Archiv rubriky: Přístupnost webu

HTML element <mark> & jeho přístupnost

Před časem jsem dostal následující dotaz:

Existuje HTML 5 tag <mark>, který nové browsery plně podporují (a myslel jsem, že i čtečky). MARK barevně zvýrazní rozdílný text. Čtečky tento tag zdá se ale naprosto ignorují a nevidomí tudíž nemají tušení, kde v textu se rozdíly nacházejí. V případě barvoslepých, kteří čtečku nepoužívají, je tu další problém. Pokud podbarvení a tudíž pouhé odlišení barvou není řešením, jaké jiné řešení je tedy vhodné?

Jak se to tedy má s jeho přístupností pro uživatele se zrakovým postižením?

HTML element <mark> slouží ke zvýraznění textu na stránce (v podporovaných prohlížečích při výchozím stylu text žlutě podbarví) a používá se nějak takto:

<p>
  Element <mark> slouží ke zvýraznění textu na stránce.
</p>

Při použití elementu mark tedy není informace odlišena barvou, ale podbarvením, a i barvoslepým uživatelům je tato informace zprostředkována. (Problém by mohl nastat ve chvíli, kdy by se na stránce používaly pro podbarvení různé barvy, ale to asi není v praxi příliš běžné.)

Pro nevidomé uživatele přicházejí v úvahu dvě možnosti, jak situaci vyřešit:

  • na straně uživatele: zapnout ve čtečce obrazovky ohlašování změn atributů písma;
  • na straně provozovatele: doplnit na začátek a konec textu vyznačeného elementem mark vhodně skrytou informaci o tom, že se jedná o zvýrazněný text (například „začátek zvýraznění“ a „konec zvýraznění“).

Koncepčním řešením by samozřejmě bylo, kdyby čtečky obrazovky (a asistivní technologie obecně) tento element braly v potaz a uživatele o podbarvení textu informovaly. To se bohužel neděje a nějaká vhodná/odpovídající role z WAI ARIA bohužel neexistuje 🙁

Shodou okolností jsem minulý týden narazil na článek Steva Faulknera, který se zabývá stejnou tématikou a potvrzuje to, co píši výše. Zájemci v něm najdou i praktickou ukázku, jak pomocí CSS a pseudo elementů :before a :after tuto situaci na stránce ošetřit a element <mark> zpřístupnit.

Short note on making your mark (more accessible)

Short note on making your mark (more accessible)

Tweaking Text Level Styles

V článku Tweaking Text Level Styles téma detailněji rozpracoval Adrian Roselli i pro elementy <del>, <ins> a <s>.

Odstraňování bariér ve virtuálním prostoru je stejně důležité jako odstraňování bariér v prostoru fyzickém

Tak takhle nám v Brně krásně opravili tramvajové platformy. Ty lavičky sou přímo na tý vodící lince. Budiž jim částečně prominuto, takhle je to jen na tom jednom ostrůvku.

Přístupnost ve fyzickém prostoru

Náhledový obrázek k tomuto blogpostu už jste nejspíš někde viděli – či o něm aspoň četli (Zfušovaná oprava nástupiště. Nevidomým do cesty v Brně postavili lavičky a koše). Ukazuje výsledek ne úplně podařené rekonstrukce přednádražního prostoru v Brně s překážkovou dráhou přímo na vodicí linii – tedy právě té části nástupiště, které by mělo nevidomého člověka přesně a bezpečně navést do cíle (opak byl bohužel pravdou 🙁

Podobná situace se odehrála i v Olomouci (Nevidomým lavička nepřekáží, tvrdil magistrát. Pak ji potichu posunul) a jistě by se dala najít celá řada míst, kde nevidomý člověk může při samostatném pohybu po městě narážet na větší či menší překážky.

Je samozřejmě zcela na místě na takové situace slušnou formou upozorňovat a současně se důrazně zasazovat o sjednání nápravy – v mnoha případech taková architektonická bariéra může být i životu nebezpečná (viz například to brněnské přednádraží, kdy při obcházení překážek na vodicí linii mohl nevidomý člověk snadno skončit v kolejišti).

Kampaní, upozorňujících na problémy lidí s těžkým zrakovým postižením v reálném světě, běží teď současně dokonce několik:

Video spoty

Jak poradit nevidomému cestu

Světlo pro Světlušku

Sázka Tomáš a Koko

Přístupnost ve virtuálním prostoru

Vedle prostoru fyzického je tady ale (troufnu si říci mnohem rozsáhlejší) prostor virtuální (digitální), který si z hlediska odstraňování bariér zaslouží nejméně stejnou pozornost, jakou dostává v této oblasti prostor fyzický (skutečný).

Ve virtuálním světě mohou uživatelé s těžkým postižením zraku samostatně vykonávat nejrůznější činnosti – vyhledávat informace, komunikovat, nakupovat, spravovat bankovní účet…, ale taková obecně cílená, dlouhodobá a srozumitelná osvěta tady docela chybí.

Skutečnost je bohužel taková, že i tady narážejí na menší či větší překážky. Sice to nejsou lavičky, reklamní poutače nebo neoznačené výkopy, ale nepopsané grafické prvky, nedostatečná struktura stránky nebo tlačítka, která nelze ovládat z klávesnice, také dokáží pěkně zkomplikovat život a znemožnit konkrétní rozhraní samostatně a plnohodnotně používat (prostřednictvím nepřístupného tlačítka platební příkaz neodešlete).

Proč tomu tak je?

Na základě mých zkušeností a odezvy z desítek přednášek či workshopů si troufám tvrdit, že na rozdíl od poukázání na bariéry ve fyzickém prostoru není úplně snadné jednoduše a srozumitelně popsat problémy, na které uživatelé s těžkým postižením zraku narážejí ve virtuálním prostoru. Už jen proto, že řada aspektů, které musí být splněny, aby asistivní technologie zpřístupnily uživatelům se zrakovým postižením rozhraní v digitálním prostředí (například nadpisová osnova dokumentu, ovladatelnost z klávesnice, textové alternativy grafických prvků…), nejsou věci, s nimiž by se uživatelé běžně potkávali, či je při běžné práci s výpočetní technikou používali.

Ukažme si to na příkladu. Oproti praktické ukázce bariér ve fyzickém prostoru, kde je velmi snadné danou situaci navodit – když nevidím na cestu, tak nevím kam jdu, snadno zakopnu a spadnu – a třeba úskalí chůze potmě si tak každý dokáže velmi snadno představit) – ve virtuálním prostředí je to o řád složitější. Pro pochopení celé tématiky je třeba jít ještě o úroveň níž a předtím, než je vůbec možné začít se bavit o konkrétních bariérách, je třeba nejprve vysvětlit proč a jak vůbec vznikají. Což vezme mnohem více času, navíc to pro řadu lidí nemusí být vůbec intuitivní a srozumitelná věc, protože pro ně není běžnou součástí práce přidávat k obrázkům textové alternativy či vytvářet nadpisovou osnovu dokumentu. Takže mnohdy ani nerozumí tomu, proč je to důležité a v čem ona bariéra vlastně spočívá.

Jak z toho ven?

Současně ale platí, že přístupný virtuální prostor může uživatelům s těžkým postižením zraku nabídnout bezpečné prostředí pro samostatné vykonávání činností, které by jinak bez pomoci mohli vykonávat jen obtížně, nebo vůbec. Jsem proto rád za každého člověka či aktivitu, která na tuto problematiku srozumitelnou formou upozorňuje. Ať už je to například

Základy přístupného webu – Roman Kabelka & ukázka přístupnosti irozhlas.cz

Zapomenout pak samozřejmě nesmím na všechny ty, kteří se už přístupnosti a inkluzivnímu designu aktivně věnují a dělají všechno proto, aby výsledky jejich práce kladly svým uživatelům do cesty co nejméně překážek.

Jak a proč řeší velké weby přístupnost (Radek Pavlíček)


Bariér je pořád dost 🙁

I přes veškeré úsilí a možnosti, které informační a komunikační technologie dnes uživatelům se zrakovým postižením nabízejí, je těch bariér pořád ještě relativně dost.

Pavel a nepřístupná mobilní aplikace Alza.cz

Karel a nepřístupná mobilní aplikace Dámejídlo.cz

Pavel a nepřístupná mobilní aplikace Pilulka.cz

Prosba závěrem

Jak naznačují výše uvedené příspěvky, prostor zlepšovat přístupnost digitálních rozhraní tady pořád ještě je. Určitě tedy v osvětě a vzdělávání v této oblasti nebudeme polevovat a budeme se jí s kolegy věnovat i nadále.

Nicméně pokud byste měl někdo nápad, jak tématiku přístupnosti a inkluzivního designu pojmout ještě více nízkoprahově, než se děje dosud, a dostat ji k co nejvíce lidem, sem s ním 🙂

Děkuji!

E-shopy se mohou přizpůsobit nevidomým. Ty české mají ale stále co dohánět

V Česku je přes 36 tisíc e-shopů, na kterých je možné koupit cokoli od základních potravin přes nejrůznější služby až po luxusní šperky. Když na nich chce ale nakoupit nevidomý, ve většině případů se mu to nejspíš nepodaří. Zpřístupnit stránky pro čtecí zařízení přitom není složitou věcí, tvůrci webů ale mají o tomto problému jen minimální povědomí. „To, že s některým webem nemohou pracovat nevidomí, je způsobeno většinou jen drobnostmi,“ říkají samotní uživatelé.

Nevidomí dnes mohou díky dostupné technice psát e-maily, pohybovat se na internetu a na sociálních sítích, komunikovat s úřady nebo nakupovat online. Vše ale záleží na tom, jak a jestli vůbec jsou konkrétní portály přizpůsobené pro čtecí zařízení. Portálů, které tuto funkčnost dotáhly do konce, je zatím minimum. S přístupností mají přitom problémy i největší tuzemské e-shopy a stejný stav je možné zaznamenat i u portálů státní správy nebo internetových bankovnictví, které tak nevidomým komplikují třeba podnikání nebo vyřizování pro jiné naprosto banálních záležitostí.

Důkazem malého povědomí o důležitosti přístupnosti je i nyní nově udělená výjimka z EET pro zrakově handicapované podnikatele. Kdyby vývojáři více dbali na přístupnost nástrojů pro vydávání účtenek i s ohledem na čtečky, nebyla by tato výjimka nutná. V digitalizaci a přístupnosti je budoucnost. A zvláště pro handicapované, připomíná Karel Giebisch, specialista na přístupnost webů a aplikací, který je od narození nevidomý.

Možnost použití nejrůznějších aplikací přitom může – bez přehánění – znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Plně přístupná nevidomým je například aplikace Záchranka, která dokáže v případě potřeby kontaktovat Zdravotnickou záchrannou službu, oznámit přesnou polohu a další důležité informace.

Stejně tak se dnes čtecí zařízení pro nevidomé bez problémů vypořádají s mobilní aplikací taxislužby Liftago, vyznají se na e-shopech Košík.cz, CZC.cz nebo na cashback portálu Tipli.

Zrakově postižených je v Česku téměř 100 tisíc, přesto většina webových portálů jejich potřeby nereflektuje. Aby byl web přístupný, musí tomu být veškeré prvky přizpůsobené. Vše musí být popsáno textově, aby to byla čtečka schopná rozpoznat. Tudíž ikona lupičky bez popisku ‚hledat‘ je problém, stejně tak nápisy umístěné přímo v grafice, říká Michal Hardyn, zakladatel portálu Tipli, který je jedním z webů, jež potřebám nevidomých vyhověly.

Zpřístupnění webových stránek pro nevidomé nemusí být otázkou velkých investic. Specialisté na přístupnost webů v Česku přitom potvrzují, že často stačí jediná schůzka s vývojáři, během které je představena problematika přístupnosti a příklady již fungujících řešení, a během několika týdnů je znát výrazný posun. Většina společností u nás ale dosud neměla ambici se problémem přístupnosti zabývat.

Udělat web je jedna věc, ale zpřístupnit ho pro čtečky obrazovek je věc druhá, která bohužel v řadě případů zůstává naprosto opominuta, vysvětluje Karel Giebisch.

Největší problém spočívá v tom, že vývojáři a obecně tvůrci webů či mobilních aplikací nemají o problému přístupnosti žádné informace. To, že s některým webem nemohou pracovat lidé se čtečkami obrazovek, tedy nevidomí, je způsobeno většinou jen drobnostmi. Třeba nepodařenou strukturou stránek nebo chybějícími textovými popisky. Čtečka pak nedokáže identifikovat, jestli jste zrovna na košíku, zdali jsou produkty vloženy do košíku, nebo názvy polí, které je třeba vyplnit v objednávkovém formuláři, dodává Karel Giebisch.

Tipli je v současnosti nejrychleji rostoucím cashbackovým portálem u nás. Svým uživatelům vrací za nákupy v partnerských e-shopech až 33 %, což je nejvíce v České republice. Portál Tipli.cz byl spuštěn v říjnu 2016. V tuto chvíli má 150 000 uživatelů a řadí se mezi tři největší cashback portály v Česku, na Slovensku má prvenství. V červnu 2017 Tipli vstoupil na polský trh, do budoucna plánuje rozšířit své působení i v rámci dalších evropských států.

Článek napsala Klára Pirochová.