Honza Šnyrych: zpřístupňování technologií a služeb pro zrakově postižené vnímám jako prioritu

Zpřístupnění informačních a komunikačních technologií i pro uživatele s těžkým postižením zraku lze bez nadsázky považovat za velký krok k nezávislosti právě pro tuto skupinu uživatelů. Získávání informací z webu, čtení knih v digitální podobě, sledování médií, používání online služeb k nakupování, správě bankovního účtu, ozvučených počítačů a chytrých mobilů – to jsou jen některé z věcí, které dnes mohou uživatelé se zrakovým postižením dělat. Samozřejmě za předpokladu, že služby či zařízení jsou pro ně přístupné, a uživatelé se mají kam obrátit, když se s nimi potřebují naučit pracovat či řešit uživatelské problémy.

Ve dnech 28. a 29. května 2016 proběhne v Havlíčkově Brodě 9. celostátní shromáždění Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky. Jedním z kandidátů do Republikové rady je i můj dlouholetý kamarád a kolega Honza Šnyrych. A protože Honza je člověk, který má k informačním a komunikačním technologiím velmi blízko, rád jsem vyhověl žádosti o publikování jeho pohledu na úlohu SONS právě v oblasti přístupnosti informačních a komunikačních technologií.

Rozhodl jsem se na letošním Celostátním shromáždění Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) kandidovat do Republikové rady, která společně s prezidentem a viceprezidentem tvoří vedení organizace. Republiková rada se musí zabývat širokou škálou otázek souvisejících s životem zrakově postižených. V dnešní době je mezi těmito otázkami stále důležitější i problematika informačních technologií a jejich dobrá přístupnost zrakově postiženým, což je můj obor. Proto bych se chtěl s vámi podělit o svůj pohled na tuto oblast.

Na informační technologie pro zrakově postižené se dá dívat z různých hledisek. Jinou perspektivu mají komerční dodavatelé pomůcek, jinou neziskové a vzdělávací organizace poskytující nezávislé poradenství a školení a jiné věci řeší tvůrci běžných IT služeb, když stojí před úkolem zpřístupnit je i zrakově postiženým uživatelům. Během dvaceti let své praxe jsem působil na všech těchto stranách a musím říci, že nejbližší mi je strana nezávislé, neziskové organizace, kdy je jediným cílem vyřešení potřeb klienta a není třeba myslet též na to, že na tom ještě musí náležitě vydělat dodavatelská firma.

Mezi neziskovými organizacemi, které takové služby poskytují, je u nás zřejmě největší SONS a celorepubliková síť TyfloCenter. V Tyflokabinetu SONS jsem mnoho let pracoval a s kolegy jsme se kromě výuky klientů starali o organizování metodické podpory a vzájemné výměny zkušeností mezi všemi počítačovými lektory. Tato činnost ale bohužel v posledních letech nepatří k prioritám vedení SONS a z dřívější celorepublikové sítě se stávají izolované ostrůvky, kde si každý musí poradit sám. Chtěl bych podpořit obnovení pravidelného setkávání a metodického školení počítačových lektorů SONS a TyfloCenter, protože to pro nás všechny vždy byla příležitost rozšiřovat si odborné znalosti, vyměňovat si pracovní zkušenosti a navazovat osobní vztahy, a to vše nám v důsledku pomáhalo zlepšovat naše služby klientům. Důkazem, že po takovém vzdělávání a setkávání je poptávka, svědčí i workshopy o speciální výpočetní technice pro zrakově postižené, které pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity, a kterých se řada lektorů ze SONSu či TyfloCenter už dnes pravidelně účastní.

Další věcí, na kterou bychom se měli více zaměřit, je tvorba výukových materiálů pro kohokoli, kdo se potřebuje se slepeckými technologiemi seznámit. Téměř veškerá výuka zrakově postižených u nás totiž probíhá formou ústního předávání znalostí klientovi. Individuální výuka formou jeden lektor – jeden klient je samozřejmě naprosto v pořádku, každý klient by ale měl mít k dispozici i další zdroje informací, ze kterých může čerpat. Často vídám, kolik učebnic, audio kurzů a dalších materiálů mají k dispozici anglicky mluvící nevidomí, oproti tomu u nás je jen naprosté minimum výukových materiálů. Přitom z takových materiálů by neměli užitek jen samotní nevidomí, ale třeba i rodiče a učitelé nevidomých žáků integrovaných v běžných školách. Ať se nám to líbí, nebo ne, inkluzivní vzdělávání je celospolečenský trend, kterému se zřejmě nevyhneme. Proto bychom v SONS měli intenzivně přemýšlet, jak přispět k tomu, aby integrace zrakově postižených žáků do běžných škol neměla negativní vliv na jejich vzdělávání. Informatika je sice jen malou výsečí této problematiky, ale zrovna zde bychom toho mohli poměrně dost nabídnout a měli bychom se o to snažit.

Smysluplné by mi také přišlo zaměřit se více na podporu a propagaci volně dostupných řešení pro nevidomé a slabozraké. V minulosti jsme jako zrakově postižení neměli jinou možnost, než si zakoupit a používat poměrně drahý speciální software či hardware od komerčních dodavatelů. Dnes je ale stále více alternativ, které jsou dostupné zdarma. Máme tu open source odečítač NVDA, který je ve Windows druhým nejrozšířenějším. Dvě hlavní platformy pro mobilní zařízení, iOS a Android, mají funkce zpřístupnění integrované přímo od svých výrobců, tedy od Applu a Googlu a další velcí výrobci se k nim postupně přidávají. Tradiční dodavatelé ale stále propagují a poskytují podporu svým tradičním pomůckám. Tyto pomůcky tu určitě stále mají svůj prostor, protože obzvlášť pro studium či výkon povolání je profesionální asistivní technologie nezbytností, ale měl by tu být i někdo, kdo podpoří též ty nové nekomerční prostředky, které můžeme využívat, a které mohou řadě uživatelů dostačovat. A protože podporu nekomerčních pomůcek nemůžeme čekat od komerčních firem, měly by se toho zhostit neziskové organizace. SONS se poměrně často chlubí, že je největším zaměstnavatelem zrakově postižených, nicméně například veškerá podpora a lokalizace NVDA je čistě na zrakově postižených dobrovolnících. Podle mě by právě pro takové lidi mělo být v organizaci pracovní uplatnění a podpora bezplatných pomůcek, jako jeNVDA a další, by se tak mohla více profesionalizovat.

Velkým tématem by pro nás měla být také přístupnost webu a dnes už kromě webu i jakýchkoli dalších elektronických služeb. Už před mnoha lety, když začínal projekt Blind Friendly Web, byla přístupnost webu pro zrakově postižené důležitá. Tím, že jsme nuceni dělat stále více věcí elektronicky, však potřeba dobré přístupnosti stále narůstá. Je tu doba, kdy na internetu nakupujeme, obsluhujeme bankovní účet, sledujeme média, komunikujeme s úřady atd. Pokud nám tyto služby nebudou přístupné, stáváme se občany druhé kategorie. Přístupnosti IT bychom se tedy měli věnovat stejně intenzivně, jako se věnujeme odstraňování architektonických bariér nebo prosazování zájmů zrakově postižených v legislativě. Nicméně SONS se již mnoho let projektu Blind Friendly Web neúčastní a projekt žije jen díky snaze TyfloCentra Brno. Dle mého musí takto důležitou oblast podporovat svými prostředky i SONS jakožto největší organizace zrakově postižených s celostátní působností.

Projekt Blind Friendly Web znám mnoho let z vlastní zkušenosti jako jeden z testerů. Zejména Radek Pavlíček v něm udělal velký kus práce mimo jiné ve vytváření povědomí o přístupnosti mezi provozovateli a tvůrci webů, kteří musí vědět proč dělat web přístupný a jak na to. Mně by přišlo dobré záběr rozšířit a kromě tvůrců aktuálně zaměřit pozornost i na druhou stranu – tedy zrakově postižené návštěvníky webů. V poslední době se díky stále lepší dostupnosti těchto služeb i pomůcek poměrně často v e-mailových konferencích i jinde vyskytují dotazy typu V internetovém obchodě XY nejsem schopen udělat to a ono. Poraďte. Myslím, že by bylo dobré, aby tu byla služba, která takový problém dokáže s klientem řešit. Někdy stačí klientovi poradit, jak to zvládnout uživatelsky, někdy může být problém v zastaralém odečítači nebo prohlížeči klienta a někdy je příčina ve špatně udělaném webu, a potom je třeba komunikovat s jeho provozovatelem. Takovou věc ale nevyřeší běžný uživatel, který nemá potřebu mít profesionální informatické znalosti. Proto by tu měla být služba SONS, která by dokázala najít příčinu a uměla by komunikovat s provozovateli webů, kde se může zasadit o nápravu. Domnívám se, že jen velká organizace s dostatečně silným hlasem bude v případě takových žádostí a vyjednávání brána ze strany velkých subjektů jako rovnocenný partner.

Možná, že z předchozích odstavců to vypadá, že kam se podívám, tam vidím nějaké nedostatky. Proto bych chtěl závěrem říct, že to tak rozhodně není. V ICT tu máme opravdu hodně dobrých služeb a projektů, ať už to je počítačová výuka a poradenství, Knihovna digitálních dokumentů, Navigační centrum, Blind Friendly Web a další. V SONS, v TyfloCentrech, u dodavatelů pomůcek a v mnoha dalších organizacích znám spoustu lidí, kterých si vážím za to, co všechno dělají. A i když se o tom zase tak nemluví, zrovna v informatice poměrně hodně funguje i dobrovolnictví – je tu hodně lidí, kteří nám ve svém volném čase radí přes konference nebo se i podílejí na vývoji či lokalizaci nějakého softwaru. Myslím ale, že je vždycky dobré přemýšlet, co by se třeba na službách SONS dalo ještě zlepšit. Je mi jasné, že v Republikové radě budu případně jen jeden člen z dvaceti a že nestačí jen přemýšlet, co vše by se dalo dělat, ale je třeba minimálně též vědět, jak to financovat. A jsem si také vědom toho, že svět se netočí jen okolo informačních technologií a jsou i jiné důležité oblasti. Přesto by ale bylo ku prospěchu, kdyby v Republikové radě byl člověk, který se informatikou zabývá a má k těmto tématům co říci. Nicméně ať už v Republikové radě budu, nebo ne, určitě se budu zmíněným tématům v nějaké formě věnovat. Protože jsou to důležité věci i pro mě osobně.

Autorem článku je Honza Šnyrych.

Speciální vydání časopisu Naše šance

Při příležitosti blížících se voleb do nejvyšších orgánů SONS vyšlo speciální vydání audio časopisu Naše šance, představující jednotlivé kandidáty

Pokud si chcete poslechnout názory jednotlivých kandidátů, stáhněte si soubor mp3_ns1605-special.zip (mp3; 726 MB).

Radek Pavlíček

3 komentáře u „Honza Šnyrych: zpřístupňování technologií a služeb pro zrakově postižené vnímám jako prioritu

  1. Vřele souhlasím s názorem pana Šnyrycha, protože na Dědině věnujeme kurzům PC velkou pozornost a naši instruktoři PC jsou zrakově postiženými hodnoceni velice kladně. letos chceme uspořádat opět rekondici s výukou PC. Velkým přínosem byla i setkání instruktorů PC které pravidelně na Dědině organizoval Jirka Ježek. Měla by se opět obnovit.

  2. Středisko Dědina věnuje velkou pozornost výuce PC. Proto chceme opět v letošním roce realizovat rekondiční pobyt s výukou PC, v loňském roce jsme nemohli z kapacitních důvodů uspokojit všechny zájemce. Také bychom uvítali pokračování v kurzech pro instruktory výuky, které organizoval Jirka Ježek na Dědině.

  3. Ve skutečnosti je to daleko širší problém, než Honza zmiňuje. To co píše je až druhá, třetí fáze. Jde o samotný boj celé té probelmatiky governance accessibility na slunci. Budu jen rád, když se do rady SONS dostane někdo, kdo bude i pro nás jako stát a EU partnerem při i ryze odborných a technických jednáních. To že governance accessibility a přístupnost obecně je důležitá víme asi všichni. Ale pak se tahle věta rozdrobí do tisíce malých čtverečků a tam ztrácíme sílu a mnohdy i schopnost vysvětlit co vlastně chceme. Krásnou kázkou je návrh směrnice EAA, ale to sem nepatří. Rád Honzu podpořím, přesto že z jistých důvodů nejsem v SONS, kdybych byl, rozhodně bych hlasoval pro někoho s technickým rozhledem. Myslím že organiozace SONS trpí jistou vnitřní slepotou sama k sobě (hele, to je docela vtipnej obrat) a obměna je jen ku prospěchu. No pokud k ní teda dojde, že…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..