Archiv rubriky: Návody

Jsou weby kandidátů na post prezidenta republiky bezbariérové?

Volba prezidenta republiky vrcholí. A ačkoliv si nedělám iluze o tom, že by (ne)přístupnost webu některého z kandidátů byla pro někoho natolik zásadní skutečností, že by se rozhodoval jen podle ní (nebo podle ní změnil na poslední chvíli názor), přišlo mi zajímavé podívat se, jak si stojí weby Miloše Zemana a Jiřího Drahoše z pohledu přístupnosti. Protože míru jejich (ne)přístupnosti vnímám jako jeden z ukazatelů toho, jak se staví k potřebám lidí s nějakým handicapem.

Z časových i pragmatických důvodů jsem se zaměřil na zkontrolování následujících stěžejních oblastí na webech www.zemanznovu.cz a www.jiridrahos.cz:

  1. Přístupnost a ovladatelnost z klávesnice.
  2. Dostatečné strukturování obsahu pomocí nadpisů a oblastí stránek.
  3. Dostatečný barevný kontrast a čitelnost.
  4. Smysluplné alternativní textové popisky u grafických prvků, které nesou významovou informaci.
  5. Přístupná multimédia.

Weby jsem neprocházel celé, primárně jsem se zaměřil na to, zda je přístupnost řešena koncepčně: tedy zda (a do jaké míry) byla přístupnost brána v potaz jako součást vývoje webu, a jaké přístupnostní prvky weby po technické stránce obsahují. Nestrhával jsem tedy body za drobné chyby či opomenutí (chybějící titulky u jednoho videa atp.), ale za koncepční nezvládnutí testované oblasti.

A jak to dopadlo?

Přístupnost a ovladatelnost z klávesnice

Celá řada uživatelů nemá možnost pracovat s webem pomocí myši či dotykovým ovládáním. Proto je třeba, aby byl web plně přístupný a ovladatelný z klávesnice. To znamená, že uživatel se musí být schopen z klávesnice dostat na každý prvek, který může získat focus, a musí jej být schopen z klávesnice ovládat.

V této oblasti jsou na tom oba weby +/- stejně. Ovládání z klávesnice sice není nijak optimalizováno – chybí přeskakovací odkazy či zvýraznění právě aktivního prvku – současně ale platí, že weby neobsahují žádné „pasti na klávesy“ a jsou tedy z klávesnice plnohodnotně ovladatelné.

Za tuto „disciplínu“ tedy dávám po jednom bodu oběma hodnoceným webům.

Průběžné skóre: Drahoš 1 : 0 Zeman

Dostatečné strukturování obsahu pomocí nadpisů a oblastí stránek

Správné strukturování obsahu prostřednictvím nadpisů a oblastí webové stránky pomáhá uživatelům v porozumění tomu, jak je obsah stránky rozvržen, a umožňuje jim také rychle se přesunout právě na tu část stránky, kterou potřebují.

Web Jiřího Drahoše lze považovat za uspokojivě strukturovaný jak pomocí oblastí, tak nadpisů. Oblasti stránky jsou definovány pro všechny stěžejní oblasti (včetně hlavní o). Nadpisová osnova pak vhodně doplňuje definované oblasti stránky a je i vhodně definována její hierarchie.

Oblasti stránky na webu Jiřího Drahoše

Nadpisová osnova na webu Jiřího Drahoše

Oproti tomu web Miloše Zemana v této oblasti zcela selhává – oblasti stránky jsou definovány jen dvě (hlavní navigace a další obsah), což nelze považovat ani za dostačující, ani za systémové řešení. Nadpisů je použito také poskrovnu, navíc jsou jako nadpisy vyznačeny texty, které ze své podstaty nadpisem v pravém slova smyslu nejsou.

Oblasti stránky na webu Miloše Zemana

Nadpisová osnova na webu Miloše Zemana

V této disciplíně tedy jednoznačně vítězí Jiří Drahoš a získává 2 body (jeden za oblasti stránky, jeden za nadpisy).

Průběžné skóre: Drahoš 3 : 1 Zeman

Dostatečný barevný kontrast a čitelnost

U jednotlivých prvků na stránce musí být zajištěn dostatečný barevný kontrast mezi popředím a pozadím tak, aby prezentované informace byly dobře čitelné. Důležité je také zvolit čitelný font, definovat dostatečnou výchozí velikost písma a umožnit jeho zvětšování pomocí prostředků prohlížeče.

Ani jeden z hodnocených webů neobsahuje závažnou překážku stran kontrastu či čitelnosti, za tuto disciplínu tedy dávám po jednom bodu jak webu Jiřího Drahoše, tak webu Miloše Zemana.

Průběžné skóre: Drahoš 4 : 2 Zeman

Smysluplné alternativní textové popisky u grafických prvků, které nesou významovou informaci

Grafické prvky jsou dnes důležitou součástí každého webu, a proto je potřeba, abychom se při jejich používání vyvarovali chyb, které by mohly zamezit získání takto publikované informace handicapovanými uživateli. Celá řada uživatelů není schopna vizuálně vnímat grafické prvky, které jsou umístěny na webových stránkách. Veškeré grafické prvky na stránkách, které nesou informaci, a/nebo slouží jako odkazy, musí mít proto definovánu relevantní textovou alternativu.

Na webu Jiřího Drahoše jsou textové alternativy poměrně důsledně definovány, na webu Miloše Zemana textové alternativy u grafických prvků chybí.

Chybějící textové alternativy u grafických prvků na webu Miloše Zemana

Průběžné skóre: Drahoš 5 : 2 Zeman

Přístupná multimédia

Dosud jsme se zabývali spíše technikami, které umožňují či usnadňují přístup k textovému či grafickému obsahu. V tomto bodě se podíváme na to, jak jsou na tom stran přístupnosti videa. Stěžejním požadavkem na jejich přístupnost je videozáznamy otitulkovat.

Videozáznamů na webu Miloše Zemana moc není, a ty, které tam jsou, bohužel titulky opatřeny nejsou. Oproti tomu prakticky všechny videozáznamy na webu Jiřího Drahoše otitulkovány jsou a s jejich obsahem se tak mohou seznámit všichni ti, kteří nejsou z nějakého důvodu schopni informace získat z audiostopy.

Webu Jiřího Drahoše tedy dávám 1 bod za důsledné a koncepční titulkování videozáznamů.

Průběžné skóre: Drahoš 6 : 2 Zeman

Vítěz

Vítězem se stává web Jiřího Drahoše, který zabodoval ve všech hodnocených oblastech a neobsahuje žádné závažné bariéry.

Celkové skóre: Drahoš 6 : 2 Zeman

Tip na závěr

Chcete si otestovat přístupnost vlastního webu a nevíte, jak na to? Postupujte dle návodu v článku Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu a zjistíte, že to není nic složitého.

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

Schopnost otestovat si, zda web, který vytvářím, neobsahuje žádné zásadní prohřešky proti pravidlům přístupnosti, by měla patřit mezi základní dovednosti každého webdesignéra. S tím, jak si takový jednoduchý audit přístupnosti webu udělat, seznamuje diváky v následujícím videu Rob Dodson. A protože mnou doporučovaný postup vypadá až na drobnosti prakticky stejně, pojďme si ukázat, jak takový jednoduchý audit provést a na co se zaměřit.

How I do an accessibility audit — A11ycasts #11

Jednoduchý audit přístupnosti pokrývá následující stěžejní oblasti

Přístupnost a ovladatelnost prvků webové stránky z klávesnice

První věc, kterou je vhodné zkontrolovat, je přístupnost a ovladatelnost prvků z klávesnice. Klávesnice je nejdostupnější nástroj pro testování přístupnosti webu, protože i přes čím dál větší zastoupení mobilních zařízení se stále jedná o primární vstupní zařízení a každý uživatel ji má po ruce.

Jak na to? Přístupnost z klávesnice velmi jednoduše otestujeme tak, že na klávesnici začneme mačkat tabulátor. Pokud jsme se tímto způsobem schopni dostat na každý prvek a máme možnost jej z klávesnice obsloužit, pak je vše v nejlepším pořádku.

Nezapomeneme také ověřit, zda

  • prvek, který při ovládání z klávesnice získá focus, je dostatečně zvýrazněn a uživatel je tak vizuálně informován o tom, na jakém prvku se právě nachází.
  • na stránce není žádný obsah mimo viditelnou oblast obrazovky, který může nedopatřením získat focus,
  • na stránce jsou k dispozici přeskakovací (skip to) odkazy.

Vyzkoušení jednoduché navigace po webu pomocí screen readeru

Znalost alespoň základní obsluhy některého ze screen readerů by dnes už měla také patřit mezi dovedosti tvůrců webů. Od webového vývojáře se samozřejmě neočekává, že bude znát všechny jejich funkce a bude schopen plnohodnotně nasimulovat práci nevidomého uživatele. Cílem je provést základní otestování, zda na uživatele screen readeru nečeká na webové stránce nějaká past, znemožňující mu práci s ní – tedy zda grafické prvky mají alternativní textové popisky, prvky, které slouží k interakci s uživatelem (tlačítka, rozbalovací seznamy…), je možné obsloužit, či zda dynamicky zobrazený obsah získá focus.

Více informací o tom, jaké kombinace screen readerů a prohlížečů (a jakým způsobem) používat, najdete v článcích

Adam na workshopu JAWS a braille

Strukturování webové stránky – nadpisy, oblasti stránky

Správné strukturování webové stránky korektně vyznačenými nadpisy a oblastmi stránek pomáhá uživatelům screen readerů v porozumění tomu, jak je webové stránka rozvržena. Umožňuje jim také efektivní práci s webem a nabízí možnost rychle se přesunout právě na tu část stránky, kterou potřebují. Dobře vytvořenou strukturu stránky si můžeme představit jako obsah knihy – podobně, jako z obsahu získáme představu o názvech kapitol a díky vazbě název kapitoly–číslo stránky se můžeme rychle v knize přesunout tam, kam potřebujeme, stejnou službu udělá uživateli screen readeru nadpisová osnova a oblasti stránky.

Další informace lze najít v článcích Jak definovat strukturu v HTML a proč jsem začal mít rád HTML5 tagy a Jak přístupně strukturovat webovou stránku pomocí nadpisů – praktický návod.

Otestovat strukturu je možné jak pomocí screen readeru, tak pomocí některého z mnoha rozšíření pro webové prohlížeče (nabízí se například Web Developer).

Bližší informace k testování pomocí screen readerů viz

Představu o tom, jak taková nadpisová osnova vypadá třeba zde na Poslepu.cz, si můžete udělat z následujícího screenshotu (uživatelé screen readerů si ji mohou vyvolat pomocí odpovídající funce svého screen readeru 🙂

Poslepu.cz: ukázka nadpisové osnovy

Barvy a dostatečný kontrast

U jednotlivých prvků na stránce musí být zajištěn dostatečný barevný kontrast mezi popředím a pozadím tak, aby prezentované informace byly dobře čitelné. Nástrojů pro otestování dostatečného kontrastu existuje celá řada. Ve videu je doporučováno aXe extension od Deque Systems. Jedná se o jednoduché rozšíření, pomocí nějž je možné provést automatický audit stránky a nechat se upozornit na možné problémy. Jednou z testovaných oblastí je i dostatečný kontrast použitých barev.

Dalším rozšířením, které k testování používám, je Accessibility Developer Tools. Funguje podobně jako aXe extension, kromě upozornění na nedostatečný kontrast ale nabízí i doporučení, jaké barvy použít, aby byly vzájemně dostatečně kontrastní.

Pokud Vám testování kontrastu na úrovni kódu přijde příliš komplikované, doporučuji vyzkoušet Colour Contrast Analyser, který nabízí uživatelsky přívětivější rozhraní.

Otázky, na které je dobré během testování najít odpovědi

  • Pokud procházím stránku z klávesnice (pomocí klávesy Tab), procházím ji ve smysluplném pořadí a dostanu se na na všechny ovládací prvky na stránce?
  • Je prvek, který získá focus, dostatečně zvýrazněn?
  • Nejsou na stránce nějaké prvky mimo viditelnou oblast, na které bych se neměl při průchodu stránky z klávesnice dostat, ale přesto se na ně dostanu?
  • Mohu projít stránku pomocí odečítače obrazovky, aniž bych někde uvízl (tj. dostal se z klávesnice na prvek, z něhož bych nemohl odejít)?
  • Mají všechny grafické prvky, které nesou významovou informaci, definován smysluplný alternativní textový popisek?
  • Jsou custom controls (prvky stránky, vytvořené na míru) přístupné a ovladatelné i pomocí odečítače obrazovky?
  • Je uživatel upozorněn v případě, že se na stránce objeví nový obsah?
  • Má stránka definovánu smysluplnou nadpisovou osnovu?
  • Je stránka vhodně strukturována pomocí oblastí stránky?
  • Je barva textu dostatečně kontrastní oproti barvě pozadí?
  • Má text ve výchozím nastavení dostatečnou velikost a je dobře čitelný?
  • Jsou odkazy v textu dostatečně (ideálně ne pouze barvou) odlišeny od okolního textu?

Testování přístupnosti jako součást vývoje webu

Na závěr videa pak zazní doporučení, se kterým nelze než souhlasit – zahrnout průběžné testování přístupnosti jako nedílnou součást vývoje webu a tím předcházet vzniku bariér.

Závěr

Tento přehled zcela jistě není vyčerpávající a nepokrývá všechny oblasti přístupnosti. Jeho hlavní výhoda a přínos spočívá v tom, že pomocí něj lze odhalit největší překážky v přístupnosti. Po jejich odstranění se tak může z webu, který bude pro uživatele se specifickými potřebami velmi obtížně přístupný, stát web, který bude vyhovovat alespoň základním požadavkům na přístupnost.

HTML element <mark> & jeho přístupnost

Před časem jsem dostal následující dotaz:

Existuje HTML 5 tag <mark>, který nové browsery plně podporují (a myslel jsem, že i čtečky). MARK barevně zvýrazní rozdílný text. Čtečky tento tag zdá se ale naprosto ignorují a nevidomí tudíž nemají tušení, kde v textu se rozdíly nacházejí. V případě barvoslepých, kteří čtečku nepoužívají, je tu další problém. Pokud podbarvení a tudíž pouhé odlišení barvou není řešením, jaké jiné řešení je tedy vhodné?

Jak se to tedy má s jeho přístupností pro uživatele se zrakovým postižením?

HTML element <mark> slouží ke zvýraznění textu na stránce (v podporovaných prohlížečích při výchozím stylu text žlutě podbarví) a používá se nějak takto:

<p>
  Element <mark> slouží ke zvýraznění textu na stránce.
</p>

Při použití elementu mark tedy není informace odlišena barvou, ale podbarvením, a i barvoslepým uživatelům je tato informace zprostředkována. (Problém by mohl nastat ve chvíli, kdy by se na stránce používaly pro podbarvení různé barvy, ale to asi není v praxi příliš běžné.)

Pro nevidomé uživatele přicházejí v úvahu dvě možnosti, jak situaci vyřešit:

  • na straně uživatele: zapnout ve čtečce obrazovky ohlašování změn atributů písma;
  • na straně provozovatele: doplnit na začátek a konec textu vyznačeného elementem mark vhodně skrytou informaci o tom, že se jedná o zvýrazněný text (například „začátek zvýraznění“ a „konec zvýraznění“).

Koncepčním řešením by samozřejmě bylo, kdyby čtečky obrazovky (a asistivní technologie obecně) tento element braly v potaz a uživatele o podbarvení textu informovaly. To se bohužel neděje a nějaká vhodná/odpovídající role z WAI ARIA bohužel neexistuje 🙁

Shodou okolností jsem minulý týden narazil na článek Steva Faulknera, který se zabývá stejnou tématikou a potvrzuje to, co píši výše. Zájemci v něm najdou i praktickou ukázku, jak pomocí CSS a pseudo elementů :before a :after tuto situaci na stránce ošetřit a element <mark> zpřístupnit.

Short note on making your mark (more accessible)

Short note on making your mark (more accessible)

Tweaking Text Level Styles

V článku Tweaking Text Level Styles téma detailněji rozpracoval Adrian Roselli i pro elementy <del>, <ins> a <s>.