Archiv rubriky: Názory

Může být webová stránka přespříliš přístupná?

Otázku z nadpisu článku (mimochodem velmi zajímavou) položil Jaredu Smithovi z WebAIMu jeden z jeho studentů.

Jared stejnou otázku položil svým followerům na Twitteru a následně tomuto tématu věnoval článek Overly Accessible?, ve kterém zveřejnil argumenty jak těch, kteří odpověděli Ano, tak těch, kteří odpověděli Ne.

Já osobně patřím do tábora druhého. Nemyslím si totiž, že by něco jako přespříliš přístupná stránka mohlo existovat.

Proč?

Pokud to s přístupnostními vychytávkami přeženeme (stránku prošpikujeme nadpisy, přidáme množství oblastí, přeskakovacích odkazů, detailně popíšeme i ilustrační obrázky, přidáme přístupnostní widgety, atp.), pak se stránka pro uživatele stane hůře přístupnou. Výsledkem totiž nebude lepší, ale horší uživatelský prožitek. Uživatel se totiž bude muset při práci se stránkou „probojovat“ větším množství informací obsahových a současně bude zahlcen množstvím informací servisních (o tom, že ten a ten prvek na stránce je nadpisem, ta a ta část je oblastí, atp.)

Ukažme si to třeba na příkladu přeskakovacích (skip to) odkazů na jednotlivé části stránky (vyhledávání, menu, hlavní obsah…) Jejich primárním smyslem je usnadnit uživateli přesun na tu část stránky, která jej zajímá, a vyhnout se procházení těch částí, které jej nezajímají. Pokud je počet přeskakovacích odkazů rozumný (řekněme dva až tři), pak opravdu slouží svému účelu a uživateli pomáhají.

Pokud by jich bylo více, pak se pro uživatele stávají spíše překážkou, protože by vytvářely na stránce blok, který by bylo třeba přeskočit (tedy vlastně udělat přeskakovací odkaz, kterým přeskočíme přeskakovací odkazy 🙂 Což moc nedává smysl 🙂

Tak jako všude jinde, i tady platí okřídlené všeho s mírou. Pokud chceme zpřístupnit webovou stránku, je potřeba detailněji rozumět tomu, jaký dopad má implementace jednotlivých věcí na uživatele, a teprve poté je vhodným způsobem uvést v život.

Méně nadpisů často může být z pohledu uživatele přínosnějších, ne každý obrázek musí mít textový popisek, přeskakovací odkazy stačí dva, atp.

A co si myslíte Vy? Může podle Vás existovat něco jako přespříliš přístupná webová stránka? Podělte se o své názory v komentářích.

Odstraňování bariér ve virtuálním prostoru je stejně důležité jako odstraňování bariér v prostoru fyzickém

Tak takhle nám v Brně krásně opravili tramvajové platformy. Ty lavičky sou přímo na tý vodící lince. Budiž jim částečně prominuto, takhle je to jen na tom jednom ostrůvku.

Přístupnost ve fyzickém prostoru

Náhledový obrázek k tomuto blogpostu už jste nejspíš někde viděli – či o něm aspoň četli (Zfušovaná oprava nástupiště. Nevidomým do cesty v Brně postavili lavičky a koše). Ukazuje výsledek ne úplně podařené rekonstrukce přednádražního prostoru v Brně s překážkovou dráhou přímo na vodicí linii – tedy právě té části nástupiště, které by mělo nevidomého člověka přesně a bezpečně navést do cíle (opak byl bohužel pravdou 🙁

Podobná situace se odehrála i v Olomouci (Nevidomým lavička nepřekáží, tvrdil magistrát. Pak ji potichu posunul) a jistě by se dala najít celá řada míst, kde nevidomý člověk může při samostatném pohybu po městě narážet na větší či menší překážky.

Je samozřejmě zcela na místě na takové situace slušnou formou upozorňovat a současně se důrazně zasazovat o sjednání nápravy – v mnoha případech taková architektonická bariéra může být i životu nebezpečná (viz například to brněnské přednádraží, kdy při obcházení překážek na vodicí linii mohl nevidomý člověk snadno skončit v kolejišti).

Kampaní, upozorňujících na problémy lidí s těžkým zrakovým postižením v reálném světě, běží teď současně dokonce několik:

Video spoty

Jak poradit nevidomému cestu

Světlo pro Světlušku

Sázka Tomáš a Koko

Přístupnost ve virtuálním prostoru

Vedle prostoru fyzického je tady ale (troufnu si říci mnohem rozsáhlejší) prostor virtuální (digitální), který si z hlediska odstraňování bariér zaslouží nejméně stejnou pozornost, jakou dostává v této oblasti prostor fyzický (skutečný).

Ve virtuálním světě mohou uživatelé s těžkým postižením zraku samostatně vykonávat nejrůznější činnosti – vyhledávat informace, komunikovat, nakupovat, spravovat bankovní účet…, ale taková obecně cílená, dlouhodobá a srozumitelná osvěta tady docela chybí.

Skutečnost je bohužel taková, že i tady narážejí na menší či větší překážky. Sice to nejsou lavičky, reklamní poutače nebo neoznačené výkopy, ale nepopsané grafické prvky, nedostatečná struktura stránky nebo tlačítka, která nelze ovládat z klávesnice, také dokáží pěkně zkomplikovat život a znemožnit konkrétní rozhraní samostatně a plnohodnotně používat (prostřednictvím nepřístupného tlačítka platební příkaz neodešlete).

Proč tomu tak je?

Na základě mých zkušeností a odezvy z desítek přednášek či workshopů si troufám tvrdit, že na rozdíl od poukázání na bariéry ve fyzickém prostoru není úplně snadné jednoduše a srozumitelně popsat problémy, na které uživatelé s těžkým postižením zraku narážejí ve virtuálním prostoru. Už jen proto, že řada aspektů, které musí být splněny, aby asistivní technologie zpřístupnily uživatelům se zrakovým postižením rozhraní v digitálním prostředí (například nadpisová osnova dokumentu, ovladatelnost z klávesnice, textové alternativy grafických prvků…), nejsou věci, s nimiž by se uživatelé běžně potkávali, či je při běžné práci s výpočetní technikou používali.

Ukažme si to na příkladu. Oproti praktické ukázce bariér ve fyzickém prostoru, kde je velmi snadné danou situaci navodit – když nevidím na cestu, tak nevím kam jdu, snadno zakopnu a spadnu – a třeba úskalí chůze potmě si tak každý dokáže velmi snadno představit) – ve virtuálním prostředí je to o řád složitější. Pro pochopení celé tématiky je třeba jít ještě o úroveň níž a předtím, než je vůbec možné začít se bavit o konkrétních bariérách, je třeba nejprve vysvětlit proč a jak vůbec vznikají. Což vezme mnohem více času, navíc to pro řadu lidí nemusí být vůbec intuitivní a srozumitelná věc, protože pro ně není běžnou součástí práce přidávat k obrázkům textové alternativy či vytvářet nadpisovou osnovu dokumentu. Takže mnohdy ani nerozumí tomu, proč je to důležité a v čem ona bariéra vlastně spočívá.

Jak z toho ven?

Současně ale platí, že přístupný virtuální prostor může uživatelům s těžkým postižením zraku nabídnout bezpečné prostředí pro samostatné vykonávání činností, které by jinak bez pomoci mohli vykonávat jen obtížně, nebo vůbec. Jsem proto rád za každého člověka či aktivitu, která na tuto problematiku srozumitelnou formou upozorňuje. Ať už je to například

Základy přístupného webu – Roman Kabelka & ukázka přístupnosti irozhlas.cz

Zapomenout pak samozřejmě nesmím na všechny ty, kteří se už přístupnosti a inkluzivnímu designu aktivně věnují a dělají všechno proto, aby výsledky jejich práce kladly svým uživatelům do cesty co nejméně překážek.

Jak a proč řeší velké weby přístupnost (Radek Pavlíček)


Bariér je pořád dost 🙁

I přes veškeré úsilí a možnosti, které informační a komunikační technologie dnes uživatelům se zrakovým postižením nabízejí, je těch bariér pořád ještě relativně dost.

Pavel a nepřístupná mobilní aplikace Alza.cz

Karel a nepřístupná mobilní aplikace Dámejídlo.cz

Pavel a nepřístupná mobilní aplikace Pilulka.cz

Prosba závěrem

Jak naznačují výše uvedené příspěvky, prostor zlepšovat přístupnost digitálních rozhraní tady pořád ještě je. Určitě tedy v osvětě a vzdělávání v této oblasti nebudeme polevovat a budeme se jí s kolegy věnovat i nadále.

Nicméně pokud byste měl někdo nápad, jak tématiku přístupnosti a inkluzivního designu pojmout ještě více nízkoprahově, než se děje dosud, a dostat ji k co nejvíce lidem, sem s ním 🙂

Děkuji!

Od 11. do 15. září probíhají Sbírkové dny Světlušky. Kupte si Světláček nebo peněženku a podpořte zrakově postižené

Světluška, tradiční sbírkový projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, svítí už od roku 2003 dětem i dospělým s těžkým postižením zraku. Stovkám lidí se zrakovým handicapem pomáhá vést samostatný život a podporuje také neziskové organizace, které poskytují této cílové skupině nejrůznější služby. Do projektu se zatím zapojilo více než 80 000 dobrovolníků a miliony dárců, kteří svými dary zlepšují život těžce zrakově postiženým lidem.

Prostřednictvím svých grantových programů, které pokrývají prakticky všechny oblasti možných potřeb nevidomých a slabozrakých, Světluška přispívá na celou řadu věcí: namátkou jsou to třeba asistivní technologie, psí vodicí pomocníci, sportovní aktivity, pomoc v tíživých životních situacích, osobní asistenty či stipedia pro studenty. Bližší informace lze v případě zájmu najít na webové stránce Potřebuji pomoc.

Sbírka Světluška je otevřená všem těžce zrakově postiženým lidem v České republice. O nadační příspěvek může požádat jakýkoli jednotlivec s těžkou ztrátou zraku nebo kterákoli nezisková organizace poskytující těžce zrakově a kombinovaně postiženým lidem odborné služby na území ČR. Na rozdělení finančních prostředků ze sbírky Světluška dohlíží Rada nezávislých odborníků.

Radiožurnál: O sbírce pro Světlušku

Proč to „hodit“ právě Světlušce?

Nadací, které vybírají finance na podporu lidí se zdravotním handicapem, je celá řada. Proč jsem si vybral, podporuji a spolupracuji právě se Světluškou?

Hlavní důvody jsou tři:

  • Cílová skupina: od roku 1998 jsem v profesní i osobní rovině poměrně úzce spjat s komunitou lidí s těžkým postižením zraku. Je proto myslím celkem přirozené, že je mi blízká nadace, která právě tuto skupinu lidí podporuje.
  • Transparentnost: u Světlušky nemám pocit, že bych nevěděl, kam vybrané peníze jdou. Na stránce Rozdělení výtěžku sbírky se mohu snadno dozvědět, na co jsou vybrané peníze použity. Jako velké plus vnímám také to, že Světluška podporuje projekty, které vnímám jako smysluplné.
  • Lidé, kteří za Světluškou stojí: Přemek Filip a jeho kolegyně odvádí skvělou práci jak v profesní, tak v lidské rovině. A je mi sympatické i to, jak Světluška ve svých aktivitách propojuje svět lidí vidících a zrakově postižených.

Vše výše uvedené pro mě činí Světlušku maximálně důvěryhodnou a osobně nemám sebemenší problém jí nějakou tu (sto)korunu přispět.

Přispějte i Vy

Více než sedm tisíc dobrovolníků s nasazenými tykadly a zapečetěnou pokladnou ve tvaru lucerny rozsvítí v týdnu 11. do 15. září 350 měst a obcí po celé České republice. Jsou připraveni si s vámi popovídat, nabídnout vám tykadla a další sbírkové předměty a poděkovat vám jménem celé Světlušky za příspěvek pro nevidomé 🙂 Kromě klasických předmětů si můžete letos koupit i dvě novinky: jsou jimi Světláček – speciální kartáček v černé barvě s reflexními štětinkami, a kožená peněženka na drobné.

Přispět a rozsvítit světýlko na světluščí mapě můžete také online na www.svitis.cz, informace o dalších možnostech, jak přispět, najdete na stránce Jak můžete pomoci.

Děkujeme za podporu!