Archiv rubriky: Návody

Týden s Téčkem – přečtěte si zajímavé novinky o technologiích pro zrakově postižené

Téčko je příloha časopisu Zora o technice pro zrakově postižené. Předplatitelům v ní přinášíme recenze nových pomůcek, informace o přístupných aplikacích a elektronických službách, zpravodajství ze zajímavých akcí, které se přístupné technice věnují, a mnoho dalšího z tohoto oboru.

Pokud vás technologie pro uživatele se zrakovým postižením zajímají, můžete se nyní v rámci akce Týden s Téčkem zúčastnit pestré ochutnávky z letošní tvorby časopisu. Když se do Týdne s Téčkem zapojíte, zdarma obdržíte v týdnu od 26. listopadu postupně sedm vybraných článků Téčka z letošního roku. Budete se tak mimo jiné moci jejich prostřednictvím seznámit se slovenským nevidomým programátorem, jehož počítačová hra je celosvětovým hitem, navštívíte výtvarnou výstavu, kde se díla prezentovala zrakově postiženým pomocí haptické virtuální reality, a poznáte nové braillské tiskárny a nové ozvučené tlačítkové mobily, které se letos u nás začaly dodávat.

Jak se do Týdne s Téčkem zapojit?

Stačí, když do 24. listopadu zadáte svou e-mailovou adresu do online formuláře Týdne s Téčkem nebo když adresu sdělíte e-mailem na snyrych@braillnet.cz. Adresa bude využita výhradně jen k zaslání vybraných článků časopisu a k informaci, jak si Téčko v případě vašeho zájmu můžete předplatit na rok 2019. Cena předplatného závisí na zvoleném formátu a balíčku, začíná ale už na 75 Kč na rok.

Věříme, že vám akce Týden s Téčkem přinese některé zajímavé informace z oblasti technologií pro zrakově postižené a stanete-li se pravidelnými odběrateli Téčka, rádi s vámi budeme celý příští rok sdílet informace o všem novém, co se v oboru přístupné techniky odehrává. Pokud by vaši přátelé a známí akci Týden s Téčkem také využili, určitě jim tuto informaci předejte.

Za časopis Téčko redaktor Jan Šnyrych.


O časopisu Téčko

Technická příloha časopisu Zora má již více jak dvacetiletou tradici. V posledních třech letech ji čtenáři získávají pod názvem Téčko buď formou e-mailových zpráv, digitálního dokumentu nebo v audio verzi. Letos už v téčku vyšlo přes padesát článků informujících o nových pomůckách (např. braillské hodinky Dot Watch nebo chytrá kamera OrCam MyEye), o významných akcích (konference INSPO, největší evropský veletrh pomůcek SightCity), o speciálních aplikacích (Cash Reader pro rozpoznávání bankovek, Seeing Ai pro čtení textu a rozpoznávání jiných objektů) a o široké škále dalších témat.

Musí být text neaktivního prvku rozhraní dostatečně kontrastní?

Možná si říkáte, co je to za divnou otázku v nadpisu dnešního příspěvku. Požadavky na dostatečný kontrast jsou přece jasně definovány a není moc o čem diskutovat. Nebo ano?

Na text nebo text v obrázku, který je součástí neaktivního prvku uživatelského rozhraní, se nevztahují žádné požadavky, týkající se kontrastu, píše se v Kritériu úspěšnosti 1.4.3 Minimální kontrast metodiky WCAG 2.1.

Odpověď na tuto otázku ale není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Požadavek autorů doporučení WCAG 2.1 je věc jedna, realita věc druhá.

Asi nejlépe jsou možné úhly pohledu shrnuty v článku Do disabled buttons still need to be contrast compliant for accessibility?, ze širšího úhlu pohledu se pak tématice neaktvních prvků v rozhraní věnuje Hampus Sethfors v článku Disabled buttons suck.

Neaktivní prvky sice formálně požadavku na minimální kontrast vyhovět nemusí, na druhou stranu by uživatel určitě měl mít alespoň ponětí o tom, že se v rozhraní takové prvky nachází. A pokud má problémy se zrakem, nízký kontrast může získání takové informace poměrně snadno zkomplikovat.

Jak to tedy udělat?

Není asi žádným překvapením, že – podobně jako i v jiných případech – navrhuji k řešení přistoupit pragmaticky a vyjít z dobré praxe. Změřil jsem kontrast neaktivních prvků v rozhraní některých typických aplikaci v MS Windows, a dostal jsem se na hodnotu 3:1.

Toto doporučení jsem si ověřil i jednoduchým průzkumem mezi několika slabozrakými uživateli a závěr byl jednoznačný: text neaktivního prvku by měl být čitelný (což myslím hodnota 3:1 splňuje, současně by ale mělo být zřejmé, že se jedná o neaktivní prvek (což se dá pěkně udělat právě tím, že je méně kontrastní v porovnání s texty aktivních prvků).

Další čtení k tématu

Asistivní technologie pro zrakově postižené z dílny Microsoftu – Lupa, Předčítání, Seeing AI…

Společnost Microsoft se v poslední době stále více angažuje na poli přístupnosti a asistivních technologií. Pod vedením současného výkonného ředitele Satya Nadelly věnuje přístupnosti pro uživatele se specifickými potřebami věnuje mnohem větší pozornost, než tomu bývalo dříve. Za Nadellovým zájmem o tuto oblast stojí jeho osobní životní zkušenost. Nedávno o tom publikoval na blogu Microsoftu o přístupnosti velmi osobní příspěvek s názvem Satya Nadella, Microsoft CEO: “The moment that forever changed our lives.”, v němž vysvětluje důvody, které jej k tomuto rozhodnutí vedly.

Tento přístup mám za krok správným směrem, protože podporuje rozšíření asistivních technologií i k uživatelům, kteří profesionální či finančně nákladná řešení s ohledem na své potřeby nepotřebují, nebo si je z finančních důvodů nemohli či nemohou dovolit. Microsoft tímto přístupem otevírá svůj software mnohem nejširšímu počtu uživatelů, než tomu bylo doposud.

Ještě před několika málo lety totiž vedla jediná cesta ke zpřístupnění prostředí operačního systému Windows přes aplikace třetích stran. A to i v případě, kdy takové řešení bylo s ohledem na potřeby uživatele oním pověstným kanónem na vrabce – nicméně jiná možnost tehdy nebyla a uživatelé byli vzhledem k pořizovací ceně zcela závislí na pomoci státu. Dnes je situace jiná a aktuální verze operačního systému Windows 10 obsahuje nemálo funkcí, které mohou uživatelé pro zpřístupnění obsahu a aplikací použít, aniž by si museli pořizovat nákladná řešení.

Uživatelé, kteří s ohledem na své potřeby pro zpřístupnění operačního systému Windows a aplikací nepotřebují profesionální řešení typu JAWS nebo ZoomText, mohou dnes snadno a bez dalších vícenákladů využívat možnosti, které jim Microsoft nabízí jako součást operačního systému Windows 10. A že se tak děje, mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, kdy nemálo uživatelů, kteří dříve ke zvětšování informací na obrazovce používali některé z placených řešení, si dnes naprosto bez problémů vystačí s Lupou od Microsoftu.

Poodobně je tomu i u konkurenčních produktů od společností Google a Apple, ale o těch si něco řekneme někdy příště 🙂

Microsoft Accessibility

Řešení tu jsou, důležitá je osvěta a vzdělávání

Řešení v podobě přístupných technologií (ať už placených, či zdarma) tedy dnes máme k dispozici a jsou uživatelům dostupná v rozsahu, jako tomu dosud nikdy nebylo. Možnost, že přijdu do běžného obchodu, koupím si počítač nebo mobilní telefon, spustím na něm odečítač obrazovky nebo zvětšovací program, který je nedílnou součástí jeho operačního systému, je věc, která ještě před několika lety nebyla možná.

Problém, na který ale opakovaně narážím je ten, že uživatelé v dnešní, informacemi přehlcené době, často vůbec netuší, že bezplatná (či finančně dostupná) řešení jsou od nich vzdálena doslova několik stisků kláves a že není třeba se vždy spoléhat na podporu Úřadu práce ČR jako na primární zdroj, přes který je nutné počítač, tablet či mobilní telefon pořizovat.

Díky tomu, že jsou tyto funkcionality nedílnou součástí operačního systému, jsou samozřejmě dostupné všem, kdo je potřebují. Tedy nejen uživatelům s těžkým postižením zraku, ale každému, kdo si potřebuje informace ma obrazovce občas zvětšit nebo si je nechat přečíst umělým hlasem.

Jaké možnosti zpřístupnění dnes Microsoft uživatelům Windows 10 nabízí? Pojďme si alespoň ty stěžejní z nich krátce představit.

Předčítání (Narrator)

Předčítání (Narrator) nabízí uživatelům možnost využívat hlasový nebo hmatový výstup. V kombinaci s integrovaným českým hlasem můžeme začít Předčítání naplno využívat a bez nutnosti instalace odečítače nebo syntetizéru pracovat na jakémkoli počítači s Windows 10 (to může být výhoda zejména ve firemním prostředí, kde je často z bezpečnostních důvodů instalace aplikace třetích stran uživateli zakázána).

Pro spuštění Předčítání stiskneme klávesovou zkratku Windows + Ctrl + Enter Systém k nám začne promlouvat srozumitelným českým hlasem Microsoft Jakub a my jej můžeme začít používat i bez zrakové kontroly.

Pro ukončení předčítání opět stiskneme klávesovou zkratku Windows + Control + Enter.

Další informace k programu Předčítání

Getting started with Narrator in Windows 10 – Microsoft Support

Lupa

Lupa umožňuje zvětšení části obrazovky. Je možné ji spustit v celoobrazovkovém módu, jako samostatné okno, nebo jako čočku, která sleduje ukazatel myši na obrazovce. Lupu lze odkudkoli – včetně přihlašovací obrazovky Windows – zapnout klávesami Windows + NUM PLUS. Oproti profesionálním zvětšovacím programům, které se zpravidla poměrně dlouho spouštějí, je spuštění Lupy téměř okamžité. Lupu můžeme kdykoli vypnout stiskem kláves Windows + Escape. Pro změnu úrovně zvětšení můžeme použít klávesy Windows + NUM PLUS a Windows + NUM MÍNUS. Úroveň zvětšení lze také měnit kolečkem myši při současně stisknutých klávesách Ctrl + Alt (případně pravý Alt).

Další informace k programu Lupa

Předčitání i Lupu lze používat současně a využít tak výhod, které přináší zvětšení informací zobrazených na displeji v kombinaci s hlasovým výstupem.

Usnadnění přístupu – další možnosti

Kromě dvou výše popsaných klíčových nástrojů nabízí Microsoft uživatelům Windows 10 i řadu dalších nastavení, které jim mohou usnadnit používání

Čemu dalšímu se Microsoft na poli přístupnosti věnuje?

Kromě zpřístupňování operačního systému Windows 10 je Microsoft aktivní i v dalších oblastech. Ať už jsou to aplikace Seeing AI a Hearing AI, postavené na umělé inteligenci, Microsoft Soundscape – navigační aplikace, která sděluje informace o okolí prostřednictvím binaurálních 3D zvuků, či canetroller – haptický ovladač pro virtuální realitu.

Další informace

Seeing AI app from Microsoft

Ale o těch tady na POSLEPU zase až někdy příště 🙂 Bližší informace o dalších aktivitách Microsoftu v oblasti přístupnosti najdete ve skvělém přehledovém článku Microsoft Accessibility Features.