.
    Proto to si myslím, že má smysl, připomínat specifika přístupnosti osob se zrakovým postižením jako nejpostiženější skupiny osob se specifickými potřebami.
    Zdůrazňujme vše, co odlišuje tuto skupinu, abychom snázeji definovali to, co pomůže ostatním ….

    1. Hanko, díky za názor.

      Nemyslím si, že by potřeby nevidomých uživatelů byly odsunuty jako okrajová záležitost a nebyla jim věnována dostatečná pozornost. Spíše naopak. Například v současnosti hojně propagovaná a stále častěji používaná metodika WAI ARIA (na které byl postaven třeba letošní WebExpo workshop o přístupnosti) řeší prakticky bez výjimky právě potřeby této skupiny uživatelů.

      …problematika přístupnosti vznikla a začala se rozvíjet právě na podkalu potřeby nevidomých.

      Ano, pro Českou republiku platí, že impuls pro nastartování zájmu o tématiku přístupnosti vzešel z potřeb uživatelů se zrakovým postižením, v obecné/celosvětové rovině tomu tak ale není – WCAG 1.0 pokrýval už v roce 1999 potřeby i jiných skupin handicapovaných uživatelů, zohledňoval i tehdejší technická omezení (textové prohlížeče, pomalé připojení k Internetu, atp.)

      …připomínat specifika přístupnosti osob se zrakovým postižením jako nejpostiženější skupiny osob se specifickými potřebami.

      Osobně nevnímám skupinu osob se zrakovým postižením jako tu nejpostiženější, ale jako jednu z těch, pro které je přístupnost nejpřínosnější – čímž samozřejmě nechci její potřeby jakkoliv bagatelizovat a také se to jistě nevylučuje s tím, že je vhodné specifika přístupnosti pro tuto skupinu uživatelů zmiňovat. Další skupinou, která na webu naráží na možná ještě větší bariéry, jsou určitě uživatelé, kteří neslyší od narození a jejichž mateřským jazykem je tedy český znakový jazyk. Protože ti mají problémy s porozuměním obsahu, což může být řádově větší bariéra než bariéry technického charakteru, na které zpravidla narážejí uživatelé se zrakovým postižením.

      Myslím si, že současný celosvětový trend obecně pojímané tématiky přístupnosti (či univerzálního designu, pokud bychom celou tématiku chtěli pojmout ještě šířeji) se zdůrazněním potřeb konkrétních skupin uživatelů v kontextu, kdy to dává smysl, je pro všechny zainteresované strany lepší a mnohem více motivující, než dříve používané „škatulkování“ na nevidomé, slabozraké, tělesně postižené, sluchově postižené, atp.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..