Archiv rubriky: Rozhovory

O přístupnosti v pořadu Trendy na Českém rozhlase Plus

Současným trendem je chápat přístupnost ne jako milosrdné gesto vůči lidem se specifickými potřebami, ale jako situaci, kterou v různých fázích života – a to někdy dost náhle – může potřebovat každý z nás. Zpřístupňování zkušeností, barev, vůní, zážitků uměleckých dojmů a podnětů k přemýšlení o životě a světě kolem nás s cílem začlenit co nejvíce lidí se specifickými potřebami bylo proto tématem pořadu Trendy na Českém rozhlase Plus.

Záznam přibližně dvacetiminutového vysílání, které připravila Daniela Vrbová a a jehož hosty byli Marianna Koutská, Jiří Raiterman, Kateřina Beránková a já, najdete v případě zájmu na adrese Trendy (26.03.2015 16:40) nebo si jej můžete přehrát přímo zde na blogu.

Příjemný poslech.

Přístupnost webových stránek orgánů veřejné správy – otázky a odpovědi

V uplynulých dnech se mě Honza Luštinec vyptal na řadu věcí souvisejících s přístupností webových stránek orgánů veřejné správy. Protože si myslím, že by informace, o kterých jsme se bavili, mohli zajímat více lidí než jen čtenáře jeho diplomky, zveřejňuji s Honzovým souhlasem celý rozhovor zde na POSLEPU.

Honza: Na koho je přístupnost webových stránek zaměřena? Souhlasíte s tím, že se týká jen osob se zdravotním postižením?

Radek: Přístupnost cílí na všechny uživatele. Samozřejmě existují skupiny uživatelů (například Vámi zmiňovaní uživatelé se zdravotním postižením), pro něž je přístupnost nezbytnou podmínkou k tomu, aby s webem vůbec mohli pracovat a dostat se k informacím, kvůli kterým na web přišli. Jiným skupinám uživatelů může přístupný web “pouze” zefektivnit práci či zlepšit jeho použitelnost.

Obecně zastávám názor, že přístupné webové stránky jsou přínosné pro všechny uživatele a netýkají se jen osob se zdravotním postižením. Přestože kvůli této skupině uživatelů se přístupnost webu začala řešit a web zpřístupňovat, není to jediná skupina uživatelů, pro kterou je přístupnost důležitá.

Honza: Hodně se zaměňují termíny použitelnost a přístupnost, jak jejich vztah chápete?

Radek: Přiznám se, že se s tímto zaměňováním v praxi setkávám minimálně. Pokud už někdo hledá vztah mezi přístupností a použitelností, pak tento vztah zpravidla prezentuje tak, že přístupnost je podmnožinou použitelnosti.

Já osobně na přístupnost a použitelnost nahlížím jako na dvě související a vzájemně se ovlivňující množiny sad požadavků/pravidel, kdy tyto množiny mají neprázdný průnik a některá pravidla tak patří do obou skupin.

Ostatně nevidím žádný důvod, proč by mezi přístupností a použitelností měla existovat nějaká přesně vymezená hranice, kterou by nebylo možno překročit.

Honza: Dle mého názoru se oblast přístupnosti málo věnuje stránce designu, rozvržení prvků, user-interface. Myslíte si, že stránka dodržující pravidla, která ale bude složitě a nestandardně navržená, je stále přístupná?

Radek: Jak už jsem psal výše, obě disciplíny spolu velmi úzce souvisí, v řadě věcí se překrývají a vzájemně ovlivňují. Stránku, která bude formálně dodržovat pravidla přístupnosti a současně bude složitě a nestandardně navržena, jistě vytvořit lze, ale domnívám se, že vytvoření takové stránky nedává z hlediska uživatelů – a pro uživatele weby primárně tvoříme – žádný smysl.

Co se týká vašeho názoru stran vztahu přístupnosti, designu, rozvržení prvků a uživatelského rozhraní, mám za to, že například WCAG 2.0 obsahuje celou řadu pravidel, která se těchto témat dotýkají. Není to tedy tak, že by z pohledu přístupnosti byly tyto oblasti úplně ignorovány. Protože se jim ale věnují samostatné disciplíny, není jim – dle mého názoru celkem logicky – dán až takový prostor.

Kromě toho se v praxi setkávám spíše se situací přesně opačnou, tedy kdy je kladen (dle mého názoru často až přehnaný) důraz na grafický design a vše ostatní se mu podřizuje. Stránky jsou tedy pěkné na pohled, ale jejich přístupnost a použitelnost velmi pokulhává.

Honza: Jaký máte názor na ceny kompenzačních pomůcek? Nepřijde Vám, že ceny jsou účelově nastaveny vysoko? Víte, jak funguje příspěvek od zdravotní pojišťovny?

Radek: Vezmu to od konce. Způsob fungování příspěvků od zdravotní pojišťovny (či Úřadu práce ČR, které jsou relevantní v případě kompenzačních pomůcek na bázi ICT) je mi znám velmi dobře, dlouhá léta jsem působil jako poradce výběru náročných kompenzačních pomůcek na bázi výpočetní techniky.

Co se týká ceny, která se nezaujatému pozorovateli může v některých případech opravdu zdát vysoká, či – jak sám píšete – účelově nastavena, je potřeba si uvědomit, že kompenzačních pomůcek se prodá řádově méně, než je tomu v případě software či hardware pro běžnou populaci. Přičemž velká část nákladů (například náklady na lokalizaci software) je fixní a není možnost je “rozpustit” mezi milióny uživatelů, ale licencí se prodají stovky, maximálně jednotky tisíc kusů.

Ceny kompenzačních pomůcek (tedy aspoň v případě seriózních firem, které na tomto trhu působí) osobně považuji za odpovídající realitě s ohledem na náklady, poskytovaný servis uživatelům a velikost trhu.

Pro pořádek připomeňme, že i ty programy, kterou jsou prezentovány jako zdarma, ve skutečnosti zdarma nejsou. Například licenci odečítače VoiceOver, který najdeme v produktech firmy Apple a který je integrální součástí systému, si vlastně kupuje každý uživatel i přesto, že tento program nebude využívat, a nepřímo tak jeho pořízením v podstatě “dotuje” cenu pro jeho skutečné uživatele.

Stejně tak vývoj odečítače obrazovky NVDA, který mohou uživatelé používat zdarma, je dotován společnostmi jako Adobe či Google.

Navíc – s ohledem na otevřený trh, který v ČR máme – si dnes mohou uživatelé vybrat takové řešení, které co nejlépe vyhovuje jejich požadavkům jak po stránce funkcí, tak ceny.

Honza: Osobně se domnívám, že velké procento zdravotně postižených tyto pomůcky nepoužívá… webové stránky navštěvují prostřednictvím tabletů, mobilů a dotykových display s pomocí technologie voice-over. Máte podobný názor?

Radek: Nemám. Práci s webem pomocí odečítače obrazovky či jiné asistivní technologie na tabletu či mobilu stále považuji z různých důvodů za méně komfortní, než je tomu v případě klasického desktopu, kde mají uživatelé k dispozici nepoměrně robustnější nástroje. Kromě toho řada uživatelů stále subjektivně vnímá dotyková zařízení jako cosi méně přístupného, než je tomu v případě zařízení s hardwarovou klávesnicí. A v neposlední řadě zde hraje roli i přirozený vývoj v této oblasti, kdy desktopová řešení, postavená na operačním systému Windows a odečítačích obrazovky, jakým je například JAWS, mají za sebou dvě desítky let vývoje a existence na trhu.

Honza: Jaký máte názor na vyhlášku o přístupnosti, souhlasíte s jejím obsahem?

Radek: Obsah Vyhlášky o přístupnosti je poplatný době vzniku (rok 2007), kdy reagovala na v té době používané technologie a principy práce na straně uživatelů. S jejím obsahem tedy souhlasím, nicméně pro dnešní potřeby už mi přijde jako nevyhovující.

Honza: Některá její pravidla jsou povinná, jiná podmíněně povinná… myslíte, že to je dobře?

Odpověď: Ne. Splnění některých podmíněně povinných pravidel je technicky natolik jednoduché (například pravidlo č. 17), že důvod jeho zařazení mezi podmíněně povinná pravidla z mého úhlu pohledu naprosto postrádá logiku. Většina podmíněně povinných pravidel také již ve svém znění obsahuje návod pro případ nemožnosti naplnění, tudíž jejich zařazení mezi podmíněně povinná pravidla považuji za zbytečné.

Honza: Proč myslíte, že není nastavena sankce za nedodržení vyhlášky? Víte, jakým způsobem stát vynucuje dodržení pravidel?

Radek: Pokud vím, tak stát od myšlenky pokutovat sám sebe upustil. A ačkoliv se myšlenka udělovat sankce za nepřístupné weby může na první pohled jevit jako rozumná, kvůli chybějícímu mechanismu kontrol, přesně stanovené metodiky, proškolených auditorů atp. nedává smysl, protože by mohla ve finále přinést více škody než užitku.

Přístupnost není černobílá a udělovat (likvidační) pokuty za to, že auditor najde na jedné stránce webu obrázek bez relevantního alternativního textového popisku, může být spíše demotivující, než že by na vnímání přístupnosti mělo pozitivní vliv.

K Vaší druhé otázce – není mi známo, že by stát v současné době nějak aktivně vynucoval dodržování pravidel přístupnosti.

Honza: Od roku 2008 došlo k velké proměně v oblasti přístupu k webovému obsahu, myslíte, že stále její pravidla dostačují k zajištění přístupnosti? Vyhláška o přístupnosti nepředpokládá prohlížení webů prostřednictvím tabletů, apod… znamená to pro uživatele omezení v přístupnosti?

Radek: I přes nesporný přínos, který Vyhláška o přístupnosti přinesla (a stále ještě má), je již pro aktuální potřeby nedostačující z důvodů, které sám zmiňujete.

Honza: Připravuje se změna právní úpravy, naznačíte hlavní oblasti změny?

Radek: Hlavní oblasti změny jsou dvě:

  • rozšíření požadavků na přístupnost nad rámec webu (měla by se tedy týkat i dokumentů, formulářů či aplikací),
  • implementace mezinárodně uznávaného doporučení WCAG 2.0 (ISO/IEC 40500) do českého prostředí.

Honza: Teorie obecně postižené dělí na osoby se zrakovým, sluchovým, pohybovým a mentálním/kognitivním postižením. Myslelo se při stanovení pravidel přístupnosti také na kombinovaná postižení (např. motorické + zrakové)?

Radek: Ano, pravidla přístupnosti obsahují požadavky, které pokrývají i potřeby osob s kombinovaným zdravotním postižením.

Myslíte si, že osoby se zdravotním postižením mají odstraněny bariéry při navštěvování webových stránek orgánů veřejné správy? Případně proč?

Radek: Na tuto otázku není lehké odpovědět. Přístupnost ovlivňuje celá řada faktorů (za všechny jmenujme například zdravotní postižení uživatele, jeho znalosti a zkušenosti při práci s webem a asistivní technologií či technické zpracování webu), ve finále je to vždy konkrétní uživatel, který si musí sám vyhodnotit, zda daná webová stránka pro něj je či není přístupná.

Osobně ale mám za to, že přístupnost webových stránek se za poslední roky (i díky Vyhlášce o přístupnosti) výrazně zlepšila a pokud někde uživatelé narážejí na bariéry, tak jsou to spíše oblasti, které vyhláška nepokrývá – tedy nepřístupné dokumenty, formuláře či aplikace.

Honza: Myslíte si, že by bylo možné/vhodné, aby se stát snažil nabídnout orgánům veřejné správy vzory, jak přístupné webové stránky navrhnout?
Mohla by existovat knihovna přístupných šablon, ze kterých by mohly orgány veřejné správy čerpat a pouze upravit vybrané prvky? Neprofitoval by pak návštěvník, kterému by pak byla známá struktura rozložení? (vzorem například britský G-cloud?)

Radek: Existence takového repozitáře (ideálně pod patronací státu/MV ČR) by určitě byla prospěšná, nicméně není mi známo, že by něco takového někdo chtěl realizovat. Osobně se ale nedomnívám, že by zájemci o tvorbu přístupného webu neměli kde čerpat informace, tedy vytvoření takového repozitáře nepovažuji za bezprostřední prioritu.

Honza: Nespatřujete jako problém, že ani webová stránka CzechPOINT (garant MVČR) nerespektuje pravidla přístupnosti? Konkrétně má navigační strukturu vytvořenou pomocí obrázků.

Radek: Spatřuji.

Honza: Můžete jmenovat příklady webových stránek orgánů veřejné správy, které považujete za nepřístupné, a naopak které považujete za bezproblémově přístupné?

Radek: Jen o málokteré webové stránce lze dnes říci, že je zcela přístupná, nebo naopak zcela nepřístupná. Jak už jsem uvedl v předchozích odpovědích, přístupnost není dvoustavová (tedy nelze ji hodnotit jen jako ano, nebo jako ne) a vždy je to konkrétní uživatel, kdo bude přístupnost konkrétního webu s ohledem na své potřeby a preference hodnotit.

Žádnou nepřístupnou stránku, kterou bych Vám mohl nabídnout jako příklad, momentálně po ruce nemám. Pokud bych měl uvést příklady pozitivní, nabízím vítěze soutěží Parádní web, či držitele zvláštní ceny ministra vnitra za nejlepší bezbariérový přístup na webové stránky při soutěži Zlatý erb.

Inženýři Googlu: pro přístupnost děláme maximum

Vzhledem k obsáhlým diskusím na téma přístupnost mobilních operačních systémů, kterým předcházely dvě testovací studie dvou nezávislých expertů, se rozhodl přispět svou troškou do mlýna i Matěj Plch (www.blind-android.cz), který je autorem tohoto textu.

Následující řádky nemají za úkol přímo porovnávat vhodnost systémů Android a iOS pro zrakově handicapované uživatele, ale spíše vám přiblížit pohled z druhé strany, čímž je myšleno vyjádření samotné společnosti Google.

V českém shrnutí provedených testů, které rovněž před několika dny vyšlo na tomto webu, mimo jiné zaznívá kritika Googlu nejen kvůli tomu, že ve svých aplikacích porušuje základní pravidla přístupnosti, ale poukazuje i na jeho celkově laxní přístup k této problematice.

Náhoda tomu chtěla, že se mi dostal do rukou přepis rozhovoru s přední accessibility inženýrkou Googlu Eve Andersson, která poskytla interview na toto téma Národní federaci nevidomých ve Spojených státech amerických.
Jde o globální pohled na celou věc, takže se nedotýká jen prostředí operačního systému Android, ale jsou zde zmíněny mnohé další produkty, jež Google vyvíjí.

Přímo k problematice přístupnosti iOS a Androidu se vyjádřím později, tento článek prosím berte jako oficiální stanovisko Googlu, které bych tímto rád přiblížil i české veřejnosti. Cítím tak trochu povinnost hájit zájmy této společnosti i u nás, jelikož jsem s nimi v minulosti mnohokrát komunikoval ohledně přizpůsobení jejich softwaru pro nevidomé uživatele v ČR a oni i přes počáteční nedůvěru nakonec naši zemi akceptovali a díky tomu jsou asistivní technologie operačního systému Android použitelné i v České republice.

Rozhovor jsem nechal v původní podobě, zásahy do textu jsou naprosto minimální.

Závěrem tohoto úvodu mi ještě dovolte poděkovat kolegovi Radku Pavlíčkovi, který se i navzdory obsáhlosti textu rozhodl jej uveřejnit. (Já děkuju Matějovi za překlad a nabídku zveřejnit tento text na POSLEPU).

Redaktor: Google je jedna z nejvíce inovativních firem na světě. Její produkty jsou velmi známé a lze se s nimi setkat prakticky všude. Google vytváří nejrychleji rostoucí operační systémy a aplikuje je v mobilních telefonech, počítačích a dokonce i v samořídících vozidlech. Když tuto technologii budou moci používat nevidomí, pak se jejich šance na jednodušší život zvýší, v opačném případě bude podstatně nižší.

Eve Anderssonová se ve firmě Google velmi intenzivně zabývá přístupností a na sjezdu (Federace nevidomých) pronesla tyto hluboce procítěné úvahy:

Děkuji vám, Dr. Maurere. Zdravím vás všechny. Je mi velkým potěšením a ctí být tady s vámi. Prožíváme úžasný týden a s některými z vás jsem se seznámila zde na sjezdu, dozvěděla jsem se o vašich zkušenostech a získala zpětnou vazbu týkající se našich produktů a taky jsem některé produkty předváděla. Bylo to báječné.

Než jsem sem dorazila, zastavila jsem se v Atlantě a tam jsem se zúčastnila zahájení konference Národní asociace neslyšících. Konala se v kostele Ebenezer Baptist Church v Atlantě. To je ten kostel, kam chodil Martin Luther King jako dítě a kde pak kázal jako dospělý. Bylo vskutku dojemné stát na místě, kde stával tento velký muž a důvodem pro mé dojetí bylo to, že kázal o rovnosti pro všechny. Celý život jsem v ni věřila. Teď když pracuji pro firmu Google a vedu náš tým inženýrů věnujících se přístupnosti, je pro mne opravdu důležité prosazovat cíl rovnosti pro všechny.

Ráda bych vás teď trochu seznámila s tím, co v Googlu děláme na podporu přístupnosti. Normálně to v Googlu není zvykem, ale teď vám trochu pootevřu dveře, abyste mohli nakouknout do vnitřního fungování společnosti. Mým cílem je ukázat, jak vážně v Googlu přistupujeme k otázce přístupnosti a informovat vás o provedených strukturálních změnách.

Nechceme dát naše produkty na trh, získat zpětnou vazbu o funkcích, které nejsou přístupné, a teprve pak použít provizorní řešení problémů. Není to udržitelné a není to ani férové vůči lidem, kteří naše produkty používají. Proto jsme provedli změny s cílem zahrnout přístupnost už do designu, technologie a testování našich produktů. Ráda bych vám dala pár informací. Dr. Mauerer se o tom zmínil: V Googlu pracuje mnoho samostatných týmů. Google opravdu podporuje kreativitu, experimentování a individuální úsilí a to znamená, že uskutečnit takovou kulturní změnu není snadné ani rychlé, ale stejně ji uskutečňujeme.

A o některých těchto snahách vám něco řeknu.

Jak už jsem se zmínila, vedu náš tým inženýrů, který je odpovědný za přístupnost. Jedná se o skupinu, která uvnitř Googlu postupně organicky vyrůstala díky zaujetí jednotlivců, jimž ležela na srdci možnost přístupu v rámci organizace. Po čase se tato skupina stala strukturovanější a systematičtější. Náš tým se skládá z lidí s odbornými znalostmi designu založeném na zkušenostech uživatelů, technologie, testování, asistenční techniky a průzkumu mezi uživateli. Máme programové manažery, kteří pracují po celém Googlu a pomáhají instalovat softwarové vybavení. Náš dokumentační specialista se na plný úvazek věnuje vytváření dokumentace týkající se přístupnosti a máme pracovníky, kteří se specializují také na vzdělávání v této oblasti.

Když už mluvím o vzdělání, všichni noví inženýři, kteří jsou přijati v našich hlavních inženýrských centrech — v Mountain View, Kalifornii, New Yorku a Zürichu ve Švýcarsku — během svých prvních týdnů u firmy Google povinně absolvují jednohodinový workshop na téma přístupnost. V tomto praktickém workshopu se učí o přístupnosti mobilních telefonů a také o přístupnosti webu. Přímo během workshopu musí účastníci sepsat pravidla pro zpřístupnění nějaké webové aplikace. Rovněž jsme zahájili víc než deset dalších interních kurzů, na nichž se vyučuje o přístupnosti webu, Androidu, iOSu, asistenční technologii, testovacích technikách, designu založeném na uživatelských zkušenostech, provádění uživatelských studií na téma přístupnost a jiné. Také bezplatně nabízíme online kurz pro veřejnost „Úvod do přístupnosti webu“.

Pokud jde o vzdělávání, v softwarovém průmyslu je obrovský nedostatek žen, menšin a lidí s postižením a tak se je také pokoušíme oslovit. Nabízíme zaplacení školného pro všechny zájemce s postižením při absolvování kurzů ve škole Code School, aby si osvojili softwarové inženýrské techniky. Mimochodem, do mého týmu přijímáme nové lidi, takže jestli jste vy nebo některý váš známý dobrý inženýr, klidně za mnou potom přijďte.

Snažíme se o vydání pravidel týkajících se interní přístupnosti. Připravili jsme technická pravidla, kterými se řídí naši inženýři při vývoji produktů. Také jsme pro vnitřní potřebu vydali směrnice o uživatelských zkušenostech používané při navrhování našich produktů, aby byly hned od začátku navrženy správně.

Každý rok pořádáme konferenci s názvem I/O – jde o hodně velkou událost v San Francisku — a letos jsme vytvořili naše návrhové normy pro tzv. Relevantní design. Popisují, jak by se měly naše aplikace chovat a mají je také používat externí vývojáři při navrhování aplikací pro Android.

Poznámka: Jedná se o velmi často zmiňovaný Material design, do kterého bude zahalena přicházející nová verze operačního systému Android, pravděpodobně s kódovým označením Lion. Těchto grafických změn si můžete povšimnout již nyní a to například u prohlížeče Google Chrome nebo v poslední aktualizaci obchodu Google Play. Tentokrát jsme poprvé už při uvolnění produktu aplikovali v designu směrnice přístupnosti. Naším cílem ovšem není jen to, aby Google vyráběl produkty více přístupné, ale chceme, aby se takové produkty vyvíjely po celém světě.

Ve své roli jsem v poslední době byla svědkem jedné úžasné věci: zpočátku jsme museli naše produktové týmy nabádat a snažili jsme se je přinutit, aby se zapojili do navrhování přístupných produktů, ale teď se tento poměr změnil. Lidé za námi přicházejí pro radu. Táhnou nás vpřed a máme potíže s nimi udržet krok!

U lidí s postižením provádíme studie zaměřené na zkušenosti uživatelů, abychom zjistili, jak lidé naše produkty skutečně využívají. V posledních pár měsících probíhaly takové studie v Zürichu, New Yorku a v Mountain View a osobně jsem se musela některých zúčastnit. Tyto uživatelské studie jsou pro nás velmi důležité, protože se můžeme učit a jen jejich čtením jsme pochopili tolik věcí. Ráda bych vyzvala všechny, kdo se chtějí účastnit uživatelské studie, aby se přihlásili. Máme emailovou adresu speciálně vytvořenou pro tento sjezd a pokud chcete být do studie zařazeni, pošlete zprávu na adresu –. A to je vše, nic víc nemusíte udělat. Pak vám na váš e-mail odpovíme a později vás požádáme, abyste se přihlásili do uživatelské studie v oblasti vašeho bydliště.

Vedle našeho vlastního výzkumu také sponzorujeme výzkum na univerzitách. Udělujeme fakultní ceny za výzkum a teď jsme začali udělovat ceny speciálně za výzkum přístupnosti.

Další velmi důležitá věc je naše zapojení se do komunity díky naší přítomnosti na sjezdu NFB a seznámení se s co nejvíce lidmi. Chci tím říci, že NFB (Národní federace nevidomých) je pro nás velmi důležitým partnerem. Úžasná Anne Taylorová a celý tým nám poskytl výbornou zpětnou vazbu; je nesmírným potěšením s nimi pracovat a jsem jim hrozně vděčná.

Přesuňme teď naši pozornost na některá hmatatelná zlepšení. Je skvělé provádět restrukturalizační procesy, ale chci také ukázat, jak se ty změny odrážejí na našich produktech. Soustředím se pouze na jednu opravdu velmi důležitou sadu produktů pro sféru vzdělávání a pro různá pracoviště.

Jedná se o Google Drive (Disk Google), což je náš systém sdílení souborů a také dokumentů, tabulek, prezentací a formulářů. Pracujeme na zvýšení podpory přístupnosti, když jsou tyto produkty používány s odečítači obrazovky (JAWS, NVDA, VoiceOver a ChromeVox). Provedli jsme komplexní testování, abychom se přesvědčili, že je ke všemu přístup z klávesnice a také jsme zabudovali aktualizovatelnou podporu zobrazení pomocí Braillova písma v Docs a Slides.

Jednou z velkých výhod využívání těchto nástrojů ve srovnání s tradičními aplikacemi desktop productivity, aspoň pro mne, je schopnost snadno spolupracovat s ostatními lidmi. Nedávno jsme vyvinuli podporu umožňující to, aby vám odečítač obrazovky oznámil, že někdo jiný edituje stejný odstavec, který právě editujete vy, takže můžete spolupracovat v reálném čase.

Také jsme úplně zpřístupnili historii revizí, takže když jeden ze spolupracovníků rozhodí váš dokument, můžete vše vrátit zpět a upravit jej.

Nejnovější verze Google Drive se vyvíjela s ohledem na přístupnost od samého počátku. O tomto novém způsobu práce pojednává jedna z našich případových studií a jádro našeho inženýrského týmu pro přístupnost spolupracovalo velmi úzce s inženýry ze skupiny Google Drive, z nichž někteří se sami specializují na přístupnost, aby mohli správně navrhovat, vyvíjet a testovat produkt, provést uživatelské studie atd.

Google Drive vzniká a dostává se na trh postupně jako mnoho našich produktů. Za pár týdnů lidé získají na svých zařízeních přístup k novému Google Drive. Tak doufám, že se vám bude líbit!

S Michiganskou univerzitou spolupracujeme velmi úzce a ředitelka IT, Laura M. Pattersonová, řekla: „Nejnovější zlepšení v Google Drive a Docs pro uživatele asistenční technologie jsou velkým krokem vpřed a jsou příkladem závazku Googlu zpřístupnit je všem lidem v naší komunitě.“

A tak plošně pracujeme na mnoha různých produktech a já jsem chtěla uvést jen jeden příklad. Domnívám se, že je to velmi důležitá zpráva, ačkoliv nezbývá než přiznat, že máme před sebou ještě dlouhou cestu a čeká nás spousta práce. Je to nesmírně důležité a budeme o to stále usilovat. Google věří – a já též – že všichni lidé na světě mají právo na vzdělání a na zaměstnání, které odpovídá informační éře. Také si myslíme, že mají právo na vzdělání a zábavu a nepolevíme v našem snažení, dokud nedosáhneme cíle s našimi produkty Google. Chceme být součástí řešení.

Děkuji všem za poskytnutou zpětnou vazbu, podporu a děkuji Národní federaci nevidomých i Dr. Maurerovi za pozvání a možnost vystoupit.

Původní text najdete na stránce The Federation at Work with Google: Changing the Structure of Expectations.