Archiv rubriky: Přístupnost webu

Průzkum mezi těžce slabozrakými uživateli webu – jaký je jejich způsob práce a skutečné potřeby?

Znát potřeby cílové skupiny patří mezi základní pilíře úspěchu v digitálním i fyzickém světě. Mezi skupiny, jejíž potřeby jsou zatím bohužel stále relativně málo zmapovány, patří i těžce slabozrací uživatelé – tedy ti, kteří mohou při práci s webem ještě použít zbytek zraku, ale současně už většinou potřebují nějakou asistivní technologii (typicky zvětšovací program) či nějaké uzpůsobení obsahu k tomu, aby s webem byli schopni pracovat efektivně.

Nikola Chovanová je studentkou oboru Teorie interaktivních médií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a píše bakalářskou práci s názvem Přístupnost webových stránek pro těžce slabozraké uživatele. V rámci ní připravila dotazník, jehož výsledky poslouží jako podklad pro praktickou část její práce – vytvořit sadu doporučení pro tvorbu webů, přístupných i pro tuto skupinu uživatelů, a současně reflektujících jejich skutečné potřeby.

Dotazník obsahuje 31 otázek, přičemž v některých případech je třeba odpověď napsat vlastními slovy, jedna z otázek pak obsahuje obrázky. Dotazník je anonymní a jeho výsledky budou použity výhradně na výzkumné účely, týkající se zmiňované bakalářské práce.

Pokud patříte mezi cílovou skupinu tohoto dotazníku a chcete svými názory a zkušenostmi ovlivnit to, aby weby pro těžce slabozraké uživatele byly přístupnější, prosím o vyplnění dotazníku Prístupnosť webových stránok pre slabozrakých užívateľov. Dotazník je ve slovenštině, nicméně věřím, že to nebude pro česky mluvící respondenty žádná překážka.

Dotazník bude k dispozici přibližně do konce roku, ale pokud se chystáte dotazník vyplnit, pomohlo by nám, pokud byste tak učinili do nejdříve.

ENGLISH version of this survey is available at Web Accessibility for Low Vision Users.

V případě jakýchkoliv dotazů či technických problémů kontaktujte prosím Niku na e-mailu nika.chov@gmail.com.

Děkujeme za spolupráci.

Testování přístupnosti webu: doporučené kombinace screen readeru a prohlížeče

Testujete (či se chystáte testovat) přístupnost webových stránek s odečítači obrazovky a zajímá Vás, s jakými konkrétními kombinacemi odečítačů obrazovky a webových prohlížečů dává smysl takové testy dělat? Na základě svých zkušeností, potvrzených nedávnou diskusí na Twitteru, a také na základě výsledků 2016 GOV.UK assistive technology survey, doporučuji pro jednotlivé operační systémy používat následující kombinace.

MS Windows

Na Windows (stále nejpoužívanější platforma) jsou mezi nevidomými uživateli dlouhodobě nejpoužívanější následující dvě kombinace – JAWS s Internet Explorerem a NVDA s Mozilla Firefox. Pokud zatím nejste s prací se screen readerem zcela obeznámeni (či si ji chcete připomenout), doporučuji k prostudování dva návody

Je také dobré vědět, že:

  • i přes 100 % získaných na www.html5accessibility.com, MS Edge bohužel zatím neposkytuje dostatečnou podporu jak pro JAWS, tak NVDA, takže testovat s ním v současné době nedává smysl (byť toto by se mělo v nejbližší době zlepšit a některá z dalších aktualizací JAWSu 18 by měla s Edge spolupracovat).
  • Podobně je na tom Google Chrome, jehož spolupráce se screen readery je stále taková „vachrlatá“.
  • JAWS i NVDA nejsou standardní součástí systému, je potřeba je nejprve nainstalovat. U NVDA je případně možné použít i portable verzi.
  • JAWS nabízí 40 minutovou demoverzi, kterou ale dle licenčních podmínek nelze používat k testování. NVDA je open source odečítač, který žádné takové omezení nemá.
  • JAWS spustíte poklepáním na jeho zástupce na Ploše, ukončíte jej pomocí klávesové kombinace Insert + F4.
  • NVDA spustíte poklepáním na jeho zástupce na Ploše, ukončíte jej pomocí pomocí klávesové kombinace CapsLock + Q.

OS X a iOS

Na zařízeních od Applu, které běží na operačních systémech OS X či iOS, je nejlepší testovat s kombinací VoiceOver a Safari. VoiceOver je nedílnou součástí systému a stačí jej spustit

  • na OS X pomocí Command+F5 (stejnou klávesovou kombinací jej pak lze i ukončit).
  • Na iOS buď přes Nastavení – Obecné – Zpřístupnění, vhodnější je ale nadefinovat si spuštění/ukončení VoiceOveru na trojí stisknutí tlačítka Plochy (více informací viz VoiceOver na iOS (příručka).

Stručný návod v angličtině, jak testovat přístupnost webu s VoiceOverem, je pak k dispozici v článku Using VoiceOver to Evaluate Web Accessibility.

Android

Na zařízeních s Androidem je k testování možné použít screen reader TalkBack s prohlížečem Google Chrome (nebo nejnovějším Firefoxem). TalkBack je – stejně jako VoiceOver – nabízen jako součást operačního systému, takže jej opět stačí jen spustit přes Nastavení – Přístupnost. Bližší informace k různým možnostem spouštění viz Zapnutí aplikace TalkBack, vypnutí TalkBacku se dělá přes Nastavení > Usnadnění > TalkBack.

Při testování na iOS nebo Androidu se vám může hodit Přehled gest pro ovládání mobilních zařízení s odečítači VoiceOver a TalkBack.

Roman Kabelka, lektor workshopu Úvod do tvorby webu v redakčním systému WordPress

Co je třeba umět

Pokud jste dočetli až sem, nejspíš to s testováním přístupnosti pomocí screen readeru myslíte opravdu vážně. Což je z obecného úhlu pohledu dobře, protože seznámení se s potřebami a způsobem práce jedné z cílových skupin určitě není na škodu. Ale pozor, není to tak snadné, jak se může na první pohled zdát. Rozhodně neplatí to, že si vezmete do ruky mobil, spustíte odečítač a začnete testovat – tak jednoduché to bohužel není, viz můj starší článek Má smysl testovat svépomocí přístupnost webu pomocí screen readeru?).

Jestliže chcete, aby takové testování za něco stálo a obdrželi jste na základě něj relevantní výsledky, je třeba se dobře seznámit s tím, jak screen readery fungují, porozumět principům, na kterých pracují, a naučit se je obsluhovat. Pomoci vám v tom mohou například tutoriály, odkazované na konci tohoto článku. Bez těchto znalostí nedává moc smysl testovat přístupnost webu tímto způsobem, protože můžete

  • za problém v přístupnosti mylně považovat chyby, které ale budou způsobeny vaší neznalosti obsluhy screen readeru,
  • to, že „screen reader něco čte“, vyhodnotit jako potvrzení toho, že kontrolovaný prvek je přístupný (přestože tomu tak v reálu vůbec být nemusí).

Než se tedy do testování přístupnosti pustíte, zkuste si nejprve projít výše odkazované tutoriály a pokud na to máte prostor, tak není ani věci získat širší znalosti o přístupnosti například prostřednictvím některého z MOOCů o přístupnosti, které jsou aktuálně či v dohledné době nabízeny.

Pokud byste měli k testování přístupnosti se screen readery nějaký dotaz, zkuste na něj buď najít odpověď na Testing with Screen Readers – Questions and Answers, nebo jej napište sem do komentářů.

Přehled doporučených kombinací čtečky obrazovky a prohlížeče

  • MS Windows: JAWS + Internet Explorer; NVDA + Mozilla Firefox
  • OS X a iOS: VoiceOver + Safari
  • Android: TalkBack + Google Chrome (eventuálně Mozilla Firefox)

Přehled doporučených studijních materiálů

„Dvakrát MOOC o digitální přístupnosti pro začátečníky, prosím“

Fenomén MOOC – hromadných otevřených online kurzů – se nevyhnul ani přístupnosti a v současnosti je možné získat základní znalosti o této tématice hned ve dvou kurzech. A protože mě zajímalo, co tyto kurzy nabízejí, do obou jsem se přihlásil a pustil se do studia.

Co mají oba kurzy společného? Jsou v angličtině, cílí na ty, kdo s přístupností teprve začínají, a u obou lze zakoupit certifikát o jeho absolvování, pokud složíte závěrečný test aspoň na 70 %.

Information and Communication Technology (ICT) Accessibility

První kurz vznikl na The Georgia Institute of Technology a nese název Information and Communication Technology (ICT) Accessibility. Kurz je rozdělen do šesti modulů, věnovaných následujícím tématům:

  • Module 1: ICT Accessibility
  • Module 2: ICT Accessibility Design
  • Module 3: Assistive Technology
  • Module 4: Accessible Documents and Multimedia
  • Module 5: Web Accessibility Evaluation and Design
  • Module 6: ICT Accessibility Operations

Kompletní sylabus v angličtině (pdf; 100 kB)

Předpokládaná doba studia je 6 týdnů při přibližně dvou až čtyřhodinové týdenní zátěži. Kurz je otevřen do 28. února 2017.

Propagační video kurzu na YouTube

Digital Accessibility: Enabling Participation in the Information Society

Za druhý kurzem, který se jmenuje Digital Accessibility: Enabling Participation in the Information Society, stojí ECS Accessibility team ze Southamptonské univerzity a jeho partneři z Erasmus+ MOOC Accessibility Partnership. Je rozdělen do pěti bloků, pokrývajících následující témata:

  • Enabling People – It’s About You – obecný úvod do tématu, představení různých způsobů prezentování obsahu a typických situací, v nichž je digitální přístupnost důležitá
  • Enabling People To Work On Computers – přístupnost osobních počítačů
  • Enabling People To Communicate On Mobile Devices – přístupnost mobilních zařízení
  • Enabling People To Use The Web – přístupnost webu
  • Enabling Everyone Everyday – univerzální design,

Předpokládaná doba studia je 5 týdnů při přibližně tříhodinové týdenní zátěži. Kurz oficiálně končí už v neděli 20. listopadu, ale pokud se do tohoto data stihnete do kurzu zaregistrovat, můžete jím projít (budete ale ochuzeni o zapojení lektorů z partnerských univerzit do diskusí v průběhu jednotlivých týdnů). Pokud byste chtěli absolvovat tento kurz „se vším všudy“, jeho další běh je plánován na únor 2017 a již nyní je možné se do tohoto běhu registrovat.

Tento kurz jsem úspěšně absolvoval a pro základní seznámení s tématikou digitální přístupnosti jej mohu doporučit. Jeho jedinou větší vadou na kráse byly často nejednoznačně položené otázky v závěrečném testu. A protože jsem nebyl sám, kdo k podobě závěrečného testu poskytl autorům kurzu tuto zpětnou vazbu, věřím, že připomínky zapracují a do dalšího běhu kurzu test upraví tak, aby otázky byly jednoznačné a srozumitelné.

Tak přeji příjemné a pohodové studium 🙂