Archiv rubriky: Názory

Počítačové tablety v životě osob se zdravotním postižením – dotazník k diplomové práci

Klára Zikmundová dokončuje magisterské studium oboru speciální pedagogika na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci a dovoluji si Vás touto cestou poprosit o vyplnění přiloženého dotazníku, který je zcela anonymní. Údaje získané jeho prostřednictvím budou sloužit pro její diplomovou práci zaměřenou na užívání počítačových tabletů osobami s postižením.

Dotazník je určen přímo pro osoby s postižením, které používají tablet. Se samotným vyplňováním Vám ale mohou v případě potřeby po stránce fyzické pomoci další osoby (asistent apod.).

Vyplnění dotazníku Vám zabere přibližně 15 minut.

Dotazník můžete vyplnit buď online, nebo vyplněním souboru dotaznik-tablety-klara-zikmundova.doc (124 kB). Zvolíte-li druhou z uvedených možností, pošlete prosím vyplněný dotazník na e-mail klara.zikmundova@gmail.com. Na této adrese Klára také ráda zodpoví jakékoli Vaše otázky k dotazníku nebo ke s ním spojené diplomové práci.

Děkuji Vám za ochotu.

Ohlédnutí za INSPO 2018: konferenci dominovala řešení pro uživatele se zrakovým postižením

V sobotu 7. dubna 2018 proběhl v pražském Kongresovém centru už 18. ročník konference o technologiích pro osoby se specifickými potřebami – INSPO 2018. Konference již tradičně přilákala účastníky z řad osob s nejrůznějším zdravotním postižením, jejich rodinné příslušníky, pracovníky organizací sdružujících či poskytujících služby zdravotně postiženým, studenty či pracovníky vysokoškolských center poskytujících služby studentům se specifickými potřebami.

INSPO 2018 se v rámci Kongresového centra, kde se pravidelně koná, přesunulo do větších prostor. Kvůli naplněné kapacitě jsme letos nemuseli odmítat zájemce o účast a konference tak hostila rekordních 502 účastníků. Ve vystavovatelské části pak představilo své služby a produkty 33 organizací.

INSPO 2018

Přístupnost konference

S ohledem na cílovou skupinu účastníků u konference INSPO dbáme na zpřístupnění jejího obsahu všem účastníkům bez rozdílu. Všechny prezentace tedy byly tlumočeny do českého znakového jazyka, nechyběl ani simultánní přepis mluveného slova do textu, který mohli účastníci sledovat na plátně nebo zapůjčených tabletech, či možnost zobrazit si promítané slajdy na mobilním zařízení. Zajištění posledních dvou jmenovaných věcí bylo možné díky systému Polygraf, který byl vyvinut ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity. Pro návštěvníky s těžkým postižením zraku byly také k dispozici hlasovací lístky ve zvětšeném černotisku či bodovém písmu. Sborník konference publikujeme v digitální podobě a účastníci si tak mohou příspěvky přečíst způsobem, který jim nejlépe vyhovuje.

Pro označení vchodu do Kongresového centra jsme opět použili hlasový a akustický majáček. Interiér jsme zpřístupnili pomocí technologie systému Right-Hear, který umožňuje získat základní prostorovou orientaci o rozmístění objektů uvnitř budovy podle světových stran (sever, jih, východ, západ, eventuálně další směry). Děkujeme kolegům ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých za spolupráci.

INSPO 2018

Bližší informace o zpřístupnění konference INSPO jsou k dispozici v článku Přístupnost konference INSPO & služby poskytované Střediskem Teiresiás.

Prezentace

Na konferenci celkem zaznělo 23 prezentací. V dopoledním bloku byl v české premiéře účastníkům představen například OrCam MyEye – světově nejpokročilejší nositelné zařízení, které zprostředkovává umělé vidění pro nevidomé a slabozraké osoby a pro lidi s poruchami čtení. Umožňuje okamžité a diskrétní přečtení tištěných či digitálních textů z jakéhokoli povrchu, rozpoznávání totožnosti osob a identifikování produktů, barev a bankovek.

Další českou premiérou bylo představení produktů španělské společnosti Tech4Freedom. Box One4All je krabička vybavená senzory, díky nimž může připojený chytrý mobil sloužit k rozpoznávání barev, jako teploměr pokojové či tělesné teploty a též jako vlhkoměr. Box lze dále využít jako kompas a detektor světla a za použití NFC štítků si pomocí něj můžeme popisovat různé předměty v domácnosti. Druhým představeným produktem bylo tzv. UFO (Universal Finder One) – kulaté zvukové majáčky, které je možné přes Bluetooth propojit s chytrým mobilem a v závislosti na nastavení mohou plnit různé orientační funkce.

V dalších příspěvcích dopoledního programu se účastníci mohli blíže seznámit s českou nabídkou mezinárodního projektu TechSoup, novinkách projektu Záchranka či s obsahem pojmu Governance Accessibility.

INSPO 2018

Co zaznělo v sekci Přístupnost nejen webu

První příspěvek přednesl Roman Kropáček a věnoval se v něm digitálnímu rozhlasovému vysílání DAB+. To přináší pro posluchače řadu výhod – kvalitnější zvuk, větší programovou nabídku nebo možnost přizpůsobení rozhlasového přijímače pro nevidomé a slabozraké. Představil také digitální přijímač značky NOXON, umožňující jednoduché ovládání včetně hlasového výstupu s kompletním nastavením a seznamem vysílaných stanic v češtině.

Člověk se zrakovým postižením je ošizen o mnoho astronomických krás, které lidé bez zrakového postižení považují za samozřejmé – na poli astronomie zrakově postiženému vzniká značný informační deficit. Haptizace pomocí fyzického modelu patří k velmi užitečným prostředkům při řešení informačního deficitu nejen na poli vzdělávací astronomie. Tvorbu takových fyzických modelů velmi usnadňuje tzv. 3D tisk, který přináší množství zajímavých možností ve využití jak vizuálního, tak hmatového zobrazení objektu či jevu. S tématikou 3D tisku pro potřeby zrakově postižených teoreticky i prakticky seznámil v druhém příspěvku sekce Přístupnost nejen webu Petr Dušek.

Účastník sekce Přístupnost nejen webu při prohlížení 3D modelu

Má Braillovo písmo v dnešní době pokročilých asistivních technologií ještě praktický význam? Nebylo by možné nahradit je diktováním, které umožňuje rozpoznávání lidské řeči, a kvalitními řečovými výstupy, jichž je k dispozici bezpočet? Moderní technika to přece umožňuje… Odpovědi na tyto otázky nabídl Tomáš Hrdinka z výrobního družstva nevidomých Spektra, který svůj příspěvek zaměřil na stále trvající význam Braillova písma pro nevidomé při vzdělávání i pracovním uplatnění. Své povídání doplnil i praktickými ukázkami, kdy nabídl účastníkům k prohlédnutí haptické tisky, vytvořené na braillské tiskárně Index Everest.

Roman Martinovič a Peter Lecký ze slovenské Stopky přednesli příspěvek s názvem Corvus – ničiteľ mýtov. Corvus dnes patří mezi nejpopulárnější řešení, které se používají ke zpřístupnění dotykových mobilních telefonů uživatelé v Čechách i na Slovensku. Díky jednoduchému a intuitivnímu Corvus Prostředí se s chytrým telefonem velmi rychle dokáže naučit pracovat i začátečník. Uživatelům, kterým by Corvus Prostředí bylo příliš „těsné“, nabízejí i vlastní, velmi rychlý odečítač obrazovky, nazývaný Corvus Čítač. Tým Corvusu se tím snaží zbořit další z mýtů o zrakově postižených uživatelích mobilních telefonů – tedy že specializované prostředí je pouze pro začátečníky a (plnohodnotné) odečítače jsou doménou pokročilých uživatelů. Pánové ze Stopky také představili aktuální novinky: Corvus dnes najdeme nejen v mobilních telefonech, ale i v hodinkách s Androidem, umí zpřístupnit rotoped nebo běžecký pás.

Roman Martinovič, Peter Lecký, Stopka n.o.: Corvus - ničiteľ mýtov

V pátém, předposledním příspěvku s názvem Jak na nový e-shop Českých drah s odečítačem obrazovky seznámil Jan Balák účastníky s tím, co vše bylo třeba udělat pro to, aby byl lépe přístupný pro zrakově postižené uživatele. Honza se na testování dlouhodobě aktivně podílel, mohl tedy nabídnout jak pohled uživatele, který rozhraní e-shopu využívá při svých cestách, tak pohled do zákulisí celého testování a zpřístupnění. Detailnější informace lze v případě zájmu najít v článcích Jak na nový e-shop Českých drah s odečítači obrazovky NVDA a JAWS, který Honza napsal pro vzdělávací portál Pélion.

Poslední příspěvek byl zajímavý hlavně pro ty, kdo podnikají, nebo se chystají podnikat. Měl název Fakturujte a řešte platby kartou. Bez zábran, bez zraku a přednesl jej Karel Giebisch z TI Gieb. Karel představil přístupný cloudový fakturační systém Fakturoid a SumUp Air: přístupný platební terminál nejen pro nevidomé podnikatele. Obě řešení mohou díky své přístupnosti velmi usnadnit život právě této skupině podnikatelů.

Zaplněná Terasa 2B, v níž probíhala sekce Přístupnost nejen webu

Detailněji se s obsahem všech přednášek lze seznámit buď prostřednictvím videí, nebo v příspěvcích do sborníku.

Vyhlášení výsledků literární soutěže Internet a můj handicap a předání Ceny Nadace Vodafone Rafael

Na konferenci se také rozdávaly ceny. Ať už to bylo vítězům literární soutěže Internet a můj handicap, tak projektu, který získal Cenu Nadace Vodafone Rafael za ICT inovace pro důstojnější život lidí se zdravotním postižením. Tu (spolu s finanční prémií 200 000 Kč) letos získal sociální podnik Transkript online za projekt eScribe: online simultánní přepis mluvené řeči. Porota na něm mimo jiné ocenila zapojení nevidomých osob na pozicích profesionálních přepisovatelů, kterým se tak otevřely nové příležitosti pracovního uplatnění. První místo v soutěži Internet a můj handicap pak po druhé v historii soutěže obsadil neslyšící Alexandr Zvonek.

INSPO 2018

Stejně jako v minulém roce proběhla soutěž o nejlepší přednášky v jednotlivých sekcích a nejlepší expozici. Vítězové, kteří dostali od publika nejvíce hlasů, obdrželi po pěti tisíci korunách. „Ošizeni“ ale nebyli ani hlasující, dvacet vylosovaných si odneslo flash disk.

V dopoledním společném programu podle hlasování publika nejvíce zaujala přednáška Filipa Maleňáka o aplikaci Záchranka. V sekci Přístupnost nejen webu bodovala přednáška Petra Duška o využití 3D tisku nejen v astronomickém vzdělávání osob se zrakovým postižením. Účastníci se sluchovým postižením ve své sekci nejvíce ocenili přednášku Andrei Hudákové z Ústavu jazyků a komunikace neslyšících o formách podpory pro neslyšící studenty Filozofické fakulty UK v Praze, v sekci o vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením získala nejvíce hlasů Radka Majerová z Evropského centra jazykové rehabilitace, která představila rehabilitačně komunikační software pro nemluvící lidi VoCoN. V hlasování publika o nejlepší expozici zvítězila izraelská firma OrCam.

Networking

Konference INSPO je také ideálním místem pro setkávání se a prostor pro výměnu zkušeností a získávání informací o aktuálních trendech v oblasti informačních a komunikačních technologií pro uživatele se specifickými potřebami. Ostatně kde jinde potkáte na jednom místě 500 lidí, zajímajících se o tématiku využití ICT pro potřeby osob se zdravotním postižením. Osobně opět velmi oceňuji neformálního a přátelského ducha celé konference (to, že se na INSPO opravdu dobře cítili, mi potvrdili i oba naši zahraniční přednášející).

INSPO 2018

Hodnocení konference účastníky a přednášejícími

Konference byla i letos účastníky velmi vysoce hodnocena. Ze všech hodnocení cituji alespoň ty, které nám poslali naši zahraniční přednášející – Omer Elad a Jaume Cunill.

Omer Elad, Orcam Technologies, Ltd.

INSPO 2018 was a great starting point to go into the Czech market for OrCam. The event was very well organized and It was big and impressive! At the event, we had the chance to meet many future partners like stakeholders, potential distributors, and organizations. Out of INSPO 2018, we got also some very nice reports in the Czech media.

INSPO 2018

Jaume Cunill, Tech4Freedom

INSPO 2018 has been one of the most relevant Conference we have attended. In a familiar & select environment, for the very high professional and human quality of the attendees, we have got the opportunity to create synergies to boost welfare of people with special needs, with some of the European most relevant actors in health and accessibility in a very well organized event. INSPO captured the heart of Tech4Freedom. See you at INSPO 2019!

INSPO 2018

O spokojenosti s konferencí INSPO svědčí i odpovědi v dotazníku spokojenosti, jehož prostřednictvím nám poskytlo zpětnou vazbu 122 respondentů. 64 uvedlo, že již využili nebo využijí konkrétní poznatky získané na konferenci, a jednoznačné vysvědčení organizátorům daly také odpovědi na otázku, zda by doporučili konferenci známým, pro které je její téma relevantním: 87,7 % určitě ano, 11,5 % spíše ano.

Videozáznamy z INSPO 2018 na YouTube

K dispozici už jsou videozáznamy všech prezentací, které na konferenci zazněly. I u nich je dbáno na maximální přístupnost. Kromě záběru na prezentaci obsahují i záběr na přednášejícího, na tlumočníka do znakového jazyka a jsou opatřeny i titulky. Každý zájemce tak může zhlédnout prezentaci způsobem, který mu bude nejlépe vyhovovat.

Fotogalerie z INSPO 2018 na Flickru

INSPO 2018, 7. 4. 2018

Pozvánka na INSPO 2019

Závěrem nezbývá než poděkovat Jaroslavu Winterovi a všem, kdo se o další vydařený ročník konference INSPO zasloužili. Osobně je mi velkou ctí, že jsem opět mohl být při tom.

Další ročník konference INSPO proběhne v sobotu 30. března 2019 v Kongresovém centru Praha.

Těšíme se na vás 🙂

Videa Hanky Kosové

Další články o INSPO 2018


Generálním partnerem 18. ročníku konference INSPO byla Nadace Vodafone, partnery AutoCont CZ, ČSOB a technologickým partnerem Teiresiás, záštitu poskytl Magistrát hlavního města Prahy, mediálními partnery byly ČTK Protext a portál Helpnet. Organizátorem konference INSPO je BMI sdružení s přispěním Křižovatky.cz. Konferenci podpořilo také Kongresové centrum Praha.

Kolik je v České republice zrakově postižených lidí?

Otázku Kolik vlastně je lidí s těžkým postižením zraku? dostávám poměrně často od studentů, na školeních i konferencích. Dlouhou dobu jsem na ni odpovídal slovy přibližně 100 000, nicméně na základě aktuálně dostupných informací se zdá, že toto číslo je nadhodnoceno a zasloužilo by si zrevidovat.

285 miliónů celosvětově, ~74 tisíc v ČR

Přesnou hodnotu se nejspíš nedozvíme nikdy, můžeme se ale opírat o průzkumy, statistická zjištění a počty uživatelů vybraných služeb. A samozřejmě také záleží na tom, koho všeho zahrneme do skupiny lidí se zrakovým postižením. Nespadá sem automaticky každý, kdo nosí dioptrické brýle, za lidi s těžkým zrakovým postižením jsou naopak považování až ti, kterým už dioptrické brýle nepomáhají.

Světová zdravotnická organizace uvádí (viz Global data on visual impairment), že na světě žije 285 miliónů lidí se zrakovým postižením (z toho 39 miliónů nevidomých).

Evropská unie nevidomých odhaduje, že v Evropě žije přibližně 30 miliónů lidí se zrakovým postižením.

Na základě údajů z Výběrového šetření zdravotně postižených osob, které provedl v roce 2013 Český statistický úřad, je v České republice přibližně 65 tisíc lidí s těžkým zrakovým postižením (6 % z přibližně 1,1 miliónu lidí se zdravotním postižením v ČR).

Pokud bychom do českých podmínek promítli poměrně přesná čísla z Německa (viz Blindness in Germany–today and in 2030 – detaily viz plný text příspěvku Erblindung in Deutschland – heute und 2030 ve Springeru), pak dostáváme:

  Česká republika Německo
Populace 10,65 milionů 82,67 milionů
z toho těžce zrakově postižených ~83 tisíc ~645 tisíc
z toho nevidomých a prakticky nevidomých ~19 tisíc ~145 tisíc
z toho nevidomých, kteří nemají ani světlocit ~600 ~5 tisíc

Způměrováním hodnot 65 tisíc a 83 tisíc se dostáváme k číslu 74 tisíc, které jsem uvedl i v nadpisu této kapitoly.

Kdo je zrakově postižený?

Mezinárodní klasifikace zrakového postižení

Střední slabozrakost
Zraková ostrost s nejlepší možno korekcí: maximum menší než 6/18 – minimum rovné nebo lepší než 6/60.
Silná slabozrakost
Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 – minimum rovné nebo lepší než 3/60.
Těžce slabý zrak
Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 – minimum rovné nebo lepší než 1/60. Koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů.
Praktická nevidomost
Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena.
Úplná nevidomost
Ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5.

Míra zrakového postižení se měří pomocí tzv. Snellenových tabulek. Uvádí se ve zlomku, kde čitatel značí vzdálenost v metrech, při které je schopen člověk se zrakovým postižením přečíst daný text, jmenovatel poté říká, z jaké vzdálenosti jej byl schopen přečíst člověk bez zrakového postižení.

Další informace najdete například na stránkách Zrakové vady, Klasifikace zrakového postižení či Zrakové vady – Nejčastější zrakové diagnózy u dětí v SPRP.

Ne každý zrakově postižený je nevidomý

Zavádějícím tvrzením, se kterým se občas setkávám, je zaměňování pojmů (těžce) zrakově postižený a nevidomý. Zrakové postižení zahrnuje lidi s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností a ne každý, kdo je zrakově postižený, je současně nevidomý.

Obvyklým trikem, jak vyvolat dojem, že cílová skupina daného produktu či služby je výrazně vyšší, než tomu ve skutečnosti je, je postavit na jednu stranu reálný počet nevidomých uživatelů, kteří aktuálně produkt či službu využívají (ten obvykle bývá v řádu desítek, až stovek, maximálně nižších jednotek tisíc), a na druhou pak skupinu všech zrakově postižených.

Což je pochopitelně velmi zavádějící a takové tvrzení může způsobit nedorozumění, člověka neznalého věci snadno zmást a vyvolat u něj dojem, že cílová skupina je extrémně široká (ačkoliv tomu tak ve skutečnosti vůbec není).

V takových situacích je vždy dobré si upřesnit, zda se bavíme o cílové skupině uživatelů nevidomých, nevidomých i prakticky nevidomých, nebo těžce zrakově postižených obecně. Jinak budeme „míchat hrušky s jabkama“ a k žádným závěrům, odrážejícím realitu, se z logiky věci nemůžeme dostat.